Tento ?lanek pot?ebuje upravy.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .

---

Konkretni problemy: N?ktere reference jsou nejednozna?ne

Bajt al-Hikma ( D?m moudrosti , ??? ?????? ‎, anglicka transkripce Bait al-Hikmah ) je nazev instituce, kterou v Bagdadu zalo?il snad v roce 832 chalifa Al-Ma'mun , syn Haruna ar-Ra?ida , a ktera sehrala vyznamnou roli v upev?ovani a rozvijeni st?edov?ke vzd?lanosti.

?innost a vyznam [ editovat | editovat zdroj ]

D?m moudrosti byl v jistem smyslu obdobou university . Zahrnoval knihovnu i v?decky ustav a jeho hlavni uloha spo?ivala v produkci v?deckych d?l a p?eklad? z cizich literatur: zejmena z literatury staro?ecke , ale i ?imske a orientalni (egyptske, perske, ?inske a indicke). Zvla?tni d?raz se kladl na zpracovani Aristotelovych spis?, ktere p?ekladatele opat?ovali komenta?em ( Toma? Akvinsky nap?. ?etl Aristotela ve zpracovani bagdadskych u?enc? ^[1] ). Z arab?tiny se pak spisy p?ekladaly do dal?ich jazyk?, zejmena do hebrej?tiny, latiny, per?tiny a ture?tiny. D?m moudrosti i samotny Bagdad p?edstavovaly centrum, kde se prolinaly prvky r?znych kultur: krom? arabske a perske (muslimske) to byla kultura ?idovska ?i k?es?anska a kultura Dalneho Vychodu . ^[2] D?m moudrosti vychazel z tradi?ni bagdadske vzd?lanosti a naopak zp?tn? dopomahal jejimu rozvoji. B?hem rozkv?tu m?sta (ktery trval cca do roku 1258 ) se v n?m nachazelo na stovku knihkupectvi a kramk? s psacimi latkami a pot?ebami a 30 knihoven. ^[3]

Zalo?eni [ editovat | editovat zdroj ]

D?m moudrosti byl zalo?en p?ed rokem 830 z iniciativy abbasovskeho chalify al-Ma’muna . Podle legendy se al-Ma’munovi zjevil ve snu Aristoteles ze Stageiry a vybidl ho, aby dal do arab?tiny p?elo?it jeho dilo i dila ostatnich antickych myslitel?. Al-Ma’mun proto shroma?dil mnoho p?ekladatel? i ostatnich p?edstavitel? arabske inteligence, tzn. p?edev?im leka?? a filosof?. Aby ziskal fond budouci knihovny, vysilal za hranice ?i?e (zejm. do Byzance ) vypravy, jejich? vedenim pov??oval vzd?lance. Tyto expedice m?ly za ukol nakoupit a p?ivezt cenne rukopisy .

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Arabsky historik al-Maqrizi napsal, ?e D?m moudrosti byl p?istupny ve?ejnosti, a pokra?oval v popisu slovy: ?Kdokoli cht?l, mohl si svobodn? okopirovat kteroukoli knihu nebo si i p?e?ist libovolnou knihu z knihovny. U?enci studovali koran , astronomii, gramatiku, lexikografii a medicinu. (...) K udr?b? za?izeni byli jmenovani sluhove, dve?nici a dal?i personal.“ ^[4] Interier byl nakladn? vybaven. Podle al-Maqriziho se v budovach nachazely koberce a zav?sy.

Vzd?lanci spjati s Domem moudrosti [ editovat | editovat zdroj ]

Jedna z prvnich osob, kterou chalifa pov??il spravou Domu moudrosti, byl u?enec Juhanna (Jan) ibn Masawajh . Jednalo se o chalifova osobniho leka?e a u?itele mediciny, k?es?ana syrskeho p?vodu. Masawjaha v u?adu vyst?idal jeho ?ak Hunajn ibn I?ak (byl do n?j op?t jmenovan chalifou). Hunajn je autor u?ebnice oftalmologie , ktera m?la velky vyznam pro arabskou i evropskou v?du nasledujicich staleti a ktera je prvnim dilem sveho druhu, je? obsahuje anatomicke nakresy. ^{[5] [6]} K v?estrannym osobnostem p?sobicim v Dom? moudrosti pat?il i polyhistor al-Kindi.

Vzd?lanci spjati s Domem moudrosti byli placeni statem. Podle n?kterych zdroj? dostavali vyznamni spisovatele a p?ekladatele zlato o vaze knihy, ji? p?isp?li k rozvoji vzd?lanosti a presti?i ?univerzity“. Tito u?enci byli zpravidla ?iroce zam??eni, zabyvali se ?adou obor? ? ?asto to byla filosofie ve spojeni s matematikou , medicinou a dal?imi exaktnimi v?dami.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]