한국   대만   중국   일본 
Burza cennych papir? ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Burza cennych papir?

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Budova burzy v New Yorku ( New York Stock Exchange , NYSE)

Burza cennych papir? je misto obchodovani cennych papir? .

Burza je pravnickou osobou opravn?nou organizovat na ur?enem mist? a ve stanovenou dobu poptavku a nabidku cennych papir?. Na burze se obchoduje s akciemi , cennymi papiry a s dividendovymi a urokovymi kupony. Burza je akciovou spole?nosti , pro kterou plati ustanoveni obchodniho zakoniku .

Aktivity burz CP v ?R upravuje zakon ?. 256/2004 Sb., ze dne 14. dubna 2004, o podnikani na kapitalovem trhu . Dohled nad burzami v ?R d?ive vykonavala Komise pro cenne papiry (KCP), ale od roku 2006 u? je dohled nad celym finan?nim trhem sjednocen a provadi ho ?eska narodni banka (?NB) sama.

Historie burz [ editovat | editovat zdroj ]

P?vod slova ?burza“ pochazi z latinskeho ?bursa“, co? znamena ko?eny m??ec. T?i m??ce byly take sou?asti erbu rodiny obchodnik? ?Van der Buerse“, do jejich? hostinc? v belgickych Bruggach se koncem 14. stoleti sji?d?li obchodnici zejmena z Italie nejen aby zde p?espali, ale take uzavirali sve obchody. Mistu kolem hostince, kde obchody rovn?? probihaly, se za?alo ?ikat ?burzy“ a pozd?ji se tento nazev p?enesl i na instituci, ktera byla po upadku Brugg z?izena v roce 1531 v Antverpach . Nesla nazev ?Beurs“ a ?lo o prvni burzu cennych papir? ur?enou pro obchod se sm?nkami a zlatymi a st?ibrnymi mincemi. Konala se zde take prvni emise obligaci vydana m?stem Antverpy.

V roce 1602 nastala dal?i vyznamna udalost v historii cennych papir?. Byla zalo?ena Nizozemska vychodoindicka spole?nost (Verenigde Oostindische Compagnie), a to formou prvni ve?ejne emise akcii na Amsterodamske zbo?ove burze. V roce 1631 pak v Amsterdamu , tehdej?im finan?nim centru Evropy, vznikla i burza cennych papir?, ktera ji? m?la sva pevn? dana pravidla obchodovani i oteviraci hodiny. S rozvojem obchodu s cennymi papiry se vyvinula i nova burzovni technika, spekulace. Postupn? vznikaly dal?i burzy v "zapadnim sv?t?" jako v Berlin? (1739), Londyn? (1745) ?i New Yorku (1792).

V ostatnich sv?tadilech byly zakladany burzy teprve ve druhe polovin? 19. stoleti. V roce 1860 vznikla burza v Bombaji a roku 1878 burza v Tokiu. V Sydney zahajila burza sve obchodovani v roce 1871, v Johannesburgu roku 1887. Burzovni obchodovani v te dob? o?ivilo zavedeni telegrafu, telefonu a potrubni po?ty.

Ve 20. stoleti vzrostl vyznam sv?tovych finan?nich center jako New York ?i Londyn a zdej?i burzy za?aly plnit funkci burz mezinarodnich. Zejmena do Spojenych stat? zami?ily pro kapital stovky zahrani?nich spole?nosti. Diky tomu burzovni obchodovani vzkvetalo a ceny akcii rostly. Zlom nastal a? v ?ijnu 1929, kdy burzovnim sv?tem ot?asl krach newyorske burzy. Nasledovala sv?tova hospoda?ska krize, ktera si vy?adala mno?stvi bankrot? i zastupy nezam?stnanych.

Zasadni zm?na v burzovnim obchodovani v povale?nem obdobi nastala a? s rozvojem vypo?etni techniky v 70. a 80. letech, kdy se za?aly pou?ivat po?ita?ove sit? a elektronicke systemy pro zadavani p?ikaz?. Objevil se take novy druh trhu, organizovany mimoburzovni trh, ktery fungoval do te doby neformaln? a byl zna?n? rozt?i?t?n. Nestabilita na finan?nich trzich dala take vzniku novym finan?nim instrument?m, finan?nim derivat?m, ktere umo?nily zaji?t?ni proti riziku.

Devadesata leta charakterizovala pokra?ujici globalizace sv?tove ekonomiky a rostouci vyznam odv?tvi informa?nich technologii. ?ada nadnarodnich firem fuzovala a objevily se stovky novych emisi akcii, zejmena technologicky orientovanych firem. Rozvoj Internetu dal take vzniku novemu fenomenu - obchodovani s akciemi on-line. To v?e zvy?ilo atraktivitu akcioveho trhu a odrazilo se v rapidnim r?stu cen akcii na v?ech sv?tovych burzach. Investi?ni euforie pozd?ji dosahla urovn? spekulativni bubliny, k jejimu? protr?eni do?lo v roce 2000. Do 21. stoleti tak akciovy trh vstoupil poklesem.

Historie ?eskeho burzovnictvi saha do roku 1871. Vyznamni p?edstavitele hospoda?ske sfery tehdy v ?ele s velkoobchodnikem Aloisem Olivou shroma?dili finan?ni prost?edky - 29 780 zlatych - na zalo?eni a provoz prvni pra?ske burzy. Na ni se zpo?atku obchodovalo jak s cennymi papiry, tak se zem?d?lskymi plodinami. Zejmena obchod s cukrem byl natolik vyznamny, ?e se burza stala st?ediskem obchodu teto komodity pro cele Rakousko-Uhersko. Po prvni sv?tove valce obchod se zbo?im ustoupil do pozadi a na pra?ske burze probihaly obchody pouze s cennymi papiry. P?ichod druhe sv?tove valky p?eru?il obdobi mezivale?neho rozmachu pra?ske burzy a brany teto instituce se na n?kolik p?i?tich desetileti uzav?ely. ?eska burzovni tradice nalezla sve pokra?ovani a? v letech devadesatych. Osm bankovnich dom? v roce 1992 vytvo?ilo spole?nost, je? se pozd?ji na zaklad? p?ijeti burzovniho zakona p?em?nila na Burzu cennych papir? Praha, a.s. Prvni obchodni transakci zde uskute?nili 6. dubna 1993.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]