Blenheim (Typy 142M, 149, 160)
Bristol Blenheim Mark IV YH-L V6436 z 21 Squadrony, 18. srpna 1941
Ur?eni	lehky bombarder / stihaci letoun
Vyrobce	Bristol Aeroplane Company
?efkonstrukter	Frank Barnwell
Prvni let	12. dubna 1935
Za?azeno	1937
Vy?azeno	1944 ( RAF ), 1956 (Finsko)
U?ivatel	Royal Air Force Royal Canadian Air Force Finske letectvo Jugoslavie
Vyrobeno kus?	4 422
Varianty	Bristol Fairchild Bolingbroke
Dal?i vyvoj	Bristol Beaufort
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Bristol Blenheim byl britsky dvoumotorovy letoun p?vodn? sestrojeny jako lehky bombarder , za druhe sv?tove valky v?ak u?ivan i jako no?ni stihaci a bitevni (v modifikaci Blenheim IF a Blenheim IVF; men?i mno?stvi letoun? bylo pro tuto slu?bu dodate?n? modifikovano).

Vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Po?atky vyvoje letadla Bristol Blenheim spadaji do let 1933 a? 1935 , kdy byl vyvinut civilni dvoumotorovy dopravni letoun pro ?est cestujicich Bristol Type 142 . Jeho prvni let se uskute?nil 12. dubna 1935 ve Filtonu. Vykony noveho letounu zaujaly britske Ministerstvo letectvi, ktere zadalo spole?nosti Bristol vyrobu 150 letoun? vojenske verze ozna?ene Bristol Type 142M . Prototyp byl zaletan 26. ?ervna 1936 a p?edan do Vyzkumneho ustavu letadel a vyzbroje v Martlesham Heath. Od Typu 142 se odli?oval pohonnymi jednotkami Mercury, zvy?enou rovinou k?idla umo??ujici vytvo?eni pumovnice, instalaci zpola zasunovatelne st?elecke v??e na h?bet? trupu , zv?t?enym rozp?tim k?idla a vy??im posazenim vodorovnych ocasnich ploch . Nove stroje m?ly slou?it jako lehke bombardery.

Koncem roku 1936 ji? za?ala seriova vyroba tohoto typu se vzduchem chlazenymi hv?zdicovymi devitivalci Bristol Mercury VIII, ktera nesla ozna?eni Bristol Blenheim Mk.I. Vyzbroj byla tvo?ena pevnym kulometem Vickers K ra?e 7,7 mm a jednim pohyblivym kulometem Lewis stejne ra?e ve vysunovaci h?betni v??i Bristol B Mk.I. Zajem vlad Finska, Turecka a Jugoslavie o Blenheim Mk.I vedl k zahajeni licen?ni vyroby u firmy Avro v Chaddertonu (250 kus?) a Rootes Securities ve Speke (422 stroj?).

Prvni dva Blenheimy Mk.I z osmnacti objednanych letadel (BL-104 a? BL-121) dorazily do Finska v ?ervenci 1937 , posledni z teto serie o rok pozd?ji. Po utoku sov?tskych vojsk na Finsko dodala spole?nost Bristol dal?ich 12 Blenheim? Mk.IV a po?atkem roku 1940 dal?ich dvanact Blenheim? Mk.I (BL-134 a? BL-145). P?eru?enou seriovou licen?ni vyrobu Blenheim? v domaci firm? Lentokonetehdas v Tampere se poda?ilo znovu rozb?hnout a? v let? roku 1941 . Do prosince bylo dokon?eno 15 stroj? (BL-146 a? BL-160). Do listopadu 1943 bylo ve Finsku postaveno dal?ich 30 Blenheim? (BL-161 a? BL-190) a do dubna 1944 v posledni serii deset Mk.IV s prodlou?enou p?idi. P?i stavb? poslednich dvou serii u? Finove vyu?ili polotovary, ale i cele trupy a k?idla, ktere N?mci uko?istili v jugoslavske vyrobn? Ikarus.

Do Jugoslavie bylo dodano dvaadvacet Blenheim?, dal?ich ?ty?icet bylo vyrobeno licen?n? v zavod? Ikarus. Po pora?ce Jugoslavie p?evzalo n?ktere z t?chto letoun? samostatne Chorvatsko . Bristol Blenheim obdr?elo rovn?? Turecko v po?tu 30 stroj?, dal?ich 35 p?evzalo Rumunsko .

Modernizovane typy Bristol Blenheim Mk.II a Blenheim Mk.III. v?ak z?staly v prototypech.

Roku 1937 vznikl prototyp verze Bristol Blenheim Mk.IV. , ktera byla prodlou?ena o 0,91 m a do k?idla byly zabudovany dal?i p?idavne nadr?e. Seriove stroje pohan?la dvojice motor? Bristol Mercury XV se vzletovym vykonem 666 kW. Uplatn?ny byly take nove modifikace oto?ne st?elecke v??e, nejd?ive s jednim, pozd?ji se dv?ma kulomety Vickers K resp. Browning Mk.II ra?e 7,7 mm. V proskleni p?id? byl n?kdy instalovan dal?i pohyblivy kulomet Vickers K.

Britanie na za?atku valky postradala no?ni stiha?ku , ktera by byla schopna nest nov? vyvinuty radar pro letadla AI Mk.II a III, a tak bylo rozhodnuto, ?e k tomuto u?elu budou pou?ity prav? Blenheimy. K p?estavb? bombarder? na no?ni stiha?ky Bristol Blenheim Mk.IF (cca 200 stroj?) a Mk.IVF do?lo v roce 1938 a ji? od podzimu 1939 za?aly napadat tyto stroje cile v kontinentalni Evrop? . Krom? vybaveni radarem doznala zm?n take hlav?ova vyzbroj. Pod trup p?ibyl plochy kontejner vyrab?ny v ?elezni?nich dilnach Southern Railway v Ashfordu, obsahujici baterii ?ty? kulomet? Browning ra?e 7,7 mm. P?ed p?ichodem modern?j?ich a specializovanych Beaufighter? , je? Blenheimy pln? nahradily v kv?tnu 1941, tak m?ly Blehneimy velky podil na potirani n?mecke no?ni ofenzivy .

V roce 1941 vzletlo n?kolik prototyp? a p?edseriovych stroj? s ozna?enim Bristol Type 160 , p?edch?dc? verze Bristol Blenheim Mk.V . Mk.V m?l pozm?n?nou p?i?, jeji? leva ?ast byla prosklena, neprosklena prava ?ast p?echazela do podtrupove vany vybavene v zadni ?asti dv?ma kulomety. H?bet trupu nesl motorem ovladanou st?eleckou v?? Bristol B Mk.X vybavenou dvojici kulomet? Browning ra?e 7,7 mm. Chladi?e oleje byly p?emist?ny do k?idla, podvozek letadla byl zesilen a obdr?el pozm?n?ne kryty. Celkova produkce tohoto typu, dodavaneho od roku 1942 , dosahla po?tu 942 kus? vyrobenych firmou Rootes Ltd. v zavodech Blyth Bridge ve Staffordshiru .

Licen?ni stavba Bristol? Blenheim Mk.I probihala od druheho pololeti roku 1939 take v Kanad? ve firm? Fairchild Aircraft Ltd. v Longueil, kde dostaly bojove jmeno Bolingbroke Mk.I , pozd?ji rovn?? Bolingbroke Mk.IV v n?kolika subverzich. Bolingbroke Mk.IV T byla cvi?na verze ur?ena pro vycvikove programy.

Bojove u?iti [ editovat | editovat zdroj ]

Prvnim utvarem RAF pln? p?ezbrojenym na Blenheim Mk.I se stala v dubnu 1937 114. peru? se sidlem ve Wytonu. Dal?i stroje byly p?id?leny perutim ?. 90, 139, 144, 44, 110 a 30. peruti, p?sobici z iracke zakladny Habbaniya. Je?t? b?hem roku 1938 Blenheimy ziskalo dal?ich dev?t peruti a v zamo?i 11. peru?, ktera se p?esunula z Indie do Singapuru.

Letouny Blenheim Mk.IF slou?ily improvizovan? jako no?ni stiha?ky, ktere zahajily ?adovou slu?bu v prosinci 1938 u 25. peruti. Jako dal?i p?evzaly stroje Mk.IF 29., 141., 601. a 604. peru?.

Prvni opera?ni let RAF druhe sv?tove valky provedl Bristol Blenheim Mk.IV (?. N6215) 139. perut? 3. za?i 1939. Misto pilota zaujal Flying Officer A. McPherson, st?eleckou v?? obsadil radiotelegrafista a st?elec Corporal V. Arrowsmith a t?etim ?lenem byl namo?ni d?stojnik Cdr. Thompson, ktery m?l za ukol zjistit slo?eni a pohyb n?mecke vale?ne floty ve Wilhelmshavenu . Thompson po?idil 75 leteckych snimk? se kterymi se osadka navratila na leti?t? Wyton v Cambridgeshiru. 4. za?i 1939 se vydalo 15 Blenheim? spolu s letouny Vickers Wellington na tuto flotu zauto?it. Pumy s chybn? nastavenymi zapalova?i nevybuchly, navic se p?t Blenheim? do Britanie nevratilo. Utok na n?mecke vale?ne lod? 4. za?i se v?ak stal prvni ozbrojenou akci RAF proti nep?iteli po vyhla?eni valky.

Finove s Blenheimy nejprve vzdorovali SSSR , v roce 1944 se v?ak s nimi postavili proti N?mc?m . Naposledy na byvale spojence piloti finskych Blenheim? zauto?ili 13. b?ezna 1945 .

Z celkem 97 finskych Blenheim? p?e?kalo valku 37 stroj?. Slou?ily v Lentorykmentti 4 a? do za?i 1948 , kdy Finsko v souladu se zav?ry Pa?i?ske mirove konference zru?ilo v?echna bombardovaci letadla. V roce 1951 bylo tedy p?t stroj? upraveno na vlekani ter??. Posledni finsky Blenheim Mk.IV (BL-199) doletal 20. kv?tna 1958 .

Specifikace [ editovat | editovat zdroj ]

Technicke udaje [ editovat | editovat zdroj ]

• Posadka : 3
• Rozp?ti k?idel : 17,17 m
• Delka : 12,12 m
• Vy?ka : 3,05 m
• Nosna plocha : 43,57 m²
• Hmotnost : 3674 kg, Mk.IV 4441 kg
• Vzletova hmotnost : 5 670 kg, Mk.IV 6 532 kg
• Pohonna jednotka : Mk I: 2 × Bristol Mercury VIII , pozd?ji Mk IV: 2 × Bristol Mercury XV
• Vykon pohonne jednotky : 840 k, pozd?ji 995 k

Vykony [ editovat | editovat zdroj ]

• Maximalni rychlost : 426 km/h
• Stoupavost : 7,62 m/s
• Dostup : 8 315 m
• Dolet : Mk I: 1801 km, Mk IV: 2350 km

Vyzbroj [ editovat | editovat zdroj ]

• 1 × kulomet Vickers K ra?e 7,7 mm
• 2 × kulomet Browning ra?e 7,7 mm ve v??i
• 2 × kulomet Browning ra?e 7,7 mm pod p?idi
  • u typu Mk IV. je?t? 4 x kulomet Browning ra?e 7,7 mm pod trupem
• 4 × puma o hmotnosti 113 kg, 2 × puma o hmotnosti 227 kg

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• VALKA, Zbyn?k. Stihaci letadla: 1939-45/ Velka Britanie - N?mecko . Olomouc: Votobia, 1996. 110 s. ISBN   80-7198-260-1 .  
• LOWE, Malcolm. Encyklopedie letectvi (1848-1939) . Dob?ejovice: Rebo Production CZ, 2005. 303 s. ISBN   80-7234-407-2 .  
• GENF, S. A. Encyklopedie letadel . 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN   80-85711-35-4 . S. 8, 37 a 105.  
• SCHMID, Jaroslav. Stihaci a bombardovaci letadla Velke Britanie 1939-45 1. dil . Plze?: Fraus, 1995. 68 s. ISBN   80-85784-37-8 .  
• GUNSTON, Bill. Bojova letadla druhe sv?tove valky . Praha: Svojtka&Co., 2006. ISBN   80-7237-203-3 . Kapitola Bristol Type 142 Blenheim, s. 350?353.  
• GREEN, William; SWANBOROUGH, Gordon. Kamufla?e Vojenska letadla . 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2001. ISBN   80-7237-438-9 . S. 74 a 75.  
• MA?E, Jan. Znovuzrozeny Blenheim. Letectvi a kosmonautika . Srpen 2015, ?is. 8, s. 32 a 33. ISSN 0024-1156 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Bristol Blenheim na Wikimedia Commons

• Kamufla?e letounu Bristol Blenheim Archivovano 31. 3. 2015 na Wayback Machine .
• Bristol Blenheim Mk.IV