Bojkot autobusove dopravy v Montgomery byla politicka a spole?enska protestni akce proti politice rasove segregace ve?ejne dopravy ve m?st? Montgomery , stat Alabama . Jednalo se o kli?ovy moment pro hnuti za ob?anska prava . Bojkot trval od 5. prosince 1955 do 20. prosince 1956. Bojkot za?al den pote, co byla policii zat?ena Rosa Parksova za to, ?e neuvolnila misto v autobusu b?lochovi. Skon?il o vice ne? rok pote v navaznosti na rozsudek Nejvy??iho soudu Spojenych stat? americkych , ktery postavil rasovou segregaci ve ve?ejne doprav? mimo zakon. Bojkotu se u?astnili take pozd?j?i kli?ove osoby boje za lidska prava Martin Luther King a Ralph Abernathy .

Pozadi bojkotu [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1955 v Alabam? stale platily zakony Jima Crowa podporujici rasovou segregaci. Ve ve?ejne doprav? se projevovaly tak, ?e Afroameri?ane nesm?li byt ?idi?i autobus?, museli sed?t pouze na vyhrazenych mistech v zadni ?asti autobusu a automaticky uvol?ovat sedadla b?loch?m. A to i p?esto, ?e Afroameri?ane tvo?ili 75 % cestujicich v autobusech m?sta Montgomery. Afroameri?ane byli rovn?? vystaveni utok?m a nadavkam ?idi?? i cestujicich.

Bojkotu p?edchazelo ji? n?kolik obdobnych, ale men? vyznamnych akci. Nap?iklad v roce 1953 do?lo k bojkotu ve m?st? Baton Rouge , stat Louisiana . M?sto v roce 1953 zavedlo mo?nost, ?e Afroameri?ane mohli ve ve?ejne doprav? sed?t i vep?edu, ale po?ad museli uvol?ovat sedadla b?loch?m. Tento drobny ustupek se ov?em nelibil ?idi??m autobus?, kte?i rad?ji vstoupili do stavky. Bojkot vyvolal reverend T. J. Jemison , ktery se dostal do poty?ky s ?idi?em, ktery ho necht?l nechat sed?t vep?edu. Stat Louisiana reagoval na stavku ?idi?? tim, ?e zru?il platnost na?izeni m?sta. Nasledny bojkot ve?ejne dopravy trval osm dni. Pote se stat a m?sto dohodli na tom, ?e vep?edu budou pro Afroameri?any rezervovana pouze dv? sedadla.

V b?eznu 1955 byla zat?ena patnactileta studentka Claudette Colvinova za to, ?e odmitla uvolnit misto v autobuse b?lochovi.

Rosa Parksova [ editovat | editovat zdroj ]

Rosa Parksova byla ?i?ka a ve volnem ?ase sekreta?ka v National Association for the Advancement of Colored People (NAACP). V roce 1955 se u?astnila kurzu NAACP na tema, jak vest nenasilnou ob?anskou neposlu?nost . Dne 1. prosince 1955 byla vyzvana ?idi?em, aby uvolnila misto b?lochovi, ktery prav? nastoupil do autobusu. Parksova odmitla, na?e? byla zat?ena. Dne 5. prosince ji byla vym??ena pokuta 14 dolar?.

Bojkot [ editovat | editovat zdroj ]

P?edseda lokalni pobo?ky NAACP E. D. Nixon se rozhodl vyu?it jejiho p?ipadu jako testu mo?nosti protestu proti rasove segregaci v Montgomery. Nixon hledal symbol, ktery by upoutal pozornost medii a ktery by mohl vyprav?t p?ib?h diskriminace. Ji? d?ive hodlal uplatnit tute? techniku se zadr?enou studentkou Claudette Colvinova, ta ov?em brzy na to ot?hotn?la. Dvaa?ty?icietileta pracujici Rosa Parksova se tak zdala jako adekvatni adeptka.

Druheho dne po zat?eni Parksove organizace hnuti za ob?anska prava p?ipravila informa?ni kampa? k bojkotu ve?ejne dopravy Montgomery. Akce se ukazala jako usp??na. Bojkot afroamerickych cestujicich zp?sobil systemu ve?ejne dopravy m?sta zna?ne ekonomicke ztraty. Protestujici byli podpo?eni take afroamerickymi taxika?i, kte?i je vozili za symbolickou cenu 10 cent?, co? byla cena jizdenky autobusem. Medialnimi tva?emi bojkotu se stali take Martin Luther King a Ralph Abernathy .

Bojkot a protesty vyvolaly hn?v n?kterych b?lo?skych obyvatel m?sta, kte?i masov? vstupovali do organizace White Citizens' Council . Protestujici Afroameri?ane se stali ter?em nasili. Domovy Kinga i Abernathyho se staly cilem ?ha??. Iniciato?i bojkotu byli m?stem obvin?ni z umyslneho bran?ni obchodu a slu?eb. King byl odsouzen k pokut? 500 dolar? a dv?ma tydn?m ve v?zeni.

Dopady bojkotu [ editovat | editovat zdroj ]

V listopadu 1956 Nejvy??i soud Spojenych stat? americkych rozhodl, ?e rasova segregace ve ve?ejne doprav? je protiustavni a nelegalni. Rozsudek vstoupil v u?innost v prosinci 1956. Po jeho zavedeni byl bojkot usp??n? ukon?en.

Ov?em nasilnosti rozsudkem neskon?ily. Na domov Kinga bylo vyst?eleno z brokovnice, Afroameri?ane byli p?i cestovani ve?ejnou dopravou dale napadani. Afroameri?ti cestujici se take stali ter?em odst?elova??. Post?elena byla nap?iklad i t?hotna ?ena. V lednu 1957 bylo zapaleno p?t ?erno?skych kostel?. M?sto se rozhodlo zareagovat pozastavenim ve?ejne dopravy. V lednu 1957 byl take ?leny Ku-klux-klanu p?i lyn?i zavra?d?n Afroameri?an Willie Edwards za to, ?e se stykal s bilou ?enou.

M?sto take zp?isnilo segregaci v jinych oblastech. Vydalo vyhla?ku, ?e se b?lo?i a Afroameri?ane nesmi u?astnit spole?nych her (sport?, deskovych atd.), ani nav?t?vovat stejne bazeny. Kv?li nasilnostem a? do roku 1963 v praxi i nadale p?etrvavala segregace i ve ve?ejne doprav?.

Rosa Parksova se kv?li vyhr??kam smrti odst?hovala.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Montgomery bus boycott na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Bojkot autobusove dopravy v Montgomery na Wikimedia Commons