Bitva u desateho milniku
konflikt : Byzantsko-vandalska valka
schema bitvy
Trvani	13. za?i 533
Misto	15 km jihozapadn? od Kartaga , [1] severni Afrika , Vandalska ?i?e
Sou?adnice	36°45′ s. ?. , 10°20′0″ v. d.
Vysledek	pad Vandalske ?i?e
Strany
Byzantska ?i?e Vandalske kralovstvi
Velitele
Belisarius Jan Armen Gelimer Ammatas  † Givamund †
Sila
15 000?18 000 mu?? 10 000 p??ak? 5 000 thrackych jezdc? 600 Hun? 400 Herul? asi 10 000?12 000 mu?? maximaln? a? 20 000, z toho p?eva?n? jezdci
Ztraty
nezname, male nezname, velke
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Bitva u desateho milniku ( Ad Decimum ) se odehrala 13. za?i roku 533 v severni Africe, na uzemi dne?niho Tuniska, mezi armadou Vandal? , jim? velel kral Gelimer , a vojskem Vychodo?imske ?i?e vedenym generalem Belisariem . Vit?zstvi byzantskeho vojska bylo po?atkem padu Vandalskeho kralovstvi a rozmachu Vychodo?imske ?i?e za vlady cisa?e Justiniana .

P?edehra [ editovat | editovat zdroj ]

P?edposledni vandalsky kral Hilderich byl naklon?n byzantskemu cisa?i Justinianovi I. , kteremu dokonce za?al platit vazalsky poplatek, ale kv?li zavra?d?ni sve man?elky, sestry gotskeho krale Theodoricha Velikeho , a kv?li toleranci v??i nearianskym k?es?anskym kult?m (Vandalove byli tradi?n? arian?ti k?es?ane ) prudce zhor?il p?atelske vztahy s gotskym kralem Theodatem . Roku 530 byl z t?chto d?vod? sesazen a uv?zn?n svym synovcem Gelimerem . Zprava o Hilderichov? svr?eni velmi pobou?ila vychodo?imskeho cisa?e Justiniana. Neusp??ne vyjednavani, podbarvene Gelimerovou aroganci, je? vedlo k dal?imu zhor?eni vztah? mezi ob?ma ?i?emi, uspi?ilo Justinianovo rozhodnuti k vojenskemu zasahu a navraceni Hildericha zp?t na tr?n. Uzav?el mirovou smlouvu s Per?any a diky tomuto zaji?t?ni vychodni hranice mohl uvolnit zna?ne mno?stvi vojska. Vrchnim velitelem trestne vypravy jmenoval zku?eneho vojev?dce Belisaria a vy?lenil mu krom? Dvorskeho pluku dal?i kvalitni byzantske jednotky, v?etn? proslule spojenecke jizdy st?edoasijskych Hun?.

Belisar toto p?ijal velmi nerad, nebo? vojsko bylo unaveno z boje s Per?any. Kartago , kde Vandalove vladli, bylo vzdaleno vice ne? 40 dni plavby a navic Vandalove m?li nejmocn?j?i flotilu v celem St?edozemnim mo?i. I pozemni vojsko bylo tvrdym o?i?kem, nebo? disponovali velice dobrou jizdou, m?li k dispozici a? 30 tisic jezdc?. I p?es o?ekavany neusp?ch p?ipravy pokra?ovaly. 22. ?ervna 533 byzantska flotila v po?tu 500 dopravnich plavidel a 92 vale?nych lodi vyplula z Konstantinopole . Na palub? se nachazelo 10 tisic p??ak?, 600 Hun? , 400 Herul? a 5 tisic jezdc? slo?enych z thrackych spojenc?. Nejprve se vyprava zastavila na Sicilii , aby doplnila zasoby. Zde se Belisar dozv?d?l o tom, ?e na Sardinii vypuklo povstani a Gelimer tam poslal pod velenim sveho bratra Zazy celou svoji flotilu. Proto se u? Belisar nemusel obavat namo?niho utoku. Navic s flotilou odplulo i 5 tisic Vandal?, tak?e jejich pozemni sila byla take oslabena. 31. srpna 533 se byzantske vojsko vylodilo u mysu Caput Vada asi 300 km (9 dn? pochodu) jihovychodn? od Kartaga. ^[1] Hned dal?i den padlo m?sto Sullekthum, kde Belisar zajal Gelimerova kuryra. Po vyslechu ho poslal ke Gelimerovi s tim, ?e p?i?el dosadit na tr?n pravoplatneho krale a proto a? se rad?ji vzda. Gelimer odmitl a nechal popravit Hildericha i s celou jeho rodinou.

St?etnuti [ editovat | editovat zdroj ]

Byzantinci na cest? do Kartaga museli projit dlouhou a uzkou sout?skou nazvanou Ad Decimum podle milniku , ktery ozna?oval vzdalenost deseti mil od Kartaga (dne?ni Sidi Fathallah ^[2] , p?edm?sti Tunisu ). Gelimer tam p?ichystal plan utoku. Cht?l rozd?lit svoji armadu do t?i ?asti: jeho bratr Ammatas m?l Byzantince zdr?et v sout?sce, pote m?l nahle na bocich zauto?it jeho synovec Givamund se dv?ma tisici jezdci a aby Byzantinci nemohli utect, m?l sam Gelimer s hlavni silou zauto?it zezadu.

Belisarius byl za?tit?n lo?stvem, z jeho? ozbrojenych posadek hodlal v p?ipad? nouze vytvo?it pomocne oddily p?choty. Sp??n? pochodoval na Kartago a ka?dou noc stav?l opevn?ny tabor a neponechaval nic nahod?. Zakazal vojsku plenit, proto?e pot?eboval podporu mistniho obyvatelstva. Zpravy zv?d? jej toti? varovaly, ?e i p?es oslabeni vandalske vale?ne moci vypravou na Sardinii m??e Gelimer stale shroma?dit a? 60 tisic bojovnik?. Sji?d?jici se vandalske jizdni oddily nara?ely nahodn? na byzantske ?iky, ale jejich sebev?domi p?i t?chto st?etnutich rychle bralo za sve. I p?es svou d?iv?j?i pov?st v?bec nebyli schopni branit se nap?iklad prudkemu utoku st?edoasijskych Hun?.

Je?t? d?le?it?j?i se pozd?ji ukazalo drobne st?etnuti, ve kterem byl zabit Gelimer?v milovany nejmlad?i bratr Ammatas. Belisar se dostal a? k sout?sce, kde se utabo?il a poslal na pr?zkum Jana z Armenie s polovinou pluku jezdc?. P?esn? v tom okam?iku z Kartaga vyrazil Gelimer?v bratr Ammatas. Ob? pr?zkumne jednotky se nahle setkaly uprost?ed sout?sky, jak Byzantinci, tak Vandalove byli velice p?ekvapeni. Jako prvni se vzpamatovali Vandalove, zu?iv? se vrhli na Byzantince a diky lep?i vybav? jich mnoho pobili. Nahle ale vzduchem n?co zasvi?t?lo a Ammatas nahle spadl z kon? s o?t?pem v ?ele. Jakmile se jeho jezdci o jeho smrti dozv?d?li, ztratili odvahu a prchali. Joann se je vydal pronasledovat. V sout?sce potkal mnoho malych skupinek Vandal?, kte?i kdy? vid?li, ?e jejich jezdci prchaji, mysleli si, ?e je bitva ztracena. Navic v sout?sce, kde nebyl vid?t jasny po?et jezdc?, vypadala ?vouci eskadra pon?kud d?siv?. Nakonec 300 Joannovych jezdc? hnalo p?ed sebou asi 3 tisice Vandal?. Joann dokazal Vandaly pronasledovat a? k samotnemu Kartagu, kde se zbytek pronasledovanych skryl za hradby.

Pla? p?ed m?stem vypadala jako po velke bitv?. B?hem pronasledovani navic narazil Gelimer?v synovec Givamund se dv?ma tisici jezdci na Huny. Pon?vad? si myslel, ?e mu po?etni p?evaha p?inese vit?zstvi, zatroubil k utoku. Hun?ti jezdci ale tvo?ili elitu byzantske armady, byli schopni zasypavat protivniky ?ipy za rychle jizdy a navic dovedli dob?e bojovat i na blizko. Zbran? na blizko ale nebyly nyni pot?eba, nebo? Vandalove se obratili na ut?k ji? pod zaplavou ?ip?. Hunove se je pote vydali take pronasledovat a do posledniho je pobili.

Jak Belisar, tak Gelimer o obou ?arvatkach v?bec nev?d?li. Belisar ponechal p?chotu v tabo?e a vydal se se svymi jezdci do sout?sky. K milniku dorazili jako prvni thra?ti spojenci a s p?ekvapenim tam na?li mrtvoly z prvni sra?ky. Mezitim se Gelimer toulal se svym vojskem o sile nejmen? 30 tisic vandalskych jezdc? a p??ak? po okoli a hledal byzantsky tabor. Marn? ?ekal na zpravu od Ammatase, ktery byl u? mrtvy. Rozhodl se tedy zami?it k sout?sce, kde se zrovna nachazel v?dce thrackych Got? Pharas se svymi mu?i, ktery aby se lepe zorientoval a mohl pomoci Joannovi pronasledujicimu Vandaly ke Kartagu, vystoupil na pahorek. Zde spat?il vojsko Gelimera, jen? jej ihned diky sve obrovske po?etni p?evaze celkem snadno vytla?ilo a obsazenim pahorku rozd?lilo byzantske vojsko vedvi. Diky tomu mohl Gelimer u?t?d?it Belisarovi rozhodujici pora?ku. Vzap?ti se v?ak dozv?d?l o smrti sveho bratra Ammatase a propadl naprostemu zoufalstvi a ?alu. Pak se dozv?d?l i o osudu Givamunda, zhroutil se, nebyl schopen vydavat rozkazy a p?estal brat na v?domi svoji armadu, ktera se tak ocitla bez veleni.

Diky tomu m?l Belisarius dost ?asu rozvinout jadro sveho vojska a napadnout hlavni sily nep?itele. Rychle sve jednotky poslal na vy?iny na obou stranach a odtud zauto?il na Vandaly. Za neustaleho ost?elovani salvami ?ip? vyra?ely na nep?itele ?iky jizdy i p?choty a poka?de se zase stahovaly. Totaln? dezorientovani Vandalove nem?li ?anci, jejich nekoordinovane pokusy o protiutok byly smetavany novymi salvami od lu?i?tnik?. Za p?l hodiny po po?atku bitvy za?ali zbyli Vandalove chaoticky prchat. T?i setniny jizdy p?i tomto uprku narazily na Huny, kte?i Vandaly zahnali do slane ba?iny. Kdo se v ni neutopil, toho Hunove pod?ezali. Gelimer sice sta?il uprchnout, ale vit?zstvi bylo jinak dokonale. Druheho dne odpoledne p?itahl Belisar s p??im vojskem k hradbam Kartaga a ve?er p?ed m?stskym p?istavem zakotvila i byzantska flotila. Nasledujiciho rana, 15. za?i 533 vstoupil Belisar do Kartaga a jmenem cisa?e Justiniana slavnostn? vyhlasil p?evedeni starych ?imskych provincii africke dieceze ( Numidii , Zeugitanu , Byzacenu a Tripolitanu ) pod byzantskou jurisdikci. ^[3] Gelimer byl Belisarem op?t pora?en o t?i m?sice pozd?ji (15. prosince 533) v bitv? u Tricamara , ?im? 94 let trvajici vandalska nadvlada skon?ila definitivn?.

D?sledky [ editovat | editovat zdroj ]

Podle letopisce Prokopia Belisarius pozd?ji pravil, ?e se citi jako ?achista, jeho? protivnik zahodil hru a ob?toval v?echny sve figury. Kartago p?ivitalo Belisaria a jeho vojaky otev?enymi branami jako osvoboditele od stolete vandalske nadvlady. Jeho zbyvajici vandalska posadka uprchla dilem po sou?i, dilem po mo?i, ?im? nechala p?istav, pro p?ipad utoku od mo?e chran?ny trojitymi masivnimi ?et?zy, otev?eny i pro byzantske lo?stvo. Zhrouceni vandalske armady, ktera nebyla schopna klast jakykoliv u?inny odpor vycvi?enym a ukazn?nym byzantskym oddil?m, jako? i nekompetentnost krale a celeho vandalskeho veleni, p?edznamenaly pad vandalskeho kralovstvi a jeho definitivni zanik o rok pozd?ji.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• PROKOPIOS . Valka s Per?any a Vandaly (p?vodnim nazvem: Hyper ton polemon logoi ). Redakce Jand Binder; p?eklad Antonin Hartmann , Kv?ta Rube?ova. 1. vyd. Praha: Odeon (nakladatelstvi) , 1985. 379 s. 01-102-85.  
• Philip Henry Stanhope. The Life of Belisarius . 2. vyd. [s.l.]: Evolution Publishing, 1848. ISBN   1-889758-67-1 . (anglicky)  
• Stanislav Richter. Kartago. Po stopach Pun?, ?iman? a Vandal? . 1. vyd. Vimperk: Nakladatelstvi Vy?ehrad , 1975. 391 s.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Bitva u desateho milniku na Wikimedia Commons