Bioplynova stanice,
Aarhus
,
Dansko
Bioplyn
je plyn produkovany b?hem
anaerobni digesce
organickych material? a skladajici se zejmena z
metanu
(CH
4
) a
oxidu uhli?iteho
(CO
2
).
[1]
Bioplyn je produkovany zejmena v:
Vlak pohan?ny bioplynem
Linkoping
,
?vedsko
(2006)
Bioplyn z bioplynovych stanic, ?OV a n?kterych skladek je pou?ivan :
- k vyrob? tepla,
- k vyrob? tepla a elekt?iny (
kogenerace
) - toto je nej?ast?j?i p?ipad,
- k vyrob? tepla, elekt?iny a chladu (
trigenerace
) - trigenerace je vyu?ivana jen vyjime?n?.
- k pohonu dopravnich prost?edk? (automobily, autobusy, zem?d?lska technika, vlaky)
Pro pohon motorovych vozidel se pou?iva bioplyn o?i?t?ny, n?kdy nazyvany take biometan. Je zbaven nevhodnych slo?ek; slo?eni metanu tim v celkovem objemu naopak nar?sta. Biometan je svym slo?enim identicky se zemnim plynem distribuovanym jako
CNG
. Rozdil je pouze ve zp?sobu vzniku. Vozidla vybavena k provozu na CNG diky tomu mohou automaticky tankovat i bioplyn.
[2]
Bioplynova stanice
Niederbrechen
,
Hesensko
,
N?mecko
(
2004
)
Energeticky hodnotny je v bioplynu metan a vodik. Problematickymi jsou sirovodik a ?pavek, ktere je ?asto nutne p?ed energetickym vyu?itim bioplynu
odstranit
, aby nep?sobily agresivn? na strojni za?izeni, zejmena v kombinaci s vodni parou, resp. z ni vznikleho kondenzatu (vznikaji kyseliny a dal?i agresivni latky).
Bioplyn z
vyhnivacich nadr?i
se vyu?iva k pohonu specialnich dieselelektrickych agregat?
Ust?edni ?istirna odpadnich vod v Praze
(U?OV Praha), ktere vyrobenou elekt?inou pro ?isti?ku pokryvaji zhruba 50 % jeji spot?eby.
V roce 2023 otevira
Pra?ska plynarenska
stanici pro filtraci
metanu
na ?isti?ce odpadnich vod v Praze, ktera bude biometan vtla?et do plynarenske soustavy. Jeji provoz je dotovany (komer?n? by se nevyplatil) a kapacita pokryje nap?iklad ro?ni provoz 30 autobus? (na
CNG
) v Praze.
[3]
Stejn? jako u jinych zdroj? lze p?i zpracovani bioplynu vyu?it
kogenerace
. U n?kterych bioplynovych stanic je vyu?ivana i mechanicka energie, ?im? se dosahuje a? 95% u?innosti p?em?ny energie. Asi 1/3 vyprodukovane energie byva ale spot?ebovana na vlastni provoz bioplynove stanice.
U v?t?iny bioplynovych stanic se pou?ivaji pro kogeneraci
naftove motory
. Bioplyn se ne?isti, a proto se k n?mu musi p?idavat asi 8 % nafty (5 - 10 %) kv?li mazani a chlazeni. Prav? diky kogeneraci je mo?ne dosahnout u bioplynove stanice ekonomicke rentability, jeliko? vynos za odb?r odpad? a prodej kompost? je dopln?n vynosem z prodeje energie. Pro kogeneraci je mo?ne vyu?it i star?i motor, ktery v?ak vy?aduje
repasi
a upravu. Je samoz?ejm? rovn?? nutne po?itat s ?ast?j?imi poruchami, a tudi? je vhodne mit zalohu.
Nejv?t?i kogenera?ni stanice v Evrop? vyu?ivajici bioplyn je v provozu ve
Velkem Karlov?
pobli?
Znojma
.
Su?eni bioplynu znamena odstran?ni vlhkosti z bioplynu. Provadi se kv?li prevenci koroze za?izeni pro vyu?ivani bioplynu (nap?.
kogenera?nich jednotek
).
Nep?ili? hluboke su?eni bioplynu je mo?ne zabezpe?it prost?ednictvim
tepelneho ?erpadla
. Bioplyn je ve vym?niku tepla ochlazen
chladicim agregatem
a odlou?ena voda (
kondenzat
) je z plynu odstran?na. Pote je
plyn
op?t zah?at teplou (kompresni) ?asti chladiciho agregatu. Tato technologie zabezpe?i vzdaleni vlhkosti bioplynu od
rosneho bodu
, je relativn? jednoducha, ma nizkou spot?ebu energie a ve v?t?in? p?ipad? je dosta?ujici. (P?i ochlazeni bioplynu na 20 °C dojde ke sni?eni obsahu vody p?i 100% nasyceni na 17,3 g/m
3
, co? odpovida 2,3 % objemovym.)
Hluboke su?eni bioplyn? je mo?ne realizovat za pomoci tuhych
sorbent?
, jako je
silikagel
?i molekulova sita, a nebo prost?ednictvim kapalnych sorbent?, kterymi jsou zejmena
glykoly
.
Bioplynove stanice jsou moderni a ekologicka za?izeni, ktera se b??n? provozuji v ?R i ve sv?t?. Zpracovavaji ?irokou ?kalu material? nebo odpad? organickeho p?vodu prost?ednictvim procesu
anaerobni digesce
(bez p?istupu vzduchu) v uzav?enych
reaktorech
(fermentorech). Vysledkem procesu je bioplyn, ktery je zatim nej?ast?ji vyu?ivan k vyrob? elekt?iny a tepla, a dale digestat, ktery lze pou?it jako kvalitni hnojivo (obdoba kompostu).
Statistika vyroby bioplynu v EU doklada rostouci vyznam tohoto oboru nap?. z hlediska vyroby obnovitelne energie. V roce 2006 bylo v ramci zemi EU z bioplynu, kaloveho plynu a skladkoveho plynu vyrobeno celkem 17,3 TWh elektricke energie (tedy 17,3 miliard kWh). Porovnani s rokem 2005 p?itom ukazuje meziro?ni nar?st vyroby elekt?iny o tak?ka 29 % (celkem 13,4 TWh v roce 2005). Pro p?edstavu: mno?stvi elektricke energie, vyrobene z bioplynu v cele Evrop?, p?evy?uje o 44 % vyrobu elektricke energie ?eske
jaderne elektrarny Temelin
(12,02 TWh v roce 2006).
Bioplynove stanice zpracovavaji mimo vedlej?ich zem?d?lskych produkt? i pr?myslove a komunalni
bioodpady
. Bioplynove stanice mohou byt zem?d?lske, kde byva nej?ast?ji provozovatelem v?t?i zem?d?lsky podnik, nebo stanice komunalni a pr?myslove souvisejici s ?istirnami odpadnich vod, kde byva provozovatelem nap?. m?sto ?i pr?myslovy podnik. Do kategorie bioplynovych stanic se je?t? ?adi skladkovy plyn, ktery je ?izen? produkovan a jiman ze skladek odpad?.
[4]
- ↑
DOSKO?ILOVA, Alena; DOSTALOVA, Hana; CHLADEK, Marek; SVITAVSKY, Michal; ?IMI?EK, Vladimir.
Biomasa pro energii
[online]. Tabor: St?edni pr?myslova ?kola strojni a stavebni, Tabor, Komenskeho 1670, 2013 [cit. 2019-05-14]. Kapitola Bioplyn, s. 61.
Dostupne online
.
- ↑
Pohon motoroveho vozidla na bioplyn (biometan)
- ↑
KUBATOVA, Zuzana. Gazprom by musel Evrop? davat plyn zadarmo, ?ika ?ef Pra?ske plynarenske.
Seznam Zpravy
[online]. 2023-06-13 [cit. 2023-06-13].
Dostupne online
.
- ↑
[1]
- Top agrar, Das Magazin fur moderne Landwirtschaft.,
Biogas: Strom aus Gulle umd Biomasse. Planung, Technik, Forderung, Rendite.
(2000)
ISBN
3-7843-3075-4
- Barbara Eder und Heinz Schulz,
Biogas-Praxis. Grundlagen, Planung, Anlagenbau, Beispiele.
(2. Aufl., 2001)
ISBN
3-922964-59-1