Braganzove
Zem?	Portugalske kralovstvi Brazilske cisa?stvi
Mate?ska dynastie	Dynastie Aviz
Tituly	kral Portugalska a Algarve brazilsky cisa? vevoda z Braganzy
Zakladatele	Alfons z Braganzy
Rok zalo?eni	1442
Konec vlady	1853 v Portugalsku (Braganza) 1910 v Portugalsku (Braganza-Wettin) 1889 v Brazilii
Posledni vladce	Marie II. Portugalska de facto Manuel II. Portugalsky de jure Petr II. (Brazilie)
Sou?asna hlava	Eduard Pius, vevoda z Braganzy
V?tve rodu	portugalska linie Braganza-Sasko-Coburg a Gotha (Braganza-Wettin) brazilska linie Orleans-Braganza
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Dynastie Braganz? ( portugalsky Casa de Braganca , n?kdy take Dinastia Brigantina - brigantinska dynastie) kratce Braganzove byla portugalska kralovska dynastie v letech 1640 ? 1853 (do roku 1910 vladli jeji potomci v ?enske linii Braganza-Wettin ). V letech 1822 ? 1889 vladla jako brazilska cisa?ska dynastie. Sve jmeno odvozuji od titulu vevod? z Braganzy resp. panstvi Braganza na severovychodnim okraji dne?niho Portugalska .

P?vod dynastie [ editovat | editovat zdroj ]

Dynastie Braganz? byla vedlej?i neman?elskou linii dynastie Avis . Zakladatelem dynastie byl Alfons z Braganzy , neman?elsky syn portugalskeho krale Jana I. , zakladatele dynastie Aviz. Rod sam se navic v?dy hrd? hlasil ke krvi Alfonsova tchana, sv. Nuna .

Po vym?eni hlavni linie dynastie Aviz? se stala d?di?kou portugalskeho tr?nu Kate?ina Portugalska , vnu?ka krale Manuela I. Ta se v roce 1563 provdala za Jana, 6. vevodu z Braganzy . Jejich syn Theodos, vevoda z Braganzy se stal legitimnim naslednikem portugalskeho tr?nu. V ?enske linii byl potomkem krale Manuela I. a v mu?ske linii byl potomkem krale Jana I. Portugalskeho .

Vlada v Portugalsku [ editovat | editovat zdroj ]

Prav? Theodos?v syn Jan se po odtr?eni Portugalska od habsburkeho ?pan?lska v roce 1640 stal portugalskym kralem Janem IV. Jeho sok Habsburk Filip IV. ?pan?lsky , ktery pochazel rovn?? z pokoleni Manuela I. Portugalskeho, ov?em v ?enske linii, kraloval v Portugalsku, kdy? zd?dil tr?n po svem otci a svem d?dovi. Mohutna revoluce a spiknuti vedene Janem zbavily v roce 1640 Portugalsko ?pan?lske nadvlady. Vevoda z Braganzy Jan byl lidem prohla?en za krale a nasledn? stvrzen stavy pod jmenem Jan IV. Portugalsky.

Z dynastie Braganza pochazely jedine dv? portugalske vladnouci kralovny, Marie I. a Marie II.

Kral Josef I. Portugalsky m?l ?ty?i dcery, ale ?adneho mu?skeho potomka, m?l v?ak take mlad?iho bratra Petra ; stal tak p?ed volbou, zda ma tr?n zd?dit jeho nejstar?i dcera Marie, nebo jeho mlad?i bratr Petr. Z dynastickych d?vod? se tedy 6. ?ervna 1760 Petr o?enil se svou nete?i Marii I. Portugalskou . Jejich s?atek, pro ktery z d?vodu blizke p?ibuznosti bylo nutno ziskat pape?sky dispens , vylou?il v?echny pochybnosti o naslednictvi. Po Josefov? smrti na tr?n nastoupila jeho dcera Marie a jeji man?el, Josef?v bratr Petr, se stal spoluvlada?em jako Petr III. , i kdy? se o vladu p?ili? nezajimal.

V b?eznu roku 1826 se brazilsky cisa? Petr I. stal po smrti sveho otce Jana VI. portugalskym kralem jako Petr IV. Kratce na to byl v kv?tnu teho? roku donucen portugalskym parlamentem k  abdikaci ve prosp?ch sve dcery Marie , ktere v te dob? bylo pouze 7 let. Jako regent vladla jeho sestra Isabela Marie z Braganzy . Tim byl rozd?len narok na portugalsky a brazilsky tr?n mezi d?ti Petra I. Brazilskeho. Portugalsky tr?n ziskala pro sve potomky Marie II. a brazilsky Petr II.

Portugal?ti kralove z dynastie Braganza

• Jan IV. Portugalsky ( 1640 ? 1656 )
• Alfons VI. Portugalsky ( 1656 ? 1667 )
• Petr II. Portugalsky ( 1667 ? 1706 )
• Jan V. Portugalsky ( 1707 ? 1750 )
• Josef I. Portugalsky ( 1750 ? 1777 )
• Marie I. Portugalska ( 1777 ? 1815 )
• Marie I. Portugalska ( 1815 ? 1816 ), kralovna Spojeneho kralovstvi Portugalska, Brazilie a Algarves
• Jan VI. Portugalsky ( 1816 ? 1826 ), kral Spojeneho kralovstvi Portugalska, Brazilie a Algarves
• Petr IV. Portugalsky ( 1826 ), take jako Petr I. (Pedro I.) brazilskym cisa?em v letech 1822 ? 1831
• Marie II. Portugalska ( 1826 ? 1828 a 1834 ? 1853 ), spole?n? s man?elem Ferdinandem II.
  • Ferdinand II. Portugalsky ( 1837 ? 1853 ), dynastie Wettin? , man?el a spoluvladce kralovny Marie II., v letech 1853?1855 regent za syna Petra V.
• Michal I. Portugalsky ( 1828 ? 1834 ), " Uchvatitel ", syn Jana VI. , podporovatel absolutismu

• Galerie
• 
  Jan IV.
• 
  Alfons VI.
• 
  Petr II.
• 
  Jan V.
• 
  Josef I.
• 
  Marie I. a Petr III.
• 
  Jan VI.
• 
  Petr IV.
• 
  Marie II.
• 
  Ferdinand II.

V?tev Braganza-Sasko-Coburg-Gotha (Braganza-Wettin) [ editovat | editovat zdroj ]

• Petr V. Portugalsky ( 1853 ? 1861 ), syn Marie II. a Ferdinanda II.
• Ludvik I. Portugalsky ( 1861 ? 1889 )
• Karel I. Portugalsky ( 1889 ? 1908 )
• Manuel II. Portugalsky ( 1908 ? 1910 ), svr?en republikanskym p?evratem

Po smrti krale Manuela II. v roce 1932 p?e?el narok na tr?n diky jeho dohod? s potomky krale Michala I. prav? na n? jako tzv. Michaelovskou linii rodu.

Hlavy dynastie a titularni kralove po roce 1910 [ editovat | editovat zdroj ]

• Manuel II. Portugalsky ( 1910 ? 1932 )
• Duarte Nuno z Braganzy ( 1932 ? 1976 )
• Duarte Pio z Braganzy (od 1976 )

Brazilska v?tev [ editovat | editovat zdroj ]

V ?ijnu 1807 po obsazeni Lisabonu vojskem Napoleona Bonaparta uprchl portugalsky regent princ Jan spolu se svou matkou kralovnou Marii I. a dvorem s asi 15 000 dvo?any do tehdej?i portugalske kolonie Brazilie . Po tomto p?esunu kralovskeho rodu do Brazilie bylo u?in?no zrovnopravn?ni brazilske kolonie s  Portugalskym kralovstvim a bylo utvo?eno Spojene kralovstvi Portugalska, Brazilie a Algarves. V roce 1815 vyhlasil Jan VI. Brazilii za rovnopravne kralovstvi pod portugalskou korunou.

Po Napoleonov? padu v roce zasedla v  Portugalsku prozatimni vlada, ktera v roce 1820 vyzvala krale Jana VI. k navratu. Kral?v syn Dom Pedro z?stal v Brazilii a p?evzal v ni regentstvi a funkci mistokrale. V Lisabonu nasledn? cortesy (lidove shroma?d?ni) zru?ily rovnopravnost Portugalska a Brazilie a sna?ily se obnovit jeji kolonialni status, co? v Brazilii vedlo k hnuti za nezavislost, do jeho? ?ela se postavil prav? Dom Pedro. Ten nakonec vyhlasil nezavislost Brazilie na Portugalsku a 12. ?ijna 1822 byl jako Petr I. prohla?en cisa?em Brazilie .

V b?eznu roku 1826 se brazilsky cisa? Petr I. stal po smrti sveho otce Jana VI. portugalskym kralem jako Petr IV. Kratce na to byl v kv?tnu teho? roku donucen portugalskym parlamentem k abdikaci ve prosp?ch sve dcery Marie , ktere v te dob? bylo pouze 7 let, a za ni? jako regentka vladla Petrova sestra Isabela Marie z Braganzy . Tim byl rozd?len narok na portugalsky a brazilsky tr?n mezi d?ti Petra I. Brazilskeho. Portugalsky tr?n ziskala pro sve potomky Marie II. a brazilsky zas Petr II.

Nedlouho pote byl v roce 1831 Petr I. donucen abdikovat i z brazilskeho tr?nu a cisa?em se stal jeho jediny syn Petr II. Ten ale a? do roku 1840 , kdy byl prohla?en za plnoleteho (bylo mu 14 let) nevladl a misto n?j vykonaval jeho povinnosti regent . Za plnoleteho byl Petr II. prohla?en v roce 1840 .

• Petr I. Brazilsky ( 1822 ? 1831 ), te? portugalsky kral jako Petr IV.
• Petr II. Brazilsky ( 1831 ? 1889 ), v letech 1831?1840 vladli za nezletileho panovnika regenti

• Galerie
• 
  Petr I.
• 
  Petr II.

Cisa? Petr II. byl v roce 1889 kratce p?ed svou smrti svr?en z tr?nu; kdy? v roce 1891 zem?el, narok na tr?n zd?dila jeho nejstar?i dcera Isabela, cisa?ska princezna , ktera byla od roku 1888 regentem za nemocneho otce. V roce 1864 se provdala za Gastona, hrab?te z Eu z  dynastie Bourbon-Orleans , ?im? zalo?ili dynastii Orleans-Braganza (viz ni?e, ?ast Bourbon-Orleans) a narok na brazilsky tr?n z?stal Kapetovc?m .

Dale viz dynastie Orleans-Braganza

Prokleti Braganz? [ editovat | editovat zdroj ]

Od 17. stoleti m?li podle pov?sti ?lenove dynastie z Braganzy trp?t prokletim (portugalsky: Maldicao dos Bragancas ). P?i?inou m?lo byt ?patne chovani (nakopnuti) krale Jana IV. ke franti?kanskemu mnichu ?adajiciho o almu?nu. Dle pov?sti m?l ka?dy prvorozeny mu?sky d?dic tr?nu zem?it d?ive, ne? se stal kralem. V mu?ske linii toto prokleti platilo pro v?echny prvorozene mu?ske d?dice rodu jak v Portugalsku, tak v Brazilii. V ?enske linii bylo vyjimkou v osob? prvorozeneho syna Karla I. , prince Ludvika Filipa, ktery byl zavra?d?n p?i atentatu spachanem na jeho otce. Kral Karel I. byl sam prvorozenym synem krale Ludvika I. Ludvik sam byl mlad?im bratrem krale Petra V., ktery byl prvorozenym synem kralovny Marie II.

Rodokmen [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Dynastie Avis
• Portugalske kralovstvi
• Seznam portugalskych kral?
• Linie naslednictvi portugalskeho tr?nu
• Braganza-Sasko-Coburg-Gotha
• D?jiny Portugalska
• Brazilske cisa?stvi
• Orleans-Braganza
• Seznam brazilskych panovnik?
• Naslednictvi brazilskeho tr?nu
• D?jiny Brazilie

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Braganzove na Wikimedia Commons