Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Beatrix Burgundska
(1143/47
?
?
15. listopadu
1184
,
Jouhe
) byla od roku 1148 do sve smrti hrab?nka z Burgundska, vevodkyn? ?vabska a
cisa?ovna
Svate ?i?e ?imske
, druha man?elka
Fridricha Barbarossy
. Dne 1. srpna 1167 byla v
?im?
vzdoropape?em Paschalem III.
korunovana cisa?ovnou a v srpnu 1178 ve
Vidni
burgundskou kralovnou.
St?ibr?ak s vyobrazenim
Fridricha
a Beatrix
Beatrix se narodila jako jedina dcera a d?di?ka
[1]
burgundskeho hrab?te
Renauda
a
Agaty
, dcery
?imona Lotrinskeho
. V ?ervnu 1156
[2]
se mladi?ka d?di?ka ve
Wurzburgu
stala man?elkou
?imskon?meckeho cisa?e
Fridricha Barbarossy
.
| ?
|
Byla st?edni postavy, jeji vlasy se leskly jako zlato, jeji obli?ej byl velmi krasny, zuby bile a dob?e rostle. M?la zp?imeny postoj, velmi mala usta, plachy pohled, sv?tle o?i a ve sve sametov? zn?jici ?e?i byla cudna, m?la velmi krasne ruce a p?vabne t?lo…
|
“
|
| ?
Acerbus Morena
[3]
|
Cisa?i bylo v dob? s?atku okolo t?iceti let
[4]
a byl ji? t?i roky rozvedeny s
Adelou z Vohburgu
. Podle dobovych pramen? do?lo k odluce kv?li udajnemu cizolo?stvi a neplodnosti a jako oficialni d?vod poslou?ilo p?ibuzenstvi v ?estem stupni. Paradoxni je, ?e ve stejnem stupni p?ibuzenstvi byla s Barbarossou i Beatrix.
Cisa?ovna byla velmi vzd?lana a duchovn? zalo?ena.
[3]
Gautier z Arrasu
ji v?noval sv?j roman
Ille et Galeron
.
[3]
B?hem sveho ?ivota doprovazela mu?e na cestach a za t?icet let man?elstvi mu dala osm syn? a t?i nebo ?ty?i dcery.
[3]
Zem?ela z?ejm? jako ?ty?icetileta a byla poh?bena ve
?pyrske katedrale
spole?n? s dcerou Ane?kou.
- Knut Gorich:
Kaiserin Beatrix
. In:
Frauen der Staufer (Schriften zur staufischen Geschichte und Kunst 25)
. Hrsg. von Karl-Heinz Rueß. Goppingen 2006, S. 43?58.
