Buena Vista Social Club
byl
havansky
?lensky spole?ensky klub znamy p?edev?im svymi tane?nimi a hudebnimi aktivitami.
[3]
Zejmena ve 40. letech 20. stoleti byl mistem setkavani
kubanskych
hudebnik? a v roce
1996
, po vice ne? 50 letech od jeho zru?eni v d?sledku
kubanske revoluce
, inspiroval americkeho
kytaristu
a
producenta
Ry Coodera
, britskeho producenta
Nicka Golda
a havanskeho hudebnika
Juana de Marcos Gonzalez
k uskute?n?ni projektu nahravek pozapomenutych kubanskych hudebnik?, z nich? n?kte?i je?t? v tomto klubu u?inkovali v dobach jeho nejv?t?i slavy.
[4]
Hudebni album pojmenovane
Buena Vista Social Club
m?lo nejen obrovsky obchodni usp?ch, podpo?eny take
filmovym dokumentem
n?meckeho
re?isera
Wima Wenderse
, ale ziskalo i cenu
Grammy
v kategorii ?Best Tropical Latin Performance“.
[5]
Nazev Buena Vista Social Club se pak stal zast?e?ujicim pro volnou formaci kubanskych hudebnik? a take pro ?adu solovych projekt? jednotlivych ?len?, jako byli ?i jsou
Compay Segundo
,
Ruben Gonzalez
,
Ibrahim Ferrer
,
Omara Portuondo
a dal?i.
?lensky spole?ensky klub Buena Vista se nachazel ve zname ?tvrti Marianao v kubanskem hlavnim m?st? Havan?. Podle Juana Cruze se nachazel ve 41. ulici mezi ?isly 46 a 48.
[3]
Kdy? se
Ry Cooder
a
Compay Segundo
sna?ili v pr?b?hu nata?eni dokumentarniho filmu
Buena Vista Social Club
byvaly klub nalezt, mistni obyvatele se nedokazali shodnout na tom, kde se nachazel.
[6]
Na Kub? existovalo mno?stvi r?znych spole?enstvi, zvanych
Cabildo
, jejich? vznik se datuje a? do dob
?pan?lske kolonializace
.
Cabildos
se v pr?b?hu doby profilovaly jako
Sociedades de Color
, spole?enske kluby, v nich? bylo ?lenstvi podmin?nou etnicky; to v dob? institucionalizace
rasismu
v??i Afrokubanc?m.
[7]
?Sociedades de Negros” existovaly po cele Kub? a v Havan? bylo mno?stvi uzce propojenych organizaci, jako Marianao Social Club, Union Fraternal, Club Atenas (jeho? ?leny byli leka?i a in?eny?i)
[3]
a take samotny Buena Vista Social Club.
V klubu Buena Vista p?sobili ve 30. a 40. letech 20. stoleti prominentni hudebnici, jako nap?. hra? na basu Cachao Lopez a kapelnik
Arsenio Rodriguez
. Pianista orchestru Arsenia Rodrigueze
Ruben Gonzalez
, ktery u?inkoval i na nahravkach obnoveneho Buena Vista Social Clubu, charakterizoval tuto dobu jako ?obdobi skute?neho hudebniho ?ivota na Kub?, kdy se nedalo vyd?lat mnoho pen?z, ale ka?dy hral, proto?e skute?n? cht?l.
[8]
[9]
V te dob? se take objevilo
jazzem
ovlivn?ne mambo, charanga a tane?ni formy jako pachanga a
cha-cha
-cha. Dochazelo take k rozvoji afrokubanskych hudebnich styl?, jako jsou
rumba
a
son
, ze ktereho se p?isp?nim Arsenia Rodrigueze (u?itim dal?ich nastroj?) vyvinul son montuno.
[10]
Kratce po
kubanske revoluci
v roce
1959
za?al novy kubansky prezident Manuel Urrutia Lleo, bigotni k?es?an, zavirat a znarod?ovat v?echny herny, no?ni kluby a ostatni podniky typicke pro bohemsky havansky ?ivotni styl. To m?lo bezprost?edni dopad na mistni um?lce.
[11]
Kubanska vlada rychle sm??ovala ke
komunismu
a snahou vytvo?it bezt?idni spole?nost bez
rasovych rozdil?
potla?ovala kulturu ?erne komunity.
[12]
Afrokubanska kulturni a spole?enska centra byla uzav?ena.
[3]
[13]
Vlada sice i nadale podporovala kubanskou lidovou hudbu, nikoli v?ak hudebni styly ovlivn?ne hudbou
Spojenych stat?
, nybr? ?vyhovujici“ hudbu noveho stylu
nueva trova
a zp?vaky a skladatele, jako je
Silvio Rodriguez
.
Salsa
a hudba stylu
son
upadla na Kub? v nemilost. Hudebnici z?stali bez prace a na dlouha leta upadli v zapomn?ni, stejn? jako jejich hudebni styl, a? do jejich znovuobjeveni v druhe polovin? 90. let.
V roce
1996
p?icestoval do Havany americky kytarista Ry Cooder na popud britskeho producenta a vydavatele world music Nicka Golda, aby pro Goldovo vydavatelstvi World Circuit nahral hudbu dvou africkych hudebnik? z Mali.
[6]
Kdy? Cooder dorazil (cestou p?es Mexiko, aby obe?el americke embargo v??i Kub?)
[14]
na ostrov, ukazalo se, ?e malijskym hudebnik?m nebyla ud?lena viza a nemohou p?ijet. Proto se Cooder a Gold rozhodli zm?nit plan a nahrat album ve stylu son s mistnimi hudebniky.
[6]
Na spole?nem projektu s africkymi hudebniky pracovali basista
Orlando ?Cachaito“ Lopez
, kytarista
Eliades Ochoa
a kapelnik
Juan de Marcos Gonzalez
, jen? sam tou dobou pracoval na podobnem projektu s nazvem
Afro-Cuban All Stars
. Patrani po dal?ich hudebnicich p?ivedlo zp?vaka
Manuela ?Puntillitu“ Liceu
, pianistu
Rubena Gonzaleze
a zp?vaky
Compaye Segunda
a
Ibrahima Ferrera
, kte?i v?ichni souhlasili s u?asti na projektu.
[6]
B?hem t?ech dn? se poda?ilo Cooderovi, Goldovi a de Marcosovi shroma?dit mno?stvi hudebnik? a zajistit nahravaci frekvence v havanskem studiu EGREM. Prost?edi a atmosfera studia, jeho? p?vodnim majitelem byla
RCA
, se od 50. let nezm?nily. Komunikaci mezi ?pan?lsky a anglicky mluvicimi hudebniky zajistil tlumo?nik. Album
Buena Vista Social Club
bylo nahrano v pr?b?hu pouhych ?esti dn?, b?hem kterych byl zaznamenan i dostatek materialu pro prvni solove album pianisty Rubena Gonzaleze
Introducing... Ruben Gonzalez
.
Album Buena Vista Social Club ziskalo cenu
Grammy
[5]
a usp??ne bylo i obchodn?.
[15]
Mnoho um?lc?, kte?i se zu?astnili nahravani tohoto alba, pokra?ovali dale usp??n? ve svych obnovenych karierach.
[15]
Buena Vista Social Club
je volne seskupeni slavnych kubanskych hudebnik?, kte?i se proslavili bu? jako samostatni interpreti, nebo jako lid?i r?znych kubanskych skupin. Mimokubanska scena je v?ak prakticky objevila a? nato?enim filmu, diky albu a naslednym koncert?m. Kolem p?vodniho seskupeni se pozd?ji vytvo?il ?ir?i tym hudebnik?, kte?i se rovn?? ozna?uji jako ?lenove
Buena Vista Social Clubu
.
- ?lenove formace vydali dale n?kolik solovych alb pod hlavi?kou Buena Vista Social Club presents..., obvykle za spoluu?inkovani v?t?iny ostatnich ?len?
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Buena Vista Social Club
na anglicke Wikipedii.
- ↑
Seznam p?vodnich ?len? v abecednim po?adi tak, jak jsou uvedeni v textove p?iloze alba Buena Vista Social Club, pokud neni uvedeno jinak
- ↑
a
b
c
Spoluu?inkoval na dal?ich solovych albech ?len? z okruhu Buena Vista Social Club
- ↑
a
b
c
d
GODFRIED, Eugene.
Dialogue with Juan Cruz, past president ‘Marianao Club Social’ - La Havana
[online]. Afrocubaweb [cit. 2009-02-13].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
SANTIAGO, Chiori.
Buena Vista Social Club
[online]. GlobalRhythm, 9. ?ijna 2005 [cit. 2009-02-13].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2009-01-07. (anglicky)
- ↑
a
b
Album Buena Vista Social Club na strankach Grammy
- ↑
a
b
c
d
Interview with Ry Cooder
- ↑
GODFRIED, Eugene.
The African Cuban Diaspora’s Cultural Shelters and their Sudden Disappearance in 1959
[online]. Afrocubaweb, za?i 2000 [cit. 2009-02-13].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
anglicky "an era of real musical life in Cuba, where there was very little money to earn, but everyone played because they really wanted to"
- ↑
Buena Vista Social Club. Musicians Biographies. Ruben Gonzalez.
www.nonesuch.com
[online]. [cit. 14-02-2009].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 21-06-2007.
- ↑
GARCIA, David F.
Cuban Music: A Review Essay
. Notes - ro?. 62, ?. 1 1, za?i 2005, str. 95?100
- ↑
QUIRK, Robert E.
Fidel Castro
. [s.l.]: W. W. Norton & Company, 1995.
ISBN
0393313271
. S. 229. (anglicky)
- ↑
MOORE, Robin. Black Music in a Raceless Society: Afrocuban Folklore and Socialism.
Cuban Studies
. University of Pittsburgh Press, 2006, ro?. 37, s. 1?32.
- ↑
SEGAL, Ronald.
The Black diaspora
. [s.l.]: Noonday Press, 1999.
ISBN
0374524904
. S. 235. (anglicky)
- ↑
Hurricane Cooder hits Cuba.
www.telegraph.co.uk
[online]. [cit. 2021-07-25].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2008-05-07.
- ↑
a
b
CLANCY, Olive. Joining the Buena Vista Social Club.
BBC News
[online]. 9. dubna 2001 [cit. 2009-02-20].
Dostupne online
.