Bogomilstvi byl za k?es?anstvi sam sebe ozna?ujici nabo?ensky sm?r, ozna?ovany n?kdy jako dualisticky , gnosticky , ?i jako p?ibuzny s manicheismem . Podn?tem k jeho vzniku byla mimo jine misijni ?innost k?es?an? ozna?ovanych jako tzv. Paulikiani (sami sebe tak nenazyvali), kte?i p?sobil v Male Asii (Armenii a Palestin?). Takzvani bogomilove sami sebe nazyvali pojmem ?k?es?ane“ a v jejich ?adach se aktivn? uplatnili i ni??i k?es?an?ti duchovni. ^[1]

Od 10. do 15. stoleti se bogomilske k?es?anstvi udr?elo na Balkan? , p?edev?im v oblasti Bulharska a Bosny a Hercegoviny . Podle n?kterych pramen? p?isp?la misijni ?innost bogomil? v Italii a ji?ni Francii ke vzniku hnuti pataren? , valdenskych a katar? .

Za zakladatele tohoto ke k?es?anstvi se hlasiciho nabo?enskeho proudu, ktery byl byzantskou i ?imskou cirkvi vniman jako hereze , je pova?ovan Bogomil (Bogumil), jen? p?sobil jako venkovsky kn?z v Bulharsku v 10. stoleti a ktery m?l v po?atcich tohoto hnuti v?d?i vyznam. Samo pojmenovani ?bogomil“ ma vyznam ?Boha milujici“ ^[1] a je zmi?ovano ?adou dochovanych antibogomilskych dokument?, mezi ktere pat?i nap?. Beseda proti Bogomil?m .

Charakteristika, praktiky a u?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Na vznik hnuti siln? p?sobily socialni pom?ry a odpor proti byzantske kultu?e a jejimu spole?enskemu ?adu. Bogomilove mnohdy pochazeli z utla?ovanych socialnich vrstev, kritizovali zesv?t?t?ni spole?nosti i byzantske cirkve, kladli d?raz na mravnost , protestovali proti tlaku sv?tske i cirkevni vrchnosti , odmitali princip nadvlady, sv?tske pravo, soudy, p?isahy a trest smrti a u?ivani nasili. ?adali socialni spravedlnost a rovnost. ^[1]

O u?eni a vi?e takzvanych bogomil? se dozvidame pouze z polemickych spis? nami?enych proti jejich vi?e, proto?e jejich vlastni literatura byla ni?ena. V nabo?enske rovin? bogomilove podle dochovanych zprav uznavali existenci Boha a ?abla , v ?ablu v?ak nevid?li bytost Bohu rovnou, ale padleho and?la ? ?abel stvo?il hmotny sv?t, vedle n?ho? existuje duchovni sv?t bo?i. Du?e ?lov?ka je od Boha, ale odlou?ila se od n?ho, tak?e upadla v moc ?abla, jen? ji spoutal t?lem. K dilu ?abla tak pat?i i udr?ovani ?ivota, tedy i man?elstvi a plozeni d?ti ? z toho d?vodu n?kte?i z bogomil?, p?sobici prakticky jako bogomil?ti duchovni , ?ili v celibatu, av?ak ?adovi bogomil?ti v??ici ?ili man?elskym ?ivotem. Proto?e v??ili, ?e pravy B?h se nechce spojit s ne?istou hmotou, odmitali cirkevni u?eni o Kristov? sou?asnem plnem bo?stvi i lidstvi, zpochyb?ovali Kristovu smrt na k?i?i a zmrtvychvstani . Je?i? Kristus podle jejich viry nespasil sv?t svou ob?ti, ale svym u?enim. Odmitali dale cirkevni svatosti , znameni k?i?e , ct?ni Panny Marie , nabo?enske obrazy, chramy, bohoslu?ebne ob?ady, kn??stvi. ?imskou i byzantskou cirkev odmitali jako zavadnou verzi k?es?anstvi, zka?enou od doby cisa?e Konstantina . Sami se chapali jako o?i??ovatele Kristova u?eni k jeho p?vodni podob? a v??ili, ?e tvo?i pravou cirkev . Jejich hnuti m?lo laicky raz ? m?li prosta shroma?d?ni v??icich s modlitbami a vyklady t?ch ?asti Bible , ktere uznavali. Brali z?etele na individualni uplatn?ni a spolehali se na vlastni schopnost ke kazani. ?asem se mezi bogomily vytvo?ila vrstva v??icich, kte?i se rozhodli ?it v celibatu, nejist maso, vejce maslo syry a nepit vino, zatimco zbyli v??ici se ?idili jejich vedenim, ale sami ne?ili natolik asketickym ?ivotem, m?li d?ti a neodpirali ani vojenskou slu?bu. ^[1]

P?vodni bogomilove odmitali Stary zakon a ?idili se pouze Novym zakonem . Pozd?j?i byzant?ti bogomilove u?inili vyjimku u starozakonnich ?alm? a Knih prorok? . Nep?ijimali v?ak Pismo doslovn?. Zakladem jejich u?eni bylo p?esv?d?eni, ?e to, co je viditelne, je zle.

Vyznam a roz?i?eni [ editovat | editovat zdroj ]

?i?eni bogomilstvi (a koneckonc? i jinych dualistickych vyklad? k?es?anske v?rouky) bylo v Byzantske ?i?i pova?ovano za velmi zava?ny problem. Objevovalo se ?as od ?asu v pr?b?hu r?znych stoleti ve v?ech okrajovych oblastech ?i?e (tedy krom? Balkanu, kde bylo hlavn? bogomilstvi roz?i?eno i v oblastech Levanty). Bogomilske knihy byly paleny (proto se take nedochovala ?adna dila), v??ici byli souzeni a zavirani do v?zeni, ?i zabijeni. ^[1] Nez?idka jim take byl p?isuzovan sodomitismus a jine sexualni uchylky. S upadkem byzantske moci na Balkan? museli problem ?i?iciho se bogomilstvi ?e?it take i nastupujici st?edov?ke staty ? Srbsko, kteremu vladli Nemanji?i , a Bulharsko. Po tom, co se sv. Vladimir na p?elomu 10. a 11. stoleti nechal pok?tit, pronikli bogomilove i na Kyjevskou Rus . Ze Srbska byli nuceni stahnout se do Bosny , kde se jejich vira podle n?kterych badatel? stala oficialnim nabo?enstvim Bosenske cirkve a? do prosazeni islamu . ^[2] Na uzemi Byzance zpravy o bogomilech mizi v dob? po padu Konstantinopole roce 1453 , v Bulharsku v polovin? 18. stoleti ^[3] Prav? souvislost s jejich vysokym a pozdnim vyskytem v Bulharsku (jako? i vznik sekty tamte?) dal vzniknout hanlivym vyraz?m v r?znych evropskych jazycich, jako nap?. bougre ve francouz?tin?, bugger v angli?tin? ?i buzerant v ?e?tin?.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Ott?v slovnik nau?ny: illustrovana encyklopaedie obecnych v?domosti . 4 dil. V Praze: J. Otto, 1891. 1026 s. cnb000277218. [Heslo ?Bogomilove", s. 243.] Dostupne online

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Bogomilstvi na Wikimedia Commons
• ?lanek na Theofil.cz
• Josef ?ev?ik: Bogomilske hnuti (referat, .rtf) Archivovano 7. 6. 2013 na Wayback Machine .
• ?lanek z encyklopedie CoJeCo.cz
• Egon Bondy : Bogomilstvi (povidka Mni?ek) Archivovano 15. 1. 2009 na Wayback Machine .
• Bogomilove - iEncyklopedie.cz
• Dilo 1911 Encyclopædia Britannica/Bogomils ve Wikizdrojich (anglicky)