Bruttia Crispina

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Bruttia Crispina
Narozeni 164
?im
Umrti 191 (ve v?ku 26?27 let)
Capri
Povolani kralovska cho?
Cho? Commodus
Rodi?e Gaius Bruttius Praesens
Rod Antonines
P?ibuzni Lucius Bruttius Quintius Crispinus (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Bruttia Crispina ( 164 ?im ? 191 Capri ) byla ?imska cisa?ovna v letech 178 a? 191, man?elka ?imskeho cisa?e Commoda . [1] Man?elstvi s Commodem nep?ineslo d?dice a tak po vra?d? Commoda ho na tr?nu nahradil Pertinax .

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

P?vod [ editovat | editovat zdroj ]

Crispina pochazela z aristokraticke rodiny. Byla dcerou dvojnasobneho konzula Gaia Bruttiuse Praesense [2] a jeho man?elky Valerie. [3] Crispininymi prarodi?i z otcovy strany byli konzul a senator Lucius Fulvius Rusticus a Laberia Hostilia Crispina, dcera dal?iho dvojnasobneho konzula Mania Laberia Maxima .

Crispinin bratr byl budouci konzul Lucius Bruttius Quintius Crispinus . Rodina jejiho otce p?vodn? pochazela z Volceii v Lukanii , a byla uzce spojena s ?imskymi cisa?i Traianem , Hadrianem , Antoninem Piem a Markem Aureliem . Crispina se patrn? narodila a vyr?stala v ?im? ?i Volceii.

Man?elstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Crispina se v let? roku 178 provdala za ?estnactileteho Commoda a jako v?no do cisa?ske rodiny p?inesla mno?stvi statk?, ktere se staly sou?asti imperialniho majetku a Commodovi umo?nily kontrolu nad podstatnou ?asti lukanskeho uzemi . [4] [5] [6] Svatebni ob?ad byl skromny, epithalamium pro tuto p?ile?itost slo?il sofista Julius Pollux . [7] Po svatb? ziskala Crispina titul Augusta [8] a stala se tak cisa?ovnou ?imske ?i?e, nebo? jeji man?el byl v te dob? ji? spolucisa?em s jejim tchanem Markem Aureliem . P?edchozi cisa?ovna a jeji tchyn? Faustina zem?ela t?i roky p?ed jejim p?ichodem k cisa?skemu dvoru. Jako v?t?ina s?atk? tehdej?ich ?lechtic? byla dohodnuta patrem familiem , v p?ipad? Crispiny tedy dohodou mezi jejim otcem a jejim novy tchanem, cisa?em Markem Aureliem. Crispina je popisovana jako p?vabna ?ena s citlivym srdcem. [9]

Jako Augusta byla Crispina b?hem poslednich dvou let vlady sveho tchana a prvnich let vlady jejiho man?ela velmi ct?na. [8] Z dochovanych zdroj? je patrne, ?e nem?la na sveho man?ela b?hem jeho bizarni vlady n?jaky vyznamny politicky vliv. P?esto se nevyhnula politickym intrikam cisa?skeho dvora, nebo? jeji ?vagrova Lucilla , sama byvala cisa?ovna, byla kv?li svemu ztracenemu titulu i moci na novou cisa?ovnu Crispinu ?arliva. [10] Crispina byla v roce 182 patrn? t?hotna, co? mo?na motivovalo Lucillu ke spiknuti proti svemu bratrovi Commodovi. [11] Tato teorie je zalo?ena p?edev?im na mincich s Crispinou, ktere zobrazuji obrazy spojene s cisa?ovnami, ktere porodily d?ti a ktere publikoval Jerome Aymard ve svem ?lanku ? La conjuration de Lucilla “. K teto teorii Olivier Hekster [12] zminil: ? Nic neni znamo o d?tech z tohoto man?elstvi, ale novorozenecke umrti bylo v te dob? tak b??ne, ?e vynechani zminky o t?chto udalostech bylo normou starov?keho psani “. [13] [14]

Vyhnanstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Po deseti letech man?elstvi byla Crispina svym man?elem fale?n? obvin?na z cizolo?stvi a v roce 188 byla vyhnana na ostrov Capri , kde byla pozd?ji zavra?d?na. [15] Po jejim vyhnani se Commodus ji? znovu neo?enil, ale m?l milenku jmenem Marcia , o ktere se pozd?ji ?ikalo, ?e byla zapletena do spiknuti kolem Commodovy vra?dy. [16]

Smrt [ editovat | editovat zdroj ]

Na zaklad? ?patneho vykladu biografickeho dila Historia Augusta [17] a dila Cassia Dia [18] byl jeji pad n?kdy myln? spojovan se spiknutim Lucilly s cilem zavra?dit Commoda v roce 181 nebo 182, ale jeji jmeno se nadale objevuje na napisech a? do roku 191. [19] ( CIL VIII, 02366). Jeji p?ipadne vyhnani od dvora i smrt mohly byt misto toho d?sledkem padu Marca Aurelia Cleandera nebo neschopnosti zplodit Commodovi naslednika, aby byla zaji?t?na dynasticka posloupnost. [20]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Bruttia Crispina na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ BOATWRIGHT, Mary Taliaferro. Hadrian and the cities of the Roman empire . Princeton, N.J.: Princeton University Press ISBN   9780691094939. . S. 64. (eb)  
  2. ↑ VENNING, Timothy; DRINKWATER, John F. A chronology of the Roman Empire . London: Continuum, 2010. ISBN   9781441154781. . (anglicky)  
  3. ↑ EGBERT, James Chidester. Introduction To The Study Of Latin Inscriptions p. 107 [online]. American Book, 1896 [cit. 2023-03-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  4. ↑ SMALL, Alastair. The villas and their environment . Toronto, Ont.: University of Toronto Press ISBN   9780802059482. . S. 27. (anglicky)  
  5. ↑ ADAMS, Geoff W. Marcus Aurelius in the Historia Augusta and beyond . Lanham, Md.: Lexington Books ISBN   978-0739176382. . S. 123. (anglicky)  
  6. ↑ MENNEN, Inge. Power and status in the Roman Empire, AD 193-284 . Leiden: [s.n.] Dostupne online . ISBN   9789004203594. . S. 90. (anglicky)  
  7. ↑ SWAIN, Simon. Hellenism and empire : language, classicism, and power in the Greek world, AD 50-250 . Oxford: Clarendon Press, 1996. Dostupne online . ISBN   9780198147725 . S.  54 . (anglicky)  
  8. ↑ a b VARNER, Eric R. Mutilation and transformation : damnatio memoriae and Roman imperial portraiture . Leiden: Brill, 2004. ISBN   9789004135772 . S. 152. (anglicky)  
  9. ↑ MORGAN, Sydney. Woman and her Master. Volume 2 . Cambridge: Cambridge University Press, 2010. ISBN   9781108019347 . S. 244. (anglicky)  
  10. ↑ POTTER, D. S. The Roman Empire at bay : AD 180-395 . London: Routledge, 4. 600 s. Dostupne online . ISBN   9780415100571 . (anglicky)  
  11. ↑ GRANT, Michael. The Antonines : the Roman Empire in Transition. . Florence: Taylor and Francis, 2016. ISBN   9781317972112 . S. 69. (anglicky)  
  12. ↑ Olivier Hekster, O.J. - Radboud University. www.ru.nl [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  13. ↑ MCHUGH, John S. The Emperor Commodus: God and Gladiator. . [Place of publication not identified]: Casemate Publishers., 2015. ISBN   9781473871670 . (anglicky)  
  14. ↑ HARLOW, Mary; LAURENCE, Ray. Age and ageing in the Roman Empire . Portsmouth, R.I.: Journal of Roman Archaeology ISBN   9781887829656. . (anglicky) Citace - O kojencich, kte?i zem?eli brzy po porodu, se jen st??i mluvi..  
  15. ↑ KEAN, Roger Michael; FREY, Oliver. The Complete Chronicle of the Emperors of Rome . [s.l.]: Thalamus Dostupne online . ISBN   978-1-902886-05-3 . (anglicky)  
  16. ↑ FREISENBRUCH, Annelise. The First Ladies of Rome : the Women Behind the Caesars . London: Random House, 2011. ISBN   978-1446499061 . S. 6. (anglicky)  
  17. ↑ Historia Augusta ? Life of Commodus 5.9 [online]. Loeb Classical Library, 1921 [cit. 2023-03-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  18. ↑ Cassius Dio ? Epitome of Book 73 4.6 [online]. Loeb Classical Library, 1921 [cit. 2023-03-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  19. ↑ CLAUSS, Manfred; SLABY, Wolfgang A. EDCS Epigraphik-Datenbank [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  20. ↑ HEKSTER, Oliver. Commodus: An Emperor at the Crossroads . [s.l.]: Gieben, 2002. S. 71?72. (anglicky)  
?imska cisa?ovna
P?edch?dce:
Faustina mlad?i 		178 ? 188
Bruttia Crispina 		Nastupce:
Flavia Titiana
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bruttia_Crispina&oldid=23728386 “