Ba?ar al-Asad

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Ba?ar al-Asad
Bašár al-Asad (2022)
Ba?ar al-Asad (2022)
19. prezident Syrie
U?adujici
Ve funkci od:
17. ?ervence 2000
P?edseda vlady Muhammad Mustafa Miru
Muhammad Nad?i al-Utri
Adil Safar
Rijad Hid?ab
Umar Ibrahim Ghalawand?i
Wa'il al-Halki
Imad Chamis
Husajn Arnus
P?edch?dce Hafiz al-Asad
Generalni tajemnik Narodni rady Socialisticke strany arabske obrody
U?adujici
Ve funkci od:
18. kv?tna 2017
P?edch?dce Hafiz al-Asad
Generalni tajemnik Ust?edniho veleni Socialisticke strany arabske obrody
U?adujici
Ve funkci od:
24. ?ervna 2000
P?edch?dce Hafiz al-Asad
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi Socialisticka strana arabske obrody
Vojenska slu?ba
Slu?ba Syrie
Slo?ka Syrske ozbrojene sily
Doba slu?by 1988?sou?asnost
Hodnost polni mar?al
Bitvy/valky ob?anska valka v Syrii

Narozeni 11. za?i 1965 (58 let)
Dama?ek , Syrie Sýrie
Cho? Asma al-Asad (od 2000)
Rodi?e Hafiz al-Asad (otec)
Anisa Machluf (matka)
D?ti 3
P?ibuzni Basil al-Asad , Mahir al-Asad , Majd al-Asad a Bushra al Assad (sourozenci)
Ali al-Assad (d?de?ek)
Anwar Hilal al-Assad ( bratranec )
Rifaat al-Assad ( stryc )
Jamil al-Assad ( stryc )
Na'isa Shalish (babi?ka)
Rami Makhlouf ( maternal cousin ) [1]
Alma mater Dama?ska univerzita
Zam?stnani oftalmolog
Profese oftalmolog
Nabo?enstvi muslim ( Alavite )
Ocen?ni velkok?i? ?adu ?estne legie (2001)
?ad kni?ete Jaroslava Moudreho I. t?idy (2002)
?ad Franti?ka I. (2004)
?ad Zajda (2008)
?ad krale Abd al-Azize (2009)
… vice na Wikidatech
Podpis Bašár al-Asad, podpis
Commons Bashar al-Assad
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ba?ar Hafiz al-Asad ( arabsky ???? ???? ????? ‎; * 11. za?i 1965 Dama?ek ) je syrsky leka? a politik, od ?ervence 2000 devatenacty prezident Syrie . Krom? toho je vrchnim velitelem Syrskych ozbrojenych sil a generalnim tajemnikem Ust?edniho veleni Socialisticke strany arabske obrody , ktera se nominaln? hlasi k neoba'athismu . Jeho otcem a p?edch?dcem byl general Hafiz al-Asad , jeho? prezidentstvi v letech 1971?2000 znamenalo p?em?nu Syrie z republiky v dynastickou diktaturu .

Narodil se a vyr?stal v Dama?ku , v roce 1988 absolvoval Leka?skou fakultu Dama?ske univerzity a za?al pracovat jako leka? v Syrske armad? . O ?ty?i roky pozd?ji absolvoval postgradualni studium v Londyn? , kde se specializoval na oftalmologii . Po smrti star?iho bratra Basila v roce 1994 byl povolan do Syrie, aby p?evzal jeho roli naslednika . Nastoupil na vojenskou akademii a v roce 1998 p?evzal veleni nad okupaci Libanonu . V ?ervenci 2000 se po smrti sveho otce Hafize stal prezidentem. V unoru 2005 byl zavra?d?n libanonsky p?edseda vlady Rafik Hariri , co? vyvolalo cedrovou revoluci , ktera donutila Asada ukon?it okupaci Libanonu.

Zp?sob vlady Ba?ara al-Asada je popisovan jako personalisticka diktatura , [2] ktera vladne jako totalitni policejni stat . [3] Asad?v re?im se vyzna?uje ?etnym poru?ovanim lidskych prav a tvrdymi represemi. A?koli se re?im ozna?uje za sekularni , r?zni politologove a pozorovatele uvad?ji, ?e vyu?iva sekta?skeho nap?ti v zemi. Prvni desetileti Asadova prezidentstvi bylo poznamenano intenzivni cenzurou , hromadnymi popravami, nucenymi zmizenimi , diskriminaci etnickych men?in a rozsahlym sledovanim ze strany tajne policie. Spojene staty , Evropska unie a v?t?ina statu Ligy arabskych stat? vyzvaly Asada k odstoupeni z funkce prezidenta v roce 2011 pote, co na?idil nasilne potla?eni Arabskeho jara , co? vedlo k vypuknuti ob?anske valky v Syrii . V teto valce zahynulo p?ibli?n? 580 000 lidi, z toho minimaln? 306 000 civilist?, p?i?em? vice ne? 90 % civilnich ob?ti maji na sv?domi proasadovske jednotky. [4] [5] Valka take vyhnala z domov? 14 milion? Sy?an?, z nich? vice ne? polovina je uprchliky, co? zp?sobilo nejv?t?i uprchlickou krizi na sv?t?. Dal?ich 154 000 civilist? nucen? zmizelo ?i bylo svevoln? zadr?eno; vice ne? 135 000 osob bylo mu?eno, v?zn?no nebo zem?elo ve vladnich vazebnich st?ediscich. [6] [7]

Osobni ?ivot a vzd?lani [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se jako druhorozeny syn, co? ho vylu?ovalo z asadovskych dynastickych pravidel d?d?ni. Proto mohl studovat. Ba?ar Hafiz al-Asad vystudoval na univerzit? v Dama?ku a na Western Eye Hospital v Londyn? leka?stvi a stal se o?nim leka?em. Za?al karieru oftalmologa, v Londyn? se seznamil s Londy?ankou syrskeho p?vodu Asmou al-Akhras . Po ne??astne dopravni nehod? [8] roku 1994 , ve ktere p?i?el jeho star?i bratr Basil al-Asad o ?ivot, se navratil do Syrie , z rozhodnuti otce se stal jeho vybranym nastupcem. Absolvoval vojenskou akademii v Homsu . [9]

Se ?enou Asmou maji t?i d?ti.

Politicka kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Po smrti jeho otce na srde?ni infarkt 10. ?ervna 2000 byl v ustav? Syrske republiky zm?n?n minimalni v?k na kandidaturu do prezidentskeho k?esla, tak?e se mohl ve svych 34 letech stat otcovym naslednikem. O m?sic pozd?ji 10. ?ervence 2000 byl oficialn? zvolen v referendu 97,29 % hlas? prezidentem. V roce 2005 se musel s armadou stahnout z okupovaneho uzemi Libanonu po propuknuti tzv. libanonske cedrove revoluce.

S Ba?arovym nastupem k moci byly spojovany nad?je na uvoln?ni a reformu syrskeho re?imu strany BAAS, ktera je v Syrii u moci od roku 1963. Hovo?ilo se dokonce o tzv. dama?skem jaru. Kratke obdobi reforem z roku 2000 v?ak prom?nu re?imu zevnit? nakonec nep?ineslo.

Forma vlady, kterou stavi Ba?ar al-Asad, je dnes politology pova?ovana za autorita?sky re?im . Asad vlastni re?im popisuje jako sekularni, nicmen? pozorovatele a zahrani?ni experti popisuji, ?e u moci se dr?i etnickymi a sekta?skymi tlaky. [10] [11] A?koli byl d?ive Asad vid?n jako mistni a mezinarodni, tedy mezi arabskymi staty vyjime?nym, [12] o?ekavani odbornik? nenaplnil, kdy? tvrd? zasahl (a vojensky oblehal) podporovatele Arabskeho jara , ?im? zp?sobil konflikt dnes znamy jako syrska ob?anska valka . Syrska opozice, EU, Spojene staty a v?t?ina statu Arabske ligy vyzvaly Asada k rezignaci. [13] [14] B?hem syrske ob?anske valky byl Asad obvin?n z vale?nych zlo?in? a zlo?in? proti lidskosti organizaci OSN . [15]

V roce 2007 byl zvolen je?t? jednou na dal?i sedmilete obdobi. Asad se hlasi k nabo?enskemu sm?ru alavit? . Od roku 2011 je ter?em mezinarodni kritiky v souvislosti s jeho bojem proti rebel?m v syrske ob?anske valce , ktera stale trva (2022). V roce 2013 byl jeho re?im obvin?n vladami n?kterych ?lenskych stat? OSN ze zneu?iti mezinarodn? zakazanych chemickych zbrani, jejich pou?iti v?ak nebylo dosud prokazano.

Koncem dubna 2014 Asad ohlasil svou kandidaturu v prezidentskych volbach. Byly to po desetiletich prvni prezidentske volby s vice kandidaty. Tyto volby vyhral a 16. ?ervence 2014 slo?il v dama?skem palaci prezidentskou p?isahu na t?eti sedmilete obdobi. Evropska unie volby pova?uje za nelegalni, spojenci Dama?ku naopak za demokraticke. [16]

Prezidentsky mandat obhajil i ve volbach konanych 26. kv?tna 2021, kdy ziskal, dle oficialnich udaj?, 95,1% hlas? p?i tem?? 79% volebni u?asti.

V listopadu roku 2023 byl na Asada vydan Francii mezinarodni zatyka? kv?li chemickemu utoku z roku 2013 ve m?st? Ghuta , na kterem se m?l udajn? podilet. Zatyka? byl rovn?? vydan na jeho bratra Mahira a dva generaly syrske armady. [17] [18]

Vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. Rami Makhlouf: The rift at the heart of Syria's ruling family . Dostupne online .
  2. GEDDES, Barbara; WRIGHT, Joseph; FRANTZ, Erica. How Dictatorships Work . [s.l.]: Cambridge University Press, 2018. Dostupne online . ISBN   978-1-316-33618-2 . DOI 10.1017/9781316336182 . S. 233.  
  3. SALADDIN, Ahmad. Totalitarian Space and the Destruction of Aura . [s.l.]: State University of New York Press, 2019. ISBN   9781438472911 . S. 144,149.  
  4. Assad, Iran, Russia committed 91% of civilian killings in Syria. Middle East Monitor [online]. 2022-06-20 [cit. 2023-11-19]. Dostupne online .  
  5. 91 percent of civilian deaths caused by Syrian regime and Russian forces: rights group. The New Arab [online]. 2022-06-19 [cit. 2023-11-19]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2023-01-05.  
  6. Record of Arbitrary Arrests. SNHR [online]. 2023-08-14 [cit. 2023-11-19]. Dostupne online .  
  7. On the 12th Anniversary of the Popular Uprising: A Total of 230,224 Civilians Documented as Dead, including 15,275 Who Died due to Torture, 154,871 Arrested and/or Forcibly Disappeared, and Roughly 14 Million Syrians Displaced. ReliefWeb [online]. 2023-03-15 [cit. 2023-11-19]. Dostupne online .  
  8. DO?KAL, Ond?ej. Current crysis in Syria. Praha : Asociace pro mezinarodni otazky, 2012. www.studentsummit.cz [online]. [cit. 2015-12-03]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2015-12-08.  
  9. Profil na E15. euro.e15.cz [online]. [cit. 2013-02-05]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu .  
  10. Flight of Icarus? The PYD’s Precarious Rise in Syria. www.crisisgroup.org . International Crisis Group, May 8, 2014, s. 23. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-02-20.  
  11. MEUSE, Alison. Syria's Minorities: Caught Between Sword Of ISIS And Wrath of Assad [online]. NPR, 18 April 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupne online .  
  12. Syria's Assad tightens grip after four years of war. www.dailymail.co.uk . The Daily Mail, 12 April 2015. Dostupne online [cit. 12 March 2015].  
  13. Bassem Mroue. Bashar Assad Resignation Called For By Syria Sit-In Activists. www.huffingtonpost.com . The Huffington Post , 18 April 2011. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 12 May 2011.  
  14. Arab League to offer 'safe exit' if Assad resigns. www.cnn.com . CNN.com, 23 July 2012. Dostupne online [cit. 13 March 2015].  
  15. UN implicates Bashar al-Assad in Syria war crimes. www.bbc.co.uk . BBC News, 2 December 2013. Dostupne online [cit. 13 March 2015].  
  16. http://www.rozhlas.cz/zpravy/blizkyvychod/_zprava/prezidentske-volby-v-syrii-drtive-vyhral-soucasny-prezident-basar-asad--1358684
  17. ?TK, iDNES cz. Francie vydala mezinarodni zatyka? na Asada za chemicky utok z roku 2013. iDNES.cz [online]. 2023-11-15 [cit. 2023-11-15]. Dostupne online .  
  18. Francie vydala mezinarodni zatyka? na syrskeho prezidenta Asada. M?l mit podil na chemickem utoku. iROZHLAS [online]. ?esky rozhlas , 2023-11-15 [cit. 2023-11-15]. Dostupne online .  
  19. Legion d’honneur, enquete sur un systeme opaque. Le Monde.fr . 2017-06-06. Dostupne online [cit. 2020-08-10]. (francouzsky)  
  20. PEREZ-PENA, Richard. A French Honor Not Always for the Honorable; Assad Returns His. The New York Times . 2018-04-20. Dostupne online [cit. 2020-08-10]. ISSN 0362-4331 . (anglicky)  
  21. zakon.rada.gov.ua [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupne online . (ukrajinsky)  
  22. Врученный Кучмой Асаду орден аннулировать невозможно - Банковая. news.bigmir.net [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupne online . (rusky)  
  23. SYRIA-ASSAD-BOURBON. www.mediafaxfoto.ro [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupne online .  
  24. ???? ???? ???????? ???? ?????? ?????? ???? ???? ?????? ?? ??? ???????? ???? ???? ???????. ???? ????? [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupne online . (arabsky)  
  25. Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2020-09-17]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu .  
  26. ????? ??????? ??????? ????? ?????? ??? ????? ??????? ?? ???????? ???????? ???????? ??? ???? ?????????. ????? ?????? [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupne online . (arabsky)  
  27. 4/17085 : CAMERA - ITER ATTO. banchedati.camera.it [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupne online .  
  28. Gaceta Oficial de la Republica Bolivariana de Venezuela . 2010-6-28, s. 377480. Dostupne online . (?pan?lsky)  
  29. EBC. memoria.ebc.com.br [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupne online . (portugalsky)  
  30. Bancada na Camara dos Deputados [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2018-04-29. (portugalsky)  
  31. President Michel Suleiman hosts Syrian President Bashar al-Assad and Saudi King Abdullah bin Abdel Aziz | The Marada News. web.archive.org [online]. 2014-04-29 [cit. 2020-08-10]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2014-04-29. (anglicky)  
  32. Iran Awards Syrian Leader Highest Medal of Honor. web.archive.org [online]. 2014-04-29 [cit. 2020-08-10]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2014-04-29.  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • LESCH, David W. The new lion of Damascus: Bashar al-Asad and modern Syria . New Haven: Yale University Press, 2005. Dostupne online . ISBN   0300109911 . (anglicky)  
  • BRUNSWIG, Muriel. Syrien . Bielefeld: Reise Know-How Verlag P. Rump, 2000. ISBN   3894168293 . (n?mecky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]