Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Sekvence video snimk? sestavajici ze dvou kli?ovych snimk?, jednoho P-snimku a jednoho B-snimku
V kontextu
komprese
videa
se rozli?uje n?kolik
typ? snimk?
(obraz?,
frames
).
Vztahu mezi sousednimi snimky se vyu?iva p?i kompresi videa, kde se kodovany snimek popisuje jako rozdil v??i snimku jinemu, nap?. p?edchozimu. Tim se ?et?i mno?stvi datoveho prostoru. S ohledem na tuto skute?nost se komprimovane snimky d?li na
kli?ove
a
nekli?ove
. Jako kli?ovy snimek (
keyframe
) se ozna?uje takovy snimek, ktery je kodovan nezavisle na snimcich okolnich. Naproti tomu nekli?ovy (rozdilovy,
delta frame
) snimek je takovy, ktery k dekodovani pot?ebuje je?t? snimky jine. Zp?sob, jakym se zapisuji rozdily oproti okolnim snimk?m, je zale?itosti konkretniho
kodeku
. Nap?iklad standardy
MPEG
pou?ivaji k tomuto popisu
pohybovych vektor?
.
V terminologii standard? MPEG se kli?ovy snimek ozna?uje jako
I-snimek
(
I-frame
) a nekli?ovy bu?to jako
P-snimek
(
P-frame
) nebo
B-snimek
(
B-frame
). P-snimek popisuje rozdil v??i n?kteremu p?edchozimu snimku (nemusi to nutn? byt p?imo p?edchazejici snimek). U B-snimku existuje mo?nost zvolit, zda se dany blok koduje proti p?edchozimu nebo budoucimu snimku ?i jejich pr?m?ru.
Pou?iti nekli?ovych snimk? se sebou nese odpovidajici vypo?etni a
pam??ove
naroky. V p?ipad? pou?iti B-snimk? jsou tyto v datovem toku p?edchazeny svymi referen?nimi snimky. Tomu se ?ika zm?na po?adi (
reordering
) snimk?. P?i pou?iti nekli?ovych snimk? musi dekoder udr?ovat ve sve pam?ti snimky, ktere jsou pro dekodovani dale p?ichozich snimk? zapot?ebi. P?i p?esunech ve videu (skok na ur?itou ?asovou pozici) musi p?ehrava? nejprve nalezt nejbli??i p?edchazejici kli?ovy snimek a pak od n?j postupn? dekodovat dal?i snimky a? ke snimku, na ktery ma sko?it.
