Benzin (te? benzin ) je kapalina ropneho p?vodu pou?ivana hlavn? jako palivo v za?ehovych spalovacich motorech , ale i jako rozpou?t?dlo , zejmena pro ?ed?ni nat?rovych hmot .

Sklada se p?edev?im z alifatickych uhlovodik? ziskavanych frak?ni destilaci ropy, s p?idavkem isooktanu nebo aromatickych uhlovodik? toluenu a benzenu ke zvy?eni oktanoveho ?isla . B??n? se p?idavaji take mala mno?stvi r?znych aditiv , nap?iklad pro zlep?eni vykonu motor? a sni?eni ?kodlivych emisi . N?ktere sm?si mohou obsahovat vyznamne mno?stvi ethanolu jako?to ?aste?n? alternativniho paliva.

Vlastnosti a vyroba [ editovat | editovat zdroj ]

Benzin se vyrabi v ropnych rafineriich. Material, ktery se ziska odd?lenim ze surove ropy destilaci , nazyvany ?panensky“ nebo p?imy benzin (p?imy ropny destilat), nespl?uje po?adavky pro moderni motory (zvla?t? oktanove ?islo ), pou?iva se jako sou?ast sm?si.

Zaklad typickeho benzinu je tvo?en uhlovodiky se ?ty?mi a? dvanacti atomy uhliku v molekule . ^[1]

Mnoho uhlovodik? se pova?uje za nebezpe?ne latky a podleha proto regulaci. Bezpe?nostni list bezolovnateho benzinu ukazuje nejmen? patnact nebezpe?nych chemikalii v r?znych mno?stvich ? v?etn? benzenu (a? 5 % objemov?), toluenu (a? 35 %), naftalenu (a? 1 %), trimethylbenzenu (a? 7 %), MTBE (v n?kterych statech a? 18 %) a asi deseti dal?ich. ^[2]

Ka?da ze slo?ek, ktere se p?i vyrob? benzinu misi dohromady, ma jine charakteristiky. Mezi d?le?ite slo?ky pat?i:

• reformat ? vyrabi se v katalytickem reformatoru , ma vysoke oktanove ?islo, vysoky obsah aren? a malo alken?
• katalyticky krakovany benzin nebo katalyticky krakovana nafta ? vyrabi se v katalytickem krakeru , ma men?i oktanove ?islo, vysoky obsah alken? a mirny obsah aren?
• hydrokrakat (t??ky, st?edni a lehky) ? vyrabi se v hydrokrakeru , ma st?edni a? nizke oktanove ?islo a mirny obsah aromatickych uhlovodik?
• panensky ?ili p?imy naftovy destilat ? destiluje se p?imo ze surove ropy, ma nizke oktanove ?islo, nizky obsah aren? (v zavislosti na slo?eni surove ropy), obsahuje ur?ite mno?stvi naften? ( cykloalkan? ) a ?adne olefiny (alkeny)
• alkylat ? vyrabi se v alkyla?ni jednotce, ma vysoke oktanove ?islo a jedna se o ?iste alkany, p?edev?im s rozv?tvenymi ?et?zci
• izomerat (r?znych nazv?) ? ziskava se izomerizaci pentanu a hexanu v lehkem p?imem destilatu, s cilem ziskat vysokooktanove izomery .

(Uvedene terminy se pou?ivaji v nafta?ske hantyrce. P?esna terminologie se li?i podle rafinerie a statu.)

Celkov? je typicky benzin p?edev?im sm?si parafin? (alkan?), naften? (cykloalkan?) a olefin? (alken?). P?esne pom?ry zavisi na:

• rafinerii, ktera benzin vyrabi; r?zne rafinerie maji r?zne vyrobni jednotky
• surove rop? pou?ite pro vyrobu
• cilove t?id? benzinu, zvla?t? oktanovem ?isle.

V sou?asne dob? mnoho zemi ur?uje limity celkoveho obsahu aren? (zvla?t? benzenu) a alken?. Takove regulace vedly k preferenci vysokooktanovych alkanovych slo?ek, nap?iklad alkylat?, a nuti rafinerie p?idavat procesni jednotky ke sni?ovani obsahu benzenu.

Benzin m??e obsahovat i dal?i organicke slou?eniny , nap?iklad ethery (p?idavane umysln?), a mala mno?stvi r?znych kontaminant?, zejmena slou?enin siry , nap?iklad disulfid? a thiofen? . N?ktere kontaminanty, hlavn? thioly a sulfan , se musi odstra?ovat, proto?e zp?sobuji korozi motor?. Slou?eniny siry se obvykle odstra?uji p?evodem na sulfan, ktere lze pote transformovat na elementarni siru pomoci Clausova procesu .

Hustota [ editovat | editovat zdroj ]

Hustota benzinu se pohybuje od 0,64 ^[3] do 0,77 g/cm ³ , p?i?em? vy??i hustota zna?i v?t?i podil aren?. ^[4] Kvalita benzinu je nep?imo um?rna hustot?. ^[3] Benzin plave na vod? ; vodu proto nelze pou?it k ha?eni benzinoveho ohn? , neni-li rozpra?ovana ve form? jemne mlhy .

Teplota varu [ editovat | editovat zdroj ]

Bod varu benzinu se pohybuje mezi 60?120 °C. Za kvalitn?j?i je pova?ovan benzin s ni??i teplotou varu. ^[3]

T?kavost [ editovat | editovat zdroj ]

Benzin je t?kav?j?i ne? nafta nebo letecka paliva , a to nejen kv?li hlavnim slo?kam, ale i kv?li p?idavanym aditiv?m. Zav?re?ne ovladani t?kavosti se ?asto provadi p?idavanim butanu . Pro zji?t?ni t?kavosti se pou?iva m??eni Reidova tlaku par (RVP). Po?adovana t?kavost zavisi na okolni teplot?: v horkem podnebi se pou?ivaji slo?ky s vy??i molarni hmotnosti a tedy s ni??i t?kavosti. V chladnem prost?edi vede p?ili? nizka t?kavost k problem?m se startovanim motor?. Naopak v horku p?sobi nadm?rna t?kavost problemy tim, ?e se palivo vypa?uje ji? v potrubi a m??e zabranit podavacimu ?erpadlu v jeho u?innem ?erpani. (Toto nastava hlavn? u ?erpadel, ktera jsou pohan?na p?imo od motoru a nemaji navratove potrubi. U motor? se vst?ikovanim paliva je t?eba, aby m?lo palivo dostate?ny tlak. Proto?e p?i startovani jsou ota?ky velmi male, pou?ivaji se u t?chto vozidel elektricka ?erpadla umist?na na palivove nadr?i a palivo m??e sou?asn? chladit ?erpadlo. Regulace tlaku se dosahuje navratem nevyu?iteho paliva zp?t do nadr?e. U takovych vozidel proto problem s p?ed?asnym vypa?ovanim paliva prakticky nikdy nenastava.)

V USA je t?kavost v centrech velkych m?st regulovana, aby se omezily emise nespalenych uhlovodik?. Ve velkych m?stech je povinny tzv. reformulovany benzin, ktery je krom? jineho men? nachylny na vypa?ovani. V Australii jsou limity na t?kavost benzinu v let? omezovany vladami jednotlivych stat? (mohou se vzajemn? li?it). Mnoho zemi ma prost? letni, zimni a p?ipadn? p?echodne limity.

Standardy pro t?kavost mohou byt uvoln?ny (tak?e se m??e do atmosfery vypa?it v?t?i mno?stvi slo?ek benzinu) b?hem nouzovych situaci, kdy je benzinu nedostatek. Nap?iklad 31. srpna 2005 bylo kv?li hurikanu Katrina ve Spojenych statech povoleno prodavat v n?kterych m?stskych oblastech nereformovany benzin, co? efektivn? umo?nilo brzy p?ejit z letniho na zimni benzin. Podle Stephena L. Johnsona z americke Agentury pro ochranu ?ivotniho prost?edi platil tento krok s u?innosti od 15. za?i 2005. ^[5]

Krom? sni?ovani t?kavosti paliva pro omezovani emisi nespalenych uhlovodik? existuji a pou?ivaji se i jine zp?soby. V?echna vozidla prodavana v USA (p?inejmen?im od 80. let 20. stoleti, ale pravd?podobn? ji? od 70. let nebo d?ive) musi mit palivovy system uzp?soben tak, ?e v dob?, kdy motor neb??i, zachycuje rozpinajici se pary paliva z nadr?e v zasobniku s d?ev?nym uhlim . Pote za b?hu motoru (obvykle a? po dosa?eni normalni pracovni teploty) uvol?uje zachycene pary (p?es "?istici ventil") do saciho potrubi , aby byly spaleny v motoru. System musi mit take ut?sn?ny uzav?r nadr?e branici vypa?ovani plnicim hrdlem. Moderni vozidla s diagnostickym systemem OBD-II indikuji jako poruchovy stav, pokud uzav?r chybi nebo nedostate?n? t?sni (obecnym u?elem tohoto indikatoru je vyjad?eni, ?e kterakoli ?ast systemu pro omezeni emisi nepracuje spravn?).

Oktanove ?islo [ editovat | editovat zdroj ]

D?le?itou charakteristikou benzinu je jeho oktanove ?islo , ktere ozna?uje, jak je benzin odolny proti p?ed?asnemu detona?nimu za?ehu (tzv. klepani motoru ). Normalnim typem spalovani v motoru je deflagrace . Oktanove ?islo se m??i podle sm?si 2,2,4-trimethylpentanu ( isooktan , izomer oktanu ) a n- heptanu . Existuje ?ada r?znych konvenci pro vyjad?ovani oktanoveho ?isla; proto stejne palivo m??e byt ozna?ovano r?znymi ?isly, podle pou?iteho systemu. Nap?iklad v ?esku se pou?iva vyzkumna metoda a motorova metoda ; oktanove ?islo zji?t?ne motorovou metodou byva ni??i. ^[6]

Oktanove ?islo nabylo d?le?itosti p?i hledani zp?sobu zvy?eni vykonu u leteckych motor? koncem 30. a ve 40. letech 20. stoleti. Vy??i oktanove ?islo umo??uje pou?it vy??i kompresni pom?r a dosahnout tak vy??iho vykonu.

Energeticky obsah (vyh?evnost) [ editovat | editovat zdroj ]

Benzin obsahuje cca 32 MJ/l, resp. 46,4 MJ/kg energie, tedy jinak vyjad?eno 8,89 kWh/l, resp. 12,9 kWh/kg (pro snaz?i porovnani s bateriemi ). Jedna se o pr?m?rnou hodnotu; r?zne sm?si se mohou li?it, konkretni energeticky obsah se podle americke Agentury pro ochranu ?ivotniho prost?edi li?i sezonu od sezony, mezi r?znymi vyrobnimi seriemi atd., o a? 4 % oproti pr?m?ru. Z jednoho barelu surove ropy (cca 160 l) se ziska asi 74 litr? benzinu, tedy zhruba 46 % objemovych procent. Zbyvajici ?ast ropy jsou dal?i produkty, nap?iklad asfalt nebo nafta. ^[7]

Aditiva [ editovat | editovat zdroj ]

O aditivaci benzinu a o vyhodach provozu benzinoveho motoru o?et?ovaneho aditivy pojednava ?lanek Aditiva do paliv .

Olovo [ editovat | editovat zdroj ]

Sm?s znama jako benzin, pou?ije-li se ve spalovacim motoru s vysokou kompresi, ma tendenci k samozapal?m ( detonacim , tzv. klepani), ktere po?kozuji motor. ?asne vyzkumy tohoto jevu vedli A. H. Gibson a Harry Ricardo v Anglii a Thomas Midgley a Thomas Boyd v USA. Objev, ?e olovnata aditiva toto chovani m?ni, vedl k ?irokemu p?ijeti jejich pou?ivani ve 20. letech 20. stoleti a tim i k motor?m s vy??im kompresnim pom?rem a vy??im vykonem. Nejpopularn?j?im aditivem bylo tetraethylolovo . Ov?em objev ?kodlivych u?ink? olova na ?ivotni prost?edi a zdravi, a take nekompatibilita olova s katalytickymi konvertory , ktere jsou instalovany skoro na v?echny americke automobily od roku 1975, znamenaly v 80. letech ustup od jeho pou?ivani (tim spi?, ?e mnohe staty zavedly r?zne zdan?ni na paliva s olovem a bez n?ho). V?t?ina stat? olovnata paliva zakazala; olovo bylo nahrazeno jinymi aditivy. Mezi nejpopularn?j?i pat?i aromaticke uhlovodiky, ethery a alkoholy (obvykle ethanol nebo methanol ).

V USA, kde se olovo p?idavalo do benzinu (p?edev?im pro zvy?eni oktanoveho ?isla) od po?atku 20. let, byly standardy na odstran?ni olovnateho benzinu poprve implementovany v roce 1973, z podstatne ?asti kv?li studiim vedenym Philipem J. Landriganem . V roce 1995 tvo?ila olovnata paliva ji? jen 0,6 % celkoveho prodeje benzinu, resp. men? ne? 1814 tun olova ro?n?. Od 1. ledna 1996 byl prodej olova pro pou?iti v silni?nich vozidlech zakazan. Za vlastnictvi a pou?ivani olovnateho benzinu v b??nem silni?nim vozidle se nyni v USA uklada pokuta a? 10 000 USD. Paliva s obsahem olova se v?ak sm?ji dal prodavat pro pou?iti mimo silnice, nap?iklad pro letadla , zavodni automobily , zem?d?lske stroje a lodni motory . ^[8] Zakaz olovnatych paliv zabranil uvoln?ni tisic? tun olova z automobil? do ovzdu?i . Podobne zakazy v r?znych zemich vedly ke sni?eni hladiny olova v krvi lidi. ^{[9] [10]}

Vedlej?im u?inkem olovnatych aditiv byla ochrana sedel ventil? p?ed korozi . Mnoho motor? klasickych automobil? muselo byt modifikovano, aby byly schopny pracovat na bezolovnata paliva. Vyrab?ji se ov?em i nahrady olova, ktere jsou k dispozici v obchodech s autodily, u ?erpacich stanic nebo p?imo jako sou?ast prodavaneho benzinu (v ?esku bylo takove aditivum sou?asti benzinu Special 91). Tato nahradni aditiva byla v?decky testovana a v roce 1999 schvalena Federaci britskych klub? historickych vozidel p?i britske Vyzkumne asociaci motoroveho pr?myslu (MIRA). ^[11]

V n?kterych ?astech Ji?ni Ameriky , Asie , vychodni Evropy a St?edniho vychodu se olovnaty benzin stale pou?iva. V subsaharske Africe byl zakazan od 1. ledna 2006. Stale vice zemi navrhlo v blizke budoucnosti olovnaty benzin zakazat. Ov?em v Britanii nyni existuje rostouci trh pro olovnaty benzin Four Star pou?ivany v historickych automobilech a motocyklech. Jediny prodejce, Bayford Group, ma opravn?ni Evropske unie k distribuci olovnatych paliv ? tato se prodavaji ve vybranych prodejnach po Velke Britanii. Nejsou v?ak ve v?ech hrabstvich a cena tohoto paliva je zhruba dvakrat vy??i ne? u bezolovnateho benzinu.

MMT [ editovat | editovat zdroj ]

Methylcyklopentadienylmangantrikarbonyl (MMT) se pou?iva mnoho let v Kanad? a v posledni dob? take v Australii ke zvy?eni oktanoveho ?isla. P?sobi i jako ochrana ventilovych sedel u star?ich voz? navr?enych pro olovnaty benzin.

Americke federalni zdroje tvrdi, ?e je MMT podez?ely z toho, ?e je siln? toxicky pro nervovy a dychaci system , ^[12] a velka kanadska studie navic zjistila, ?e MMT naru?uje u?innost system? pro sni?ovani emisi automobil? a vede proto ke vy??im emisim z t?chto vozidel. ^[13]

V roce 1977 bylo v USA pou?iti MMT zakazano, dokud Ethyl Corporation neproka?e, ?e by pou?ivani tohoto aditiva nemohlo vest k selhani system? sni?ovani emisi u novych vozidel. Jako vysledek tohoto ustanoveni zahajila Ethyl Corporation pravni bitvu s EPA a p?edkladala d?kazy, ?e MMT system?m pro sni?ovani emisi ne?kodi. V roce 1995 rozhodl americky odvolaci soud , ?e EPA p?ekro?ila sve pravomoci a MMT se stal v USA legalnim aditivem. MMT nyni vyrabi divize Afton Chemical Corporation spole?nosti Newmarket Corporation. ^[14]

Ethanol [ editovat | editovat zdroj ]

P?idavani ethanolu zvy?uje riziko koroze, pokud se automobil pravideln? nepou?iva. ^{[ zdroj? ]}

Spojene staty americke [ editovat | editovat zdroj ]

V USA se n?kdy ethanol p?idava do benzinu, ktery se v?ak prodava bez informace o tom, ?e je ethanol jeho sou?asti.

V n?kolika statech se ethanol p?idava povinn? minimaln? v mno?stvi, ktere je aktualn? 5,9 %. V?t?ina ?erpacich stanic ma napis, ?e palivo m??e obsahovat a? 10 % ethanolu; je to tak zam?rn?, aby se p?i p?ipadne pozd?j?i zm?n? nemuselo ozna?eni m?nit.

Evropska unie [ editovat | editovat zdroj ]

V EU lze podle specifikace b??neho benzinu p?idavat 5 % ethanolu. Diskutuje se o mo?nosti p?idavat a? 10 % ethanolu. V?t?ina benzinu prodavaneho ve ?vedsku obsahuje 5?15 % ethanolu, prodava se v?ak i sm?s (E85) obsahujici 85 % ethanolu a 15 % benzinu.

V ?esku se nyni (od 1. ?ervna 2010) povinn? p?idava do benzinu nejmen? 4,1 % ethanolu. ^[15]

Brazilie [ editovat | editovat zdroj ]

V Brazilii vy?aduje Brazilska narodni agentura pro benzin, zemni plyn a biopaliva (ANP), aby se do benzinu pro automobilove pou?iti p?idavalo 25 % ethanolu.

Australie [ editovat | editovat zdroj ]

Legislativa omezuje pou?iti ethanolu v benzinu na obsah 10 %. B??n? se u hlavnich producent? pou?iva ozna?eni E10, tato sm?s je levn?j?i ne? oby?ejny bezolovnaty benzin. Tankovaci stojan s touto sm?si musi byt nale?it? ozna?en.

Barviva [ editovat | editovat zdroj ]

V USA se nejpou?ivan?j?i letecky benzin, znamy jako 100LL (oktanove ?islo 100, nizky obsah olova), barvi mod?e. ?ervene barvivo se pou?iva pro ozna?ovani nezdan?neho benzinu pro pou?iti v zem?d?lstvi.

Ve Spojenem kralovstvi se pou?iva ?ervene barvivo pro odli?eni b??ne motorove nafty (?asto ozna?ovane jako DERV, ?esky znamenajici silni?ni vozidlo se vzn?tovym motorem ), ktera neni obarvena, od nafty pro zem?d?lske a stavebni stroje, nap?iklad bagry a buldozery . ?ervena nafta se stale ob?as pou?iva v t??kotona?ni ( kamionove ) doprav?, konkretn? pro samostatne motory pohan?jici nakladaci je?ab. Toto v?ak postupn? mizi, proto?e mnoho takovych je?ab? je pohan?no ji? p?imo od hlavniho motoru.

V Indii , kde jsou b??na olovnata paliva, se benzin barvi ?erven?.

V ?eske republice je barveni ?mineralnich olej?“ (mezi ktere se ?adi ?iroka ?kala kapalnych a plynnych uhlovodik? a jejich sm?si) na?izeno zakonem ?. 353/2003 Sb., o spot?ebnich danich , ^[16] konkretni podminky potom definuje vyhla?ka ?. 61/2007 Sb. ^[17] Paliva se barvi ?erven?, a to konkretn? barvivem Solvent Red 19 (te? rozpustna ?erve? 19 nebo Sudanska ?erve? 7B ). Sou?asn? se provadi zna?kovani barvivem Solvent Yellow 124 ( rozpustna ?lu? 124 ). Barvi a zna?kuji se st?edni a t??ke plynove oleje KN 2710 19 25, 2710 19 29, 2710 19 41, 2710 19 45 a 2710 19 49, ktere jsou da?ove zvyhodn?ny (osvobozeni od spot?ebni dan? nebo vraceni dan?).

Okysli?ovadla [ editovat | editovat zdroj ]

Do benzinu lze p?idavat okysli?ovadla, latky s obsahem kysliku , nap?iklad MTBE , ETBE nebo ethanol , a tak sni?ovat mno?stvi oxidu uhelnateho a nespaleneho paliva ve vyfukovych plynech. V mnoha oblastech USA je povinne pou?ivani takovych latek, s cilem sni?it mno?stvi zne?i??ujicich latek ve vzduchu. Nap?iklad v ji?ni Kalifornii musi palivo obsahovat 2 % hmotnostni kysliku, co? odpovida 5,6 % ethanolu v benzinu. Vysledne palivo se ?asto ozna?uje jako reformulovany benzin (RFG) nebo okysli?eny benzin . Federalni po?adavek, ?e RFG musi obsahovat kyslik, byl 6. kv?tna 2006 zru?en, proto?e byl vyvinut reformulovany benzin, ktery ma sni?eny obsah t?kavych latek a nevy?aduje dodate?ne p?idavani kysliku. ^[18]

Pou?ivani MTBE (methyl-terc-butyletheru) je v n?kterych statech zakazovano kv?li problem?m s kontaminaci podzemni vody. N?kde, nap?iklad v Kalifornii, je ji? MTBE zakazan. Ethanol, a v men?i mi?e ETBE odvozeny od ethanolu, jsou b??ne substituty MTBE. Proto?e pou?ivany ethanol byva vyrab?n z biomasy , nap?iklad z kuku?ice , cukrove t?tiny nebo obili , ozna?uje se jako bioethanol . Sm?s obsahujici 10 % ethanolu se ozna?uje jako E10, sm?s s 85 % ethanolu jako E85. Nej?i?eji se ethanol pou?iva v Brazilii, kde se vyrabi z cukrove t?tiny. V roce 2004 se v USA vyrobilo, p?eva?n? z kuku?ice, 13 mil. m ³ ethanolu pro pou?iti do paliv. E85 se pomalu stava dostupny po celych Spojenych statech, ov?em mnoho z dosud relativn? maleho po?tu stanic nejsou otev?ene pro ve?ejnost. ^[19] Pou?iti bioethanolu, a? ji? p?imo nebo nep?imo konverzi na bio-ETBE, je doporu?ovano Sm?rnici 2003/30/EC Evropskeho parlamentu a Rady pro podporu vyu?iti biopaliv nebo dal?ich obnovitelnych pohonnych latek v doprav? . Proto?e v?ak vyroba bioethanolu ze zkva?enych cukr? a ?krob? zahrnuje destilaci , b??ni obyvatele v?t?iny Evropy si nemohou legaln? vyrab?t vlastni bioethanol.

Dal?i aditiva [ editovat | editovat zdroj ]

Benzin prodavany u ?erpacich stanic obsahuje i dal?i aditiva. Jejich cilem je omezit usazovani karbonu (zbytk? spalenych olej?) v motoru, zlep?it spalovani a usnadnit startovani v chladnem po?asi.

P?sobeni na zdravi [ editovat | editovat zdroj ]

Mnoho z nealifatickych uhlovodik? p?irozen? obsa?enych v benzinu (zejmena aromatickych , nap?iklad benzen), stejn? jako antidetona?nich aditiv, je karcinogennich . IARC klasifikuje benzin jako mo?ny karcinogen (skupina 2B). ^[20]

Rozsahle nebo dlouhodobe uniky benzinu p?edstavuji hrozbu pro zdravi lidi a pro ?ivotni prost?edi , zejmena pokud se benzin dostane do ve?ejneho zdroje pitne vody . Hlavni nebezpe?i nespo?iva v uniku z vozidel, nybr? v nehodach p?epravnich cisteren a v uniku ze zasobnich nadr?i. Proto je v?t?ina (podzemnich) nadr?i nyni podrobena p?isnym p?edpis?m, ktere maji za cil detekovat p?ipadne uniky a p?edchazet jim. Jednim z takovych opat?eni je nap?iklad pou?iti ob?tovane anody . Vzhledem k t?kavosti benzinu je d?le?ite, aby byly zasobni nadr?e i nadr?e ve vozidlech dob?e ut?sn?ny. Vysoka t?kavost take znamena, ?e se benzin m??e, na rozdil nap?iklad od nafty, v horkem po?asi snadno vznitit. Pro zaji?t?ni toho, aby byl tlak p?ibli?n? stejny uvnit? i venku, je t?eba vhodne ?e?eni ventilace. Benzin m??e take nebezpe?n? reagovat s ?adou b??nych chemikalii.

Benzin je jednim ze zdroj? zne?i??ujicich plyn?. I benzin, ktery neobsahuje olovo ani siru, produkuje do vyfukovych plyn? oxid uhli?ity , oxidy dusiku a oxid uhelnaty . Navic nespaleny benzin ve vyfukovych plynech a benzin odpa?eny z nadr?i vede na slune?nim sv?tle k tvorb? fotochemickeho smogu . P?idavek ethanolu zvy?uje t?kavost benzinu.

Zneu?ivani benzinu jako inhala?ni drogy m??e po?kodit zdravi. V?t?ina lidi citi ji? koncentraci 0,25 ppm (0,000 025 %). ?ichani benzinu je pro mnoho lidi b??nym zp?sob k navozeni stavu omameni, v n?kterych chud?ich komunitach a domorodych skupinach v USA , Australii , Kanad? , na Novem Zelandu a n?kterych tichomo?skych ostrovech se stalo p?imo epidemii. ^[21] Proto byl v australske rafinerii firmy BP ve m?st? Kwinana vyvinut benzin Opal obsahujici jen 5 % aromatickych uhlovodik? (namisto obvyklych 25 %), ktery omezuje u?inky inhalace. ^[22]

Jako jine alkany , benzin ho?i v omezenem rozsahu sve plynne faze, co? spole?n? s jeho t?kavosti znamena, ?e je velmi nebezpe?ny v p?itomnosti zdroj? zapaleni. Dolni mez vybu?nosti je 1,4 % objemovych, horni limit 7,6 %. Koncentrace pod 1,4 % par benzinu ve vzduchu je p?ili? chuda a nezapali se. Naopak koncentrace nad 7,6 % je p?ili? bohata a te? se nezapali. Ov?em pary benzinu se rychle misi se vzduchem a rychle se rozptyluji do prostoru. K mnoha nehodam s benzinem do?lo p?i pokusu zapalit ohe?; namisto toho, aby benzin pomohl zapalit p?islu?ne palivo, ?ast se ho velmi rychle vypa?i a smisi se se vzduchem. P?i nasledne snaze zapalit ohe? se pary prudce vzniti do podoby ohnive koule, ktera neopatrneho ?lov?ka pohlti. Pary jsou navic t???i ne? vzduch a maji tendenci se hromadit nap?iklad v monta?nich jamach v gara?ich.

Stabilita [ editovat | editovat zdroj ]

Kvalitni benzin by m?l byt stabilni prakticky po libovoln? dlouhou dobu, pokud se spravn? skladuje. Takove skladovani ma byt ve vzduchot?sne nadob?, aby se zamezilo oxidaci a pronikani vodni pary. Skladovat se ma p?i stabilni nizke teplot?, aby nemohlo dojit k uniku vlivem tepelne rozta?nosti. Pokud se benzin neskladuje spravn?, postupem ?asu m??e gumovat?t a tvo?it sra?eniny . M??e k tomu p?i dlouhem odstaveni vozidla dochazet v nadr?i, potrubi nebo v karburatoru ?i sou?astech vst?ikovaciho systemu; pak je problem nastartovat motor. Ov?em p?i navratu k b??nemu provozu vozidla by se m?ly vznikle nanosy nakonec vy?istit proudem ?erstveho benzinu. K prodlu?ovani ?ivotnosti paliva, ktere neni nebo nem??e byt spravn? skladovano, lze pou?ivat stabilizatory . B??n? se pro lep?i startovani pou?ivaji u malych motor?, nap?iklad v travnich seka?kach a traktorech. Doporu?uje se ponechavat nadr?e a kanystry napln?ne vice ne? z poloviny, dob?e uzav?ene proti kontaktu se vzduchem , chran?ne p?ed vysokymi teplotami. ^[23] , p?ed odstavenim nechat b??et motor deset minut (aby se stabilizator dostal do v?ech sou?asti palivoveho systemu) a v pravidelnych intervalech motor nastartovat (aby se odstranilo odstate palivo z karburatoru). ^[24]

Gumovite, lepive prysky?i?nate usazeniny vznikaji oxidativni degradaci benzinu. Teto degradaci lze zabranit pou?ivanim antioxidant? , nap?iklad fenylendiamin? , alkylendiamin? ( diethylentriaminu , triethylentetraminu atd.) a alkylamin? ( diethylaminu , tributylaminu , ethylaminu ). Mezi dal?i u?ite?na aditiva pat?i inhibitory gumovat?ni, nap?iklad N -substituovane alkylaminofenoly , a stabilizatory barev, nap?iklad N -(2-aminethyl)piperazin , N , N -diethylhydroxylamin a triethylenetetramin . ^[25]

Zlep?eni rafina?nich technik obecn? sni?ilo zavislost na katalyticky nebo tepeln? krakovanych latkach nejnachyln?j?ich na oxidaci. ^[26] Benzin obsahujici kysele kontaminanty, nap?iklad kyselinu naftenovou , lze o?et?it aditivy v?etn? siln? zasaditych organickych amin? , nap?iklad N,N-diethylhydroxylaminu ; chrani se tak kovy proti korozi a antioxida?ni aditiva p?ed rozkladem p?sobenim kyselin. Uhlovodiky s bromovym ?islem 10 a vice lze chranit kombinaci neblokovanych nebo ?aste?n? blokovanych fenol? a silnych aminovych zasad rozpustnych v olejich (nap?. monoethanolamin , N -(2-aminoethyl)piperazin, cyklohexylamin , 1,3-cyklohexan-bis(methylamin) , 2,5- dimethylanilin , 2,6-dimethylanilin, diethylenetriamin nebo triethylenetetramin . ^[25]

?Odstaty“ benzin lze detekovat kolorimetrickym enzymatickym testem na organicke peroxidy produkovane oxidaci benzinu. ^[27]

Jina paliva [ editovat | editovat zdroj ]

• biopaliva
  • bionafta pro vzn?tove motory
  • rostlinny olej
  • Fischer-Tropschova nafta z biomasy
  • biobutanol pro za?ehove motory
  • bioethanol
  • biobenzin
  • d?evoplyn
• stla?eny vzduch
• vodik
• elekt?ina
• fosilni paliva
  • CNG (Compressed Natural Gas) ? stla?eny zemni plyn
  • LNG (Liquefied Natural Gas) ? zkapaln?ny zemni plyn
  • LPG (Liquefied Petroleum Gas) ? zkapaln?na propan - butanova sm?s
  • motorova nafta

Obchodni zale?itosti [ editovat | editovat zdroj ]

Ceny benzinu jsou ur?ovany vystupnimi cenami rafinerii, k nim? si p?ipo?itavaji sve mar?e distributo?i a prodejci pohonnych hmot. Podle vzajemne dohody prodavaji v?echny rafinerie v Evropske unii sve produkty za stejnou cenu, stanovovanou na komoditni burze v Rotterdamu .

Ve v?t?in? zemi sv?ta tvo?i v?t?i ?ast z kone?ne ceny benzinu dan? (zejmena spot?ebni da? a da? z p?idane hodnoty ). V ?R se podil dani pohybuje okolo 40-50% ^[29] . Mar?e rafinerii je p?i rovnovaze trhu zhruba do 4%, v dob? konflikt? a kolisajicich cen m??e vzr?st mnohonasobn?, a? ke 30% ^[30] . Celkovy podil distribuce a prodeje se pohybuje mezi 7-12%. Mar?e pro samotne provozovatele ?erpaci stanice tvo?i asi 5% ceny (2 K? p?i cen? 40K?/l). ^{[31] [32]}

Na burze se benzin jako komodita nabizi pod ozna?enim benzin RBOB ( Reformulated Gasoline Blendstock for Oxygen Blending ). Jedna se o standardni velkoobchodn? dodavany benzin ? neokysli?eny o 92% ?istot?. Cena benzinu jako?to globalni komodity je ovlivn?na hned n?kolika faktory:

• Trendy v USA ? jako nejv?t?i konzument ma spot?eba v USA p?imy dopad na cenu benzinu.
• Alternativni paliva ? s postupem a vyvojem alternativnich paliv m??eme o?ekavat zm?ny v cen? benzinu, p?edev?im kv?li sni?eni poptavky.
• Cena ropy ? cena benzinu jako komodity je t?sn? navazana na ropu.
• Nestabilita politicke moci ? ropa i benzin putuji do Evropy z rozvijejicich se trh? s pom?rn? nestabilni politickou moci. Nap?ti v t?chto zemich m??e zp?sobit vykyvy v cenach ropy i benzinu. ^[33]

Ozna?eni benzinu v ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

Ozna?eni od 2001 [34]	Ozna?eni od 2018 [35]	Oktanove ?islo	Poznamka
Special 91	-	91	s nahradou olova (draslik), d?ive s oktanovym ?islem 90
Natural 91	-	91	nyni se vyskytuje jen vyjime?n?
Natural 95	E5	95	d?ive Super 96
Natural 98	E5	98	d?ive Super Plus 98
-	E10	91?94	obsahuje desetiprocentni bioslo?ku, pro motory normy Euro 4 a vy??i

Benzin s p?isadou olova ( olovnaty benzin ) se v ?R p?estal prodavat 1. ledna 2001. Od tohoto data se prodava pouze tzv. bezolovnaty benzin. V n?kterych statech (v?etn? ?eska, kde je to ulo?eno zakonem ?. 86/2002 Sb. v aktualnim zn?ni) se do pohonneho benzinu povinn? p?idava ethanol vyrab?ny z biomasy, tzv. bioethanol .

Od 12. ?ijna 2018 je povinne ozna?ovat v Evropske unii palivo jednotn?. Natural 95 a Natural 98 tak ma nyni ozna?eni E5 a nafta B7. ?eske ?erpaci stanice si v?ak vedle noveho ozna?eni ponechaji i stavajici nazvy. ^[35]

Jeliko? evropska legislativa nuti petroleja?e k uspo?e emisi CO ₂ , v ?esku zmizi Natural 95 (E5) a nahradi ho benzin E10 (s desetiprocentni bioslo?kou). P?vodn? se tak planovalo k roku 2019, ^[36] v roce 2018 se v?ak po?italo a? s rokem 2020. ^[37] Benzin E10 m??e po?kodit motor a palivovou soustavu star?ich automobil?; vozy vyrobene od roku 2005 s motory spl?ujicimi normu Euro 4 a vy??i jsou ji? tomuto palivu p?izp?sobeny. ^[36]

Bezpe?nost [ editovat | editovat zdroj ]

Benzin je ho?lavina citliva na statickou elekt?inu. Pro p?enos se musi pou?ivat pouze bezpe?ne nadoby (kanystry) ur?ene pro p?enos t?chto latek. Neni dovoleno pou?ivat nap?iklad PET lahve a jine nadoby neur?ene pro p?enos benzinu.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Gasoline na anglicke Wikipedii.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Oktanove ?islo
• Motorova nafta
• Solventni nafta
• Petrolej
• Thomas Midgley
• Shell Spirit

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu benzin na Wikimedia Commons
• Tema Benzin ve Wikicitatech
• Slovnikove heslo benzin ve Wikislovniku
• Slovnikove heslo benzin ve Wikislovniku
• Galerie Benzin na Wikimedia Commons