Ba?ar Hafiz al-Asad
(
arabsky
???? ???? ?????
; *
11. za?i
1965
Dama?ek
) je syrsky leka? a politik, od ?ervence 2000 devatenacty
prezident Syrie
. Krom? toho je
vrchnim velitelem
Syrskych ozbrojenych sil
a generalnim tajemnikem Ust?edniho veleni
Socialisticke strany arabske obrody
, ktera se nominaln? hlasi k
neoba'athismu
. Jeho otcem a p?edch?dcem byl general
Hafiz al-Asad
, jeho? prezidentstvi v letech 1971?2000 znamenalo p?em?nu Syrie z
republiky
v dynastickou
diktaturu
.
Narodil se a vyr?stal v
Dama?ku
, v roce 1988 absolvoval Leka?skou fakultu
Dama?ske univerzity
a za?al pracovat jako leka? v
Syrske armad?
. O ?ty?i roky pozd?ji absolvoval postgradualni studium v
Londyn?
, kde se specializoval na
oftalmologii
. Po smrti star?iho bratra
Basila
v roce 1994 byl povolan do Syrie, aby p?evzal jeho
roli naslednika
. Nastoupil na vojenskou akademii a v roce 1998 p?evzal veleni nad okupaci
Libanonu
. V ?ervenci 2000 se po smrti sveho otce
Hafize
stal prezidentem. V unoru 2005 byl zavra?d?n libanonsky p?edseda vlady
Rafik Hariri
, co? vyvolalo
cedrovou revoluci
, ktera donutila Asada ukon?it okupaci Libanonu.
Zp?sob vlady Ba?ara al-Asada je popisovan jako
personalisticka diktatura
,
[2]
ktera vladne jako
totalitni
policejni stat
.
[3]
Asad?v re?im se vyzna?uje ?etnym poru?ovanim lidskych prav a tvrdymi represemi. A?koli se re?im ozna?uje za
sekularni
, r?zni politologove a pozorovatele uvad?ji, ?e vyu?iva
sekta?skeho
nap?ti v zemi. Prvni desetileti Asadova prezidentstvi bylo poznamenano intenzivni
cenzurou
, hromadnymi popravami,
nucenymi zmizenimi
, diskriminaci etnickych men?in a rozsahlym sledovanim ze strany tajne policie.
Spojene staty
,
Evropska unie
a v?t?ina statu
Ligy arabskych stat?
vyzvaly Asada k odstoupeni z funkce prezidenta v roce 2011 pote, co na?idil nasilne potla?eni
Arabskeho jara
, co? vedlo k vypuknuti
ob?anske valky v Syrii
. V teto valce zahynulo p?ibli?n? 580 000 lidi, z toho minimaln? 306 000 civilist?, p?i?em? vice ne? 90 % civilnich ob?ti maji na sv?domi proasadovske jednotky.
[4]
[5]
Valka take vyhnala z domov? 14 milion? Sy?an?, z nich? vice ne? polovina je uprchliky, co? zp?sobilo nejv?t?i uprchlickou krizi na sv?t?. Dal?ich 154 000 civilist? nucen? zmizelo ?i bylo svevoln? zadr?eno; vice ne? 135 000 osob bylo mu?eno, v?zn?no nebo zem?elo ve vladnich vazebnich st?ediscich.
[6]
[7]
Narodil se jako druhorozeny syn, co? ho vylu?ovalo z asadovskych dynastickych pravidel d?d?ni. Proto mohl studovat. Ba?ar Hafiz al-Asad vystudoval na univerzit? v
Dama?ku
a na Western Eye Hospital v
Londyn?
leka?stvi a stal se o?nim leka?em. Za?al karieru oftalmologa, v
Londyn?
se seznamil s Londy?ankou syrskeho p?vodu
Asmou al-Akhras
. Po ne??astne dopravni nehod?
[8]
roku
1994
, ve ktere p?i?el jeho star?i bratr
Basil al-Asad
o ?ivot, se navratil do
Syrie
, z rozhodnuti otce se stal jeho vybranym nastupcem. Absolvoval vojenskou akademii v
Homsu
.
[9]
Se ?enou Asmou maji t?i d?ti.
Po smrti jeho otce na srde?ni infarkt
10. ?ervna
2000
byl v ustav?
Syrske republiky
zm?n?n minimalni v?k na kandidaturu do prezidentskeho k?esla, tak?e se mohl ve svych 34 letech stat otcovym naslednikem. O m?sic pozd?ji
10. ?ervence
2000
byl oficialn? zvolen v
referendu
97,29 % hlas? prezidentem. V roce
2005
se musel s armadou stahnout z okupovaneho uzemi
Libanonu
po propuknuti tzv. libanonske cedrove revoluce.
S Ba?arovym nastupem k moci byly spojovany nad?je na uvoln?ni a reformu syrskeho re?imu strany BAAS, ktera je v Syrii u moci od roku 1963. Hovo?ilo se dokonce o tzv. dama?skem jaru. Kratke obdobi reforem z roku 2000 v?ak prom?nu re?imu zevnit? nakonec nep?ineslo.
Forma vlady, kterou stavi Ba?ar al-Asad, je dnes politology pova?ovana za
autorita?sky re?im
. Asad vlastni re?im popisuje jako sekularni, nicmen? pozorovatele a zahrani?ni experti popisuji, ?e u moci se dr?i etnickymi a sekta?skymi tlaky.
[10]
[11]
A?koli byl d?ive Asad vid?n jako mistni a mezinarodni, tedy mezi arabskymi staty vyjime?nym,
[12]
o?ekavani odbornik? nenaplnil, kdy? tvrd? zasahl (a vojensky oblehal) podporovatele
Arabskeho jara
, ?im? zp?sobil konflikt dnes znamy jako
syrska ob?anska valka
. Syrska opozice, EU, Spojene staty a v?t?ina statu Arabske ligy vyzvaly Asada k rezignaci.
[13]
[14]
B?hem syrske ob?anske valky byl Asad obvin?n z vale?nych zlo?in? a
zlo?in? proti lidskosti
organizaci
OSN
.
[15]
V roce
2007
byl zvolen je?t? jednou na dal?i sedmilete obdobi. Asad se hlasi k nabo?enskemu sm?ru
alavit?
. Od roku 2011 je ter?em mezinarodni kritiky v souvislosti s jeho bojem proti rebel?m v
syrske ob?anske valce
, ktera stale trva (2022). V roce
2013
byl jeho re?im obvin?n vladami n?kterych ?lenskych stat? OSN ze zneu?iti mezinarodn? zakazanych chemickych zbrani, jejich pou?iti v?ak nebylo dosud prokazano.
Koncem dubna 2014 Asad ohlasil svou kandidaturu v prezidentskych volbach. Byly to po desetiletich prvni prezidentske volby s vice kandidaty. Tyto volby vyhral a 16. ?ervence 2014 slo?il v dama?skem palaci prezidentskou p?isahu na t?eti sedmilete obdobi. Evropska unie volby pova?uje za nelegalni, spojenci Dama?ku naopak za demokraticke.
[16]
Prezidentsky mandat obhajil i ve volbach konanych 26. kv?tna 2021, kdy ziskal, dle oficialnich udaj?, 95,1% hlas? p?i tem?? 79% volebni u?asti.
V listopadu roku 2023 byl na Asada vydan
Francii
mezinarodni zatyka? kv?li
chemickemu utoku
z roku 2013 ve m?st?
Ghuta
, na kterem se m?l udajn? podilet. Zatyka? byl rovn?? vydan na jeho bratra Mahira a dva generaly syrske armady.
[17]
[18]
- velkok?i?
?adu ?estne legie
? Francie, ud?lil 25. ?ervna 2001 francouzsky prezident
Jacques Chirac
,
[19]
vracen al-Asadem 20. dubna 2018 pote, co francouzsky prezident
Emmanuel Macron
16. dubna 2018 zahajil proces odejmuti tohoto ?adu
[20]
- ?ad kni?ete Jaroslava Moudreho
I. t?idy ? Ukrajina, 20. dubna 2002 ? ud?lil prezident
Leonid Ku?ma
,
[21]
v roce 2015 na natlak ve?ejnosti p?ezkoumano ud?leni ?adu s vysledkem, ?e podle ukrajinskych zakon? neni mo?ne toto ud?leni zru?it
[22]
- ?ad Franti?ka I.
?
Bourbon-Oboji Sicilie
, ud?len 21. b?ezna 2004, pozd?ji odebran
princem Karlem
[23]
- ?et?z
?adu Zajda
? Spojene arabske emiraty, 31. kv?tna 2008 ? ud?lil
Chalifa bin Said Al Nahjan
[24]
- velkok?i? s ?et?zem
?adu bile r??e
? Finsko, 5. ?ijna 2009 ? ud?lila prezidentka
Tarja Halonenova
[25]
- ?ad krale Abd al-Azize
? Saudska Arabie, 8. ?ijna 2009 ? ud?lil
Abd Allah bin Abd al-Aziz
[26]
- velkok?i? s ?et?zem
?adu zasluh o Italskou republiku
? Italie, ud?lil 11. b?ezna 2010 prezident
Giorgio Napolitano
, ktery jej op?tovn? dne 28. za?i 2012 odebral
[27]
- velkok?i? s ?et?zem
?adu osvoboditele
? Venezuela, 28. ?ervna 2010 ? ud?lil prezident
Hugo Chavez
[28]
- velkok?i? s ?et?zem
?adu Ji?niho k?i?e
? Brazilie, 30. ?ervna 2010 ? ud?lil prezident
Luiz Inacio Lula da Silva
,
[29]
v roce 2018 byl v Narodnim kongresu Brazilie p?edlo?en navrh zakona o zru?eni ud?leni tohoto vyznamenani
[30]
- velkostuha
Narodniho ?adu cedru
? Libanon, 31. ?ervence 2010 ? ud?lil prezident
Michel Sulajman
[31]
- ?ad Iranske islamske republiky
? Iran, 2. ?ijna 2010 ? ud?lil
Mahmud Ahmadine?ad
[32]
- ↑
Rami Makhlouf: The rift at the heart of Syria's ruling family
.
Dostupne online
.
- ↑
GEDDES, Barbara; WRIGHT, Joseph; FRANTZ, Erica.
How Dictatorships Work
. [s.l.]: Cambridge University Press, 2018.
Dostupne online
.
ISBN
978-1-316-33618-2
.
DOI
10.1017/9781316336182
. S. 233.
- ↑
SALADDIN, Ahmad.
Totalitarian Space and the Destruction of Aura
. [s.l.]: State University of New York Press, 2019.
ISBN
9781438472911
. S. 144,149.
- ↑
Assad, Iran, Russia committed 91% of civilian killings in Syria.
Middle East Monitor
[online]. 2022-06-20 [cit. 2023-11-19].
Dostupne online
.
- ↑
91 percent of civilian deaths caused by Syrian regime and Russian forces: rights group.
The New Arab
[online]. 2022-06-19 [cit. 2023-11-19].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2023-01-05.
- ↑
Record of Arbitrary Arrests.
SNHR
[online]. 2023-08-14 [cit. 2023-11-19].
Dostupne online
.
- ↑
On the 12th Anniversary of the Popular Uprising: A Total of 230,224 Civilians Documented as Dead, including 15,275 Who Died due to Torture, 154,871 Arrested and/or Forcibly Disappeared, and Roughly 14 Million Syrians Displaced.
ReliefWeb
[online]. 2023-03-15 [cit. 2023-11-19].
Dostupne online
.
- ↑
DO?KAL, Ond?ej. Current crysis in Syria. Praha : Asociace pro mezinarodni otazky, 2012.
www.studentsummit.cz
[online]. [cit. 2015-12-03].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2015-12-08.
- ↑
Profil na E15.
euro.e15.cz
[online]. [cit. 2013-02-05].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
.
- ↑
Flight of Icarus? The PYD’s Precarious Rise in Syria.
www.crisisgroup.org
. International Crisis Group, May 8, 2014, s. 23.
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2016-02-20.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite news
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
MEUSE, Alison.
Syria's Minorities: Caught Between Sword Of ISIS And Wrath of Assad
[online]. NPR, 18 April 2015 [cit. 2015-04-19].
Dostupne online
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
Syria's Assad tightens grip after four years of war.
www.dailymail.co.uk
. The Daily Mail, 12 April 2015.
Dostupne online
[cit. 12 March 2015].
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite news
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
Bassem Mroue. Bashar Assad Resignation Called For By Syria Sit-In Activists.
www.huffingtonpost.com
.
The Huffington Post
, 18 April 2011.
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 12 May 2011.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite news
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
Arab League to offer 'safe exit' if Assad resigns.
www.cnn.com
. CNN.com, 23 July 2012.
Dostupne online
[cit. 13 March 2015].
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite news
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
UN implicates Bashar al-Assad in Syria war crimes.
www.bbc.co.uk
. BBC News, 2 December 2013.
Dostupne online
[cit. 13 March 2015].
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite news
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
http://www.rozhlas.cz/zpravy/blizkyvychod/_zprava/prezidentske-volby-v-syrii-drtive-vyhral-soucasny-prezident-basar-asad--1358684
- ↑
?TK, iDNES cz. Francie vydala mezinarodni zatyka? na Asada za chemicky utok z roku 2013.
iDNES.cz
[online]. 2023-11-15 [cit. 2023-11-15].
Dostupne online
.
- ↑
Francie vydala mezinarodni zatyka? na syrskeho prezidenta Asada. M?l mit podil na chemickem utoku.
iROZHLAS
[online].
?esky rozhlas
, 2023-11-15 [cit. 2023-11-15].
Dostupne online
.
- ↑
Legion d’honneur, enquete sur un systeme opaque.
Le Monde.fr
. 2017-06-06.
Dostupne online
[cit. 2020-08-10]. (francouzsky)
- ↑
PEREZ-PENA, Richard. A French Honor Not Always for the Honorable; Assad Returns His.
The New York Times
. 2018-04-20.
Dostupne online
[cit. 2020-08-10].
ISSN
0362-4331
. (anglicky)
- ↑
zakon.rada.gov.ua
[online]. [cit. 2020-08-10].
Dostupne online
. (ukrajinsky)
- ↑
Врученный Кучмой Асаду орден аннулировать невозможно - Банковая.
news.bigmir.net
[online]. [cit. 2020-08-10].
Dostupne online
. (rusky)
- ↑
SYRIA-ASSAD-BOURBON.
www.mediafaxfoto.ro
[online]. [cit. 2020-08-10].
Dostupne online
.
- ↑
???? ???? ???????? ???? ?????? ?????? ???? ???? ?????? ?? ??? ???????? ???? ???? ???????.
???? ?????
[online]. [cit. 2020-08-10].
Dostupne online
. (arabsky)
- ↑
Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat.
www.ritarikunnat.fi
[online]. [cit. 2020-09-17].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
.
- ↑
????? ??????? ??????? ????? ?????? ??? ????? ??????? ?? ???????? ???????? ???????? ??? ???? ?????????.
????? ??????
[online]. [cit. 2020-08-10].
Dostupne online
. (arabsky)
- ↑
4/17085 : CAMERA - ITER ATTO.
banchedati.camera.it
[online]. [cit. 2020-08-10].
Dostupne online
.
- ↑
Gaceta Oficial de la Republica Bolivariana de Venezuela
. 2010-6-28, s. 377480.
Dostupne online
. (?pan?lsky)
- ↑
EBC.
memoria.ebc.com.br
[online]. [cit. 2020-08-10].
Dostupne online
. (portugalsky)
- ↑
Bancada na Camara dos Deputados
[online]. [cit. 2020-08-10].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2018-04-29. (portugalsky)
- ↑
President Michel Suleiman hosts Syrian President Bashar al-Assad and Saudi King Abdullah bin Abdel Aziz | The Marada News.
web.archive.org
[online]. 2014-04-29 [cit. 2020-08-10].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2014-04-29. (anglicky)
- ↑
Iran Awards Syrian Leader Highest Medal of Honor.
web.archive.org
[online]. 2014-04-29 [cit. 2020-08-10].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2014-04-29.
- LESCH, David W.
The new lion of Damascus: Bashar al-Asad and modern Syria
. New Haven: Yale University Press, 2005.
Dostupne online
.
ISBN
0300109911
. (anglicky)
- BRUNSWIG, Muriel.
Syrien
. Bielefeld: Reise Know-How Verlag P. Rump, 2000.
ISBN
3894168293
. (n?mecky)