한국   대만   중국   일본 
Bosen?tina ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Bosen?tina

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Bosen?tina (bosanski jezik/босански ?език)
Země, kde je bosenština spoluúředním jazykem (tmavě zelená) nebo uznávaným menšinovým jazykem (světle zelená)
Zem?, kde je bosen?tina spoluu?ednim jazykem (tmav? zelena) nebo uznavanym men?inovym jazykem (sv?tle zelena)
Roz?i?eni Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Srbsko Srbsko Srbsko
?erna Hora Černá Hora ?erna Hora
Kosovo Kosovo Kosovo
Po?et mluv?ich 2?2 500 000
Klasifikace
Pismo Latinka , Cyrilice (jen historicke dokumenty)
Postaveni
Regulator Institut za jezik Univerziteta u Sarajevu
U?edni jazyk Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Kody
ISO 639-1 bs
ISO 639-2 bos (B)
bos (T)
ISO 639-3 bos
Ethnologue BWF
Wikipedie
bs.wikipedia.org
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Bosen?tina (bosanski / босански) je standardizovany jazykovy utvar polycentrickeho jazyka srbochorvat?tiny pou?ivany hlavn? Bos?aky . [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] Vychazi z  vychodohercegovskeho ?tokavskeho na?e?i . Hovo?i jim 2?2,5 milion? lidi v  Bosn? a Hercegovin? (1,866 mil.) [8] , Srbsku (138 871) [9] , ?erne Ho?e (33 077) [10] , Kosovu (28 989), Chorvatsku (16 856) [11] , zapadni Evrop? a Severni Americe a take nezji?t?ne mno?stvi emigrant? v  Turecku . V podstat? jde o jiny nazev pro variantu [12] srbochorvat?tiny v Bosn? a Hercegovin?, [13] [14] ktera byla u?ednim jazykem v  Jugoslavii do roku 1992. Je take oficialn? uznanym men?inovym jazykem v Chorvatsku , Srbsku , [15] ?erne Ho?e , [16] Severni Makedonii a Kosovu [17] .

N?kte?i srb?ti a chorvat?ti lingviste rozporuji otazku pojmenovani jazyka; ten by podle nich m?l nest jmeno naroda ( Bos?ak? ), tedy bos?a?tina, a nikoli bosen?tina podle nazvu zem?. Jazykov?dci p?itom opomijeji, ?e oba terminy byly historicky synonymicke (Bosna > Bos?ak (dnes ozna?eni pouze pro Muslimy), ?id?eji Bos?an > bosensky, ?id?eji bos?acky).

Bosen?tina ma p?t dialekt?: vychodohercegovsky (600 000 mluv?ich), zetsko-sjenicky (220 000 mluv?ich), vychodobosensky (800 000 mluv?ich), novo?tokavsky ikavsky ?i mlad?i ikavsky (200 000 mluv?ich) a kosovsko-resavsky (70 000 mluv?ich, v Sand?aku ).

Zakladni prvky bosenskeho jazyka [ editovat | editovat zdroj ]

Huma?ka plo?a 10./11. stol.
Bosen?ice v 15. stoleti, latinka a arabice

Jazykovy standard je dosud nestaly, by? v poslednich letech dochazi k jeho postupne kodifikaci . Hlavni p?eka?kou pro standardizaci bosen?tiny a jeji v?estranne normativni u?ivani je blizkost s chorvat?tinou a srb?tinou, resp. p?ekryvani t?chto jazykovych system? s prostorem u?ivatel? bosenskeho jazyka. Tato blizkost na jedne stran? mezi mluv?imi vytva?i nejistotu ohledn? spisovnosti jazyka a na stran? druhe lingvisty nuti tyto jazyky zam?rn? odli?ovat. Proces srbsko-chorvatskeho odli?ovani ji? zna?n? pokro?il, bosen?tina je v tomto procesu mirn? pozadu. O tom sv?d?i i nejednotne u?ivani jazykoveho standardu sd?lovacimi prost?edky bos?ackeho naroda v Bosn? a Hercegovin? a Sand?aku . [18] Na bos?acke publikum se zam??uji ?etna bosenskohercegovska media, nap?. televizni stanice TV Hayat, Face TV, TV1 a Aljazeera Balkans, deniky a ?asopisy medialniho konglomeratu Avaz, noviny Oslobođenje a San. V Sand?aku vychazi Sand?acke noviny a v Kosovu ?asopis Alem. Bosensky jazyk je zastoupen i ve ve?ejnopravnich informa?nich kanalech; Bosanskohercegovskem radiu a televizi a federalni televizi FTV.

Kulturni pamatky specifickeho bosenskeho jazyka jsou psany:

  • hlaholici ( glagoljica ), dochovalo se jen velmi malo ukazek u?iti tohoto pisma, n?kolik pisemnych dokument? a nevelke mno?stvi ste?k? s vyrytymi hlaholskymi znaky
  • bosen?ici ( bosan?ica ), co? je zvla?tni typ cyrilice , ktery se dale rozvinul v psaci pismo ( kurzivu ) pojmenovanou begovsko pismo , begovske pismo , nejstar?i pamatkou je Huma?ka plo?a (Chlumska deska) z  10. stoleti
    • ste?ci , kamenne nahrobky ze 12.?15. stoleti
    • povelje , u?edni listiny, vydavane bosenskymi bany a krali ve 12.?15. stoleti
    • knihy franti?kanskych mnich?
  • arabici ( arebica ) , upravene arabske pismo na slovanskou abecedu ? literatura alhamijado
  • latinkou (latinica) , hojn? u?ivane pismo a? za doby rakousko-uherske okupace, ktere pak postupn? p?evladlo nad bosen?ici .

Specifika bosenskeho jazyka [ editovat | editovat zdroj ]

Varovani na cigaretach ?Kou?eni va?n? ?kodi vam i ostatnim kolem vas“, zdanliv? ve t?ech jazycich. ?Bosenska“ a ?chorvatska“ verze jsou toto?ne a ?srbska“ je p?episem naprosto stejneho textu v cyrilici.

Rozdily mezi bosenskymi, srbskymi a chorvatskymi literarnimi standardy jsou minimalni. A?koli bosen?tina pou?iva vice tureckych, perskych a arabskych p?ejatych slov ? b??n? nazyvanych orientalismy ? hlavn? ve sve mluvene rozmanitosti kv?li skute?nosti, ?e v?t?ina bosenskych mluvi?ich jsou muslimove, je stale velmi podobna jak srb?tin?, tak chorvat?tin? ve sve psane i mluvene form?. [19] "Lexikalni rozdily mezi etnickymi variantami jsou extremn? omezene, a to i ve srovnani s t?mi mezi blizce p?ibuznymi slovanskymi jazyky (jako je spisovna ?e?tina a sloven?tina , bulhar?tina a makedon?tina ), a gramaticke rozdily jsou je?t? men? vyrazne. Je?t? d?le?it?j?i je, ?e uplne porozum?ni mezi etnickymi varianty standardniho jazyka znemo??uji p?eklad a vyuka druheho jazyka.“ [20]

Bosensky jazyk jako novy normativni rejst?ik ?tokavskeho dialektu byl oficialn? zaveden v roce 1996 vydanim publikace Pravopis bosanskog jezika v Sarajevu. Podle toho dila se bosen?tina li?ila od srb?tiny a chorvat?tiny v n?kterych hlavnich jazykovych charakteristikach jako jsou: zvukove formaty v n?kterych slovech, zejmena ?h“ ( kahva versus srbsky kafa ); podstatne a zam?rne pou?ivani orientalnich ("tureckych") slov; pravopis budouciho ?asu (kupit ?u) jako v chorvat?tin?, ale ne v srb?tin? (kupi?u) (oba tvary maji stejnou vyslovnost). V novem ?isle (2018) Pravopisu bosanskog jezika jsou p?ijimany slova bez ?h“ z d?vodu jejich roz?i?enosti v jazykove praxi. [21] Velice ?aste jsou jazykove dublety, ktere jsou v srbskem ?i chorvatskem prost?edi p?iznakove. Na rozdil od srb?tiny a chorvat?tiny nema jasn? vymezeny vztah v??i purism?m, ?i internacionalism?m. [22]

B?hem rozpadu Jugoslavie a b?hem v valky Bosn? a Hercegovin? byla dokon?ena prvni faze standardizace bosanskeho jazyka, a to za p?isp?ni slovniku Aliji Isakovi?e ( Rje?nik karakteristi?ne leksike u bosanskome jeziku , 1992, 1993 a 1994, 497 s., pote jako Rje?nik bosanskoga jezika: karakteristi?na leksika , 1995, 391 s.), pravopisu Senahida Halilovi?e ( Pravopis bosanskoga jezika , 1996, 626 s., 1999, 2004 a 2005, 216 s.) a gramatiky D?evada Jahi?e , Senahida Halilovi?e a Ismaila Pali?e ( Gramatika bosanskoga jezika , 2000 a 2004, 476 s., ve stru?n?j?i podob? bez p?isp?vku D?evada Jahi?e Gramatika bosanskog jezika , 2007, 326 s.)

V sou?asne dob? je bosenskym mluv?im k dispozici Slovnik bosenskeho jazyka ( Rje?nik bosanskog jezika , 2007 a 2010, Ibrahim ?edi? , Had?em Hajdarevi? , Safet Kadi? , 1313 s.), vznikly na p?d? Institutu pro jazyk ( Institut za jezik ), Slovnik bosenskeho jazyka ( Rje?nik bosanskoga jezika , 2010, Senahid Halilovi?, Ismail Pali?, Amela ?ehovi? , 1566 s.), vydany Filozofickou fakultou Univerzity v Sarajevu, a vicedilny Slovnik bosenskeho jazyka ( Rje?nik bosanskog jezika , A?? 2010, 350 s., D?F 2010, 292 s., G?J 2011, 421 s., K?Kor 2012, 292 s., Kos?Lj 2012, 301 s., Nak?Nj 2013, 296 s.) D?evada Jahi?e. ?iroke ve?ejnosti je dostupny i Slovnik cizich slov bosenskeho jazyka ( Rje?nik stranih rije?i bosanskog jezika , 2011, Ibrahim ?edi?, Naila Valjevac a Aida Kr?o , 1175 s.), ktery za?titil Institut pro jazyk.

nejznateln?j?i rozdily mezi srbochorvatskymi jazyky
?esky bosensky srbsky chorvatsky
kava kahva kafa kava
kn?z sve?enik sve?tenik sve?enik
kucha? kuhar kuvar kuhar
lehce lahko lako lako
m?kke mehko meko meko
milion milion milion milijun
?alek fild?an ?olja ?alica
tali? tanjir tanjir tanjur
vliv utjecaj uticaj utjecaj

Mezi bosenska specifika pat?i take dualni pou?ivani n?ktere slovni zasoby, ktera je v srb?tin? ?i chorvat?tin? vnimana jako p?iznakova:

leden ? januar nebo sije?anj; chleb ? hljeb nebo kruh; tisic ? hiljada nebo tisu?a; tlak ? pritisak nebo tlak; ostrov ? ostrvo nebo otok; barva ? boja nebo farba; vlak ? vlak nebo voz; teta ? strina nebo amiđinica; divadlo ? pozori?te nebo kazali?te

Bosen?tina pou?iva latinku i cyrilici
l. velke: A B C ? ? D D? đ E F G H I J K L LJ M N NJ O P R S ? T U V Z ?
l. male: a b c ? ? d d? đ e f g h i j k l lj m n nj o p r s ? t u v z ?
c. velke: А Б Ц Ч ? Д ? ? Е Ф Г Х И ? К Л ? М Н ? О П Р С Ш Т У В З Ж
c. male: а б ц ч ? д ? ? е ф г х и ? к л ? м н ? о п р с ш т у в з ж

Bosensky jazyk je stejn? jako srb?tina a chorvat?tina jednim z u?ednich jazyk? Bosny a Hercegoviny . Ustavou ?erne Hory a Kosova je garantovano jeho u?iti p?islu?niky narodnostnich men?in. V Srbsku a Makedonii je uznavan jako minoritni jazyk.

P?iklady [ editovat | editovat zdroj ]

?islovky [ editovat | editovat zdroj ]

Bosensky ?esky
jedan jeden
dva dva
tri t?i
?etiri ?ty?i
pet p?t
?est ?est
sedam sedm
osam osm
devet dev?t
deset deset

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ DALBY, David. Linguasphere . [s.l.]: Linguasphere Observatory , 1999. ( 53-AAA-g . Srpski+Hrvatski, Serbo-Croatian). S. 445.  
  2. ↑ Benjamin W. Fortson IV . Indo-European Language and Culture: An Introduction . 2nd. vyd. [s.l.]: Blackwell, 2010. S. 431.  
  3. ↑ BLA?EK, Vaclav. On the Internal Classification of Indo-European Languages: Survey . [s.l.]: [s.n.] Dostupne online . S. 15?16.  
  4. ↑ ?IPKA, Danko . Lexical layers of identity: words, meaning, and culture in the Slavic languages . New York: Cambridge University Press, 2019. ISBN   978-953-313-086-6 . DOI 10.1017/9781108685795 . S2CID 150383965 . OCLC 1061308790 S. 206.  
  5. ↑ MADER SKENDER, Mia. Die kroatische Standardsprache auf dem Weg zur Ausbausprache . Zurich: University of Zurich, Faculty of Arts, Institute of Slavonic Studies, 2022. (UZH Dissertations). Dostupne online . DOI 10.5167/uzh-215815 . Kapitola Schlussbemerkung, s. 196?197. (German)  
  6. ↑ ?ALI?, Jelena. Pluricentricity in the classroom: the Serbo-Croatian language issue for foreign language teaching at higher education institutions worldwide. Sociolinguistica: European Journal of Sociolinguistics . De Gruyter, 2021, s. 113?140. ISSN 0933-1883 . DOI 10.1515/soci-2021-0007 . S2CID 244134335 .  
  7. ↑ KORDI?, Snje?ana . Languages and Nationalism Instead of Empires . Redakce Nomachi Motoki. London: Routledge , 2024. (Routledge Histories of Central and Eastern Europe). ISBN   978-0-367-47191-0 . DOI 10.4324/9781003034025-11 . S2CID 259576119 . OCLC 1390118985 ?ablona:COBISS.SR . ?ablona:COBISS . Kapitola Ideology Against Language: The Current Situation in South Slavic Countries , s. 168?169. (anglicky)  
  8. ↑ POPIS STANOVNI?TVA, DOMA?INSTAVA I STANOVA U BOSNI I HERCEGOVINI, 2013. REZULTATI POPISA [online]. Sarajevo: Agencija za statistiku Bosne i Hercegovine, Juni 2016. [cit. 2017-02-03]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2017-12-24.  
  9. ↑ Popis stanovni?tva, doma?instava i stanova u Republici Srbiji 2011. Knjiga 4: Veroispovest, maternji jezik i nacionalna pripadnost [online]. Beograd: Republi?ki zavod za statistiku, 2013 [cit. 2017-02-03]. Dostupne online .  
  10. ↑ Popis stanovni?tva, doma?instava i stanova u Crnoj Gori 2011. godine [online]. Podgorica: [cit. 2017-02-03]. Dostupne online .  
  11. ↑ 3. STANOVNI?TVO PREMA MATERINSKOM JEZIKU ? DETALJNA KLASIFIKACIJA ? POPIS 2011 [online]. Dr?avni zavod za statistiku [cit. 2017-02-03]. Dostupne online .  
  12. ↑ KORDI?, Snje?ana . I dalje jedan jezik. Sarajevske sveske . Sarajevo: 2005, ?is. 10, s. 83?89. Dostupne online . ISSN 1512-8539 . (srbochorvat?tina)  
  13. ↑ KAFADAR, Enisa. Bosnisch, Kroatisch, Serbisch ? Wie spricht man eigentlich in Bosnien-Herzegowina?. In: HENN-MEMMESHEIMER, Beate; FRANZ, Joachim. Die Ordnung des Standard und die Differenzierung der Diskurse; Teil 1 . Frankfurt am Main: Lang, 2009. Dostupne online . S. 103. (n?m?ina)
  14. ↑ KORDI?, Snje?ana . Jezi?na politika: prosvje?ivati ili zamagljivati?. In: GAVRI?, Sa?a. Jezi?ka/e politika/e u Bosni i Hercegovini i njema?kom govornom podru?ju: zbornik radova predstavljenih na istoimenoj konferenciji odr?anoj 22. marta 2011. godine u Sarajevu . Sarajevo: Goethe-Institut Bosnien und Herzegowina ; Ambasada Republike Austrije ; Ambasada ?vicarske konfederacije, 2011. Dostupne online . ISBN   978-9958-1959-0-7 . S. 60?66. (srbochorvat?tina)
  15. ↑ European charter for regional or minority languages: Application of the charter in Serbia [online]. Council of Europe , 2009. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2014-01-03.  
  16. ↑ Vlada Crne Gore [online]. [cit. 2009-03-18]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2009-06-17.   See Art. 13 of the Constitution of the Republic of Montenegro, adopted on 19 October 2007, available at the website of the Ministry of Justice of the Republic of Montenegro
  17. ↑ Driton Muharremi and Samedin Mehmeti. Handbook on Policing in Central and Eastern Europe . [s.l.]: Springer, 2013. Dostupne online . ISBN   9781461467205 . S. 129.  
  18. ↑ RADOVANOVI?, Milorad. Planiranje jezika . Novi Sad: Izdava?ka knji?arica Zorvana Stojanovi?a Sremski Karlovci, 2004. ISBN   86-7543-088-4 . Kapitola Jezi?ka prilike u Bosni i Hercegovini, s. 154. (srb?tina)  
  19. ↑ CVETKOVIC, Ljudmila; VEZIC, Goran. Serbian, Croatian, Bosnian, Or Montenegrin? Or Just 'Our Language'?. Radio Free Europe/Radio Liberty . Radio Free Europe , 28 March 2009. Dostupne online .  
  20. ↑ ?IPKA, Danko . Lexical layers of identity: words, meaning, and culture in the Slavic languages . New York: Cambridge University Press, 2019. ISBN   978-953-313-086-6 . DOI 10.1017/9781108685795 . S2CID 150383965 . OCLC 1061308790 S. 166.  
  21. ↑ Archived at Ghostarchive ?ablona:Cbignore and the Wayback Machine ?ablona:Cbignore : HALILOVI?, Senahid . Halilovi? za N1: Du?ni smo oslu?kivati javnu rije? [online]. Sarajevo: N1 (TV channel) , 26 April 2018 [cit. 2019-11-26]. Dostupne online . (srbochorvatsky)   ?ablona:Cbignore (6-13 minute)
  22. ↑ RADOVANOVI?, Milorad. Planiranje jezika . Novi Sad: Izdava?ka knji?arica Zorvana Stojanovi?a Sremski Karlovci, 2004. ISBN   86-7543-088-4 . Kapitola Između balkanizacije i evropeizacije, s. 146. (srb?tina)  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Slovanske jazyky
Zapadoslovanske
?esko-slovenske
lu?ickosrbske
lechicke
Jihoslovanske
zapadni
vychodni
Vychodoslovanske
Praslovan?tina †
 
poznamka: † vym?ely jazyk
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bosen?tina&oldid=23730376 “