Cirkev ?ecka ?i ?ecka pravoslavna cirkev ( ?ecky : Εκκλησ?α τη? Ελλ?δο?) je autokefalni pravoslavna cirkev zahrnujici ?ast ?ecka . Zaujima 11. misto v diptychonu Konstantinopolskeho patriarchatu , je statnim nabo?enstvim zakotvene v ustav? ?ecka.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Historicky spadalo pravoslavne obyvatelstvo dne?niho ?ecka do jurisdikce Konstantinopolske cirkve.

S nezavislosti v roce 1822 a vytvo?enim ?eckeho kralovstvi v roce 1832 se takova situace stala politicky nemo?nou; roku 1833 z rozhodnuti bavorskych regent? jmenem krale Oty I. byla od 23. ?ervence mimo?adnou deklaraci vyhla?ena na uzemi kralovstvi autokefalni cirkve. Hlavou cirkve se stal kral a v rozporu s konfesnim pravem nebylo vyhla?eni autokefalni cirkbe uznano mate?skou cirkvi Konstantinopolskeho patriarchatu a dal?imi mistnimi pravoslavnymi cirkvemi. Vzniklo schizma , ktere trvalo 17 let.

Dne 29. ?ervna 1850 byla tomosem Konstantinopolskeho patriarchatu Anthima IV. uznana autokefalita cirkve, ktery v?ak stanovil ?adu podminek zaji??ujicich zvla?tni status patriarchatu "Matky cirkve" v kralovstvi.

Roku 1924 v souladu s rozhodnutim p?ijatymi na V?epravoslavnem kongresu p?e?la Cirkev ?ecka na novojuliansky kalenda? , co? zp?sobilo odmitnuti n?kterymi laiky a duchovenstvem.

Dne 4. za?i 1928 na zaklad? Lausannske smlouvy byla mezi ?eckou a konstantinopolskou cirkvi sepsana dohoda o 36 eparchiich , ktere postoupily ?ecku. Podle patriarchalniho a synodalniho vynosu se eparchie tzv. "Novych zemi" (na uzemi Epiru , Makedonie , Zapadni Thrakie a ostrov?) i kdy? formaln? z?staly pod jurisdikci Konstantinopolskeho patriarchatu staly sou?asti Cirkve ?ecka.

Roku 1935 se t?i biskupove, kte?i aktivn? protestovali proti novemu kalenda?i rozhodli zalo?it tzv. ?eckou pravoslavnou starostylni cirkev , ktera neni kanonicky uznana a od 40. let se za?ala ?t?pit na men?i cirkevni skupiny.

B?hem 2. sv?tove valky se cirkev ocitla v obti?ne situaci. V prvni ?ad? bylo nutne doplnit ?ady zavra?d?nych kn??i: bylo jich asi ?est set. Druhym problemem obnova zni?enych chram?. Arcibiskup Athen zorganizoval za timto u?elem sbirku dar? po celem ?ecku.

Od roku 1949 p?evzal hmotnou pe?i o duchovenstvo stat. U?itele semina?? a u?itele Zakona Bo?iho na st?ednich ?kolach jsou v postaveni statnich u?ednik?; semina?e jsou podporovany statem.

?izeni cirkve [ editovat | editovat zdroj ]

Nejvy??i autorita v cirkvi nale?i Svatemu synodu (Ιερ? Σ?νοδο? τη? Ιεραρχ?α?), jeho? ?lenove jsou v?ichni biskupove cirkve. Biskupove maji titul metropolitu a jsou jmenovani statem. Hlavou synodu je " Arcibiskup athensky a celeho ?ecka " (Αρχιεπ?σκοπο? Αθην?ν και π?ση? Ελλ?δο?), ktery je volen z ?ad ?eckych metropolitu a je uznan do p?ti dn? prezidentem ?ecka.

Sou?asny stav [ editovat | editovat zdroj ]

Zahrnuje 81 eparchii z nich? 30 se nachazi v severnim ?ecku a na velkych ostrovech severu (Nova uzemi), ktere jsou nominaln? pod jurisdikci konstantinopolskeho patriarchatu. ?est z dvanacti metropolit? Staleho synodu zastupuji Nove zem?. Eparchie na Kret? , Dodekanech , stejn? jako v?echny monastyry na ho?e Athos jsou pod p?imou jurisdikci ekumenickeho patriarchatu a nejsou pova?ovany za sou?ast ?ecke cirkve.

V??ici [ editovat | editovat zdroj ]

K roku 2018 m?la deset milion? ?len? z 10,74 milion? obyvatel ?ecka.

Duchovenstvo [ editovat | editovat zdroj ]

K 31. prosinci 2010 m?la 10 368 duchovnich, z nich? 9117 byli v jurisdikci Cirkve ?ecka, 1007 v jurisdikci Kretske pravoslavne cirkve , 228 v metropoliich Dodekan a 16 v Patmoskem patriarchalnim exarchatu (Konstantinopolsky patriarchat).

Ma 200 monastyr? .

Metropolie [ editovat | editovat zdroj ]

• Archiepiskopie Atheny
• Metropolie Aitolie a Akarnanie
• Metropolie Alexandrupoli, Traianoupoli a Samothrake
• Metropolie Argolis
• Metropolie Arta
• Metropolie Demetrias a Almyros
• Metropolie Didymoteicho, Orestiada a Soufli
• Metropolie Drama
• Metropolie Dryinoupolis, Pogoniani a Konitsa
• Metropolie Edessa, Pella, a Almopia
• Metropolie Elassona
• Metropolie Eleia a Oleni
• Metropolie Eleytheroupolis
• Metropolie Filippoi, Neapolis a Thasos
• Metropolie Florina, Prespai a Eordaia
• Metropolie Fokis
• Metropolie Fthiotis
• Metropolie Gortys a Megalopolis
• Metropolie Goumenissa, Axioupoleos a Polykastro
• Metropolie Grevena
• Metropolie Gytheion a Oitylon
• Metropolie Chalkis
• Metropolie Chios
• Metropolie Ierissos, Agion Oros a Ardamerion
• Metropolie Ioannina
• Metropolie Kaisariani, Vyron a Ymittos
• Metropolie Kalavryta a Aigialeia
• Metropolie Karpenision
• Metropolie Karystia a Skyros
• Metropolie Kassandreia
• Metropolie Kastoria
• Metropolie Kefallinia
• Metropolie Kerkyra, Paxoi a Diapontioi Nisoi
• Metropolie Kitros, Katerini, a Platamon
• Metropolie Korint, Sikion, Zemenon, Tarsos a Polyfengos
• Metropolie Kythira
• Metropolie Lagadas
• Metropolie Larisa a Tyrnavos
• Metropolie Lefkas a Ithaki
• Metropolie Lemnos a Agios Efstratios
• Metropolie Mantineia a Kynouria
• Metropolie Maroneia a Komotini
• Metropolie Megara a Salamis
• Metropolie Mesogaia a Lavreotiki
• Metropolie Messinia
• Metropolie Methymna
• Metropolie Monemvasia a Sparta
• Metropolie Mytilena, Eressos a Plomarion
• Metropolie Nafpaktos a Agios Vlasios
• Metropolie Nea Ionia a Philadelphia
• Metropolie Nea Krini a Kalamaria
• Metropolie Nea Smyrni
• Metropolie Neapolis a Stavroupolis

Metropolie Nikaia

• Metropolie Nikopolis a Preveza
• Metropolie Paramythia, Philiata, Geromerion, a Parga
• Metropolie Paronaxia
• Metropolie Patra
• Metropolie Pireus
• Metropolie Peristerion
• Metropolie Poliana a Kilkis
• Metropolie Samos a Ikaria
• Metropolie Serrai a Nigrita
• Metropolie Servia a Kozani
• Metropolie Siderokastron
• Metropolie Sisanion a Siatista
• Metropolie Solu?
• Metropolie Stagoi a Meteora
• Metropolie Syros, Tinos, Andros, Kea a Milos
• Metropolie Thera, Amorgos, a Nisoi
• Metropolie Thessaliotis and Fanariofersala
• Metropolie Thevai a Levadeia
• Metropolie Trikki a Stagoi
• Metropolie Trifilie a Olympia
• Metropolie Veria, Nausa a Kampanias
• Metropolie Xanthi a Peritheorion
• Metropolie Hydra, Spetsai a Aigina
• Metropolie Zakynthos a Strofades
• Metropolie Zichnai a Nevrokopion

Seznam nejvy??ich p?edstavitel? cirkve [ editovat | editovat zdroj ]

Metropolite Athen [ editovat | editovat zdroj ]

• 1833?1861 Neofytos (Metaxas)
• 1861?1862 Misail (Apostolidis)
• 1862?1873 Theofilos (Vlachopapadopoulos)
• 1874?1889 Prokopios (Georgiadis)
• 1889?1896 Germanos (Kalligas)
• 1896?1901 Prokopios (Oikonomidis)
• 1902?1917 Theoklitos (Minopoulos)
• 1918?1920 Meletios (Metaxakis)
• 1920?1920 Theoklitos (Minopoulos) podruhe

Arcibiskupove Athen a celeho ?ecka [ editovat | editovat zdroj ]

• 1923?1938 Chrysostomos I.
• 1941?1941 Chrysanthos
• 1941?1949 Damaskinos
• 1949?1956 Spyridon
• 1956?1957 Dorotheos
• 1957?1962 Theoklitos II.
• 1962?1962 Iakovos
• 1962?1967 Chrysostomos II.
• 1967?1973 Ieronymos I.
• 1973?1998 Serafeim
• 1998?2008 Christodoulos
• od 2008 Ieronymos II.

Vztahy s Konstantinopolskym patriarchatem a dal?imi cirkvemi [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 2003 do?lo ke sporu mezi Cirkvi ?ecka a Konstantinopolskym patriarchatem kv?li eparchiim Novych zemi, v d?sledku ?eho? 30. dubna 2004 Konstantinopolska cirkev p?eru?ila spravni a eucharisticke spole?enstvi s Cirkvi ?ecka. Pote co ?ecka cirkev na konci kv?tna teho? roku vyjad?ila svou p?ipravenost splnit podminky patriarchalniho a synodalniho aktu z roku 1928 v plnem rozsahu, se 4. ?ervna konalo zasedani Svateho synodu Konstantinopolskeho patriarchatu, kteremu p?edsedal patriarcha Bartolom?j I. . Po zasedani bylo obnoveno eucharisticke spole?enstvi.

Problem autokefality Ukrajiny [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 12. ?ijna 2019 Svaty synod Cirkve ?ecka potvrdila pravo ekumenickeho patriarchatu ud?lit autokefalitu Pravoslavne cirkvi Ukrajiny . Arcibiskup Ieronymos a metropolita Ignatios (Georgakopoulos) , p?edseda Synodalni komise pro mezipravoslavne a mezik?es?anske vztahy, zarove? ve svych projevech odkazali na ?lanek ustavy cirkve ktery zavazuje Cirkev ?ecka byt v doktrinalni jednot? s ?Velkou konstantinopolskou cirkvi“. Metropolita Ignatios poznamenal, ?e se nelze bat mo?ne reakce Moskevskeho patriarchatu , proto?e podle n?j Ruska pravoslavna cirkev v ka?dem p?ipad? v?dy jedna proti duchu cirkevnosti a nerespektuje autokefalitu a nezavislost na?i cirkve. Dne 21. ?ijna 2019 zaslal athensky arcibiskup metropolitovi Epifaniju ?mirovy dopis“, co? je oficialni uznani Pravoslavne cirkve Ukrajiny.

V reakci na to patriarcha moskevsky Kirill 3. listopadu p?i liturgii poprve nezminil jmeno arcibiskupa Ieronyma mezi primasy autokefalnich cirkvi, co? bylo v mediich interpretovano jako zastaveni eucharistickeho spole?enstvi mezi cirkvemi.

Metropolita Ilarion (Alfejev) uvedl ?e Ruska pravoslavna cirkev bude v eucharistickem spole?enstvi s t?mi biskupy Cirkve ?ecka, kte?i jsou proti uznani autokefality ukrajinske cirkve.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Элладская православная церковь na ruske Wikipedii.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Organizace pravoslavnych cirkvi
• ?ecka pravoslavna cirkev

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Cirkev ?ecka na Wikimedia Commons
• (?ecky) Oficialni stranky cirkve
• (rusky) Drevo