Bela Bartok
Narozeni	25. b?ezna 1881 Nagyszentmiklos, dne?ni Sannicolau Mare
Umrti	26. za?i 1945 (ve v?ku 64 let) New York
P?i?ina umrti	leukemie
Misto poh?beni	Ferncliff Cemetery (1945?1988) H?bitov Farkasreti (od 1988)
Narodnost	ma?arska
Alma mater	Hudebni akademie Ference Liszta (1899?1903) Gymnazium (Bratislava, Grosslingova 18)
Povolani	hudebni skladatel, klavirista, etnomuzikolog
Rodi?e	Bela Bartok a Paula Voit
Man?el(ka)	Marta Ziegler (1909?1923) Ditta Pasztory-Bartok (1923?1945)
D?ti	Peter Bartok Bela Bartok
P?ibuzni	Ervin Voit (bratranec)
Vyznamna dila	Modrovous?v hrad Smy?covy kvartet ?. 2 Smy?covy kvartet ?. 1 Sonata pro dva klaviry a bici nastroje Music for Strings, Percussion and Celesta … vice na Wikidatech
Ocen?ni	ryti? ?adu ?estne legie (1930) Kossuthova cena (1948) Grammy Trustees Award (1984)
Webova stranka	www .bartok .hu
multimedialni obsah na  Commons
citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Bela Bartok , celym jmenem Bela Viktor Janos Bartok , ( 25. b?ezna 1881 Nagyszentmiklos ? 26. za?i 1945 New York ) byl sv?tov? prosluly ma?arsky hudebni skladatel 20. stoleti . Sv?tovy vyznam ziskal nejen jako skladatel, ale zarove? jako vyborny klavirista a uznavany hudebni v?dec. Od roku 1940 ?il v exilu v USA. Spole?n? s  Leo?em Jana?kem a Zoltanem Kodalyem pat?i ke skladatel?m, jejich? vyraznym zdrojem inspirace byla lidova hudba .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Bela Bartok se narodil v rodin? Bely Bartoka star?iho, ?editele hospoda?ske ?koly a hudebniho nad?ence, a jeho man?elky slovenskeho p?vodu Pauly Voit, u?itelky obecne ?koly. Otec zem?el, kdy? bylo Belovi sedm let. Pote se o Belu a jeho mlad?i sestru starala matka. P?est?hovali se do Nagysz?l?su . Bela za?al velmi brzy projevovat hudebni nadani a ve v?ku 11 let zde napsal a ve?ejn? provedl svou skladbu Tok Dunaje (A Duna folyasa). V d?tstvi m?l velke zdravotni problemy. Do ?koly za?al proto chodit pozd?ji a i jeho studium na gymnaziu ve Velkem Varadinu (Nagyvarad) muselo byt proto p?eru?eno.

Rodina se p?est?hovala do Pressburgu ( Bratislava ), kde Bela dokon?il druhou t?idu gymnazia. Matka sama p?evzala jeho vyuku hry na klavir, a vyuku harmonie mu za?idila u  Laszo Erkela . Kratce nato se p?est?hovali do Beszterce , kde byla silna n?mecka komunita. Zde m?l Bela problemy s n?m?inou a take zde nena?el ?adneho u?itele klaviru. V roce 1894 se vratili do Pressburgu (Bratislavy), proto?e zde Belova matka op?t na?la misto u?itelky. Zde se Bartok zdokonaloval ve h?e na klavir op?t u  Laszlo Erkela . Studoval Brahmsovy a Beethovenovy skladby a sam napsal ?adu skladeb, p?edev?im pro klavir.

V roce 1898 mu bylo nabidnuto stipendium na konzervato?i ve Vidni, ale nakonec, po maturit?, v letech 1899?1903, studoval na hudebni akademii (Zeneakademia) v  Budape?ti ; hru na klavir studoval u  Istvana Thomana , v kompozici byl ?akem Hanse Koesslera . Po odmlce se vratil ke komponovani. Obdiv k  Lisztovi , p?iklad Straussovy symfonicke basn? ?ivot hrdin?v, a snaha komponovat v narodnim stylu vedly ke vzniku symfonicke basn? Kossuth . Ta byla provedena nejprve v Budape?ti, ale take v Manchesteru, kde orchestr ?idil Hans Richter .

Dosp?lost [ editovat | editovat zdroj ]

Po ukon?eni akademie za?al Bartok jako koncertni pianista. B?hem sveho ?ivota Bartok vystupoval na 630 koncertech ve 22 zemich. V roce 1907 se stal u?itelem klaviru na Budape??ske akademii. Zde pracoval dele ne? dvacet p?t let. Jeho nejvyznamn?j?i p?isp?vky k pedagogice byly u?ebni edice, ktere vytvo?il z d?l Bacha, Haydna, Mozarta a Beethovena a skladby, ktere slo?il pro d?ti.

V prosinci 1904 dokon?il Bartok v Bratislav? "lisztovskou" Rapsodii pro klavir a orchestr op. 1. Kdy? poznal, ?e ?ma?arske pisn?, myln? pokladane za lidove, jsou ve skute?nosti vice ?i men? trivialnimi prostonarodnimi pisn?mi um?lymi…“, zahajil v roce 1905 spolu se Zoltanem Kodalym po ma?arskem venkov? sb?r lidove hudby (3700 zapis?). Pozd?ji, ze srovnavacich d?vod?, sbiral i pisn? slovenske (3200), ^{[pozn. 1]} rumunske (3500); tiskem vydany v roce 1967, ale i  arabske (65 z roku 1913), turecke (89 z roku 1935), ukrajinske , vala?ske , aj. Stal se v tomto oboru sv?tov? uznavanou autoritou, jeho studie vy?ly v ?ad? zemi. Ze starobylych tonalnich a rytmickych struktur vychodoevropskeho folkloru ?erpal podn?ty pro svou vlastni skladatelskou tvorbu, kterou se cht?l vymanit z tradi?nich kli?e dur ? molloveho systemu. Povzbuzenim mu bylo i poznani d?l Debussyho , rovn?? uplat?ujiciho ve svych skladbach p?ti- a celotonove toniny .

Stylova prom?na se uskute?nila nejprve v  klavirni tvorb? ( 14 bagatel, Dva rumunske tance aj.); dodate?nou instrumentaci vznikl z ?asti t?chto skladeb cyklus Obrazky z Ma?arska (1931). Klavirni Allegro barbaro (1911) ?okovalo svymi harmoniemi a udernymi rytmy . Baladicky lad?na, jednoaktova opera Modrovous?v hrad (1911) se, jako v?echny Bartokovy jevi?tni skladby, vypo?adava v symbolicke rovin? s problemem osam?losti mu?e, a s jeho konfliktnim vztahem k ?en? a krutemu sv?tu; rozviji lohengrinovsky motiv otazek, je? nema ?ena mu?i klast. V teto linii pokra?uje i jednoaktova tane?ni hra D?ev?ny princ (1917), a jednoaktova pantomima Podivuhodny mandarin (1919, neusp??na jevi?tni premiera v Kolin? nad Rynem (1926), definitivni verze (1931). Toto vrcholne dilo, vyjad?ujici v dynamicke gradaci ?ivotodarnou silu milostneho citu, tragicky ni?eneho nelidskou spole?nosti, sm?lo byt v Ma?arsku provedeno a? po roce 1945, pln? um?lecky rehabilitovano bylo teprve v roce 1956.

V udobi Ma?arske republiky rad ( 1919 ) tvo?il Bartok, spolu s Kodalym a  Ernem Dohnanyim (ma?arsky klavirista, skladatel a dirigent), jeji Hudebni direktorium (komisi). Aby unikl domacim utok?m, vy?adal si Bartok v r. 1920 na hudebni akademii, na ni? od roku 1907 vyu?oval h?e na klavir, dovolenou a podnikal ?etna zahrani?ni turne, jako klavirista, ktery na nich s ohlasem uvad?l vlastni skladby (v  ?eskoslovensku v letech 1925 , 1927 , 1929 , 1930 ).

V roce 1923 vznikla k 50. vyro?i spojeni Budape?ti (z Budy a Pe?ti) Tane?ni suita , je? teprve provedenim ?eskou filharmonii, za ?izeni Vaclava Talicha , na pra?skem festivalu Mezinarodni spole?nosti pro soudobou hudbu, v kv?tnu 1925, obratila k Bartokovi pozornost sv?tove ve?ejnosti. V ?ijnu 1927 hral Bartok v  Praze s  ?eskou filharmonii sv?j 1. klavirni koncert (1926). V roce 1928 koncertoval a p?edna?el v  USA , v roce 1929 v  SSSR .

V roce 1934 zanechal Bartok sve pedagogicke ?innosti na hudebni akademii, a jako pracovnik akademie v?d se v?noval p?iprav? edice ma?arskych lidovych pisni. Objevy novych mo?nosti hudebniho zvuku p?inesla skladba Hudba pro smy?ce, bici nastroje a celestu (1936) a  Sonata pro dva klaviry a bici nastroje (1937). Klasicky vyrovnany 2. houslovy koncert (1938) a mu?ne Divertimento pro smy?covy orchestr (1939) uzav?ely Bartokovu evropskou tvorbu. V ?ijnu 1940 opustil zfa?izovane Ma?arsko a odjel do New Yorku , kde se na univerzit? ujal zpracovani sbirky jihoslovanskych lidovych melodii. Ochromen nemoci (leukemie), dovr?il sve dilo Sonatou pro solove housle (1944 na objednavku Yehudi Menuhina ), 3. klavirnim koncertem (1945), a zvla?t? my?lenkov? hlubokym, a sou?asn? virtuoznim Koncertem pro orchestr (1943). Cennou slo?kou Bartokova dila je ?est smy?covych kvartet (1919?39) a novatorsky pojate klavirni cykly pedagogickeho zam??eni ( Pro d?ti , 1909; Mikrokosmos , 1926?39; Sonatina , 1915 aj.).

Jako intelektualn? mimo?adn? vybaveny autor dokazal Bartok slou?it mno?stvi r?znorodych prvk? v osobity styl, nesouci i silny naboj emocionalni. Pro sv?j vyzkum slovenskych a rumunskych pisni, pro antifa?isticky postoj a pokrokovou um?leckou orientaci byl ?astym ter?em utok? horthyovskych nacionalist?. Jeho sbirka slovenskych lidovych pisni vychazi od 1959 v Bratislav?, kde ty? rok vy?el vybor z jeho studii, Postrehy a nazory .

Rodina [ editovat | editovat zdroj ]

Bela Bartok se v roce 1909 o?enil s Martou Zieglerovou. V roce 1910 se jim narodil syn, Bela ml. V roce 1911 sve madi?ke man?elce dedikoval svou jedinou operu Modrovous?v hrad ^[2] .

Bartok nebyl konven?n? nabo?ensky, ?byl milovnikem p?irody, v?dy zmi?oval zazra?ny ?ad p?irody s velkou uctou“. P?iroda byla take jeho koni?kem. Sbiral vzorky rostliny, mineraly a zejmena hmyz. Jeho syn Bela ml. pozd?ji napsal, ?e jeho otec se formaln? p?ipojil k  unitarismu ?p?edev?im proto, ?e ho pova?oval za svobodnou, nejlid?t?j?i viru“.

V roce 1923 se man?ele rozvedli. Bartok se pote o?enil s klaviristkou Dittou Pasztoryovou. V roce 1924 se jim narodil syn Peter. Pro Peterovy hodiny hudby za?al Bartok skladat ?estidilnou sbirku odstup?ovanych klavirnich skladeb, Mikrokosmos.

V roce 1940, po zhor?eni politicke situace v Ma?arsku, odplul se svou ?enou do USA . Syn Peter se k nim p?ipojil v roce 1942 a pozd?ji se stal ?lenem namo?nictva Spojenych stat?. Star?i syn z?stal v Ma?arsku. P?esto?e Bartok v roce 1945 ziskal americke ob?anstvi, pova?oval sv?j pobyt v Americe za vyhnanstvi .

Zem?el v newyorske nemocnici, za p?itomnosti man?elky a syna Petera. Nasledny ob?ad vedl reverend Laurence I. Neale, z newyorske Jednotne cirkve du?i, poh?ben byl na h?bitov? Woodlawn. Teprve v roce 1988, vzhledem k politickemu tani v Ma?arsku, mohly byt ostatky p?evezeny do Budape?ti a poh?beny tam 7. ?ervence 1988 v ramci statniho poh?bu na h?bitov? Farkasret. ^[3]

P?ehled nejvyznamn?j?ich skladeb [ editovat | editovat zdroj ]

• Velka fantasie pro klavir, 1897
• Scherzo pro orchestr, 1901
• Kossuth , symfonicka base? pro velky orchestr, 1903
• Rapsodie pro klavir a orchestr, 1904
• Scherzo pro klavir a orchestr, 1904
• Koncert pro housle a orchestr ?. 1, 1908
• Smy?covy kvartet ?. 1, 1909
• Modrovous?v hrad - opera, 1911
• D?ev?ny princ - balet, 1914
• ?ty?i kusy pro orchestr, 1921
• Smy?covy kvartet ?. 2, 1917
• Podivuhodny mandarin - pantomima, 1927
• Koncert pro klavir a orchestr ?. 1, 1926
• Smy?covy kvartet ?. 3, 1927
• Smy?covy kvartet ?. 4, 1928
• Koncert pro klavir a orchestr ?. 2, 1931
• Smy?covy kvartet ?. 5, 1934
• Mikrokosmos  : 153 skladeb pro klavir, 1926-1939
• Hudba pro strunne nastroje, celestu a bici 1936
• Koncert pro housle a orchestr ?. 2, 1938
• Smy?covy kvartet ?. 6, 1939
• Koncert pro orchestr, 1945
• Koncert pro klavir a orchestr ?. 3, 1945
• Velke mno?stvi aplikaci lidovych pisni a tanc? nejr?zn?j?i provenience

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Bela Bartok na Wikimedia Commons
• Osoba Bela Bartok ve Wikicitatech
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Bela Bartok
• Bela Bartok na projektu Musopen
• https://web.archive.org/web/20060528002845/http://www.cc.jyu.fi/~tojan/bartok/bbworks.htm
• Soumar.cz: Bela Bartok ?lanek od Milo?e Navratila
• (ma?arsky) (anglicky) Bela Bartok: Hungarian Folk Songs (Complete Collection) Online publication
• Voln? p?istupne partitury d?l od B. Bartoka v projektu IMSLP