Boleslav II.
?esky kni?e
Boleslav ve Znojemske rotund?
Doba vlady	967 / 972 ? 999
Uplne jmeno	Boleslav II. Pobo?ny
Narozeni	932 ? Praha (?)
Umrti	7. unora 999 Praha
Poh?ben	Bazilika svateho Ji?i
P?edch?dce	Boleslav I.
Nastupce	Boleslav III.
Man?elky	Adivea ? Emma
Potomci	Vaclav P?emyslovec Boleslav III. Jaromir Old?ich
Dynastie	P?emyslovci
Otec	Boleslav I.
Matka	Biagota (?)
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Boleslav II. Pobo?ny ( 932 ? ? 7. unora 999 ) byl ?esky kni?e z rodu P?emyslovc? v letech 967 / 972 ? 999 , podle kronika?e Kosmy ?mu? nejk?es?an?t?j?i, otec sirotk?, ochrance vdov, ut??itel zarmoucenych“ .

P?vod [ editovat | editovat zdroj ]

Boleslav II. byl syn Boleslava I. Ukrutneho a jeho choti Biagoty , bratr Strachkvase , Doubravky a ctihodne Mlady Marie . Neni znamo, kdy p?esn? se Boleslav narodil, jen to, ?e byl star?i ne? Strachkvas, ktery se pry narodil v den smrti svateho Vaclava , tedy z?ejm? 28. za?i 935 , pop?ipad? je?t? 929 . Z toho se odvozuje, ?e Boleslav se narodil p?ed rokem 935.

Jak udava kronika? Widukind z Corvey , v roce 950 , kdy? Ota I. Veliky chystal vojenskou vypravu do ?ech, setkal se s Otou Boleslav I. se synem. Neni samoz?ejm? jiste, zda tim synem nutn? byl Boleslav II.

?esky stat v dob? Boleslava II. [ editovat | editovat zdroj ]

Za Boleslavovy vlady tvo?i uzemi ?eskeho statu ?echy vyjma Chebska , do p?emyslovskeho statu pat?i rovn?? Olomoucko, ?ast Slezska , Krakovsko a tzv. ?ervene hrady (nebo ?ervena Rus ) v dne?nim jihovychodnim Polsku , vychodni vyspy panstvi dosahuji a? k ?ece Bug . Boleslavska ?i?e tedy mohla byt rozsahlej?i ne? dne?ni ?R, na v?t?in? jejiho uzemi v?ak P?emyslovci nevladli p?imo. Smyslem vychodniho sm??ovani expanze bylo ovladnuti kontinentalni obchodni stezky mezi Norimberkem a Kyjevem , z jeji? kontroly plynuly pro ?eskeho kni?ete velke zisky.

V roce 973 ^[1] bylo z?izeno pra?ske biskupstvi , ktere bylo pod?izeno arcibiskupstvi v Mohu?i . Pra?ske biskupstvi pro ?eskeho panovnika znamenalo v?t?i vahu na mezinarodnim politickem poli a take v?t?i politickou (ale hlavn? cirkevni) nezavislost. Prvnim biskupem se stal sasky mnich D?tmar ^[2] , druhym byl od roku 982 Vojt?ch z rodu Slavnikovc? . Nasledovaly neustale spory biskupa s kni?ecim dvorem. V roce 992 nicmen? Vojt?ch p?ijal od kni?ete edikt, ktery mu povoloval rozlu?ovat man?elstvi mezi p?ibuznymi, stav?t kostely a vybirat desatky .

Procirkevni politika Boleslava II. i jeho otce vedla za?atkem 70. let k zalo?eni prvniho kla?tera na ?eskem uzemi ? u Sv. Ji?i na Pra?skem hrad?. Jeho prvni abaty?i se stala druha sestra kni?ete Mlada Marie, ktera se diky cest? do ?ima (je?t? za vlady otce, Boleslava I.) a osobni p?imluv? u pape?e Jana XIII . p?imo zasadila o vznik kla?tera. ^[3] Za vlady Boleslava II. byl roku 993 take zalo?en prvni mu?sky kla?ter v ?echach ? benediktinsky kla?ter v B?evnov? . T?sn? p?ed svou smrti (7. unora 999) zalo?il Boleslav II. je?t? kla?ter sv. Jana na Ostrov? u Davle.

Zahrani?ni politika [ editovat | editovat zdroj ]

Boleslav II. byl mocnym st?edoevropskym panovnikem a dlouho udr?oval dobre vztahy s polskym kni?etem M??kem I. , ktery m?l za man?elku jeho dal?i sestru Doubravku. Po jeji smrti se ale vztahy s Polskem zhor?ily. Roku 990 byly boje s M??kem I. ukon?eny smirem. Po nastupu Boleslava Chrabreho na polsky tr?n se Boleslav II. vzdal Slezska a Krakovska ; roku 981 Boleslav II. utrp?l uzemni ztraty v severnim Podn?st?i ^[4] ( P?emy?l ).

Nejvychodn?j?i uzemi pak Boleslav II. ztratil po nastupu Vladimira Velikeho na rusky kni?eci stolec.

• 973 ? 974 ? Boleslav podpo?il bavorskeho vevodu Jind?icha II. Svarliveho proti cisa?i Otovi II. ve sporu o naslednictvi v ?i?i, Otu neuznal stejn? jako polsky kni?e M??ek I. ;
• 975 ? 978 ? dal?i boje s cisa?em Otou II., vzajemne vpady na uzemi. Oba panovnici se ale nakonec usmi?ili;
• 984 ? po smrti Oty II. podpora Jind?icha II. Svarliveho v jeho snaze stat se cisa?em;
• 992 ? spolu s Otou III. ta?eni proti Polabskym Slovan?m.

P?emyslovci a Slavnikovci [ editovat | editovat zdroj ]

28. za?i 995 p?emyslovska vojska dobyla Libici nad Cidlinou a vyvra?dila p?itomne Slavnikovce , ?im? bylo dovr?eno politicke sjednoceni ?ech. Boleslavovi dru?inici vyu?ili jeho nemohoucnosti (pravd?podobn? po zachvatu mrtvice a vyvra?d?nim Slavnikovc? ho tak postavili p?ed hotovou v?c)

Pojem Slavnikovci se objevil v ?eske historiografii v 2. polovin? 19. stoleti . B?hem nasledujiciho vice ne? stoleti se stal jednim z nejdiskutovan?j?ich pojm? a dodnes jim i z?stava. Slavnikovce znal a tento nazev poprve pou?il Franti?ek Palacky , ^[5] ale a? n?mecka historiograficka ?kola, ke ktere pat?il Johann Loserth , Bertold Bretholz nebo Julius Lippert vytvo?ila teorii dualismu ? tedy, ?e v 2. polovin? 10. stoleti existovaly v ?echach dva mocensky si rovne kni?eci rody ? P?emyslovci a Slavnikovci.

Tyto spolu podle teto teorie soupe?ili o moc nad vznikajicim ?eskym statem a toto soupe?eni bylo ukon?eno nasilnym vpadem na jedno ze slavnikovskych hradi??, kde byla velka ?ast rodu v?etn? ?en a d?ti zabita (p?e?il pouze biskup sv. Vojt?ch , hlava rodu ?dux“ Sob?slav a jejich nevlastni bratr Radim). Toto jejich zni?eni ukon?ilo sjednoceni ?ech a stalo u zalo?eni ?eskeho statu pod vladou P?emyslovc? . ^{[ zdroj? ]}

Koncepci o dvou mocenskych utvarech p?evzala Gollova ?kola (p?edev?im historik Vaclav Novotny ) a archeologicky ji svymi vyzkumy na hradi?ti Libice potvrdil i archeolog Rudolf Turek . Vlivem v?decke autority Rudolfa Turka se na teto teorii nic nezm?nilo a? do jeho smrti na po?atku 90. let. Pote vystoupil s va?nymi pochybami jeho ?ak Ji?i Slama .

Dnes mezi odborniky p?evlada nazor, ?e Slavnikovci byli blizci p?ibuzni P?emyslovc? , Liudolfing? (Oton?) a zlickych kni?at, nebo dosazeni spravci v oblasti Trstenicke stezky . ^[6] Trstenicka stezka byla v 10. stoleti mezinarodni magistralou spojujici zapadni a vychodni Evropu, po ktere proudilo zbo?i (ko?e?iny, s?l, otroci, luxusni zbo?i atd.). ?esky kni?e z tohoto obchodu musel mit obrovske zisky.

Rodina [ editovat | editovat zdroj ]

Dohady panuji i ohledn? Boleslavovy man?elky ?i man?elek. Numismatik Pavel Radom?rsky p?i?el v roce 1953 s hypotezou, ?e kdy? si cisa? Ota I. Veliky bral v roce 929 nebo 930 Edith, jednu z dcer anglickeho krale Ethelstana (925?939), byl p?itomen take ?esky kni?e Vaclav . Ten m?l odvest mlad?i sestru Edith jmenem Elfgifu (Aldgithu) do ?ech jako nev?stu pro sveho synovce Boleslava II.

Radom?rsky se p?i tvorb? sve teorie opiral o denary anglosaskeho typu s domn?lym napisem ADIVEA na obvodu. Pozd?j?i numismaticke badani v?ak ukazalo, ?e mince nejsou anglosaskeho typu (hlava ?eny na nich je ve skute?nosti hlava Krista a motiv je odvozen z byzantizujiciho otonskeho um?ni) a napis je zkomolene jmeno Boleslava II., kdy tzv. pro?krtnute D lze ?ist jako B a V je ve skute?nosti L. ^{[ zdroj? ]} Dal?i mezera Radom?rskeho hypotezy tkvi v tom, ?e v dob? svatby Oty I. z?ejm? nebyl Boleslav II. ani na sv?t?.

Nejstar?iho syna Boleslava III. m?l nejspi? Boleslav II. se svou prvni ?enou. V knize P?emyslovci, budovani ?eskeho statu jsou dal?i t?i jeho synove, Jaromir , Old?ich a Vaclav P?emyslovec , uvad?ni u nezname druhe man?elky s tim, ?e se usuzuje na vice man?elek z p?edpokladaneho rozmezi dat narozeni Boleslavovych syn?. ^[7]

Po smrti Boleslava II. [ editovat | editovat zdroj ]

Boleslav II. zem?el ve v?ku zhruba 65 let. Pochovan je v bazilice sv. Ji?i na Pra?skem hrad? (pod podlahou v ose hlavni chramove lodi). U? za vlady Boleslava II. probihal upadek statu nasledn? podpo?eny rozkoly mezi jeho t?emi syny. Polsky panovnik Boleslav Chrabry se zmocnil nejen Krakovska a Moravy, ale na n?jaky ?as dokonce i samotnych ?ech.

Potomci [ editovat | editovat zdroj ]

• Boleslav III. (965??1037) , ?esky kni?e

∞ N.N.

• Jaromir († 1035) , ?esky kni?e
• Old?ich († 1034) , ?esky kni?e

∞ N.N. (n?kdy uvad?na N?mka Jutta): zapuzena

∞ Bo?ena

• Vaclav P?emyslovec

Genealogie [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BLAHOVA, Marie ; FROLIK, Jan ; PROFANTOVA, Na?a . Velke d?jiny zemi Koruny ?eske I. Do roku 1197 . Praha ; Litomy?l: Paseka , 1999. 800 s. ISBN   80-7185-265-1 .  
• CHARVAT, Petr . Boleslav II . Praha: Vy?ehrad , 2004. 198 s. ISBN   80-7021-657-3 .  
• CHARVAT, Petr. Kni?e Boleslav II. In: RYANTOVA, Marie ; VOREL, Petr . ?e?ti kralove . Praha ; Litomy?l: Paseka , 2008. ISBN   978-80-7185-940-6 . S. 35?43.
• CHARVAT, Petr. Zrod ?eskeho statu 568-1055 . Praha: Vy?ehrad, 2007. 263 s. ISBN   978-80-7021-845-7 .  
• Kdo byl kdo v na?ich d?jinach do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.) . 4. vyd. Praha: Libri , 1999. 571 s. ISBN   80-85983-94-X . S. 42.  
• LUTOVSKY, Michal . Po stopach prvnich P?emyslovc? I. Zrozeni statu 872-972. Od Bo?ivoje I. po Boleslava I . Praha: Libri , 2006. 267 s. ISBN   80-7277-308-9 .  
• LUTOVSKY, Michal. Po stopach prvnich P?emyslovc? II. Leta krize a obnovy 972--1012. Od Boleslava II. po Jaromira . Praha: Libri, 2007. 271 s. ISBN   978-80-7277-231-5 .  
• MATLA-KOZŁOWSKA, Marzena. Pierwsi Przemy?lidzi i ich pa?stwo (od X do połowy XI wieku). Ekspansja terytorialna i jej polityczne uwarunkowania . Pozna?: Wydawnictwo Pozna?skie, 2008. 576 s. ISBN   978-83-7177-547-5 . (polsky)  
• NOVOTNY, Vaclav . ?eske d?jiny I./I. Od nejstar?ich dob do smrti kni?ete Old?icha . Praha: Jan Laichter , 1912. 782 s.  
• Osobnosti - ?esko : Ott?v slovnik . Praha: Ottovo nakladatelstvi, 2008. 823 s. ISBN   978-80-7360-796-8 . S. 61.  
• PETRA?, Zden?k . Prvni ?eske mince . Praha: Set out, 1998. 239 s. ISBN   80-902058-9-5 .  
• POLANSKY, Lubo? ; SLAMA, Ji?i ; T?E?TIK, Du?an , a kol. P?emyslovsky stat kolem roku 1000 : na pam?? kni?ete Boleslava II. (+ 7. unora 999) . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny , 2000. 377 s. ISBN   80-7106-272-3 .  
• SLAMA, Ji?i . Slavnikovci?vyznamna ?i okrajova zale?itost ?eskych d?jin 10. stoleti?. Archeologicke rozhledy . 1995, ro?. 47, ?is. 1, s. 182?224. ISSN 0323-1267 .  
• SOBIESIAK, Joanna Aleksandra. Boleslav II. († 999) . ?eske Bud?jovice: Veduta, 2014. 280 s. ISBN   978-80-86829-97-5 .  
• SOMMER, Petr ; T?E?TIK, Du?an ; ?EMLI?KA, Josef , a kol. P?emyslovci : budovani ?eskeho statu . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2009. 779 s. ISBN   978-80-7106-352-0 .  
• T?E?TIK, Du?an . Kdo a pro? vyvra?dil Slavnikovce?. D?jiny a sou?asnost . 2006, ro?. 28, ?is. 1, s. 14?16. ISSN 0418-5129 .  
• T?E?TIK, Du?an. Po?atky P?emyslovc? : vstup ?ech? do d?jin (530?935) . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 1997. 658 s. ISBN   80-7106-138-7 .  
• VO?AHLIKOVA, Pavla, a kol. Biograficky slovnik ?eskych zemi : 6. se?it : Boh?Bo? . Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN   978-80-7277-239-1 . S. 36?37.  
• WIHODA, Martin . Morava v dob? kni?eci 906?1197 . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2010. 464 s. ISBN   978-80-7106-563-0 .  
• ?EMLI?KA, Josef . P?emyslovci : jak ?ili, vladli, umirali . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny , 2005. 497 s. ISBN   80-7106-759-8 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Boleslav II. ?esky na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? tematem je Boleslav II.
• ?i?e ?eskych Boleslav? v 10. stoleti Archivovano 1. 6. 2020 na Wayback Machine .
• Man?elky Boleslava II.

P?edch?dce: Boleslav I.

?esky kni?e Boleslav II. 967 nebo 972 ? 999

Nastupce: Boleslav III.