Pamatnik bitvy u vesnice K?e?ho?
Pamatnik bitvy, Bed?ichov
Bitva u Kolina
prob?hla
18. ?ervna
1757
, kdy se nedaleko
Kolina
st?etla vojska
pruskeho
krale
Fridricha II.
s rakouskou armadou
polniho mar?ala
Leopolda Dauna
, posilenou o
saske
jezdecke pluky. Zpo?atku nerozhodna bitva skon?ila vit?zstvim po?etn? siln?j?i rakouske armady. Jeji vysledek p?im?l pruskou armadu ukon?it oblehani Prahy a m?l rozhodujici vliv na dal?i pr?b?h
sedmilete valky
.
Silne
pruske
vojsko, ktere do te doby je?t? nezakusilo ho?kost pora?ky, se b?hem n?kolika malo tydn? probilo a? k
Praze
, kterou oblehlo.
Marie Terezie
proto pov??ila velenim posledniho silneho a operace schopneho
habsburskeho
vojenskeho uskupeni jednoho ze svych nejlep?ich
vojev?dc?
, polniho mar?ala
Leopolda Dauna
a vyslala ho do
?ech
, aby vyprostil t??ce zkou?enou pra?skou
posadku
. V p?ipad? neusp?chu by u? nem?la
habsburska monarchie
nic, ?im by mohla ?elit pruskemu postupu, t?ebas na samotnou
Vide?
,
Rakousko
by bylo na kolenou a
Fridrich II.
by si mohl klast jakekoliv podminky. Dal?i rakouska pora?ka by take va?n? naru?ila
integritu
a mocenske postaveni celeho soustati.
Po serii vit?zstvi se pruske armad? poda?ilo obkli?it a izolovat v
Praze
40 000 rakouskych vojak?. ?ast pruske armady za?ala Prahu oblehat a ?ast pokra?ovala v postupu dale do nitra
?ech
. Poda?ilo se ji dobyt
Kolin
, kde se na n?jaky ?as usadila. Pote, co se Prusove dozv?d?li o postupujici rakouske armad?, m?sto opustili a p?esunuli se do prostoru ji?n? od
Kou?imi
, kde se spojili se sborem krale
Fridricha II.
Po shroma?d?ni rakouske rezervni armady, posledniho vojenskeho uskupeni, ktere
monarchie
mohla postavit do pole a p?itom doufat v usp?ch ve st?etnuti s protivnikem, po?adovala Marie Terezie po mar?alu Daunovi raznou akci a co nejrychlej?i osvobozeni Prahy. Daun v?ak varoval p?ed bezhlavym utokem a rad?ji zvolil opatrn?j?i taktiku. Pro misto st?etu si vybral okoli Kolina, kraj, kde absolvoval vojenske cvi?eni a ktery dob?e znal. I p?es po?etni p?evahu nad nep?itelem zvolil defenzivni taktiku a zaujal vyhodnou obrannou pozici na vy?inach pobli? obce
K?e?ho?
.
18. ?ervna 1757 kolem 5. hodiny rano vyrazily pruske pluky sm?rem na
Pla?any
, ktere rychle padly. V naslednem st?etu pak byl pora?en rakousky p?edvoj a donucen k ustupu. Po?ate?nim pruskym usp?chem tak za?alo st?etnuti plne ne?ekanych zvrat?.
Po rychlem postupu v?ak kral Fridrich II. utok zastavil a vy?kaval, co ud?la po?etn? siln?j?i nep?itel. Mar?al Daun Fridrichova zavahani vyu?il k p?eskupeni svych jednotek a posileni obrannych pozic. Poda?ilo se mu take prohlednout Fridrich?v plan, jeho? cilem bylo prave k?idlo rakouskych sil. Na jeho podporu vyslal sve jezdectvo, ktere zaujalo pozice na kopcich v okoli.
Prusky postup byl obnoven ve 14 hodin utokem p?imo na K?e?ho?. Po upornem boji se ho Prus?m nakonec poda?ilo zmocnit a rakouske voje couvly. Daun sp??n? posilil ty jednotky v okoli K?e?ho?e, ktere byly bezprost?edn? ohro?eny. Tim zabranil celkovemu obchvatu svych sil. A?koliv situace byla stale nerozhodna a Prusove si po?ad udr?ovali iniciativu, byla ?im dal tim vice patrna po?etni p?evaha rakouskych vojsk. Kolem sedme hodiny ve?erni dosahl prusky napor sveho vrcholu, tentokrat se Fridrich II. sna?il roztahnout sv?j utok do ?i?e, av?ak byl znovu s vyp?tim v?ech sil odra?en. Ve chvili, kdy Leopold Daun poznal, ?e prusky tlak polevuje, dal signal svemu jezdectvu ke zte?i. To za sou?innosti s p?chotou rozbilo pruske linie a obratilo nep?itele na ustup. V te chvili Fridrich II. s v?domim, ?e bitva je ztracena, opustil boji?t?, ani? by p?edal veleni svym general?m. Jednotlivi velitele tak ustupovali dle vlastniho uva?eni. Diky tvrdemu vycviku a disciplinovanosti pruskych vojak? se v?t?in? sil poda?ilo z boje vyvazat a ustoupit. Vzhledem k nastale tm? a nedostatku munice se Daun neodva?il nep?itele pronasledovat a spokojil se s vysledkem, ktereho dosahl na boji?ti.
V bitv? se vyznamenali dragouni z
valonskeho
pluku prince de Ligne, jeho? p?islu?nici se rekrutovali z
Rakouskeho Nizozemi
. Utok dragoun? z pluku de Ligne, kterym se pro jejich mladi p?ezdivalo ?holobradci“, povzbudil i ostatni rakouske jednotky a zp?sobil rozhodujici zvrat v pr?b?hu kolinske bitvy.
[1]
Na planich kolem
Kolina
nalezlo smrt nebo bylo ran?no ?i zajato na pruske stran? 13 398 vojak? a 396 d?stojnik? (tj. 41 % z celkoveho po?tu), na rakouske stran? 8 629 mu?? a 359 d?stojnik? (tj. 20 % z celkoveho po?tu).
Co do po?tu zu?astn?nych i mrtvych vojak? se jednalo o jednu z nejv?t?ich bitev sedmileteho konfliktu a svym vyznamem o jednu z nejd?le?it?j?ich. Rakouske armad? se poda?ilo ziskat zp?t po?ramocenou pov?st a monarchie mohla zahajit novy zapas o nadvladu nad
Slezskem
.
Fridrich II. bezprost?edn? po pora?ce ukon?il oblehani Prahy a urychlen? stahl celou svou armadou z ?ech. Na p?esrok se sice Prusove do ?ech vratili, ale byli znovu pora?eni, tentokrat jinym slavnym rakouskym vojev?dcem
Gideonem Laudonem
. V tu chvili vstoupila na scenu vojska rakouskeho spojence,
Ruskeho imperia
, ktera napadla Prusko z vychodu. V nastale ????e bitev bylo Prusko donuceno svest boj nejen o zachovani sveho mocenskeho postaveni, ale i o svou existenci.
Bitva u Kolina
; neznamy mali?
V okoli
Kolina
stoji n?kolik staveb, p?ipominajici velke st?etnuti. Na vrchu
Bed?ichov
stoji od roku
1841
kamenny obelisk, Bo?i muka nedaleko
?ervenych Pe?ek
byla vystav?na na mist? hromadneho hrobu pruskych vojak? a u
Lo?an
je tzv.
Kolovrat?v pomnik
. Dal?i men?i pomniky, obelisky a kameny s pam?tnimi deskami jsou rozsety po celem okoli. Asi nejv?t?i monument stoji u vesnice
K?e?ho?
, mist? nejprud?ich boj?. Byl vystav?n v roce 1899 dle navrhu architekta
Vaclava Weinzettla
socha?em
Mo?icem ?ernilem
.
Na p?ipominku slavneho vit?zstvi habsburske armady, v jeji? ?adach bojovalo i mnoho ?ech?, se v Kolin? i jeho okoli kona mnoho
vzpominkovych akci
v?etn? pravidelnych rekonstrukci.
V ?ervnu 2017, v ramci oslav 260. vyro?i bitvy u Kolina byla v
Regionalnim muzeu v Kolin?
(ve zrekonstruovanem Veigertovskem dom?) otev?ena nova expozice s nazvem
Bitva u Kolina: osobnosti, d?lost?elecka reforma a Vojensky ?ad Marie Terezie
. Nova expozice je prezentovana na mnohem v?t?i plo?e (n?kolik desitek ?tvere?nich metr?) ne? byla p?vodni a zabira zhruba ?estinu celkove vystavni plochy muzea. Jak napovida ji? nazev, v?nuje se nejen samotne bitv?, ale take udalostem s ni spojenym, p?edev?im reformou cisa?sko-kralovskeho d?lost?electva, kterou uskute?nil polni mar?al
Josef Vaclav z Lichten?tejna
. Prav? tato reforma m?la pro bitvu u Kolina kli?ovou roli. Z?asti byly vyu?ity p?edm?ty ze stare expozice, ale velkou ?ast tvo?i nove exponaty. Nejv?t?im exponatem je novy interaktivni model bitvy.
[2]
- B?LINA, Pavel
.
Kolin. 18. 6. 1757
. Praha ; Litomy?l: Paseka, 1997. 91 s.
ISBN
80-7185-121-3
.
- MILLAR, Simon
.
Kolin 1757. Prvni pora?ka Fridricha Velikeho
. Praha: Grada, 2007. 96 s.
ISBN
978-80-247-1888-0
.
- PERNES, Ji?i
;
FU?IK, Josef
;
HAVEL, Petr
, a kol.
Pod cisa?skym praporem. Historie habsburske armady 1526-1918
. Praha: Elka Press, 2003. 555 s.
ISBN
80-902745-5-2
.
- STELLNER, Franti?ek
.
Sedmileta valka v Evrop?
. Praha: Libri, 2000. 407 s.
ISBN
80-7277-010-1
.