Boleslav III. K?ivousty
(
polsky
Bolesław III Krzywousty;
1085
?
28. ?ijen
1138
) byl
polsky kni?e
(od roku 1102 do sve smrti), ktery znovusjednotil stat. Boleslav byl poslednim
piastovskym
panovnikem, ktery vladl sjednocenemu Polsku p?ed jeho rozpadem ve 12.?14. stoleti, ke kteremu sam napomohl svym nastupnickym testamentem.
Byl synem polskeho kni?ete
Vladislava I. Hermana
a ?eske princezny
Judity
, dcery krale
Vratislava II.
Je?t? za ?ivota sveho otce
Vladislava I. Hermana
, ktery byl jen slabym panovnikem, si Boleslav K?ivousty a jeho star?i bratr
Zbyhn?v
(vladl 1102?1107) vynutili podil na vlad?. Zbyhn?v ziskal severni uzemi, zatimco Boleslav dostal do spravy jih Polska, Slezsko a
Malopolsko
. Po smrti Vladislava Hermana (
1102
) vypukly mezi jeho nastupci neshody. Boleslav prosazoval silnou kni?eci moc a zjevn? usiloval o sjednoceni polskeho statu, rozpolceneho nyni na dv? ?asti, a p?ipojeni slovanskeho Pomo?i. Ziskal podporu kyjevskeho kni?ete
Svjatopolka
, s jeho? dcerou se o?enil, a uzav?el p?im??i s
Kolomanem Uherskym
, nami?ene proti ?eskym P?emyslovc?m a ?i?i. Nap?ti mezi Boleslavem III. a jeho bratrem p?erostlo roku
1106
do otev?eneho konfliktu. Rok nato uprchl Zbigniew ze zem? a uchylil se k n?meckemu krali
Jind?ichu V.
, ktery podnikl roku
1109
pod zaminkou ochrany jeho prav vypravu do Polska. Ve slavne
bitv? na Psich polich
byl v?ak cisa? pora?en. Zbyhn?v dal na slib bratra o usmi?eni a vraceni uzemi a vratil se roku
1111
do Polska, byl v?ak ihned zajat a oslepen. Ve v?zeni do?il zbytky sveho ?ivota, t??kym zran?nim podlehl pravd?podobn? nedlouho po svem oslepeni
[1]
N?mecke vypravy do Polska se zu?astnil take ?esky kni?e
Svatopluk Olomoucky
(byl na ni zavra?d?n). V odvetu zauto?ily tem?? sou?asn? na ?echy uherske oddily. Energicky a bojovny Boleslav III. se sna?il stejn? jako cisa? vyu?it ve sv?j prosp?ch spor?, je? v te dob? vypukly mezi
p?emyslovskymi kni?aty
. P?iklonem k te ?i on? stran? se sna?il zasahovat do vnit?nich zale?itosti sousedniho ?eskeho statu, a? u? s cilem ziskat zde vliv, ?i ho oslabit, aby jeho p?edstavitele nemohli klast p?eka?ky Boleslavovym politickym plan?m.
Boleslav podporoval p?edev?im sesazeneho
Bo?ivoje II.
a jeho nejmlad?iho bratra
Sob?slava I.
Roku
1110
vpadl spole?n? s nimi do ?ech a pomohl jim obsadit Prahu, v ?ijnu pak zvit?zili v
bitv? na Trotin?
.
[2]
Roku
1115
se u?astnil sch?zky, na ni? se znesva?eni P?emyslovci smi?ili. Take ?esko-polske spory byly do?asn? vy?e?eny smlouvou o p?atelskych vztazich, ji? se ?esky kni?e vzdal poplatku za
Slezsko
.
Kdy? Zbyhn?v n?kdy po roce
1112
zem?el, ztratila opozice proti Boleslavov? vlad? silne ruky sv?j hlavni nastroj. Kni?e se mohl za?it v?novat realizaci sveho politickeho programu. Krom? toho se po?atkem 30. letech anga?oval v bojich o moc v Uhrach, podporoval
Borise
, zavr?eneho syna krale Kolomana a postavil se proti
Belovi II.
, jeho? podporovali P?emyslovci. Roku
1132
byl pora?en koalici, v ni? se spojila ?i?e, ?e?ti P?emyslovci a rakou?ti
Babenberkove
. Kratce nato vpadl kni?e Sob?slav I. do
Slezska
a ?esko-polsky konflikt vypukl nanovo.
Spory byly ukon?eny a? roku
1137
. Umluvy, ktere tehdy Boleslav uzav?el s P?emyslovci, byly stvrzeny jeho kmotrovstvim Sob?slavovu synovi Vaclavovi. Sob?slav se naopak stal kmotrem syna polskeho kni?ete.
Roku
1138
, nedlouho p?ed svoji smrti vydal Boleslav III. na?izeni o nastupnictvi, tzv. testament, jim? rozd?lil polsky stat na ud?ly pro sve ?ty?i syny s tim, ?e nejstar?imu z nich zajisti senioratni ud?l (
Krakovsko
, ?ast
Velkopolska
s
Hn?zdnem
a Kali?i ad.) vrchni moc nad ostatnimi. Kni?e se tak sna?il zajistit jednotu sveho statu do budoucna a zarove? ji sladit s odst?edivymi snahami a ambicemi jednotlivych ?len? rodu. Byl to v?ak jen kompromis odsouzeny k brzkemu zaniku. Po Boleslavov? smrti se jeho synove ve svych ud?lech maximaln? osamostatnili a vrchni vlada rychle slabla, a? zanikla zcela v roce 1226 po udalostech v Gasav? (G?sawie).