Brat?i Grimmove ( n?mecky Bruder ^[1] Grimm , nebo Gebruder ^[2] Grimm ) byli sb?ratele klasickych lidovych n?meckych pohadek a mytologickych p?ib?h? .

Znam?j?i z obou bratr?, Jacob Grimm (1785?1863), byl jednim z nejv?t?ich n?meckych jazykov?dc? . Mlad?i Wilhelm Grimm (1786?1859) se zapsal do d?jin jako spolupracovnik sveho star?iho bratra. Brat?i Grimmove prosluli v n?mecke i sv?tove literatu?e svou sbirkou lidovych pohadek a pisni , pov?sti a legend . Zvla?t? svymi Kinder- und Hausmarchen (?esky: Pohadky brat?i Grimm?), kterymi polo?ili zaklady nove v?dy ? folkloristiky . Pohadky jako Sn?hurka ?i ?ipkova R??enka jsou znamy z mnoha zpracovani, ale prvnimi, kdo je zapsali v n?meckem kontextu, byli prav? brat?i Grimmove. V ?inorode spolupraci byl Wilhelm tim, kdo pohadky sbiral a upravoval, zatimco Jacob, ktery byl lingvista a filolog , pohadky povy?il na p?edm?t seriozniho v?deckeho vyzkumu.

Podle Grimm? se inspirovalo jak plno n?meckych spisovatel? jako t?eba Benedikte Naubertova , tak i plno autor? ?eske literatury, mezi n?? pat?il Karel Jaromir Erben .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Brat?i Grimmove pochazeli z m???anske rodiny v Hanau , kde otec p?sobil jako pravnik a obhajce. Jacob se narodil jako druhy a Wilhelm jako t?eti z celkem deviti d?ti man?el? Grimmovych. M?li jedinou sestru Charlotte (Lotte) Amalii Hassenpflug (1793?1833). ^[3]

Brat?i studovali na klasickem gymnaziu v Kasselu . Po otcov? smrti jim bohata teta umo?nila pokra?ovat ve studiu prav na univerzit? v Marburgu . Tam se sp?atelili s doktorem Friedrichem von Savignym, ktery jim p?ibli?il vyznam pisemnych historickych pramen? a lidove slovesnosti pro kulturu naroda. V?novali se studiu starogermanskych zp?v? a v Pa?i?i v roce 1805 ?etli st?edov?kou francouzskou literaturu. ^[4]

V roce 1806 se vratili do Kasselu, kde se Jacob stal vojenskym u?ednikem a kratky ?as se v?noval i politice. Stal se hesenskym lega?nim radou a v letech 1814?1815 se jako sekreta? vestfalske delegace zu?astnil vide?skeho kongresu . ^[4] Wilhelm v letech 1812?1815 nav?t?voval n?mecke usedlosti a sbiral stare p?ib?hy a sagy. P?ed pravnickou karierou v?ak dali brat?i Grimmove p?ednost v?deckemu badani. Cht?li se v?novat poznani nejstar?ich obdobi n?meckeho jazyka, poezie i prava s cilem probudit v lidech lasku k rodne zemi. Jednu z cest k narodnimu uv?dom?ni vid?li v poznani starobylych tradic v zapomenutych pisemnych pamatkach. Zpo?atku se zabyvali studiem starogerman?tiny . Zpracovali vlastni edice starych text? Minnesang a Meistersang (1811), Pise? o Hildebrandovi (1812), n?kolik let pracovali na rozboru Eddy . Na Vanoce 1812 vy?el prvni svazek pohadek Kinder- und Hausmarchen . Do roku 1822 postupn? vy?ly dal?i dva dily, ktere obsahovaly nove p?ib?hy. ^[4] Lidove pohadky jim vyprav?lo dohromady asi 40 lidi. Jednou z nejvyznamn?j?ich vyprav??ek byla Marie Hassenpflugova , p?itelkyn? jejich sestry Charlotty, ktera pochazela z dob?e situovane, francouzsky mluvici rodiny. Mariiny p?ib?hy byly sm?si motiv? pochazejicich z lidove tradice a vliv? z ?etby Perraultovych Pohadek Matky husy ( 1697 ).

Od roku 1813 do roku 1816 brat?i take vydali t?i svazky ?asopisu Altdeutsche Walder , ktery obsahoval staron?meckou literaturu. Sve jazykove rozbory publikovali ve v?deckych ?lancich, ?iroky ohlas m?lo p?evyprav?ni r?znych myt? a legend. ^[4] Jacob od roku 1818 postupn? vydaval svou N?meckou gramatiku ( Deutsche gramatik ), v ni? polo?il zaklad moderni etymologii . V roce 1819 ziskal na univerzit? v Marburgu ?estny doktorat. Oba pracovali v univerzitni knihovn?, Jacob jako knihovnik, Wilhelm jako sekreta?. Sdileli spole?nou domacnost se sestrou Lotte a? do jeji svatby s Ludwigem Hassenpflugem. V roce 1825 se Wilhelm o?enil, postupn? se mu narodily t?i d?ti, ale Jacob nadale z?stal ?lenem jeho domacnosti. Ve stejnem roce vy?lo nove jednosvazkove vydani 50 pohadek, ktere ilustroval jejich bratr Ludwig Emil. ^[5]

Roku 1830 se brat?i p?est?hovali do Gottingenu , kde Jacob p?edna?el na univerzit? stare pravo, n?meckou gramatiku a d?jiny n?meckeho pisemnictvi. Od roku 1830 byl ?adnym profesorem. Publikoval dal?i dva svazky N?mecke gramatiky a pracoval na N?mecke mytologii . Wilhelm se stal univerzitnim knihovnikem a od roku 1835 take profesorem.

V roce 1837 , ale byli oba brat?i propu?t?ni za protest proti zru?eni tzv. Hannoverske konstituce kralem Arno?tem Augustem . ^[4] Odjeli do Italie a Skandinavie, kde studovali starov?ke jazyky a hledali stopy starogermanskych slov v antickych textech. Lip?ti vydavatele Karl Reimer a Salomon Hirzel jim poskytli prost?edky na shroma?d?ni podklad? pro vydani N?meckeho slovniku .

V roce 1840 se brat?i Grimmove stali profesory na univerzit? v Berlin? , kam je pozval novy prusky kral Bed?ich Vilem II. Pokra?ovali zde v praci na n?meckem vykladovem slovniku . Prvni svazek tohoto rozsahleho dila vy?el v roce 1854 a posledni 16. svazek vy?el a? v roce 1960 . Dal?im spole?nym dilem z berlinskeho obdobi byly D?jiny n?meckeho jazyka (1848). ^[4]

Wilhelm zem?el v Berlin? 16. prosince 1859 a Jacob o 4 roky pozd?ji tamte? 20. srpna 1863 . Jsou pochovani spole?n? na starem h?bitov? sv. Matou?e v Berlin?-Schonebergu.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Brat?i Grimmove tvo?ili dokonaly pracovni tym, v n?m? se Jacob zam??oval na studia lingvisticka, kde?to Wilhelm byl spi?e literarnim badatelem. Ve sve praci byli ovlivn?ni sou?asnym n?meckym romantismem a svou laskou k mytologii , folkloru a fantaziim. Svou praci dokazali, ?e na zaklad? studia ustnich pramen?, mu?e byt sestavena sbirka folklornich p?ib?h?, ktere se sna?i o ryzi reprodukci originalnich motiv?, a ukazali tak cestu dal?im badatel?m. A? byly sesbirane p?ib?hy zaznamenany s co nejv?t?i p?esnosti a v?rnosti, p?ece v?ak se zvla?t? Wilhelm p?i pozd?j?ich vydanich neubranil svym literarnim ambicim a n?kterym pohadkam dodal poeticky nadech.

Svou celo?ivotni praci brat?i Grimmove dokazali, ?e pohadky mohou byt zaznamenavany a pote uve?ejn?ny v ti?t?ne form? ve svem originalnim zn?ni, a tak byt dale ?i?eny. V praxi byly pak, zejmena kv?li d?tem, pohadky upravovany, nap?iklad ve Sn?hurce byl zm?n?n konec p?ib?hu, kdy v p?vodnim zn?ni musela zla kralovna tan?it v roz?havenych botach a? k smrti, nebo v Jeni?kovi a Ma?ence , kdy byla zla ?arod?jnice ve velkych mukach za?iva upe?ena v peci.

Ani v moderni dob? nez?staly pohadky brat?i Grimm? u?et?eny pozornosti. N?me?ti naciste pova?ovali za jeden ze symbol? n?meckeho lidu pohadku O ?ervene Karkulce , nebo? v jejich interpretaci byla zachran?na p?ed zlym ?idovskym vlkem. V 70. letech 20. stoleti byly pohadky brat?i Grimm? zase p?edm?tem pohrdani a kritiky feministickeho hnuti za sv?j neskryvany sexisticky popis sv?ta.

Krom? ?innosti folkloristicke se brat?i Grimmove v?novali i jazykov?d? ? spolu zalo?ili v roce 1838 projekt, ktery vedl k vytvo?eni Deutsches Worterbuch , jednoho z nejvyznamn?j?ich slovnik? n?meckeho jazyka , ktery je pou?ivan dodnes a se svymi dvaat?iceti svazky se ?adi take k nejrozsahlej?im slovnik?m v?bec. Projekt byl dokon?en a? v roce 1961 . Dal?im vyznamnym dilem Jacoba Grimma byl spis Deutsche Mythologie , ktery rozsahle pojednava o germanske mytologii.

Pohadky brat?i Grimm? [ editovat | editovat zdroj ]

Pohadky brat?i Grimm? ( Kinder- und Hausmarchen ) byly publikovany ve dvou svazcich ( 1812 ? 1815 ). Prvni obsahoval 76 pohadek sesbiranych p?edev?im v Hesensku , ve druhem jich bylo 72 a pochazely v?t?inou z Dolniho Saska . ^[5] Posledni edice, vydana za jejich ?ivota, vy?la v roce 1857 a obsahovala 211 pohadek, dal?ich 28 bylo v d?iv?j?ich edicich, tak?e celkem tedy sbirka obsahovala 239 pohadkovych p?ib?h? . Pohadky byly zapsany podle ustni tradice, v prvnim vydani bylo pou?ito 10 dialekt? n?meckeho jazyka . K prvnim svazk?m byl p?ilo?en komenta? s odkazy na misto p?vodu, na dal?i varianty p?ib?hu a vysv?tlivkami k n?kterym jazykovym pojm?m.

N?ktere pohadky se staly proslulymi po celem sv?t?, jsou p?vabne svym kouzlem, motivy komunikace mezi lidmi a zvi?aty a moralnim patosem boje dobra se zlem. Mezi nejznam?j?i publikovane pohadky pat?i: Sn?hurka , ?ervena karkulka , ?ipkova R??enka , Jeni?ek a Ma?enka , Popelka , Jak Honza ke ?t?sti p?i?el , Brem?ti muzikanti , Dupyno?ka , T?i p?adleny nebo B?linka a R??enka , ?iperna Markyta , Medv?da? , ?elezny Jan , Strakatinka , Kral Od?ivous a dal?i.

V ?e?tin? byly poprve vydany na p?elomu 19. a 20. stoleti pod nazvem D?tske pohadky: dle sbirky brat?i Grimm? . V roce 1929 vy?el vyb?r O Pale?kovi a jine pohadky v p?ekladu Pavly Wenigove a od te doby bylo v r?zne uprav? publikovano tem?? 150 r?znych vydani. K nejznam?j?im ilustrator?m pat?i Ji?i Trnka , Adolf Born a Helena Zmatlikova . ^[5]

Odrazy ve filmu [ editovat | editovat zdroj ]

• Kletba brat?i Grimm? , ?esko-britsko-americky film z roku 2005 , re?ie Terry Gilliam , historicka fikce ze ?ivota obou bratr? ^[6]
• V??ny p?ib?h , americky pohadkovy romanticky film z roku 1998 , oba brat?i zde vystupuji na po?atku a na konci filmoveho p?ib?hu v rolich poslucha?? vyprav?neho p?ib?hu ^[7]
• Grimm , americky serial

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Ptak Ohnivak
• Jacob Grimm
• Wilhelm Grimm
• Karel Jaromir Erben

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Brat?i Grimmove na Wikimedia Commons
• Autor Brat?i Grimmove ve Wikizdrojich
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Brat?i Grimmove
• Muzeum brat?i Grimm? v Kasselu, N?mecko (n?mecky)