한국   대만   중국   일본 
Bamboccianti ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Bamboccianti

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Jan Miel, Karneval v ?im? , 1653

Bamboccianti byla nazyvana skupina um?lc? p?sobicich v ?im? od roku 1625 a? do konce sedmnacteho stoleti. V?t?ina z nich byla vlamskymi ?i nizozemskymi um?lci. Ti p?inesli do Italie tradici holandske a vlamske renesan?ni malby zobrazovat proste pracujici p?i praci. [1] Vytva?eli male kabinetni obrazky nebo lepty z ka?dodenniho ?ivota ni??ich t?id v ?im? a okoli. [2]

Mezi typicke zobrazovane subjekty pat?i prodejci potravin a napoj?, zem?d?lci a d?lnici p?i praci, hrajici si nebo odpo?ivajici vojaci, ?i ?ebraci. [3] Salvator Rosa ? italsky barokni mali? ? lamentoval v polovin? sedmnacteho stoleti takto: … tulaci, podvodnici, kapsa?i, opilci, nenasytove, ku?aci, holi?i, po?iva?i tabaku, holi?i a dal?i pochybne existence. Navzdory jejich vyb?ru nam?t? ze spole?enske spodiny se samotna dila prodavaji za vysoke ceny va?enym sb?ratel?m. [4]


Um?lci [ editovat | editovat zdroj ]

Mnoho um?lc? spojenych s Bamboccianti bylo ?leny Bentvueghels , neformalniho sdru?eni hlavn? nizozemskych a vlamskych um?lc? pracujicich v ?im?. Pro ?leny spolku Bentvueghels bylo obvykle p?ijmout p?ilehavou p?ezdivku, tzv. "Ohnute jmeno". P?ezdivkou mali?e Pietera van Laera bylo Il Bamboccio , co? znamena O?kliva panenka nebo Loutka . Byla to nara?ka na klative a nemotorne proporce Van Laera. [3] Ten je pova?ovan za iniciatora stylu ?anroveho mali?stvi Bamboccianti a jeho p?ezdivka dala celemu ?anru a skupin? um?lc? jejich spole?ny nazev. Stali se inspiraci a st?edobodem, kolem ktereho se podobni um?lci shroma?dili b?hem sveho pobytu v Italii (1625?1639). [5] Po?ate?ni Bamboccianti zahrnovali takove um?lce jako: Andries Both , Jan Both , Karel Dujardin , Jan Miel , Johannes Lingelbach a italsky Michelangelo Cerquozzi . B?hem sve rane kariery byl s touto skupinou spojen take Sebastien Bourdon . [6] Dal?imi ?leny Bamboccianti byli Michiel Sweerts , Thomas Wijck , Dirck Helmbreker , Jan Asselyn , Anton Goubau , Willem Reuter a Jacob van Staverden . [7]

Skupina Bamboccianti ovlivnila i um?lce rokoka , jako jsou Domenico Olivieri , Antonio Cifrondi , Pietro Longhi , Giuseppe Maria Crespi , Giacomo Ceruti nebo Alessandro Magnasco . Zobrazovani ka?dodenniho ?imskeho ?ivota pokra?ovalo v devatenactem stoleti skrze dila Bartolomeo a Achille Pinelli , Andrea Locatelli a Paolo Monaldi . [8]

Charakteristika [ editovat | editovat zdroj ]

Giovanni Battista Passeri , kronika? um?ni sedmnacteho stoleti, popsal praci Van Laera jako otev?ene okno , ktere poskytuje p?esne zobrazeni sv?ta kolem n?j, co? je charakteristika, kterou je mo?no aplikovat na ?leny Bamboccianti obecn?. [9] [10] Passeri zde vyjad?il tradi?ni um?lecky historicky nazor, ?e obrazy Bamboccianti nabizeji realismus, jsou pravym portretem ?ima a ?ivota prostych lidi a to ani? by um?lec m?nil to, co vidi . [11] [12] Nicmen? jejich sou?asnici Bamboccianti obecn? nepova?ovali za realisty. Alternativni pohled na um?ni Bamboccianti spo?iva v tom, ?e jejich dila by m?la byt pova?ovana za slo?itou alegorii , protivahu ke klasickemu um?ni. Cilem bylo p?ivest pozorovatele k p?emy?leni o zobrazenych tematech. Staly se paradoxn? nositelem ideji, ?e zobrazovanim nizkych nebo vulgarnich subjekt? je mo?ne upozornit na d?le?ita filozoficka temata. Nap?iklad: Bamboccianti pravideln? malovali obrazy obrovskych vapennych peci mimo ?im. Tyto pece pou?ivaly jako surovinu mramorove a travertinove bloky ?imskych staro?itnych z?icenin a tak hraly p?imou roli p?i ni?eni ?imskych starov?kych pamatek. Samotne vapenky jsou vymalovany velkolep?, jako by to byly nove pamatky ?ima. Pece vytvo?ily n?co noveho z trosek stareho ?ima a vapno, ktere vyrobily, bylo pou?ito p?i stavb? novych staveb v ?im?. Obrazy t?chto peci se proto mohou chapat jako reflexe o p?echodnosti slavy i o regenera?ni sile ?ima. Jinymi slovy, tyto obrazy m?ly byt ?teny ironicky a alegoricky (dokonce i jako paradoxy) a ne jako p?esne, realisticke zobrazeni ?ivota v ?im?. [13]

?imska pouli?ni scena s mladym um?lcem, Michiel Sweerts

Mezi lety 1640 a 1650 za?al Jan Miel a Michelangelo Cerquozzi roz?i?ovat rozsah kompozic Bamboccianti tim, ?e v?novali v?t?i pozornost okolni krajin? a men? zd?raz?ovali anekdoticke aspekty m?stskeho a venkovskeho ?ivota. Tyto prace byly opakovan? pou?ivany jako model Bamboccianti z druhe poloviny 17. stoleti a obecn? jako dila ?anrovych mali?? pracujicich v ?im? na po?atku 18. stoleti. Miel?v nejoriginaln?j?i p?isp?vek k tomuto ?anru jsou jeho scenerie ?imskeho karnevalu. [14] Mali? Karel Dujardin p?inesl ?anru jinou variantu tim, ?e postavil sve ?anrove obrazy rolnik? a ?arlatan? do idealizovaneho prost?edi vzne?enych z?icenin v ?imske krajin? Campagna Romana v okoli ?ima. [15]

Kriticky pohled [ editovat | editovat zdroj ]

A?koli Bamboccianti byli se svymi malbami usp??ni, teoreti?ti um?lci a akademi?ti v?dci v ?im? byli k nim ?asto nelitostni, proto?e obrazy ka?dodenniho ?ivota ni??ich t?id byly obecn? pova?ovany za spodni stupn? v hierarchii ?anr?. [16] The artists themselves were often admired: van Laer was known as an artist whose works could command a high price and Michelangelo Cerquozzi was able to gain access to aristocratic circles and befriend artists such as Pietro da Cortona . [17] Samotni um?lci v?ak byli ?asto obdivovani: Van Laer byl znam jako um?lec, jeho? dila mohla dosahnout vysoke ceny, a Michelangelo Cerquozzi ziskal p?istup do aristokratickych kruh? a sp?atelil se s um?lci jako je Pietro da Cortona .

Mezi sb?ratele a patrony Bamboccianti pat?il kardinal a diplomat Francesco Maria del Monte , italsky banke? Marchese Vincenzo Giustiniani , ?lenove pape?skych rodin Barberini? a Pamphili? , man?elky ?imskych aristokrat? nebo take ?vedska kralovna Kristyna . Usp?ch tohoto ?anru se neomezil jen na ?im, ale roz?i?il se i do Florencie a do Francie , jak je vid?t v zobrazenych patronatnich postavach jako byli kardinal Leopoldo de Medici nebo kardinal Jules Raymond Mazarin . [18]

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

  • Italští šarlatáni, Karel Dujardin
    Ital?ti ?arlatani , Karel Dujardin
  • Krajina s vápennou pecí, Jan Both
    Krajina s vapennou peci , Jan Both
  • Odpočívající lovci, Pieter van Laer
    Odpo?ivajici lovci , Pieter van Laer
  • Vojáci hrající kostky, Michelangelo Cerquozzi
    Vojaci hrajici kostky , Michelangelo Cerquozzi
  • Římské ruiny, Andrea Locatelli
    ?imske ruiny , Andrea Locatelli

Usp?ch tohoto ?anru je ?aste?n? vysv?tlen zm?nou zp?sobu vyzdoby dom? vy??ich t?id v ?im?. Obrazy na platn? nebo panelu postupn? ziskaly p?ednost p?ed freskami . To dalo zahrani?nim um?lc?m, kte?i se specializovali na tuto techniku, vyhodu. Navic, jak milovnici um?ni hledali nova temata, existovalo p?iznive prost?edi pro uznani um?ni Bamboccianti. [18]

Na skute?nost, ?e u?enci a aristokrati?ti patroni pokra?ovali v nakupu d?l t?chto um?lc? si ?asto st??ovali mali?i tradi?nich nam?t? a ostatnich ?anr?, hlavn? na zaklad? v?eobecn? p?ijateho kanonu hlavniho um?leckeho sm?ru v ?im? prezentovaneho mali?skou ?kolou Accademia di San Luca (Cech svateho Luka?e). [19] Na druhou stranu p?ijeti um?lce Bamboccianti do tohoto presti?niho sdru?eni p?ednich ?imskych um?lc? nebylo nemo?ne. To doklada skute?nost ?e byli p?ijati Van Laer a Cerquozzi, kte?i byli spojeni s ob?ma spolky (van Laer byl take ?lenem Bentvueghels) a Jan Miel byl v roce 1648 dokonce prvnim severskym um?lcem p?ijatym do Accademia di San Luca. [20] [21]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Bamboccianti na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ Levine, str. 570.
  2. ↑ Haskell, str. 132?134.
  3. ↑ a b Levine, str. 569.
  4. ↑ Haskell, str. 135.
  5. ↑ Levine, str. 569-570.
  6. ↑ Brigstocke
  7. ↑ Slive, str. 236?237; Briganti, ix.
  8. ↑ Briganti, 36.
  9. ↑ Briganti, str. 6?12.
  10. ↑ Haskell, str. 132.
  11. ↑ Levine, str. 569?570. The quotation is from Levine (str. 570).
  12. ↑ Briganti, str. 2.
  13. ↑ Levine, str. 574-581.
  14. ↑ Ludovica Trezzani. "Miel, Jan." Grove Art Online. Oxford Art Online. Oxford University Press. Web. 26. kv?tna 2014
  15. ↑ In Loving Memory of the Book ? Creators, Content & Context
  16. ↑ Haskell, str. 131?145.
  17. ↑ Haskell, str. 135?136.
  18. ↑ a b Beatrix Ackx, Bentvueghels and Bamboccianti: The Patronage and Reception of Northern Artists Working in Rome 1620?1690 Archivovano 11. 12. 2013 na Wayback Machine ., A dissertation presented to the History Faculty of the University of Oxford in candidacy for the degree of Doctor of Philosophy History of Art, 2012
  19. ↑ Haskell, str. 142.
  20. ↑ Haskell, str. 20?21.
  21. ↑ Ludovica Trezzani. "Miel, Jan." Grove Art Online. Oxford Art Online. Oxford University Press. Web. 17. ?ervna 2016

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • BRIGANTI, Giuliano. The bamboccianti the painters of everyday life in seventeenth century Rome . [s.l.]: U. Bozzi, 1983.  
  • Brigstocke, Hugh. "Bourdon, Sebastien", Grove Art Online . Oxford University Press, 30. ?ijna 2007.
  • HASKELL, Francis. Patrons and Painters: Art and Society in Baroque Italy . [s.l.]: Yale University Press, 1993. ISBN   0-300-02537-8 . Kapitola Chapter 8.  
  • LEVINE, David A. The Roman Limekilns of the Bamboccianti. The Art Bulletin . College Art Association, December 1988, s. 569?589. DOI 10.2307/3051103 . JSTOR 3051103 .  
  • ROWORTH, Wendy W. A Date for Salvator Rosa's Satire on Painting and the Bamboccianti in Rome. The Art Bulletin . College Art Association, December 1981, s. 611?617. DOI 10.2307/3050166 . JSTOR 3050166 .  
  • SLIVE, Seymour. Pelican History of Art, Dutch Painting 1600?1800 . [s.l.]: Penguin Books Ltd, 1995. Kapitola Italianate and Classical Painting, s. 225?245.  
  • WITTKOWER, Rudolf. Pelican History of Art, Art and Architecture Italy, 1600?1750 . 1980. [s.l.]: Penguin Books Ltd, 1993. Kapitola Chapter 4, s. 323.  
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bamboccianti&oldid=20262383 “