Balada je lyricko - epicky ver?ovany utvar mnohdy s ponurym d?jem a v?t?inou ne??astnym a? tragickym koncem, konec ale m??e byt i ??astnym, oslavnym. ^[1] Nam?tem je v mnoha p?ipadech provin?ni ?lov?ka, ktere je potrestano ?izenim nadp?irozenych bytosti ?i osudu. Balady maji prudky d?jovy spad a bohaty jazyk, ?astym jevem je sugestivni a zkratkovity dialog mezi postavami.

Hudba [ editovat | editovat zdroj ]

Lidove balady [ editovat | editovat zdroj ]

Balady byly p?vodn? lidove pisn? ur?ene k tanci ( etymologicky souviseji s pozdn? latinskym slovesem ballare ? tan?it). Ve st?edov?ku byly roz?i?eny ve Francii, v Italii ?i v severni Evrop?, kde postupn? z radostnych oslavnych pisni nabyly ponureho a tragickeho razu, jen? se stal pro ?anr balady charakteristickym (nikoli jedinym). Balady ze Skandinavie , Pobalti , Skotska ?i Irska v sob? misi pohanske a k?es?anske motivy, ?asto li?i temata viny a trestu, v?rnosti, prokleti, nezaslou?eneho trestu, ura?ky a pomsty, v severni Evrop? v?ak jsou znamy take balady milostne nebo ?ertovne a satiricke. ^[2] Sb?r lidovych balad za?al ji? v 18. stoleti, p?edev?im v N?mecku a Dansku, pozd?ji i ve Skandinavii a na Britskych ostrovech. Znama je skotska sbirka, tzv. Childovy balady z roku 1857 . ?etne pisn? z teto sbirky byly nazpivany ?eskou folkovou skupinou Asonance (nap?. ?Dva havrani“, ?Bitva u Harlaw“, ?Alison“, ?Hugo Gream“, ?Lord Gordon“ nebo ?Donald MacGilavry“).

V ?eskych zemich se dochovalo nejvice lidovych balad v oblasti moravskeho Vala?ska a Slovacka , kde je v 19. stoleti sbirali nap?. Franti?ek Su?il a Franti?ek Barto? . Nam?ty zdej?ich balad jsou p?edev?im boje s Turky a uherskymi povstalci v 16. a? 17. stoleti, p?ipadn? zbojnici a jejich osudy. Pom?rn? malo jsou roz?i?eny balady, v nich? vystupuji nadp?irozene bytosti. K nejznam?j?im pat?i nap?. pomsta dvou bratr? za zavra?d?nou sestru, stary otec a jeho t?i dcery (nam?t podobny krali Learovi ), opu?t?ne d?ti, ktere nepozna vlastni matka, unos divky Turkem nebo divka-vale?nice bojujici proti Turk?m. Mnohdy se jedna o mezinarodni motivy.

Popove a rockove balady [ editovat | editovat zdroj ]

V moderni pop music se nej?ast?ji pojem ?balada“ u?iva ve spojitosti s citov? zalo?enou milostnou skladbou. ^[5] Pokud se slovo objevuje p?imo v nazvu pisn?, nap?iklad ? The Ballad of John and Yoko “ od The Beatles ?i ? The Ballad “ od Billyho Joela , obecn? implikuje p?edstavu ve smyslu folkove , respektive lidove, hudby. P?ikladem popove balady je skladba ? Live to Tell “ americke zp?va?ky Madonny .

V rocku se jako balada ozna?uje jemn?j?i (obvykle i ti??i) pise?, ktera m??e gradovat do tvrd?i a divo?ej?i kompozice (nap?. Welcome Home (Sanitarium) od skupiny Metallica ), ale take nemusi (nap?. The Battle Of Evermore od Led Zeppelin ). Texty jsou obvykle hlub?iho charakteru ne? texty ?vypalova?ek“ skupiny, ale nemusi byt nutn? jen milostne. K nejslavn?j?im rockovym baladam pat?i nap?. Stairway to Heaven ( Led Zeppelin ), Nothing Else Matters ( Metallica ), November Rain ( Guns N' Roses ), Child In Time ( Deep Purple ), Bohemian Rhapsody ( Queen ) Black ( Pearl Jam ), Californication ( Red Hot Chili Peppers ), Angie ( The Rolling Stones ) a dal?i.

Jako ?balada“ je take n?kdy ozna?ovana pise? o (silnem) p?ib?hu, typu McLeaneho ? American Pie “. ^[6]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Um?le balady klasicke [ editovat | editovat zdroj ]

Od 15. stoleti vznikaji balady um?le, jednim z prvnich znamych autor? balad je francouzsky basnik Francois Villon , jeho? balady se vyzna?uji zvla?tni formou (tzv. villonska balada ) a jsou ?asto mimo?adn? ironicke a? cynicke . Obliba balad vzrostla v 18. a 19. stol., kdy se jejich auto?i, v souvislosti s preromantismem a romantismem , inspirovali lidovymi baladami. V jejich dilech se vice projevuje ponura, tragicka atmosfera, motivy zahrobi a nadp?irozenych bytosti , ale take inspirace ryti?skou poezii. P?ikladem tohoto typu jsou balady G. A. Burgera , F. Schillera , A. Miczkiewicze , F. L. ?elakovskeho , K. J. Erbena , ?aste?n? i H. Heineho a J. W. Goetha . Z oblasti literatury se v 19. stoleti pojem balady vratil do hudby, kde ma stejne atributy (epi?nost, va?ny a? tragicky raz) a vyskytuje se v mnoha hudebnich ?anrech, p?edev?im v?ak v hudb? va?ne , folkove a rockove ?i folk-rockove.

Socialni balady [ editovat | editovat zdroj ]

V pr?b?hu 19. stol. se jako novy ?anr vyd?lila socialni balada . Nositelem zla a p?i?inou tragickeho osudu ?lov?ka zde jsou misto nadp?irozenych jev? socialni a spole?enska nerovnost, reprezentovana ?lechtou, cirkvi nebo pozd?ji bohatymi tovarniky a podnikateli . Ji? na po?atku 19. stol. se objevuji v dile Pierra Jeana Berangera , Victora Huga a Heinricha Heineho . Beranger a Hugo v basnich kritizuji hlavn? pom?ry po restauraci Bourbon? , nasili a socialni utlak, Heine odsuzuje hlavn? pokrytectvi a malom???ackou moralku, p?ipadn? nesvobodu slova a militarismus tehdej?iho Pruska , v balad? Slez?ti tkalci se v?ak zastava hladov?jicich slezskych ?emeslnik?, ktere p?ipravil o ?ivobyti nastup textilnich tovaren .

Do ?eske literatury vstoupily socialni balady v polovin? 19. stoleti. Pr?lomovou byla sbirka Vit?zslava Halka Pohadky z na?i vesnice , ktera p?ina?i mnoho socialnich temat, nap?. ve zname balad? Dra?ba , kde drab chude vdov?, je? nemohla zaplatit da?, zabavi kravu a proda ji v dra?b?. Halek v teto sbirce prozradil vice realismu a socialniho cit?ni ne? Jan Neruda v Baladach a romancich , je?t? ovlivn?nych romantismem. Dal?im autorem socialnich balad byl Jaroslav Vrchlicky , jen? ve sbirce Selske ballady dost drasticky zobrazil antagonismus mezi rolniky a ?lechtou zejmena v pob?lohorskem obdobi. Vrcholnym obdobim socialni balady v ?eske literatu?e byl a? konec 19. a zejmena po?atek 20. stoleti v dile Petra Bezru?e , Franti?ka Gellnera a pozd?ji Ji?iho Wolkera . V Bezru?ovych baladach jsou nositelem zla a socialniho utlaku majitele dol? Larischove ?i markyz Gero, u Ji?iho Wolkera zejmena tovarnici a podnikatele, vyko?is?ujici proletariat .

Auto?i a dila [ editovat | editovat zdroj ]

Klasicka balada [ editovat | editovat zdroj ]

• Karel Jaromir Erben ? Kytice z pov?sti narodnich (sbirka)
• Franti?ek Ladislav ?elakovsky ? Toman a lesni panna (balada)
• Jan Neruda ? Balady a romance (Neruda zam?rn? nerozli?uje mezi baladou a romanci)
• Vit?zslav Halek ? Pohadky z na?i vesnice ? basn? vykazuji rysy klasickych i socialnich balad
• Jaroslav Vrchlicky ? Selske ballady ? drasticke a historicky nep?esne basn? Lorecky ze Lkou?e ?i Hrab? Breda

Moderni balada [ editovat | editovat zdroj ]

• Petr Bezru? ? Kantor Halfar , Mary?ka Magdonova (socialni balady)
• Ji?i Wolker ? Balada o snu , Balada o namo?niku

Jine balady [ editovat | editovat zdroj ]

• Balada z hadr? ? divadelni hra Osvobozeneho divadla
• Balada o vojakovi ? sov?tsky vale?ny film z doby Velke vlastenecke valky

Znami sv?tovi tv?rci [ editovat | editovat zdroj ]

• Francois Villon ? Odkaz a Zav?? (zvla?tni forma, tzv. villonska balada )
• Gottfried August Burger ? Lenora
• Adam Mickiewicz ? Balady
• Johann Wolfgang Goethe ? Balady ? nap?. slavna balada Kral duch? .
• Friedrich Schiller ? Balady ? nap?. slavna balada Rukavi?ka
• Heinrich Heine ? Passional ? klasicke i socialni balady, nap?. Slez?ti tkalci
• Pierre-Jean de Beranger ? Poesie socialni ? socialni balady, nap?. Markyz z Carabas

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Ballad na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu balada na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo balada ve Wikislovniku