한국   대만   중국   일본 
Brani?ov (Usti) ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Brani?ov (Usti)

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Brani?ov
náves, pohled od západu
naves, pohled od zapadu
Lokalita
Charakter mala vesnice
Obec Usti
Okres Jihlava
Kraj Kraj Vyso?ina
Historicka zem? ?echy
Stat ?esko Česko ?esko
Zem?pisne sou?adnice 49°27′59″ s. ?. , 15°26′0″ v. d.
Zakladni informace
Po?et obyvatel 7 (2021) [1]
Katastralni uzemi Brani?ov u Jihlavy  (2,67 km²)
PS? 588 42
Po?et dom? 18 (2011) [2]
Branišov
Brani?ov
Dal?i udaje
Kod ?asti obce 9369
Kod k. u. 609366
Geodata ( OSM ) OSM , WMF
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a ?eskym sidl?m .
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Brani?ov ( n?mecky Branschau ) je mala vesnice, ?ast obce Usti v okrese Jihlava . Nachazi se asi 2 km na jihovychod od Usti.

V roce 2009 zde bylo evidovano 20 adres. [3] V roce 2001 zde trvale ?ilo 7 obyvatel. [4]

Brani?ov le?i v katastralnim uzemi Brani?ov u Jihlavy o rozloze 2,67 km 2 . [5]

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

Nazev se vyvijel od varianty Branissow (1226), Branssow (1352), Branyssow (1367), Bransow (1369), Branissiow (1486), Branissow (1468, 1608), Branssow (1654), Branschau a Branssow (1787, 1843). Mistni jmeno vzniklo z osobniho jmena Brani?. [6]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni pisemna zminka o obci je z roku 1226 v listin? pape?e Honoria III. Ves byla stejn? jako Usti zalo?ena ?elivskym kla?terem . V roce 1350 je poprve uvad?na brani?ovska plebanie , ktera spadala pod patronat ?elivskeho opatstvi . V roce 1384 je poprve zmi?ovan take zdej?i kostel sv. Vaclava s vlastni farnosti a kolaturou . Roku 1468 p?e?el Brani?ov do vlastnictvi Tr?k? z Lipy . Roku 1597 zem?el majitel panstvi Maxmilian Tr?ka z Lipy a to se na kratkou dobu stalo majetkem ryti?e Samuela Nejepinskeho z Nejepina . Ov?em u? o rok pozd?ji jej ziskal cisa? Rudolf II. , od ktereho jej odkoupil Jaroslav Tr?ka z Lipy . V roce 1601 se novym majitelem panstvi stal protestant Matya? Stubik z Konigsteina . Pro u?ast na stavovskem povstani mu ho cisa? Ferdinand II. odebral, ale kratce pote jej od n?j dostal zpatky. V roce 1604 ziskal ?ast panstvi, ktera zahrnovala vsi Usti , ?imanov , Brani?ov, Mysletin , Orlov , Bukova a Polanky , Matya??v syn Tobia? Stubik . Ten si za svoje sidlo zvolil Brani?ov, kde si take vystav?l rezidenci . Ov?em u? o 4 roky pozd?ji jej Ji?i Stubik p?ipojil k panstvi Usobi . Roku 1619 pak od jeho syna Petra Stubika panstvi odkoupila hrab?nka Magdalena Tr?kova z Lobkovic . Po jeji smrti v roce 1631 majetek p?evzal jeji man?el hrab? Jan Rudolf Tr?ka z Lobkovic a po jeho smrti dne 29. za?i 1634 cisa?ska komora .

Roku 1635 jenikovske panstvi zakoupil nejvy??i komo?i svobodny pan Filip Friedrich Breyner . V ramci panstvi pak do?lo k vytvo?eni brani?ovskeho statku , pod n?j? spadaly vsi Brani?ov, Bukova, Mysletin, Orlov, ?imanov, Usti s ov?arnou a dvorec v Hej?ti . U? o 3 roky pozd?ji Filip Friedrich zem?el a panstvi p?evzala jeho matka hrab?nka Anna Marie Breynerova z Trautmansdorfu . Ta byla fanatickou katoli?ka, co? donutilo ?adu obyvatel k odchodu do ciziny. V letech 1639 - 1648 se panstvi ocitlo pod utoky ?ved? , kte?i za sv?j op?rny bod zvolili hrad v Lipnici nad Sazavou . Roku 1642 panstvi zd?dil hrab? Maxmilian z Trautmansdorfu , jen? jej roku 1650 p?edal hrab?ti Adamu Matya?i z Trautmansdorfu . O rok pozd?ji jej Jan Friedrich z Trautmansdorfu prodal. Novym majitelem se stal svobodny pan Johann Rudolf z Bukau , ktery jej spojil s usobsko-st?ite?skym panstvim. Ve stejnem roce prob?hlo s?itani poddanych a v Brani?ov? ?ili 3 katolici. Roku 1653 p?e?la fara spolu s kostelem pod Usobi a nada?ni patronat pod vrchnost. O rok pozd?ji se majitelem panstvi stal Ferdinand Arno?t Heidler z Bukove . V obci je k tomuto roku dolo?en pansky dv?r, 2 obhospoda?ovane grunty, Feren??v grunt pak byl pusty.

Roku 1664 panstvi ziskal Jan ?ebestian z Pottingenu a v roce 1678 Jan Ignac Vltavsky z Mannsnwerthu . K panskemu dvoru byl p?ipojen Feren??v grunt a ?ast dal?iho gruntu. Roku 1690 se majitelem stal hrab? Antonin Pachta z Rajova a Bukove na St?ite?i , po jeho smrti roku 1698 hrab?nka Al?b?ta Polyxena Buquoyova z Cavriani a roku 1706 jeji syn Karel Kajetan de Lon Quevel Buquoy . Dne 16. listopadu 1719 panstvi odkoupil Jan Baptista z Minetti a sve sidlo umistil do Brani?ova. Krom? toho zde zalo?il Ustav chudych .

Podle zaznam? v Terezianskem katastru spadali pod mistni kostel vsi Bukova , Dudin , Kalhov , Kraso?ov , ?imanov , Usti a Zbilidy ; po dostav?ni kostela v roce 1735 spadal pod brani?ovskou faru take V?trny Jenikov . Po dostav?ni zamku ve V?trnem Jenikov? v roce 1729 p?estal Brani?ov slou?it jako sidlo vrchnosti. Roku 1744 p?evedl Jan Baptista panstvi na Vla?sky ?pital v Praze na Male Stran? . Roku 1740 do?lo k osamostatn?ni brani?ovske fary, kterou do te doby ?idili kn??i ?elivskeho kla?tera, a prvnim fara?em zde byl jmenovan Franti?ek Felix Prochazka z Noveho Kolina . P?i fa?e pak byla z?izena ?kola.

Podle zaznam? z roku 1757 tvo?ily brani?ovsky statek vsi Brani?ov, Usti, Bukova, ?imanov, Mysletin, Orlova, Polanky a Hej?t?. ?ilo zde 55 hospoda??, na celem panstvi V?trny Jenikov pak 176 hospoda??. V Brani?ov? je k tomuto roku uvad?n take hostinec. V roce 1768 do?lo k vystavb? nove fary na zaklad? plan? Jana Josefa Prachnera , k vysv?ceni v?ak do?lo a? o dva roky pozd?ji. V teto dob? spadali pod faru vsi Bukova, Dudin, Kalhov, Kraso?ov, ?imanov, Usti a Zbilidy.

V roce 1787 vy?la kniha Topographie des Konigreichs Bohmen od Jaroslava Schallera , kde se v ?asti o panstvi V?trny Jenikov objevuji take zminky o vsi Brani?ov. Tehdy zde stalo 10 dom?. V roce 1790 ziskal panstvi od Vla?skeho ?pitalu do pachtu Jan Svoboda, v jeho? dr?eni z?stalo do 28. kv?tna 1820 , kdy zem?el. Pote p?e?lo do pachtu svobodneho pana Franti?ka Josefa Schorella , po jeho? smrti dne 28. kv?tna 1825 panstvi spravovala jeho man?elka. V letech 1834 - 1838 jej pak spravovala cisa?ska kralovska komora.

V roce 1839 se novym majitelem panstvi stal Karel Rumerskirch, ktery jej odkoupil za 187 400 zlatych. V roce 1840 vy?la Sommerova Topografie, podle ni? v Brani?ov? ?ilo 125 obyvatel v 16 domech. Dne 7. za?i 1848 odsouhlasil ?i?sky sn?m zru?eni poddanstvi a roboty. Jenikovske panstvi v teto dob? tvo?ily obce Brani?ov, Dudin , Du?ejov , Jankov , Kalhov , Mysletin , Opatov , ?imanov , Usti , Vele?ov , V?trny Jenikov , Zbilidy a Zbinohy .

V letech 1869 ? 1929 vesnice spadala pod obec Usti , v letech 1930 ? 1991 byla samostatnou obci, 1. ledna 1992 se stala mistni ?asti Usti. [7]

P?irodni pom?ry [ editovat | editovat zdroj ]

Brani?ov le?i v okrese Jihlava v  Kraji Vyso?ina . Nachazi se 5,5 km jihozapadn? od V?trneho Jenikova , 2 km severozapadn? od ?imanova , 4 km severn? od Zbilid a 2 km jihovychodn? od Usti . Geomorfologicky je oblast sou?asti ?esko-moravske subprovincie , konkretn? K?eme?nicke vrchoviny a jejiho podcelku Humpolecka vrchovina , v jeji? ramci spada pod geomorfologicky okrsek Jenikovska vrchovina . [8] Pr?m?rna nadmo?ska vy?ka ?ini 640 metr?. Ji?ni ?asti katastru proteka Hejnicky potok . [9] ?ast uzemi p?irodni pamatky Hejnice zasahuje i do katastru Brani?ova. [10]

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Podle s?itani 1921 zde ?ilo v 23 domech 165 obyvatel, z nich? bylo 83 ?en. 164 obyvatel se hlasilo k ?eskoslovenske narodnosti, 1 k n?mecke. ?ilo zde 148 ?imskych katolik?, 1 evangelik, 9 p?islu?nik? Cirkve ?eskoslovenske husitske a 3 ?ide. [11]

Vyvoj po?tu obyvatel Brani?ova [12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Po?et obyvatel 199 185 212 198 196 165 131 59 70 39 17 11 7 14

Hospoda?stvi a doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Obci prochazi silnice III. t?idy ?. 13113 ze ?imanova ke komunikaci II. t?idy ?. 523. [13] Dopravni obslu?nost zaji??uje dopravce ICOM transport . Autobusy jezdi ve sm?rech Humpolec, Usti, Jihlava, V?trny Jenikov, Havli?k?v Brod a Dudin. [14]

?kolstvi, kultura a sport [ editovat | editovat zdroj ]

Mistni d?ti doji?d?ji do zakladni ?koly ve V?trnem Jenikov?. [15]

Pam?tihodnosti [ editovat | editovat zdroj ]

  • Kostel svateho Vaclava stoji na hornim okraji navsi. Jednolodni stavba ma v pr??eli v?? a je zakon?ena trojbokym presbyta?em. Barokni svatostanek byl postaven na zaklad? navrhu Anselma Martina Luraga v letech 1749?1751. V roce 1827 do v??e ude?il blesk, ktery zp?sobil po?ar, jemu? podlehla st?echa, olta?, varhany a ?ar roztavil v??ni zvony. Roku 1860 do?lo k zaklenuti p?vodn? plochostrope lod?. [16]
  • Obdelna jednopatrova farni budova ma mansardovou st?echu. Stavba pochazi z let 1768?1770. [16]
  • Socha svateho Jana Nepomuckeho z roku 1755 stoji na navsi. [16]
  • Rudny d?l

Vyznamne osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

  • rybníček na návsi
    rybni?ek na navsi
  • kostel sv. Václava
    kostel sv. Vaclava
  • bývalá fara
    byvala fara
  • socha sv. Jana Nepomuckého
    socha sv. Jana Nepomuckeho
  • cesta na Větrný Jeníkov
    cesta na V?trny Jenikov

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ ?esky statisticky u?ad : Vysledky s?itani 2021 ? otev?ena data . Dostupne online . [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historicky lexikon obci ?eske republiky ? 1869?2011 . ?esky statisticky u?ad . 21. prosince 2015. Dostupne online .
  3. ↑ Ministerstvo vnitra ?R . Adresy v ?eske republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupne online .  
  4. ↑ ?esky statisticky u?ad . S?itani lidu, dom? a byt? 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupne online .  
  5. ↑ Uzemn? identifika?ni registr ?R. Uzemn? identifika?ni registr ?R [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupne v archivu .  
  6. ↑ PROFOUS, Antonin. Mistni jmena v ?echach : Jejich vznik, p?vodni vyznam a zm?ny. 1. A-H . Praha: ?eskoslovenska akademie v?d, 1954. 821 s. S. 146.  
  7. ↑ Historicky lexikon obci ?eske republiky 1869-2005. II. dil, Abecedni p?ehled obci a ?asti obci v letech 1869-2005 . Praha: ?esky statisticky u?ad, 2006. 623 s. ISBN   80-250-1311-1 . S. 54.  
  8. ↑ Geomorfologicke ?len?ni ?R [online]. ?eska geologicka slu?ba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-12]. Dostupne online .  
  9. ↑ Brani?ov [online]. ?UZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-12]. Dostupne online .  
  10. ↑ Hejnice [online]. AOPK ?R, 2014-01-01 [cit. 2014-10-12]. Dostupne online .  
  11. ↑ Statisticky lexikon obci v Republice ?eskoslovenske 1921 . Dil I. Zem? ?eska. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 26.  
  12. ↑ ?esky statisticky u?ad . Historicky lexikon obci ?R 1869 - 2005 - 1. dil [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, zaznam 100-1. Dostupne online .  
  13. ↑ Silni?ni a dalni?ni si? ?R [online]. ?SD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-20]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-04-05.  
  14. ↑ Brani?ov [online]. Jizdni ?ady ve?ejne linkove osobni dopravy, 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupne online .  
  15. ↑ Vyro?ni zprava 2012/2013 [online]. Z? a M? V?trny Jenikov, 2013-09-01 [cit. 2014-11-05]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-11-05.  
  16. ↑ a b c DAVID, Petr. Velka turisticka encyklopedie. Vyso?ina . Praha: Kni?ni klub, 2009. 360 s. ISBN   978-80-242-2580-7 . Kapitola Brani?ov, s. 20.  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • L. VILIMEK, Historicky atlas Usti a Brani?ova .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Pahýl
Pahyl
Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace .
Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.
?asti obce Usti
?asti obce
Ostatni
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Brani?ov_(Usti)&oldid=23388825 “