Bazilika Zv?stovani
zapadni fasada baziliky
Misto
Stat	Izrael Izrael
Obec	Nazaret
Sou?adnice	32°42′7,7″ s. ?. , 35°17′51,68″ v. d.
Zakladni informace
Cirkev	?imskokatolicka
Provincie	Jeruzalemsky patriarchat
Dieceze	Latinsky patriarchat jeruzalemsky
Vikariat	Patriarchalni vikariat izraelsky
Farnost	Nazaret
Zasv?ceni	Zv?stovani Panny Marie
Datum posv?ceni	25. b?ezen 1969
Sv?titel	Gabriel-Marie Garrone
Architektonicky popis
Architekt	Giovanni Muzio
Stavebni sloh	brutalismus
Typ stavby	bazilika
Vystavba	1969
Specifikace
?i?ka	27 m
Stavebni material	?elezobeton
Dal?i informace
Oficialni web	http://www.nazaret-it.custodia.org/
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Bazilika Zv?stovani v Nazaretu nale?i franti?kanske Kustodii Svate zem? a byla postavena na mist?, kde se p?ipomina biblicka udalost Zv?stovani . Stoji na mist?, kde podle k?es?anske tradice archand?l Gabriel zv?stoval Pann? Marii (tradi?n? 25. b?ezna), ?e po?ne syna Je?i?e . Je jednim z hlavnich k?es?anskych poutnich mist ve Svate zemi a jednou z nejv?t?ich sakralnich staveb na Blizkem Vychod?.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Podle archeologickeho vyzkumu zde ve 3. stoleti stala ?idovska synagoga (na planku vyzna?ena zelen?), vedle ni byl roku 429 vystav?n byzantsky chram (vyzna?en ?lut?) a ob? stavby p?ekryla trojlodni orientovana dvouv??ova bazilika (p?dorys vyzna?en hn?d?), kterou ve 12. stoleti zbudovali ?i jen p?estav?li k?i?aci . Ti zde ji? v roce 1099 zalo?ili arcidiecezi a d?m pro poutniky. Skvostnou romansko-gotickou baziliku pak v roce 1263 dal zni?it sultan Bajbars , ktery ov?em nechal zachovat svatou jeskyni.

Franti?kani Kustodie Svate zem? se v Nazaretu usidlili okolo roku 1620, zalo?ili zde kla?ter nedaleko mista Zv?stovani a vystav?li kostel sv. Josefa. V roce 1730 ziskali povoleni na obnovu baziliky, jeji? stavba existovala a? do roku 1954 , kdy bylo zapo?ato s radikalni p?estavbou. Moderni t?ipodla?ni budovu ve stylu brutalismu podle projektu italskeho architekta Giovanniho Muzia po dokon?eni hrube stavby inauguroval pape? Pavel VI. v roce 1964 . Pokra?ovalo jeji vnit?ni vybavovani a vyzdoba, roku 1969 byla vysv?cena a dal?i vyzdoba z finan?nich p?isp?vk? i hotovych vytvarnych d?l z celeho sv?ta byla ukon?ena a? po roce 1980. Bazilika ma ve dvou podla?ich nad sebou dva chramy, spodni je spojen s jeskyni, na horni kostel p?imo navazuje t?eti podla?i, tj. ochoz osmiboke v??e s kupoli, ktera je p?istupna take zven?i. Na st?e?e baziliky spojene s kla?terem, je umist?na k?estni kaple.

V arkadovem nadvo?i na zapadni a ji?ni stran? baziliky je osazeno ?est desitek marianskych mozaik madon z celeho sv?ta, mimo jine i mozaika Antonina Kloudy Zv?stovani z roku 1980. ^[1]

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Spodni kostel s jeskyni
• 
  Spodni kostel a pr?hled do v??e
• 
  Horni kostel
• 
  Hlavice sloupu ze 12. stoleti
• 
  Pam?tni dla?ba Jana Pavla II., 2015
• 
  Japonsky olta?
• 
  Americky olta?
• 
  Mozaika Antonina Kloudy v arkadach
• 
  Zav?r baziliky
• 
  Pohled z kla?terni zahrady

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Bazilika Zv?stovani na Wikimedia Commons

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• MAJERNIK, Jan; SCHEIDOVA, Leopoldina. Spoznavajme Svatu zem poh?adom archologov a biblistov . 1.. vyd. Bratislava: Rimskokatolicky farsky urad v Zakamennom, 2005. 801 s. ISBN   80-968861-9-3 . Kapitola Bazilika Zvestovania, s. 562?568. (slovensky)  
• KROLL, Gerhard . Po stopach Je?i?ovych . 2.. vyd. Kostelni Vyd?i: Karmelitanske nakladatelstvi, 2005. 486 s. ISBN   80-7192-711-2 . Kapitola 13. Nazaret, s. 87?97.  
• Masha Halevi, "The Politics Behind the Construction of the Modern Church of the Annunciation in Nazareth" , The Catholic Historical Review, Volume 96, Number 1, January 2010, pp.27-55

Elektronicke zdroje [ editovat | editovat zdroj ]

• Web poutniho mista na strankach franti?kanske kustodie