Be?ov nad Teplou
Statni hrad a zamek v Be?ov? nad Teplou
znak vlajka
Lokalita
Status	m?sto
Pov??ena obec	Tou?im
Obec s roz?i?enou p?sobnosti	Karlovy Vary ( spravni obvod )
Okres	Karlovy Vary
Kraj	Karlovarsky
Historicka zem?	?echy
Stat	?esko ?esko
Zem?pisne sou?adnice	50°5′ s. ?. , 12°50′18″ v. d.
Zakladni informace
Po?et obyvatel	919 (2024) [1]
Rozloha	19,82 km² [2]
Nadmo?ska vy?ka	532 m n. m.
PS?	364 64
Po?et dom?	327 (2021) [3]
Po?et ?asti obce	3
Po?et k. u.	3
Po?et ZSJ	3
Kontakt
Adresa m?stskeho u?adu	nam. 5. kv?tna 1 364 64 Be?ov nad Teplou info@becov.cz
Starosta	Miroslav Nepra?
Oficialni web: www .becov .cz
Be?ov nad Teplou
Dal?i udaje
Kod obce	554995
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
multimedialni obsah na  Commons
Zdroje k infoboxu a ?eskym sidl?m . N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Be?ov nad Teplou ( n?mecky Petschau ) je m?sto v okrese Karlovy Vary v Karlovarskem kraji . Historicke jadro m?sta bylo roku 1992 vyhla?eno m?stskou pamatkovou zonou a kulturni krajina v okoli m?sta v roce 2014 krajinnou pamatkovou zonou Be?ovsko . V mistnim zamku se nachazi relikvia? svateho Maura , ktery je pova?ovan po korunova?nich klenotech za druhou nejcenn?j?i movitou pamatku v ?esku. ^[4] ?ije zde 919 ^[1] obyvatel.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Vznik Be?ova byl podmin?n existenci k?i?ovatky dvou d?le?itych komunikaci, jedna vedla z Plzn? do Lokte , druha spojovala kla?ter v Teple s tr?i?ti v Pooh?i. Falzum z 15. stoleti zmi?uje Be?ov ji? v roce 1214 , prvni dolo?ena zminka je ale spojena a? v souvislosti se vznikem hradu po?atkem 14. stoleti za pan? z Ryzmburka . Be?ov byl tehdy osadou, kde se z?ejm? nachazela celni stanice. Hrad jako centrum panstvi a t??ba drahych kov? v okoli v?ak p?isp?ly k r?stu jeho vyznamu.

Samotne trhove m?ste?ko s hradem bylo zmin?no roku 1387 a v roce 1399 mu pani z Ryzmburka ud?lili m?stske pravo . V dal?ich letech se majitele Be?ova ?asto st?idali, a? jej v polovin? 15. stoleti ziskali Plaven?ti z Plavna . Roku 1482 si u krale Vladislava Jagellonskeho vy?adali povy?eni m?ste?ka na m?sto. Be?ov se od te doby m?l ?idit loketskym a ziskal pravo postavit hradby. Zda byly skute?n? postaveny neni jiste. Stopy p?ipadneho opevn?ni se nedochovaly, by? mohou byt skryte ve zdivu dom? lemujicich Po?tovni ulici, a novov?ke zdroje Be?ov charakterizuji jako neopevn?ne, otev?ene m?ste?ko. Za pevny a branitelny byl pova?ovan m?stsky kostel (p?edch?dce kostela svateho Ji?i ) a na planu m?sta z roku 1727 je zakreslena ji?ni brana v podob? pr?jezdni patrove stavby. Z druhe brany udajn? pochazi st?ilna druhotn? zazd?na v pr??eli domu ?p. 204. ^[5]

?estnacte a? devatenacte stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Mohutneho rozvoje se Be?ov do?kal za vlady Pluh? z Rab?tejna (1492?1547), kte?i z n?j u?inili hlavni sidlo rozsahleho panstvi. Tehdy take kulminovala t??ba cinu v okoli Horniho Slavkova a vysoke zisky umo?nily Pluh?m be?ovsky hrad ve velkem rozsahu p?estav?t. Ka?par Pluh z Rab?tejna pat?il mezi p?edni osobnosti stavovskeho odboje v roce 1547 , pote v?ak musel odejit do exilu. Jeho majetek mu byl zabaven a Be?ov se stal korunnim majetkem. Ferdinand I. kratce zastavil Be?ov op?t pan?m z Plavna, za dal?ich zastavnich majitel? ?lik? bylo panstvi zadlu?eno a v roce 1597 je p?evzala m?stska obec v Hornim Slavkov? .

Horni Slavkov se zapojil do ?eskeho stavovskeho povstani v letech 1618?1620 a Be?ov byl pote op?t zkonfiskovan . K panstvi tehdy pat?ilo m?sto a hrad Be?ov, dvanact vesnic, pivovar, ov?in, t?i hospoda?ske dvory a dva ?elezne hamry. Za 60 000 kop gro?? mi?e?skych koupil cely tento majetek v roce 1624 Gerhard z Questenberka , jeho? potomci zde vladli vice ne? sto let. Za t?icetilete valky do?lo k upadku t??by drahych kov?, za?ala se ale rozvijet ?emesla pro pot?eby armady (tkalcovstvi, klobou?nictvi), na odumirajici t??bu cinu navazovalo do?asn? take cina?stvi. Questenbergove do zna?ne miry rozvoj m?ste?ka podporovali (1662 potvrzeni starych m?stskych privilegii), na druhou stranu nekompromisn? prosazovali protireformaci , b?hem ni? byl mimo jine zlikvidovan hrob Ka?para Pluha z Rab?tejna v mistnim kostele. Krom? po?aru v roce 1621 postihly Be?ov dv? morove epidemie (1632, 1679), na konci t?icetilete valky obsadili m?sto a hrad ?vedove. V roce 1680 se be?ov?ti zapojili do nevolnickeho povstani a ?est mistnich m???an? bylo za u?ast ve vzpou?e odsouzeno k trestu smrti.

Questenberkove nakonec svym hlavnim sidlem u?inili Jarom??ice nad Rokytnou a Be?ov z?stal stranou jejich zajmu, p?esto zde v p?edhradi zahajili stavbu barokniho zamku . Janem Adamem z Questenberka rod vym?el (1752) a panstvi p?e?lo na sp?izn?ny rod Kounic? . Za Dominika Ond?eje II. z Kounic byl zamek dokon?en a v roce 1755 se cisa?ovna Marie Terezie definitivn? vzdala lennich narok? na Be?ov. Kounicove se zaslou?ili o vznik n?kolika vesnic v okoli, ale proto?e jejich hlavni sidla se nachazela na ji?ni Morav? , nakonec Be?ov prodali. Od Aloise z Kounic koupil Be?ov v roce 1813 za tem?? p?l milion zlatych vevoda Bed?ich Beaufort-Spontin ze starobyleho belgickeho rodu.

Koncem 19. stoleti m?l Be?ov tem?? 2 500 obyvatel, byly zde dv? ?koly, hudebni ?kola, okresni nemocenska poji??ovna, okresni soud, sou?asti velkostatku byl pivovar, byla zde i elektrarna. V 19. stoleti p?isp?la k rozvoji Be?ova nova silnice Plze? ? Tou?im , v roce 1837 byla z?izena po?ta, v roce 1850 se Be?ov stal sidlem soudniho okresu a o rok pozd?ji byla postavena budova okresniho soudu. Dal?i vyvoj byl ovlivn?n ?elezni?ni trati Karlovy Vary ? Marianske Lazn? a Be?ov?Rakovnik (1898), na kterou navazala tra? Be?ov?Sokolov , vedouci p?es Loket (1901). Na konci 19. stoleti bylo postaveno nadra?i a v jeho sousedstvi luxusni hotel Central. Do podoby m?sta zasahovali i v teto dob? majitele velkostatku, vevoda Alfred Beaufort-Spontin (1816?1888) skoupil domy a pozemky severn? od zamku a z?idil zde park. Planovana p?estavba hradu a zamku v novogotickem slohu podle projekt? Josefa Zitka a Josefa Mockera z finan?nich d?vod? prob?hla jen v dil?ich upravach. V dob? prvni republiky fungovala v Be?ov? tovarna na vyrobu nabytku a knihtiskarna.

Dvacate stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

P?ipojeni Be?ova k N?mecke ?i?i v roce 1938 p?ivitalo mistni n?mecke obyvatelstvo s nad?enim, majitel velkostatku Jind?ich Beaufort?Spontin (1880?1966) byl aktivnim ?lenem NSDAP a na zamku poskytoval azyl zran?nym n?meckym d?stojnik?m, mezi mistnimi obyvateli byl v?ak obliben. V ?adach Wehrmachtu padlo 89 mu?? z Be?ova, mezi nimi mimo jine Karel Beaufort-Spontin (1918?1942), mlad?i syn Jind?icha Beaufort-Spontina.

T?sn? p?ed koncem valky pro?ly Be?ovem t?i pochody smrti z koncentra?nich tabor? , kratce nato do?lo k jeho osvobozeni . Be?ovem prochazela demarka?ni linie , tak?e americke jednotky se zastavily u nadra?i, zatimco samotne m?sto spadalo ji? do sov?tske okupa?ni zony. Ameri?ti vojaci ode?li v roce 1947 do N?mecka , zatimco sov?tska armada z?stala v Be?ov? a? do roku 1951, v roce 1947 nav?tivil m?sto mar?al Kon?v .

P?eva?n? n?mecke obyvatelstvo bylo po roce 1945 odsunuto , na zaklad? Bene?ovych dekret? byl zkonfiskovan i velkostatek se zamkem a hradem. Z Be?ova a okoli bylo b?hem roku 1946 odsunuto p?es 6 000 N?mc?. Prokazatelnych antifa?ist? nebo odbornik? ve specializovanych vyrobnich procesech, kte?i mohli z?stat, bylo 171. Be?ov se ?patnym dopravnim spojenim a nedostatkem pracovnich p?ile?itosti nelakal k novemu osidleni, tak?e m?sto i okolni obce z?staly dlouho po druhe sv?tove valce tem?? opu?t?ne. T??ba uranove rudy v Hornim Slavkov? p?inesla do?asn? nove osadniky, v padesatych letech 20. stoleti byli na zamku a v byvalem hotelu Central ubytovani hornici.

A? bylo v letech 1948?1989 v Be?ov? zbo?eno p?es sto dom?, z?stal historicky raz m?sta zachovan a v roce 1992 bylo centrum prohla?eno za m?stskou pamatkovou zonu . O?iveni turistickeho ruchu napomohlo zp?istupn?ni vzacne pamatky, relikvia?e sv. Maura v roce 2002.

Pravo u?ivat vlajku bylo m?stu ud?leno rozhodnutim Poslanecke sn?movny Parlamentu ?eske republiky dne 25. listopadu 2003. ^[6]

?ide v Be?ov? [ editovat | editovat zdroj ]

Od 14. stoleti existovala v Be?ov? ?idovska komunita, ji? byl vy?len?n prostor v dne?ni Po?tovni ulici, v roce 1662 je dolo?en ?idovsky h?bitov, v roce 1688 byla postavena synagoga . Koncem 18. stoleti ?itala ?idovska komunita v Be?ov? ?ty?icet rodin, pozd?ji ale do?lo k vyraznemu ubytku ?idovskych obyvatel a v roce 1938 zde ?ilo ji? jen ?est rodin. Ve 20. stoleti zanikla v Be?ov? samostatna ?idovska obec a kv?li nedostatku finan?nich prost?edk? na opravu byla v roce 1930 zbo?ena synagoga. V?ichni be?ov?ti ?ide opustili m?sto je?t? p?ed druhou sv?tovou valkou . V roce 1938 byl zcela zlikvidovan ?idovsky h?bitov, dochovaly se jen t?i nahrobky z 18. a 19. stoleti, ktere jsou dnes umist?ny v hradnim lapidariu. Z be?ovske ?idovske komunity dosahla nejv?t?iho vyznamu rodina Lowy, ktera se v Be?ov? p?ipomina od 16. stoleti. Be?ovsky rodak ing. Erwin Lowy (1897?1959) se po odchodu z ?eskoslovenska prosadil ve zbroja?skem pr?myslu a proslul jako letecky konstrukter.

Be?ov jako m?sto hudby [ editovat | editovat zdroj ]

P?ibli?n? do doby t?icetilete valky spadaji po?atky hudebnich tradic v Be?ov?, kdy ve m?st? a okolnich obcich v n?kolika generacich vyrostla ?ada nadanych hudebnik? samouk?. V roce 1650 se p?ipomina hudebni bratrstvo Collegium musicum , ktere o stoleti pozd?ji m?lo ji? p?es 800 ?len?. N?ktere osobnosti pozd?ji p?esahly vyznam regionu (hudebni skladatel J. Labitzky , jeho syn dirigent a houslista A. Labitzky , sbormistr A. Opl ). V roce 1887 byla v Be?ov? zalo?ena hudebni ?kola (budova ?koly byla postavena v letech 1900?1901). Vychovala ?adu hudebnik? pro laze?ske orchestry v Karlovych Varech a Marianskych Laznich, p?sobil zde ?akovsky symfonicky orchestr a ?kolu nav?t?vovalo p?es 200 d?ti. Hudebni ?kola fungovala i za druhe sv?tove valky. Po do?asnem utlumu zp?sobenem vym?nou obyvatelstva po roce 1945 obnovil jeji ?innost mistni rodak Adolf Opl . Po jednom z nejslavn?j?ich rodak? nese ?kola od roku 2002 nazev Zakladni um?lecka ?kola Josefa Labitzkeho. Mezi zname absolventy ?koly pat?i nap?iklad Ladislav Gerenda? .

P?irodni pom?ry [ editovat | editovat zdroj ]

Okoli m?sta je kopcovite a hojn? zalesn?ne. Nachazi se v  CHKO Slavkovsky les . Pobli? ?eky Teple, na okraji Be?ova, byla ?lechtickym rodem Beaufort-Spontini p?ed druhou sv?tovou valkou vybudovana unikatni botanicka zahrada (Beaufortske alpinum) , v sou?asne dob? obnovovana ZO ?SOP Berkut.

Necele t?i kilometry vychodn? od m?sta se nachazi evropsky vyznamna lokalita Be?ovske lesni rybniky .

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

P?i s?itani lidu v roce 1921 ve m?st? ?ilo 2 247 obyvatel (z toho 1 060 mu??), z nich? bylo 59 ?echoslovak?, 2 136 N?mc?, dvanact ?id?, jeden p?islu?nik jine narodnosti a 39 cizinc?. Vyrazn? p?eva?ovala ?imskokatolicka v?t?ina, ale ?ilo zde take 22 evangelik?, deset ?len? cirkve ?eskoslovenske , 26 ?id?, t?i p?islu?nici nezji??ovanych cirkvi a dev?t lidi bez vyznani. ^[7] Podle s?itani lidu z roku 1930 m?l Be?ov 2 384 obyvatel: 168 ?echoslovak?, 2 171 N?mc?, jednoho p?islu?nika jine narodnosti a 44 cizinc?. V?t?ina se hlasila k ?imskokatolicke cirkvi, ale 31 lidi bylo evangeliky, p?t ?leny cirkve ?eskoslovenske, osmnact se hlasilo k izraelske cirkvi, jeden ?lov?k k nezji??ovanym cirkvim a 66 lidi bylo bez vyznani. ^[8]

Mistni ?asti [ editovat | editovat zdroj ]

• Be?ov nad Teplou
• Krasny Jez
• Vodna

Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 k m?stu pat?ila i Tepli?ka . ^[11]

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Prochazi zde regionaln? vyznamna silnice I/20 spojujici Karlovy Vary a Plze? . Silnice II/208 a II/230 napojuji ?ir?i okoli m?sta. M?sto le?i na ?elezni?ni trati Karlovy Vary ? Marianske Lazn? . Ve m?st? jsou stanice Be?ov nad Teplou a Krasny Jez a dv? zastavky: Krasny Jez zastavka a Vodna.

Pam?tihodnosti [ editovat | editovat zdroj ]

• Hrad Be?ov nad Teplou
• Zamek Be?ov nad Teplou
• Kostel svateho Ji?i z let 1763?1767 postaveny na mist? star?i vyho?ele svatyn?.
• Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1680
• Stara po?ta ?p. 112 ? pozdn? barokni stavba z konce 18. stoleti , kdysi stanice po?tovnich dostavnik? a zajezdni hostinec.
• Radnice
• Muzeum historickych motocykl? a jizdnich kol, stala expozice hra?ek - nachazi se v pamatkov? chran?ne budov? byvaleho okresniho soudu z 19. stoleti, ?p. 2
• Be?ovska botanicka zahrada zalo?ena roku 1918, obnovena roku 2005
• Nau?na stezka ?ibeni?ni vrch
• Hrobka rodu Beaufort-Spontin , pietn? upravene misto po zanikle ?lechticke hrobce z roku 1926

Osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

• Anton Stohr (1830?1906), pravnik a politik
• August Labitzky (1832?1903), skladatel a kapelnik v Karlovych Varech
• Josef Rieber (1862?1934), katolicky kn?z, orientalista, cirkevni pravnik a vysoko?kolsky pedagog
• Alois Rieber (1876?1944), socha? a pedagog

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• JA?A, Lud?k, DYEDEKOVA, Jana: Be?ov. Perla Slavkovskeho lesa; Sokolov, 2011 ISBN   978-80-87194-30-0
• KU?A, Karel: M?sta a m?ste?ka v ?echach, na Morav? a ve Slezsku, dil I.; Praha, 1996 s. 56?60 ISBN   80-85983-13-3

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Be?ov nad Teplou na Wikimedia Commons
• Oficialni stranky
• Be?ov nad Teplou v Registru uzemni identifikace, adres a nemovitosti (RUIAN)

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.