Boleradice
pohled od jihu
znak vlajka
Lokalita
Status	m?stys
Pov??ena obec	Klobouky u Brna
Obec s roz?i?enou p?sobnosti	Hustope?e ( spravni obvod )
Okres	B?eclav
Kraj	Jihomoravsky
Historicka zem?	Morava
Stat	?esko ?esko
Zem?pisne sou?adnice	48°58′ s. ?. , 16°48′50″ v. d.
Zakladni informace
Po?et obyvatel	945 (2024) [1]
Rozloha	12,11 km² [2]
Katastralni uzemi	Boleradice
Nadmo?ska vy?ka	205 m n. m.
PS?	691 12
Po?et dom?	379 (2021) [3]
Po?et ?asti obce	1
Po?et k. u.	1
Po?et ZSJ	1
Kontakt
Adresa u?adu m?styse	Boleradice 401 691 12 Boleradice obec@boleradice.cz
Starosta	Antonin Vejvan?icky
Oficialni web: www .boleradice .cz
Boleradice
Dal?i udaje
Kod obce	584321
Kod ?asti obce	7111
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
multimedialni obsah na  Commons
Zdroje k infoboxu a ?eskym sidl?m . N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Boleradice ( n?mecky Polehraditz ) jsou m?stys v okrese B?eclav v Jihomoravskem kraji , 6 km severovychodn? od Hustope?i na potoku Haraska . ?ije zde 945 ^[1] obyvatel. Obec je sou?asti Mikroregionu Hustope?sko . Jde o vina?skou obec ve Velkopavlovicke vina?ske podoblasti.

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

Nazev se vyvijel od varianty Boleradicih (1131), de Boleradiz (1235), de Bolehradicz (1255), de Poleradiz (1271), de Polehradicz (1289), de Polerdiz (1298), de Polheradicz (1365), Boleradicz (1373), Pellertitz (1674), Pollehraditz (1718), Polehraditz, Polehradice a Boleradice (1846), ^[4] Polehradice (1869?1881), Polehradice t. Boleradice (1890?1910) ^[5] a? k podob? Boleradice v roce 1924. Mistni jmeno vzniklo z osobniho jmena Bolerad, k n?mu? byla p?ipojena p?ipona -ice a znamenalo ves lidi Boleradovych. K variant? Bolehradice byla na?e?n? p?idavana hlaska h. N?mecka varianta kolisala mezi zn?lou a nezn?lou variantou P/Bolehradice. Pojmenovani je rodu ?enskeho, ?isla pomno?neho a genitiv zni Boleradic. ^[4]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Archeologicky vyzkum v roce 1942 objevil v katastralnim uzemi obce staroslovanske poh?ebi?t? z obdobi Velkomoravske ?i?e . Prvni pisemna zminka o obci se nachazi v soupisu majetku olomouckeho biskupstvi z roku 1141, v n?m? je uvedeno, ?e v Boleradicich pat?ilo p?t lan? poli b?eclavskemu hradskemu kostelu. Na listin? z roku 1235 je pak uveden Lev z Boleradice, v roce 1310 je zmi?ovan Ota z Boleradic. Prvni pisemna zminka o boleradickem hradu pak pochazi z roku 1373, n?kdy mezi lety 1531 a? 1535 byl v?ak opu?t?n. ^[6]

Po panech z Boleradic vlastnili vesnici od roku 1358 pani z Kun?tatu , kte?i ji roku 1530 prodali pan?m z Vickova . Ji? p?edtim, v roce 1512 byly Boleradice povy?eny na m?ste?ko, co? o ?tvrt stoleti pozd?ji stvrdil Ferdinand I. ud?lenim prava tr?niho. V roce 1535 byla povolena stavba zdej?i radnice, v roce 1607 z?izena ?kola, v roce 1620 byla ud?lena pe?e?. Take bylo ud?leno horenske pravo s mo?nosti vysadby vinic, vznikly rybniky a mlyny. ^[6]

V roce 1622 byl v?ak Janu Adamovi z Vickova konfiskovan majetek za jeho protihabsbursky odboj a m?stys ziskali brn?n?ti jezuite. Po zru?eni jejich ?adu v roce 1773 p?e?la do dr?eni nabo?enskeho fondu. V d?sledku t?icetilete valky poklesl po?et obyvatel z 650 na pouhych 200 a po?et obydlenych dom? ze 120 na 33, z ?eho? se obec dlouho vzpamatovavala. V roce 1750 do?lo k poddanskemu vzbou?eni, roku 1831 ubylo 51 osob z d?vodu cholery, a? p?i s?itani roku 1870 dosahl po?et obyvatel k necele tisicovce. ^[6]

V druhe polovin? 19. stoleti obec pat?ila k hustope?skemu hejtmanstvi a ke klobouckemu soudnimu okresu. Za?aly vznikat spolky jako ?tena?sky Hrad Polehradsky, z podn?tu patera Filipa Toufara vznikla roku 1885 p?vecka Cyrilska jednota, potravni Blahobyt, ve?ejna knihovna, hasi?sky spolek zalo?il roku 1896 u?itel Cyril Hladky. V roce 1897 bylo sehrano prvni ochotnicke divadelni p?edstaveni. Na po?atku 20. stoleti p?ibyly pobo?ky Omladiny, Narodni jednoty, Sokola, Orla, v?ela?skeho spolku… Za Prvni republiky vznikla ?etnicka stanice, hasi?ska zbrojnice, Lidovy d?m, sportovni klub vybudoval fotbalove h?i?t?, hrala se divadelni p?edstaveni a po?adaly plesy. ^[6]

Po osvobozeni obce z n?mecke okupace 16. dubna 1945 nasledovalo z?izeni st?edni ?koly, zdravotniho st?ediska, d?tskeho utulku ?i oprava kostela. Od 50. let v?ak rozvoj obce stagnoval, co? se za?alo obracet a? od 70. let. V akci Z vznikla nova budova pohostinstvi, bylo vystav?no kino a viceu?elovy spole?ensky sal ?i nakupni st?edisko, roz?i?ena a modernizovana ?kola. ^[6]

Po roce 1990 byla obec plynofikovana, vybudovan byl vodovod, obnoven rybnik a postavena nova radnice. S u?innosti od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vracen status m?styse . ^[7]

P?irodni pom?ry [ editovat | editovat zdroj ]

Zapadn? od m?ste?ka le?i narodni p?irodni pamatka Kukle .

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

V obci k po?atku roku 2016 ?ilo celkem 882 obyvatel. Z nich bylo 425 mu?? a 457 ?en. Pr?m?rny v?k obyvatel obce dosahoval 41,6 % let. Dle S?itani lidu, dom? a byt? provedenem v roce 2011, kdy v obci ?ilo 860 lidi. Nejvice z nich bylo (15 %) obyvatel ve v?ku od 30 do 39 let. D?ti do 14 let v?ku tvo?ily 14,5 % obyvatel a senio?i nad 70 let uhrnem 6,6%. Z celkem 735 ob?an? obce star?ich 15 let m?lo vzd?lani 37,7 % st?edni v?. vyu?eni (bez maturity). Po?et vysoko?kolak? dosahoval 6,9 % a bez vzd?lani bylo naopak 0,4 % obyvatel. Z cenzu dale vyplyva, ?e ve m?st? ?ilo 410 ekonomicky aktivnich ob?an?. Celkem 87,6 % z nich se ?adilo mezi zam?stnane, z nich? 67,8% pat?ilo mezi zam?stnance, 2,7 % k zam?stnavatel?m a zbytek pracoval na vlastni u?et. Oproti tomu celych 48 % ob?an? nebylo ekonomicky aktivni (to jsou nap?iklad nepracujici d?chodci ?i ?aci, studenti nebo u?ni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvest necht?l. ^[8] Uhrnem 286 obyvatel obce (co? je 33,3 %), se hlasilo k  ?eske narodnosti. Dale 311 obyvatel byli Moravane a t?i Slovaci . Celych 213 obyvatel obce v?ak svou narodnost neuvedlo. ^[8]

Struktura [ editovat | editovat zdroj ]

Vyvoj po?tu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlive ?asti uvadi tabulka ni?e, ve ktere se zobrazuje i p?islu?nost jednotlivych ?asti k obci ?i nasledne odtr?eni. ^{[9] [10] [11]}

Nabo?ensky ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Obec je sidlem ?imskokatolicke farnosti Boleradice . Ta je sou?asti d?kanatu Hustpope?e ? Brn?nske dieceze v  Moravske provincii . P?i censu provad?nem v roce 2011 se 370 obyvatel obce (43%) ozna?ilo za v??ici. Z tohoto po?tu se 327 hlasilo k cirkvi ?i nabo?enske obci, a sice 296 obyvatel k  ?imskokatolicke cirkvi (34% ze v?ech obyvatel obce) a 7 k  ?eskobratrskym evangelik?m . Uhrnem 152 obyvatel se ozna?ilo bez nabo?enske viry a 338 lidi odmitlo na otazku sve nabo?enske viry odpov?d?t. ^[8]

Pam?tihodnosti [ editovat | editovat zdroj ]

• Kostel svateho Jana K?titele
• Kaple svateho Rocha z roku 1898
• K?i?
• Rozhledna na Nedanov?
• Velky Kuntinov ? p?irodni rezervace

Osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

• Vilem z Kun?tatu a Boleradic , moravsky ?lechtic, zakladatel boleradicko-lou?ske v?tve rodu
• Ji?i Markovi? (1942?2022), kriminalista

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  kostel svateho Jana K?titele
• 
  obecni u?ad a po?ta
• 
  mate?ska a zakladni ?kola
• 
  orlovna a divadlo
• 
  rozhledna Nedanov
• 
  kaple svateho Rocha
• 
  vinne sklepy Tihel?a
• 
  historicky vinny lis

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• ?imskokatolicka farnost Boleradice

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Boleradice na Wikimedia Commons
• Oficialni stranky
• Boleradice v Registru uzemni identifikace, adres a nemovitosti (RUIAN)