Bucker Bu 181
Bucker Bu 181
Ur?eni	cvi?ny letoun
P?vod	nacisticke N?mecko
Vyrobce	Bucker Flugzeugbau
?efkonstrukter	Carl Clemens Bucker, Anders J. Andersson
Prvni let	unor 1939
Za?azeno	1939
U?ivatel	Luftwaffe ?vycarsko , Jugoslavie , Ma?arsko
Vyrobeno kus?	3400 ks
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Bucker Bu 181 Bestmann byl n?mecky dvoumistny jednomotorovy dolnoplo?ny cvi?ny letoun z obdobi druhe sv?tove valky .

Vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Letoun Bu 181 byl pokra?ovanim ?ady zapo?ate dvojplo?nikem Bucker Bu 131 . Prvni prototyp ( imatrikulace D-ERBV) tentokrate jednoplo?neho stroje byl zaletan v unoru 1939 . K?idlo letounu a ocasni plochy m?ly d?ev?nou konstrukci pota?enou p?ekli?kou a platnem. Letoun m?l pevny podvozek s ostruhovym kolem. Seriov? se Bu 181 A za?al vyrab?t koncem roku 1939.

Verze Bu 181 B obdr?ela zv?t?enou SOP , pozm?n?nou kapota? motoru a upravene zaskleni kabiny .

Celkem bylo do kv?tna 1945 vyrobeno 5900 kus? v mate?ske tovarn? v Rangsdorfu u Berlina a dal?ich 708 kus? ve firm? Fokker v Amsterdamu , v?etn? ?aste?n? modifikovanych Bu 181 D . Od roku 1942 pak b??ela produkce tohoto letounu i u Zlinske letecke a.s. v Otrokovicich.

Nasazeni [ editovat | editovat zdroj ]

Bestmanny slou?ily v Luftwaffe od podzimu 1939 p?eva?n? v pilotnich ?kolach, nap?. v FFS A/B 23 v Kaufbeurenu , FFS A/B 112 v Langenlebenu, FFS A/B 32 v Pardubicich a FFS A/B 115 ve Welsu. Jako spojovaci a dopravni je pou?ivaly take ?taby mnoha opera?nich jednotek Luftwaffe.

Na ja?e 1945 byly zkou?eny tyto letouny v boji proti tank?m. N?kolik stroj? bylo upraveno na to, aby mohly nest ?ty?i kusy pance?ovych p?sti Panzerfaust 100 umist?nych po jedne na pylonech na horni a spodni stran? k?idla. Takto vybavena 3. Panzerjagdstaffel operovala velmi kratce (od konce dubna do 4. kv?tna) proti americkym tankovym jednotkam.

Vyroba ve ?vedsku [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1944-46 se letouny Bucker Bu 181 vyrab?ly ve ?vedsku , kde firma AB Hagglund vyprodukovala pro Flygvapnet 125 kus? pod ozna?enim Sk 25 .

Vyroba v ?eskoslovensku [ editovat | editovat zdroj ]

Po ukon?eni druhe sv?tove valky se letouny za?aly vyrab?t i v ?eskoslovensku ve firm? Moravan Otrokovice (tehdy Zlinske letecke zavody). ^[1] Bylo zde vyrobeno 465 letoun?, z toho v roce 1946 72 kus? typu Z-181/C-6 (Hirth 504), v letech 1947-1948 79 kus? typu Z-281/C-206 (77 kW ?ty?valcovy invertni motor Toma 4 ) a v letech 1948-1949 314 kus? typu Z-381/C-106 (77 kW ?ty?valcovy ?adovy motor Walter Minor 4-III ) pro vojenske i civilni u?ivatele. Stroje ozna?ene jako C-6/C-106/C-206 byly ur?eny pro vojenske letectvo ?eskoslovenske armady . Pat?ily do vyzbroje leteckych u?ili??, kde byly vyu?ivany pro zakladni i pokra?ovaci vycvik, k nacviku navigace a k nacviku no?niho letani. Stroje byly i exportn? usp??ne, celkem 154 stroj? bylo dodavano do Belgie, Rumunska (59 stroj?), Ma?arska, Jugoslavie a do Egypta. Dodavka letounu Z-381 v lednu 1948 do Jugoslavie byla prvnim ?eskoslovenskym exportem po druhe sv?tove valce . V ?eskoslovenskych aeroklubech byly pou?ivany jako vle?ne stroje, jako? i pro zakladni a pokra?ovaci vycvik. ^[2]

Vyroba v Egypt? [ editovat | editovat zdroj ]

V 50. letech byla licence letounu Zlin Z-381 prodana do Egypta . Firma Egyptian Heliopolis Aircraft Works tyto stroje pod nazvem Gomhouria (????????? arabsky ?Republika“ ) produkovala pro pot?eby egyptskeho letectva i dal?ich arabskych zemi do roku 1954 . Stroje s pohonnymi jednotkami Walter Minor 4-III nesly ozna?eni Gomhouria, letouny s instalovanym motorem Continental C-145 pak Gomhouria 2

Specifikace [ editovat | editovat zdroj ]

Udaje dle ^[3]

Technicke udaje [ editovat | editovat zdroj ]

• Osadka:
• Rozp?ti: 10,60 m
• Delka: 7,85 m
• Vy?ka: 2,06 m
• Nosna plocha: 13,50 m²
• Hmotnost prazdneho letounu: 475 kg
• Vzletova hmotnost: 765 kg
• Pohonna jednotka: 1× vzduchem chlazeny invertni ?ty?valcovy ?adovy motor Hirth HM-504A
• Vykon: 77 kW (105 k)

Vykony [ editovat | editovat zdroj ]

• Maximalni rychlost: 210 km/h
• Cestovni rychlost: 200 km/h
• Vystup do 1000 m: 5,3 min
• Dostup: 5000 m
• Dolet: 850 km

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe ?ast 1 . Hostomice: Intermodel, 1997. 240 s. ISBN   80-901976-2-0 .  
• GENF, S. A. Encyklopedie letadel . 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN   80-85711-35-4 . S. 250.  
• NICCOLI, Riccardo. Letadla Nejvyznamn?j?i sou?asne i historicke typy . Praha: Ikar, 2001. 224 s. ISBN   80-242-0651-x .  
• ?OREL, Vaclav; VELC, Jaroslav. Letadla ?eskoslovenskych pilot? I . 1. vyd. Praha: Albatros, 1979.  
• KOLMAN, Petr. Zlin Z-381. Letectvi a kosmonautika . ?ijen 2007, ro?. 83., ?is. 10, s. 80?83. ISSN 0024-1156 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Bucker Bu 181 na Wikimedia Commons
• (anglicky) Kamufla?e letounu Bucker Bu 181 Bestmann Archivovano 7. 3. 2016 na Wayback Machine .
• (anglicky) Fotogalerie Bucker Bu 181 Bestmann

Letadla ?vedskeho letectva po roce 1945
Stihaci a viceu?elove bojove letouny	A/J 21 ? A/J 21R ? J 22 ? J/S 26 ? A/J 28 ? A/J/S 29 ? J 30 ? J/S 31 ? A/J/S 32 ? J 33 ? J 34 ? J/S 35 ? AJ/AJS/JA/SF 37 ? JAS 39
Pozorovaci a pr?zkumne letouny	S 14 ? Fpl 51 * ? Fpl 53 * ? Fpl 54 * ? Fpl 61 * ? SH 89 ? S 100 ? S 102
Dopravni a transportni letouny	Tp 24 ? Tp 45 ? Tp 46 ? Tp 47 ? Tp 52 ‡ ? Tp 53 ? Tp 54 ? Tp 55 ? Tp 78 ? Tp 79 ? Tp 80 ? Tp 81 ? Tp 82 ‡ ? Tp 83 ? Tp 84 ? Tp 85 ‡ ? Tp 86 ? Tp 87 ? Tp 88 ? Tp 89 ? Tp 91 ? Tp 100 ? Tp 101 ? Tp 102 ? Tp 103
Vrtulniky	Hkp 1 ? Hkp 2 ? Hkp 3A*/B/C† ? Hkp 4A/B†/C†/D† ? Hkp 5A */ B ? Hkp 6A*/B†/C ? Hkp 9A*/B ? Hkp 10 ? Hkp 11 ? Hkp 14 ? Hkp 15 ? Hkp 16
Cvi?na letadla	Sk 15 ? Sk 16 ? Sk 25 ? Sk 28 ? Sk 40 ? Sk 50 ? Sk 60 ? Sk 61
Bezpilotni letadla	UAV 01 ? UAV 02 ? UAV 03 ? UAV 04 ? UAV 05A / UAV 05B
Experimentalni letadla a prototypy	Saab 201 ? Saab 210
Poznamky: * ? typ slou?il u jednotek armadniho letectva. † ? typ slou?il u namo?niho letectva. ‡ ? kryci ozna?eni letounu elektronickeho pr?zkumu