Bromma Bromma stadsdelsomrade
Broma: letecky pohled (2010)
Poloha
Sou?adnice	59°20′20″ s. ?. , 17°56′20″ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	11  m n. m.
?asove pasmo	UTC+1 (leto UTC+2)
Stat	?vedsko ?vedsko
Hlavni m?sto	Stockholm
Bromma
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	24,6 km²
Po?et obyvatel	71 000 (2013)
Hustota zalidn?ni	2 886,2 obyv./km²
Sprava
Vznik	1997
Oficialni web	start .stockholm /om-stockholms-stad /organisation /stadsdelsforvaltningar /bromma /
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Bromma je p?vodn? samostatna osada a farnost, v roce 1916 se stala sou?asti hlavniho m?sta ?vedska Stockholmu jako ?tvr? a sou?asn? samospravny m?stsky obvod (?vedsky stadsdelsomrade ). Bromma je nyni tvo?ena dv?ma hlavnimi farnostmi: Bromma a Vasterled . ^{[1] [2]} Jihovychodni ?ast ?tvrti pat?i mezi nejbohat?i oblasti ve Stockholmu.

Bromma se rozklada p?i severozapadnim okraji Stockholmu, hrani?i s ostrovem a stejnojmennou ?tvrti Kungsholmen na vychod?, s ?asti jezer Malaren a Karson na jihu, s p?irodni rezervaci Grimsta na zapad?, farnosti Spanga na severu. Na severu a? severovychod? hrani?i take se samostatnymi samospravnymi obcemi (ji? nejsou sou?asti Stockholmu) Sundbyberg a Solna . Pokud jde o rozlohu, je sou?asna ?tvr? Bromma p?ibli?n? srovnatelna s historickou farnosti Bromma.

Nachazi se zde take leti?t? Stockholm-Bromma , jeho? po?atky sahaji do roku 1936. I kdy? se od 60. let 20. stoleti hlavnim stockholmskym leti?t?m stalo nov? vybudovane leti?t? Stockholm-Arlanda , z?stava Stockholm Bromma t?etim nejv?t?im leti?t?m ve ?vedsku, p?edev?im pro svou blizkost do centra Stockholmu.

Charakteristika ?tvrti [ editovat | editovat zdroj ]

?tvr? se sklada z nasledujicich ?asti: Abrahamsberg, Alvik, Beckomberga, Blackeberg, Bromma kyrka, Ballsta, Eneby, Hoglandet, Mariehall, Nockeby, Nockebyhov, Norra Angby, Olovslund, Riksby, Smedslatten, Stora Mossen, Sodra Angby, Traneberg, Ulvsunda, Ulvsunda Industriomrade, Akeshov, Akeslund, Alsten a Appelviken . V roce 2013 zde ?ilo p?ibli?n? 71 000 obyvatel. Z 35 600 dom? v teto oblasti je 26 700 byt? a 7900 rodinnych dom?. P?i rozloze 24,60 km² je hustota osidleni necelych 2900 obyvatel na kilometr ?tvere?ni. ^[3]

Bromma je poseta ?adou men?ich lesik?, park? a jezer, v?etn? p?irodni rezervace Judarskogen ( Judarskogens naturreserva : je sou?asti soustavy rezervaci Natura 2000 ), ktera se rozklada kolem jezera Judarn a dale parky okolo hrad? Akeshov a Ulvsunda . Kostel Bromma je jeden z nejvyznamn?j?ich romanskych kostel? v regionu, v kterem se zachovaly ucelene nast?nne malby z 15. stoleti. ^{[1] [4] [5]}

Bromma se sklada hlavn? z lokalit, kde bydli vysoko a st?edn? p?ijmove skupiny obyvatel?. Dale se zde nachazi pr?myslova zona Ulvsunda , ktere je situovana u leti?t? Stockholm-Bromma , jedineho leti?t?, ktere le?i p?imo na katastralnim uzemi hlavniho m?sta. Angby Camping je jeden z nejv?t?ich kemp? a rozklada se v blizkosti velke pla?e u jezera Malaren .

Leti?t? Stockholm-Bromma [ editovat | editovat zdroj ]

Na uzemi ?tvrti Bromma se nachazi leti?t? Stockholm-Bromma , nejstar?i a druhe nejv?t?i stockholmske leti?t?, jeho? hlavni vyhodou je blizkost do centra Stockholmu (asi 8 km). Nachazi se p?i severozapadnim okraji ?tvrti Bromma a sou?asn? na okraji celeho Stockholmu . V blizkosti leti?t? jsou te? samostatna m?sta Sundbyberg (p?imo u leti?t?) a Solna (asi 2 kilometry).

Leti?t? bylo otev?eno v roce 1936 kralem Gustavem V. a bylo v?bec prvnim v cele Evrop? , ktere od po?atku m?lo zpevn?nou vzletovou a p?istavaci drahu . ^[6] Za druhe sv?tove valky odsud letala ?vedska a britska letadla do Velke Britanie. Po druhe sv?tove valce obecn? nastal velky rozmach letecke dopravy, a tak i  leti?t? Bromma p?ibli?n? 10 let vzkvetalo. Jako mate?ske leti?t? ho vyu?ivala statem vlastn?na spole?nost Aktiebolaget Aerotransport (ABA) , ktera se posleze transformovala jako ?vedska sou?ast nov? vznikle spole?nosti Scandinavian Airlines System (SAS) . Ale ji? v polovin? 50. let bylo z?ejme, ?e leti?t? Stockholm-Bromma nevyhovuje pro stale v?t?i dopravni letadla.

Proto bylo rozhodnuto o vystavb? noveho a mnohem v?t?iho leti?t? Stockholm-Arlanda . To se nachazi vice ne? 40 km severn? od Stockholmu. Na po?atku 60. let se na nove leti?t? p?esunuly tem?? v?echny mezinarodni lety. V roce 1983 i zbyvajici vnitrostatni lety a zdalo se, ?e je to konec leti?t? Stockholm-Bromma . N?kolik starych hangar? bylo dokonce z leti?t? vy?len?no a p?em?n?no na outletova nakupni centra. A? po deregulaci letecka dopravy a nasledn? pote, co si spole?nost Malmo Aviation (nyni po fuzich BRA: Braathens Regional Aviation ) si vybrala leti?t? pro sve linky do  Malmo a Goteborgu , pozd?ji i pro dal?i destinace, do?lo k ur?it? obnov? leti?t?. V roce 2002 byla postavena nova ?idici v?? a v roce 2005 byla dokon?ena renovace a roz?i?eni ?adu let chatrajiciho terminalu.

Leti?t? slou?i hlavn? pro vnitrostatni lety, jen n?kolik mezinarodnich linek (nap?. na leti?t? Helsinky-Vantaa nebo na leti?t? Brusel ), proto?e kratka ranvej (jen 1668 metr?) neumo??uje starty velkych dopravnich letadel. Nicmen? sve linky zde zavedly i dal?i dopravci, a po?et p?epravenych cestujicich za?al op?t vyznamn? vzr?stat, a? se v letech 2013 a? 2019 leti?t? dostalo dokonce na 3. misto ve ?vedsku podle po?tu cestujicich (by? je to men? ne? desetina nejv?t?iho leti?t? Stockholm-Arlanda a p?ibli?n? t?etina druheho Goteborg Landvetter . ^[7]

P?vodn? se p?edpokladalo, ?e leti?t? bude v provozu nejmen? do roku 2038 (smlouva mezi Swedavia  AB a Stockholmem), ale v?eobecna krize letecka dopravy v d?sledku pandemie covid-19 zp?sobila, ?e Swedavia v za?i 2020 oznamila, ?e p?edlo?i ?vedskemu Ministerstvu pr?myslu a inovaci po?adovane posouzeni dopad? mo?neho p?ed?asneho uzav?eni leti?t? Stockholm-Bromma a p?evedeni ve?kere letecke dopravy na leti?t? Stockholm-Arlanda . Kone?ne rozhodnuti v?ak musi u?init vlada. ^{[8] [9]}

Pam?tihodnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Ve ?tvrti Bromma se nachazi kostel Bromma , cenna pamatka sakralniho stavitelstvi. Nejstar?i ?asti kostela (p?edev?im kruhova ?ast) byly postaveny ve 12. stoleti, jako opevn?ny kostel a pat?i mezi nejstar?i dochovane stavby ve Stockholmu. V interieru se dochovaly ucelene nast?nne malby, ktere vytvo?il Albertus Pictor , nejvyznamn?j?i ?vedsky pozdn? st?edov?ky mali? (asi 1440 - asi 1507). Jeden z mala podobnych opevn?nych kostel? ve ?vedsku lze nalezt v nedaleke Soln? , ale ji? za hranicemi Stockholmu. Nejvyznamn?j?i p?estavby a roz?i?eni kostela pochazi z let 1679 a? 1700. V roce 2006 byl kostel v anket? poslucha?? jedne rozhlasove stanice vybran jako nejhez?i kostel v  kraji Stockholm .

• 
  Celkovy pohled na kostel
• 
  Vystaveny zvon z roku 1638
• 
  Interier kostela

Vyznamne osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Per Albin Hansson (28. ?ijna 1885 ? 6. ?ijna 1946), ?vedsky politik, dlouholety p?edseda ?vedske socialn? demokraticke strany (1925?1946) a dvojnasobny p?edseda vlady v letech 1932 a? 1946, ?il v lokalit? Alsten . Zem?el v roce 1946 v  Alsten , b?hem cesty tramvaji dom? ze zasedani ?vedskeho parlamentu ( Riksdag ) na infarkt v dob?, kdy stale je?t? byl premierem.

Ekonom (nositel Nobelovy cenu za ekonomii za rok 1974), vysoko?kolsky u?itel, politik a sociolog Karl Gunnar Myrdal ( 6. prosince  1898 ? 17. kv?tna 1987) a jeho man?elka Alva Myrdalova (31. ledna 1902 ? 1. unora 1986; sociolo?ka , diplomatka a politi?ka , nositelka Nobelovy ceny za mir za rok 1982) ?ili v n?kolika lokalitach ?tvrti Bromma spolu se svymi d?tmi, jednim z jejich d?ti byl spisovatel, filma? a politicky aktivista Jan Myrdal (19. ?ervence 1927 ? 30. ?ijna 2020). Man?ele se pozd?ji p?est?hovali do osady Danderyd (n?kolik kilometr? severn? od Stockholmu).

Christer Fuglesang (* 18. b?ezna 1957), fyzik a prvni ?vedsky kosmonaut , vyr?stal ve ?tvrti Bromma. Poprve let?l v  raketoplanu Discovery , let STS-116 v prosinci 2006, hned p?i svem prvnim letu se u?astnil i t?i vystup? do volneho kosmickeho prostoru. ^[10] Podruhe let?l v roce 2009 (op?t Discovery, let STS-118). ^[11] Od roku 2010 pracoval jako vedouci divize v?dy a aplikaci v ?editelstvi pilotovanych kosmickych let? ve vyzkumnem a technologickem st?edisku ESA v Noordwijku v  Nizozemsku . ^[12]

Ve ?tvrti Bromma se narodila nebo ?ila ?ada znamych ?vedskych sportovc? , p?edev?im hokejist? , ale i dal?ich odv?tvi. Z hokejist? je mo?no uvest st?edniho uto?nika Matse Sundina (* 13. unora 1971; trojnasobny mistr sv?ta a olympijsky vit?z z roku 2006), obrance Douglase Murraye (* 12. b?ezna 1980) nebo obrance Birger Holmqvist (28. prosince 1900 Stockholm ? 9. dubna 1989 Bromma; podilel se na zisku prvni ?vedske hokejove medaile na olympiad?: st?ibrna medaile na ZOH 1928 ).

?vedsky zapasnik Rudolf Svensson (27. b?ezna 1899 Gudhem ? 4. prosince 1978 Bromma) t?ikrat startoval na olympiad?, kde ziskal dv? zlate a dv? st?ibrne medaile (jednou startoval v obou stylech). Dale ziskal dv? zlata a t?i st?ibra na mistrovstvi Evropy a dv? st?ibra na mistrovstvi sv?ta. Oscar Halldin (3. kv?tna 1873 Stockholm - 9. kv?tna 1948 Bromma) se v?noval hlavn? dokumentarni a novina?ske fotografii, byl take oficialnim dvornim fotografem . Je znamy rovn?? svym fotografiemi ze vzduchu , po?izenymi z  balonu .

Z um?lc? lze uvest Barbro Lindgrenovou (* 10. b?ezna 1937), spisovatelku, ktera se v?nuje p?eva?n? literatu?e pro d?ti a mlade?, i kdy? napsala take ?adu knih pro dosp?le ?tena?e. Birgit Rosengrenova (27. listopadu 1912 ? 6. ?ijna 2011) byla ?vedska filmova here?ka. Byla aktivni a? do pozdniho v?ku, ?vedskemu deniku Svenska Dagbladet , poskytla rozsahly rozhovor kratce p?ed svymi 98. narozeninami. ^[13] Martin Eriksson (muzikant znam?j?i pod svym um?leckym jmenem E-Type ) se narodil ve m?st? Uppsala (27. srpna 1965), ale cela rodina se p?est?hovala do ?tvrti Bromma kdy? mu bylo 14 let. Jonas Akerlund (* 10. listopadu 1965, Bromma) je bubenik, filmovy re?iser a autor hudebnich klip?.

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Basketbalovy tym Alviks BK (zalo?en 1956) je nejznam?j?i ?vedsky basketbalovy tym. Od roku 1963 ziskal celkem devatenactkrat titul. Mistni fotbalovy tym Brommapojkarna nepat?i mezi nejvyznamn?j?i tymy ve  Stockholmu , ale ma nejv?t?i mlade?nickou akademii. Mistni hokejovy tym se jmenuje GotaTraneberg . Sportovni klub Bromma-Vallingby SOK se zam??uje na  orienta?ni b?h . ?lenkou tohoto sportovniho klubu byla nap?. Helena Karlssonova , ktera nejv?t?ich usp?ch? dosahla je?t? v juniorske kategorie (v roce 2011 byla ?lenkou ?vedskeho tymu, ktery ziskal zlato ve ?tafet? na juniorskem mistrovstvi sv?ta).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Bromma na anglicke Wikipedii, Bromma na ?vedske Wikipedii, Bromma stadsdelsomrade na ?vedske Wikipedii, Stockholm Bromma Airport na anglicke Wikipedii a Bromma Church na anglicke Wikipedii.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Leti?t? Stockholm-Bromma
• Sundbyberg
• Solna
• Drottningholmsky palac
• Stockholmska aglomerace

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Bromma na Wikimedia Commons
• Leti?t? Stockholm Bromma (anglicky)