한국   대만   중국   일본 
Ballenyho ostrovy ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Ballenyho ostrovy

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Ballenyho ostrovy
Balleny Islands (angli?tina)
Chybí zde svobodný obrázek
Antarktida
Balleny Islands
Ji?ni pol
Poloha Ballenyho ostrov?s
Lokalizace Antarktida , Ji?ni ocean
Stat Novy Zeland Nový Zéland Novy Zeland
Topografie
Rozloha 792 km²
Zem?pisne sou?adnice
Delka 160 km
Nejvy??i vrchol Brown Peak (1524 m n. m.)
Osidleni
Po?et obyvatel 0  (2015)
Hustota zalidn?ni 0 obyv./km²
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ballenyho ostrovy ( anglicky Balleny Islands ) je zaledn?ne neobydlene Antarkticke souostrovi Ji?nim oceanu le?ici na ji?nim polarnim kruhu . Pojmenovany jsou po Johnu Ballenym , kapitanovi velryba?ske lodi, ktery vedl v letech 1838?1839 komer?n? neusp??nou expedici do Antarktidy. [1]

Situace [ editovat | editovat zdroj ]

Souostrovi je tvo?eno t?emi v?t?imi ostrovy a ?adou ostr?vk? a skalisek o celkove rozloze tem?? 800 km². Jsou situovany v 160 km dlouhe ?ad? orientovane od severozapadu na jihovychod. Nachazeji se mezi 66° 24' a 67° 25' ji?ni zem?pisne ?i?ky a mezi 162° 25' a 164° 45' vychodni zem?pisne delky . Le?i v  Rossov? dependenci , v uzemi na ktere si ?ini narok Novy Zeland (Viz Antarkticky smluvni system ). Od pob?e?i Antarktidy je jeho nejji?n?j?i ?ast vzdalena asi 100 km.

Skalnaty povrch ostrov? je z p?eva?ne ?asti pokryt ledovcem . Nejvy??im bodem souostrovi je vrchol Brown Peak nadmo?skou vy?kou 1524 m nachazejici se v severni ?asti ostrova Sturge. Teple mo?ske proudy zp?sobuji, ?e mo?e v okoli ostrov? obvykle celoro?n? nezamrza.

T?i v?t?i ostrovy jsou:

Za zminku je?t? slou?i ostr?vky Borradaile Island (3,5 km²), Row Island (1,7 km²) a Sabrina Island (0,2 km²).

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1838 ? 1839 vypravila londynska velryba?ska spole?nost Samuel Enderby & Sons velryba?ske lod? Elisa Scott a Sabrina k Antarktid? , aby zde hledaly nova lovi?t?. Na palub? ?kuneru Eliza Scott byl kapitanem John Balleny, ?alup? Sabrina velel Thomas Freeman. 9. unora 1839 objevili Ballenyho ostrovy. Po dvou dnech se n?kolika mu??m ze Sabriny v?etn? Freemana na nich poda?ilo kratce p?istat - - stali se tak prvnimi lidmi, kte?i vstoupili na pevnou zem za ji?nim polarnim kruhem . Dne 2. b?ezna roku 1839 zahledli z lodi i vlastni Antarktidu, konkretn? pob?e?i Sabriny . Na zpate?ni cest? je 24. b?ezna zastihla prudka bou?e, ze ktere se lo? Sabrina nedostala. Jen Elisa Scott tak doplula zp?t do Londyna.

V roce 1998 do?lo pobli? ostrova k nejsiln?j?imu zaznamenanemu zem?t?eseni v oblasti Antarktidy o sile 8,1. [2]

Vznik ostrov? [ editovat | editovat zdroj ]

Ostrovy vznikly nasledkem deskove tektoniky p?i posunu Australske a Pacificke desky , jsou sou?asti podmo?skeho ?et?zce hor sope?neho p?vodu vystupujicich z tzv. Tasmanske plo?iny ktera se nachazi v hloubce 2,5 a? 3 km. Ostrovy se nachazeji v mist? tzv. horke skvrny ?Balleny hotspot“, co? je jedno z mnoha mist se zvy?enym tokem geotermalni energie zemske k??e . V sou?asnosti se v blizkosti ostrov? silna zem?t?eseni nevyskytuji.

P?itomnost [ editovat | editovat zdroj ]

Ostrovy jsou lidmi jen minimaln? nav?t?vovany, neni tam p?istavaci plocha pro letadla ani bezpe?ne p?istavi?t? pro lod?. Byly i s okolim prohla?eny za chran?ne uzemi a byl zakazan rybolov do vzdalenosti 10  mil , vstup na n? je mo?ny jen s povolenim Noveho Zelandu. Ostrovy i okolni vody nejsou dosud pln? prozkoumany, teprve roku 2006 se za?alo s mo?skym vyzkumem.

Fauna [ editovat | editovat zdroj ]

Na ostrovech byvaji kolonie tu??ak? kralovskych a tu??ak? uzdi?kovych . Tuleni se na ostrovech nerozmno?uji, na pob?e?i v?ak tuleni Weddellovi a tuleni krabo?ravi vylezaji k odpo?inku, stejn? jako ob?as i rypou?i sloni . V okolnich vodach byvaji vid?t tuleni leopardi p?i lovu tu??ak? a r?zne velryby .

Na skalach hnizdi mno?stvi mo?skych ptak?, jsou to hlavn?: bu??ak antarkticky , bu??ak ?ernobily , bu??ak holubi , bu??ak ji?ni , bu??ak obrovsky , bu??ak sn??ni , bu??ak temny , bu??ak tenkozoby , bu??a?ek Wilson?v , rybak dlouhoocasy , hodn? druh? chaluh a mnoho dal?ich.

Okolni mo?e je jednim z nejvice biologicky produktivnich region? Ji?niho oceanu, ?ije v n?m spousta krilu a ostatnich ?ivo?ich? kte?i lakaji v?t?i a v?t?i predatory . P?ispivaji k tomu i teple mo?ske proudy ktere celoro?n? zaji??uji vodni hladinu nespoutanou ledem. [3] [4] [5] [6]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ?eska jmena mo?i a mezinarodnich uzemi: Seznam ?eskych jmen ocean?, mo?i, jejich ?asti, podmo?skych utvar?, mo?skych proud? a geografickych objekt? v Antarktid? . 1. vyd. Praha: ?esky u?ad zem?m??icky a katastralni, 2014. 186 s. (Geograficke nazvoslovne seznamy OSN - ?R). Dostupne online . ISBN   978-80-86918-71-6 .  
  2. DUNBAR, Paula. Significant Earthquakes Full Search, sort by Date, Country. www.ngdc.noaa.gov [online]. [cit. 2017-12-15]. Dostupne online .  
  3. BISWELL, Shelly Farr. Balleny Islands: End of the line. New Zealand Geographic [online]. Kowhai Media Ltd, Auckland, NZ, 03.2007 [cit. 05.02.2015]. ?is. 84. Dostupne online . (anglicky)  
  4. RIFFENBURGH, Beau. Encyclopedia of the Antarctic 2: Balleny Islands [online]. Routlege Library Editions, London, UK, rev. 24.11.2006 [cit. 2015-02-05]. Dostupne online . (anglicky)  
  5. ASHWORTH, Allan; VESTAL, Dean; HOKANSON, Guy et al. Biota Australis Terrestris: Balleny Islands [online]. North Dakota State University, Fargo,. ND, USA, rev. 05.2010 [cit. 2015-02-05]. Dostupne online . (anglicky)  
  6. Brown Peak [online]. Scientific Committee on Antarctic Research (SCAR). Cambridge, UK [cit. 2015-02-05]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2015-02-05. (anglicky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]