Bryher
Rodne jmeno	Annie Winnifred Ellerman
Narozeni	2. za?i 1894 Margate
Umrti	28. ledna 1983 (ve v?ku 88 let) Vevey
Povolani	basni?ka , spisovatelka , romanopiskyn? a autorka autobiografie
Partner(ka)	Hilda Doolittle
Rodi?e	Sir John Ellerman, 1st Baronet
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Bryher , vlastnim jmenem Annie Winifred Ellerman ( 2. za?i 1894 Margate ? 28. ledna 1983 Vevey ) byla anglicka spisovatelka a basni?ka.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodila se v rodin? Johna Ellermana, ktery pat?il k nejbohat?im Angli?an?m, lo?a??m a finan?nik?m. ^[1] Jeji matkou byla Hannah Glover.

Jako dit? cestovala po Evrop? , do Francie , Italie a take do Egypta . Ve v?ku ?trnacti let byla poslana do tradi?ni internatni ?koly. N?kdy kolem tohoto obdobi se jeji matka a otec vzali. Kdy? se jednou Ellermann plavil k souostrovi Scilly , vymyslel nazev pro sv?j oblibeny ostrov Bryher. Ten se stal pozd?ji pseudonymem jeho dcery.

Ve dvacatych letech dvacateho stoleti se Bryher stala nekonven?ni osobnosti pa?i?ske spole?nosti. Do okruhu jejich p?atel pat?il tehdy Ernest Hemingway , James Joyce , Gertrude Steinova , Sylvia Beach , Adrienne Monnier a Berenice Abbottova . ^[2] Jeji pozice ji umo??ovala finan?n? podporovat chude spisovatele v?etn? Jamese Joyce a Edith Sitwell . Finan?n? podporovala i Sylvii Beach a jeji znamy obchod s knihami Shakespeare and Company a n?kolik publikaci. Zalo?ila filmovou spole?nost Pool Group. Poskytovala granty na nakup bytu v Pa?i?i pro um?lce hnuti dada , nap?iklad pro um?lkyni Elsu von Freytag-Loringhovenovou . ^[3]

Od roku 1918 m?la lesbicky vztah s basni?kou Hildou Doolittle lepe znamou jako H.D. ^[4] V roce 1921 v?ak uzav?ela s?atek z povinnosti s americkym autorem Robertem McAlmonom, s nim? se rozvedla v roce 1927. Ve stejnem roce se provdala za skotskeho spisovatele Kennetha Macphersona , s nim? sdilela sv?j zajem o kinematografii. Ve ?vycarsku si man?elsky par postavil sidlo ve stylu Bauhausu , ktery byl jejich domovem i nahravacim studiem s nazvem Kenwin. Oba take formaln? adoptovali dceru H.D. Perditu. Bryher se op?t rozvedla v roce 1947. Roze?la se i s H.D., ale nadale z?staly p?itelkyn?mi a? do smrti H.D. v roce 1961.

K jejim oblibenym zajm?m pat?ila psychoanalyza a kinematografie. Ve Vidni se H.D. a Bryher setkaly se Sigmundem Freudem a britskym sexuologem Havelockem Ellisem . V ?ecku v roce 1920 m?la mo?nost byt v kontaktu s re?isery Georgem Wilhelmem Pabstem a Sergejem Ejzen?tejnem .

Od roku 1927 byly jeji kontakty na n?meckou kinematografii velmi uzke. Mezi 1927 a? 1933 zalo?ili Bryher a McPherson prvni ?asopis Close Up , ktery se zabyval filmovou kritikou a v?dou. Napsala knihu Problemy kinematografie v Sov?tskem Rusku (1929). ^[5] Zaslou?ila se o p?edstaveni noveho dila Sergeje Ejzn?tejna anglickemu publiku.

Zalo?ila i literarni ?asopis Life and Letters Today , ve kterem zve?ej?ovala dila H.D. Roku 1930 vyrobila spolu s man?elem experimentalni film Borderline s Paulem Robesonem a H.D. v hlavnich rolich. ^[6] Bryher si v n?m sama zahrala hostinskou. ^[7]

Od roku 1929 ?ila i se svou matkou, man?elem McPhersonem, H.D. a jeji dcerou Perditou nejprve v Territet am Genfersee , pak v?t?inou v moderni vile Villa Kenwin v La Tour-de-Peilz u Vevey , kde m?la idealni prostor k bydleni a praci, tvorbu, koncerty a oslavy.

Ve t?icatych letech a b?hem druhe sv?tove valky zachra?ovala emigranty spolu s Alici Toklasovou, dru?kou Gertrudy Steinove . P?ed valkou psala o pronasledovani ?id? v N?mecku . B?hem valky pomahala ve ?vycarsku lidem, kte?i utikali z N?mecka p?ed nacisty . Po valce za?ala psat historicke romany a autobiografii.

Vybrana dila [ editovat | editovat zdroj ]

Poezie [ editovat | editovat zdroj ]

• Region of Lutany (1914)
• Arrow Music (1922)

Romany [ editovat | editovat zdroj ]

• Development (1920)
• Two Selves (1923)
• West (1925)
• Civilians (1927)
• Manchester (serie, 1935?1936)
• Beowulf (1948)
• The Fourteenth of October (1952)
• The Player's Boy (1953)
• Roman Wall (1954)
• Gate to the Sea (1958)
• Ruan (1960) ^[8]
• The Coin of Carthage (1963)
• Visa for Avalon (1965) ^[9]
• This January Tale (1966)
• The Colors of Vaud (1969)

Literatura faktu [ editovat | editovat zdroj ]

• Amy Lowell: A Critical Appreciation (1918)
• A Picture Geography for Little Children: Part One ? Asia (1925)
• Film Problems of Soviet Russia (1929)
• The Light-hearted Student: I German (1930 ? gramaticky text)
• The Heart to Artemis: a Writer's Memoirs (1963)
• The Days of Mars: a Memoir, 1940?1946 (1972)

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Bryher na slovenske Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• H.D. (Hilda Doolittle), Bryher, and Susan Stanford Friedman (Editor). Analyzing Freud: The Letters of H.D., Bryher, and Their Circle . New Directions Publishing Corporation, 2002. ISBN   0-8112-1499-0 .
• E. D. Lloyd-Kimbrel. “Come Again? The Contexts of Bryher’s Visa for Avalon .” Topic: The Washington and Jefferson College Review (#56: Utopias and Dystopias, 2010), 49?66.
• E. S. Wojcik. “No Compromise with the Public Taste”?: Women, Publishing, and the Cultivation of Transatlantic Modernism. Ph.D. Diss. University of Connecticut, 2011. UMI Number: 3485426.
• MAGEE, M.S.W., Maggie; MILLER, M.D., Diana C. Superior Guinea Pig: Bryher and Psychoanalysis [online]. 1997 [cit. 2011-09-02]. Dostupne v archivu po?izenem dne 27 July 2011.   Je zde pou?ita ?ablona {{ Cite web }} ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
• Arrow Music by Bryher, an electronic edition [online]. [cit. 2011-09-02]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-02-01.   Je zde pou?ita ?ablona {{ Cite web }} ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Bryher