Tento ?lanek neni dostate?n?
ozdrojovan
, a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba
ov??it
.
Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim
referenci
na
v?rohodne zdroje
.
N?kolik zp?sob? zobrazeni prostorove struktury biomolekuly bilkoviny.
Biomolekuly
jsou molekuly
chemickych slou?enin
, ktere se vyskytuji v ?ivych
organismech
. Skladaji se p?edev?im z
uhliku
a
vodiku
, dale v nich najdeme i
dusik
,
kyslik
,
fosfor
a
siru
. Ostatni
prvky
(
?elezo
,
zinek
a
kobalt
) se vyskytujici v biomolekulach pouze ve stopovych mno?stvich.
Biomolekuly jsou nezbytne pro existenci v?ech forem
?ivota
, vznikaji nebo se p?em??uji ve v?ech ?ivych organismech. Jejich synteza je spojena s energetickymi vydaji organismu. Jejich funkce jsou rozmanite, od jednoducheho
metabolismu
, vyroby a spot?eby
energie
, stavby
bun??nych
slo?ek a? po slo?ite kontrolni ukoly.
Biomolekuly d?lime na primarni a sekundarni:
- Primarni biomolekuly jsou v?echny slou?eniny, ktere jsou pot?ebne pro organismus, pro podporu ?ivota a jeho r?st. Pat?i mezi n? p?edev?im
bilkoviny
,
nukleove kyseliny
,
sacharidy
a
tuky
. Identita ka?deho organismu je dana charakteristickou vybavou bilkovin a nukleovych kyselin.
- Sekundarni biomolekuly jsou rozd?leny do velkych t?id
terpen?
,
aromatickych latek
a
alkaloid?
. Jejich vyznam pro organismus je v sou?asnosti p?edm?tem badani v?dc? po celem sv?t?.
Biomolekul je mnoho druh? a maji nejr?zn?j?i velikost. V
organismu
jsou obsa?eny nebo
syntetizovany
male
molekuly
ale i
polymerni
makromolekuly
s velmi slo?itou strukturou.
P?vodni termin pro biomolekuly byl p?irodni produkt. Byl ur?en historickou definici organicke chemie, ktera zahrnovala v?echny latky pou?ivane k chovu
zvi?at
a
rostlin
.
V roce 1827
Jons Jakob Berzelius
na zaklad? stavu znalosti a slo?ite chemicke struktury p?irodnich produkt? p?edpokladal, ?e pro jejich vyrobu musi byt ?ivotni sila (
vitalis
).
V roce 1828
Friedrich Wohler
definoval rozdil mezi vnit?n? a extern? organizovanymi latkami. Syntezou
mo?oviny
prokazal, ?e slou?enina mo?oviny, definovana jako
anorganicka
,
m??e byt vyrobena ze slou?eniny
kyanidu amonneho
, ktery byl definovan jako organicky
.
Vyzkum biomolekul se postupn? vyvinul v samostatny obor, ktery se zabyva izolaci, strukturni podobou, syntezou a vlastnostmi slou?enin nalezenych v ?ivych organismech (lidi, zvi?at, rostlin a
mikroorganism?
).
Po roce 1945 se vyzkum biomolekul za?al vyvijet mnohem rychleji s novymi a velmi vykonnymi analytickymi a fyzikalnimi metodami. Nap?iklad
hmotnostni spektrometrie
,
rentgenova
analyza struktury,
NMR spektroskopie
,
elektroforezy
nebo
chromatografie
umo?nily d?ive nep?edstavitelne objevy v teto oblasti.
Biomolekuly jsou slo?eny z pom?rn? maleho mno?stvi prvk? a slou?enin:
- Organicke slou?eniny
tvo?i a? 95 % suche organicke hmoty. V?t?inou to jsou makromolekularni latky s vysokou molekulovou hmotnosti a slo?itou strukturou.
- Voda
tvo?i 60 ? 95 % hmoty
bun?k
,
tkani
a
organ?
.
- Mineralni latky nebo anorganicke slo?ky tvo?i men? ne? 5 % ?ivych organism?. Jsou to ionty
Na
+
,
K
+
,
Mg
2+
,
Ca
2+
,
Cl
?
,
SO
4
2?
,
HPO
4
2?
. Jsou d?le?itymi regulatory fyzikaln?-chemickych reakci a prost?edi v ?ivych organismech (
pH
, iontove sily,
osmoticky tlak
a dal?i).
- Stopove prvky, ionty
Fe
,
Zn
a
Co
, maji d?le?ite
katalyticke
, aktiva?ni a
inhibi?ni
funkce.
Bilkoviny (proteiny) jsou makromolekularni slou?eniny sestavene z
aminokyselin
. Bilkoviny tvo?i 50 ? 80 % suche hmoty organism?. Nejjednodu??i
bakterie
obsahuji p?es 3 000 bilkovin, sav?i bu?ka p?es 10 000 druh? bilkovin a v celem lidskem t?le se nachazi p?es 5 milion? druh? bilkovin. Funkce bilkovin v organismech:
- stavebni
- podp?rna
- transportni
- vysoce specializovane (katalyticke
enzymy
)
- regula?ni (
hormony
)
- obranne (
protilatky
)
Nukleove kyseliny jsou makromolekularni slou?eniny, jejich? stavebnimi jednotkami jsou
nukleotidy
obsahujici cukernou slo?ku, dusikatou bazi a zbytek
kyseliny fosfore?ne
(H
3
PO
4
). Podle slo?eni a funkce se nukleove kyseliny d?li na
deoxyribonukleove kyseliny
(DNA) a
ribonukleove kyseliny
(RNA). Bakterie obsahuji p?es 1 000 druh? nukleovych kyselin. Funkce nukleovych kyselin:
Sacharidy (cukry) se v organismech vyskytuji ve form?
monosacharid?
,
disacharid?
a?
polysacharid?
. Funkce sacharid?
- zdroj energie pro bun??nou aktivitu
- skladovani energie (
glykogen
,
?krob
)
- n?ktere nerozpustne polysacharidy tvo?i extracelularni stavebni material (
celulosa
,
chitin
)
- D-ribosa
a deoxy-D-ribosa jsou sou?asti nukleotid?, ktere tvo?i stavebni jednotky nukleovych kyselin
Lipidy (tuky) jsou
estery
vy??ich
mastnych kyselin
a
alkohol?
nebo jejich
derivat?.
Mno?stvi
nepolarnich
struktur ur?uje jejich
olejovou
nebo pevnou podobu. Funkce lipid?:
- triacylglyceroly
jsou zdrojem a zasobni formou energie.
- polarni lipidy, ktere ?asto obsahuji fosfor nebo dusik, jsou stavebnimi slo?kami
biomembran
.
V tomto ?lanku byly pou?ity
p?eklady
text? z ?lank?
Biomolecule
na anglicke Wikipedii a
Naturstoff
na n?mecke Wikipedii.