Berkelium
[Rn] 5f 9 7s 2 247 Bk 97
↓ Periodicka tabulka ↓
pevne berkelium
Obecne
Nazev , zna?ka , ?islo	Berkelium, Bk, 97
Cizojazy?ne nazvy	lat. Berkelium
Skupina , perioda , blok	7. perioda , blok f
Chemicka skupina	Aktinoidy
Vzhled	st?ibrnobily
Identifikace
Registra?ni ?islo CAS	7440-40-6
Atomove vlastnosti
Relativni atomova hmotnost	247,070 2
Atomovy polom?r	170 pm
Iontovy polom?r	Bk 2+ : 118 pm Bk 3+ : 100 pm Bk 4+ : 87 pm
Elektronova konfigurace	[Rn] 5f 9 7s 2
Oxida?ni ?isla	II, III , IV
Elektronegativita ( Paulingova stupnice )	1,3
Ioniza?ni energie
Prvni	6,68  eV
Druha	12,4 eV
T?eti	20,8 eV
Latkove vlastnosti
Krystalograficka soustava	nejt?sn?j?i hexagonalni
Molarni objem	16,84×10 ?3  dm 3 /mol
Mechanicke vlastnosti
Hustota	14,78 g/cm 3
Skupenstvi	pevne
Termicke vlastnosti
Tepelna vodivost	10 W·m ?1 ·K ?1
Termodynamicke vlastnosti
Teplota tani	986  °C (1 259,15  K )
Elektromagneticke vlastnosti
Standardni elektrodovy potencial	Bk 3+ + 3 e ? → Bk: ?2,00 V Bk 4+ + 3 e ? → Bk: ?1,08 V
Magneticke chovani	paramagneticke
Bezpe?nost
Radioaktivni
I V (%) S T 1/2 Z E (MeV) P {{{izotopy}}}
Neni-li uvedeno jinak, jsou pou?ity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Tb ? Curium ? Bk ? Kalifornium

Berkelium (chemicka zna?ka Bk ) je devatym ?lenem z ?ady aktinoid? , patym transuranem, siln? radioaktivni kovovy prvek , p?ipravovany um?le oza?ovanim jader americia .

Berkelium se v p?irod? nevyskytuje. Je to um?le p?ipraveny kovovy prvek z ?ady transuran?.

Fyzikaln?-chemicke vlastnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Berkelium je radioaktivni kovovy prvek, ktery doposud nebyl izolovan v dostate?n? velkem mno?stvi, aby bylo mo?no ur?it v?echny jeho fyzikalni konstanty. P?edpoklada se, ?e ma st?ib?it? bilou barvu a ?e se p?sobenim vzdu?neho kysliku na povrchu zvolna oxiduje.

Vyza?uje α a γ za?eni a je proto nutno s nim manipulovat za dodr?ovani bezpe?nostnich opat?eni pro praci s  radioaktivnimi materialy.

O jeho slou?eninach a jejich chemickem chovani je znamo velmi malo.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Berkelium bylo poprve p?ipraveno v prosinci roku  1949 bombardovanim ²⁴¹ Am ?asticemi α v  cyklotronu jaderne laborato?e Kalifornske univerzity v Berkeley . Vznikl tak izotop ²⁴³ Bk s polo?asem rozpadu 4,5 hodiny. Za jeho objevitele jsou ozna?ovani Glenn T. Seaborg , Stanley G. Thompson a Albert Ghiorso , kte?i jej pojmenovali po mist? vzniku ? Berkeley.

${\displaystyle \mathrm {^{241}_{\ 95}Am\ +\ _{2}^{4}He\ \longrightarrow \ _{\ 97}^{243}Bk\ +\ 2\ _{0}^{1}n} }$

Izotop s polo?asem rozpadu 320 dn? ? ²⁴⁹ Bk byl poprve p?ipraven bombardovanim izotopu curia intenzivnim proudem neutron? .

Izotopy [ editovat | editovat zdroj ]

Je znamo 19  izotop? berkelia , z nich? nejstabiln?j?i jsou ²⁴⁷ Bk s  polo?asem p?em?ny 1380 let, ²⁴⁸ Bk s polo?asem 9 let a ²⁴⁹ Bk s polo?asem 330 dn?.

V?echny zbyvajici radioaktivni izotopy maji polo?as rozpadu men? ne? 5 hodin.

V?echny izotopy berkelia jsou radioaktivni. Podobn? jako u zbyvajicich aktinoid? p?edstavuje nejv?t?i biologicke riziko schopnost berkelia akumulovat se v kostni tkani, kde jeho radioaktivita zp?sobuje poruchy krvetvorby ? brani vytva?eni ?ervenych krvinek .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Cotton F. A., Wilkinson J.: Anorganicka chemie, souborne zpracovani pro pokro?ile, ACADEMIA, Praha 1973
• N. N. Greenwood ? A. Earnshaw, Chemie prvk? II. 1. dil, 1. vydani 1993 ISBN   80-85427-38-9
• VOHLIDAL, Ji?i; ?TULIK, Karel; JULAK, Alois. Chemicke a analyticke tabulky . 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN   80-7169-855-5 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Aktinoidy
• Jaderna fyzika

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu berkelium na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo berkelium ve Wikislovniku