한국   대만   중국   일본 
Bou?e (Shakespeare) ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Bou?e (Shakespeare)

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Prvni vytisk Bou?e z roku 1623.
The Tempest (1908)

Bou?e ( anglicky The Tempest ) je nejznam?j?i divadelni romance prosluleho anglickeho basnika a dramatika Williama Shakespeara . Hra byla napsana roku 1611 a je zarove? posledni samostatn? napsanou hrou autora, dale napsal jen hry ve spolupraci s dramatikem Johnem Fletchrem .

D?j se odehrava na ostrov? , ktery se napadn? podoba politicke utopii. Delka hry je 2275 ?adk?, pat?i tedy ke krat?im autorovym hram. O hlavni postav? (Prosperovi) lze ?ici, ?e je autorovym alter egem . V zav?re?nem monologu se Prospero lou?i se svymi kouzly. Shakespeare se lou?i s karierou divadelnika, d?kuje svym divak?m a upozor?uje na sv?j navrat z Londyna do rodneho Stratfordu nad Avonou , kde p?t let po napsani hry umira.

Hlavni postavy [ editovat | editovat zdroj ]

  • Prospero - pravy vevoda milansky. Bravurn? ovlada kouzla. Jeho bratr Antonio jej poslal v d?ravem ?lunu na mo?e. On se v?ak diky svym kouzl?m zachranil a doplul na zdanliv? opu?t?ny ostrov. Zde ov?em ?ila ?arod?jnice Sykorax. Prospero ji zabil a zotro?il si jejiho syna Kalibana, ktery neustale pomy?li na pomstu a nem??e odpustit k?ivdu, ktera na n?m byla spachana. Prospero take vysvobodil v?trneho ducha Ariela, ktery mu nyni take musi slou?it.
  • Miranda - dcera Prospera, pozd?ji se zamiluje do Ferdinanda.
  • Kaliban - ani ryba, ani ?lov?k. Netvor, ktereho si Prospero zotro?il. Nejd?ive se k n?mu choval mile, ale Kaliban se pokusil znasilnit Mirandu, tudi? mu Prospero uvolnil jen jednu jeskyni a sam ovladl cely ostrov. Kaliban se Prospera boji, proto?e mu svymi kouzly doka?e p?sobit ukrutnou bolest na t?le. Posleze v?ak sp?ada intriku pomoci hloupeho opileho ?i?nika Stefana a ?a?ka Trinkula. Syn Sykorax. Nem??e odpustit Prosperovi, ?e mu zabil matku.
  • Ariel - vzdu?ny duch/-na, ktereho/kterou vysvobodil Prospero ze spar? zle ?arod?jnice Sykorax. Nyni slou?i Prosperovi, ktery mu/ji neustale slibuje volnost. P?esto?e v textu je vyhradn? rodu mu?skeho, byva ztvarn?n jako androgyn. [1] [2]
  • Alonso - neapolsky kral. Dovolil bratru Antoniovi, aby svrhl nasilim Prospera z tr?nu. Domniva se tedy, ?e Prospero zahynul na mo?i.
  • Ferdinand - syn Alonsa, Ariel jej v?ak ihned po mo?ske bou?i odd?li od ostatnich, s nimi? plul na lodi, aby tak mohl splnit Prosper?v plan a zamilovat se do Mirandy. Tak se take stane a v zav?ru hry si Miranda a Ferdinand slibuji man?elstvi.
  • Sebastian - Alons?v bratr
  • Antonio - vevoda milansky, uzurpator, bratr Prospera
  • Gonzalo - stary moudry mu?, Alons?v poradce
  • Stefano - sklepmistr a opilec
  • Trinkulo - ?a?ek

D?j [ editovat | editovat zdroj ]

Ztroskotani lodi; George Romney.

Na mo?i se rozpouta bou?e. Lo? puka nedaleko opu?t?neho ostrova a posadka v ?ele s neapolskym kralem Alonsem a jeho dru?inou - Antoniem, Sebastianem a Gonzalem se boji, ?e utone. Nikdo v?ak nevi, ?e za tim stoji byvaly milansky vevoda Prospero. P?ed dvanacti lety byl se svou dcerou Mirandou vysazen na tomto ostrov? zap?i?in?nim Alonsa a Antonia, ktery se cht?l zmocnit tr?nu. Tim byl zbaven moci a vydavan za mrtveho.

Ariel, jeho duch a sluha, rozpoutal bou?i pod slibem, ?e bude volny. Ferdinanda, Alonsova syna, vysadil na odlehle ?asti ostrova. Alonsa, Gonzala, Sebastiana a Antonia vysadi spole?n? a zbylou posadku uspi v lodi. Alonso a jeho dru?ina se vydavaji hledat Ferdinanda.

S pomoci Ariela Prospero zavini setkani Mirandy s Ferdinandem, kte?i se do sebe zamiluji. Mezitim Antonio Sebastiana nabada, aby se zachoval podle n?j. Stejn? jako on ma p?ipravit sveho bratra o tr?n a usednout na n?j sam. Radi mu, aby Alonsa ve spanku zabil. Ariel ho v?ak ve spanku varuje, a tim ho zachrani.

Na jine ?asti ostrova se setkava Stefano s lahvi v ruce se svym p?itelem - ?a?kem Trinkulem a ostrovni obludou Kalibanem, ktera slou?i Prosperovi. Kaliban se napije Stefanova vina a v omameni mu slibi, ?e mu bude slou?it a ?e se pomsti Prosperovi.

V Prosperov? chy?i Ferdinand ?ada Mirandu o ruku a ta s nad?enim souhlasi. Prospero je vyslechne a svatbu povoli. Stefano s Kalibanem vymysli plan, jak zabiji Prospera a ziskaji jeho moc diky kniham, se kterymi Prospero ?aruje. Ariel to v?ak sly?i a vyzradi to Prosperovi. Ten duchovi p?ika?e p?ivest je do sve chy?e. Stejn? ma u?init i s Alonsem, Gonzalem, Sebastianem a Antoniem. V?ichni se tedy v omameni sejdou v Prosperov? chy?i. Nikdo z nich nevyjde bez postihu, ktery mu nale?i, ale Prospero v?em odpou?ti.

Alonso se znovu setkava se svym ztracenym synem. Antonio vraci vevodstvi Prosperovi. Ariel je za svou dob?e vykonanou slu?bu propu?t?n, ale Kaliban z?stava slou?it na ostrov?. V?ichni je?t? jednu noc p?e?kaji v Prosperov? chy?i. Rano je lo? kouzlem opravena, posadka se probouzi a v?ichni se vydavaji zp?t do Neapole, kde se ma uskute?nit svatba Mirandy a Ferdinanda.

Zajimavosti [ editovat | editovat zdroj ]

Prospero, Ariel a spici Miranda; William Hamilton.
  • Jmena n?kterych postav ze hry Bou?e se objevuji jako jmena m?sic? planety Uran . Je zde mo?no vid?t nap?iklad Prospera, Kalibana, Mirandu, aj...
  • Jmeno Prospero je odvozeno z latiny a znamena "??astny", Miranda znamena "zazra?na", Kaliban je p?esmy?kou slova kanibal a Ariel je biblicke jmeno pro Jeruzalem (v ital?tin? Ariel znamena "vzduch", nebo "nap?v").
  • Jmeno Prospero ma i hlavni hrdina (princ) v povidce Maska ?ervene smrti (The Masque of the Red Death) od Edgara Allana Poea .

Letni shakespearovske slavnosti 2007, 2008, 2009 [ editovat | editovat zdroj ]

Jako prvotni hrou byla v roce 2007 uvedena hra Bou?e na Letnich shakespearovskych slavnostech v Praze. Hra byla tak usp??na, ?e se hrala t?i roky po sob? a 30. ?ervence 2009 m?la svou dernieru v Ostrav?. Hlavni postavou teto hry, nebrano vyznamov?, ale herecky, byl Jan T?iska , ktery zde bez alternace ztvarnil roli otroka Kalibana. V roli Prospera se vyst?idali t?i ?pi?kovi sloven?ti herci Martin Huba , Du?an Jamrich a Emil Horvath . Role Mirandy se zhostila Zuzana Kajnarova v alternaci s Antonii Talackovou. Ariela mistrn? ztvarnil Adrian Jastraban v alternaci s Martinem Pechlatem .

V roce 2023 v roli Prospera vystoupil David Pracha? , ducha Ariela ztvarnil slovensky herec Csongor Kassai a Mirandu Eli?ka K?enkova .

Filmova adaptace [ editovat | editovat zdroj ]

Hudebni a jina dila inspirovana Bou?i [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ https://archiv.ihned.cz/c1-65557620-fibich-boure-narodni-divadlo-moravskoslezske-nekvasil-recenze
  2. ↑ https://kultura.zpravy.idnes.cz/shakespearovska-hradni-boure-je-nejista-fdp-/divadlo.aspx?c=A070625_205017_divadlo_kot
  3. ↑ Archivovana kopie. www.snd.sk [online]. [cit. 2015-01-17]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2020-06-01.  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Franti?ek ?erny : M?niva tva? divadla aneb Dv? stoleti s pra?skymi herci , Mlada fronta, Praha, 1978 , str. 148, 154, 232
  • Kolektiv autor?: D?jiny ?eskeho divadla/IV. , Academia, Praha, 1983 , str. 24, 132, 137, 146, 154, 339, 356?7, 360, 365, 487?8, 507, 509, 565, 601, 627?8, 666, 669
  • V. Muller a kol.: Padesat let M?stskych divadel pra?skych 1907 ? 1957 , vyd. Ust?edni narodni vybor hl. m. Prahy, Praha, 1958 , str. 170, 494

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Bou?e v databazi Archivu Narodniho divadla

William Shakespeare
Tragedie
Komedie
Historicke hry
Pohadkove hry - romance
Basn?
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bou?e_(Shakespeare)&oldid=23674651 “