Aztecky trojspolek
?xc?n Tlaht?l?y?n
znak
|
|
Geografie
Vrcholna rozloha Aztecke ?i?e k roku
1519
|
|
|
|
|
Rozloha
|
|
Nejvy??i bod
|
|
| Obyvatelstvo
|
Po?et obyvatel
|
|
Narodnostni slo?eni
|
|
|
|
|
|
|
|
| Statni utvar
|
|
|
|
|
|
|
Vznik
|
|
Zanik
|
|
| Statni utvary a uzemi
|
| P?edchazejici
|
Nasledujici
|
|
Aztecka ?i?e
, p?esn?ji
Aztecky trojspolek
(
nahuatl
?xc?n Tlaht?l?y?n
), byl statni utvar
p?edkolumbovske
Ameriky
, ktery se rozkladal na uzemi
Mezoameriky
(dne?niho
Mexika
), respektive
konfederace
t?i m?stskych stat?
Mexico-Tenochtitlanu
,
Texcoca
a
Tlacopanu
. B?hem jeho vlady do?lo ke stavb? zna?neho mno?stvi
m?st
, ve kterych se do dne?nich dn? zachovalo velke mno?stvi pamatek (nap?.
pyramidove
chramy
apod.), dnes skrytych ?aste?n? v d?ungli. ?i?e byla v
16. stoleti
rozvracena
?pan?lskymi
dobyvateli
a jejich
indianskymi
spojenci, ktere vedl
Hernan Cortes
.
Aztecka ?i?e vznikla spojenim t?i
m?stskych stat?
Tenochtitlanu
,
Texcoca
a
Tlacopanu
do
konfederace
, je? byla vytvo?ena roku
1428
po vit?zne valce proti m?stskemu statu
Azcapotzalco
, po ni?
Teno?kove
ziskali rozhodujici vojensky a politicky vliv. Nasledn? se Tenochtitlan stal hlavnim m?stem konfederace ? tzv. Azteckeho trojspolku.
Panovnik
Itzcoatl
zahajil vojenske vyboje, provedl administrativni reformy a uspo?adal nabo?enskou hierarchii. Za jeho nastupc?
Motecuhzomy I.
,
Axayacatla
,
Tizoca
a
Ahuitzotla
pokra?ovala uzemni expanze a do konce
15. stoleti
byla podrobena v?t?ina kmen? st?edniho a ji?niho Mexika. Panovnik m?l dominantni p?ijmy.
[1]
Mapa provincii Aztecke ?i?e (zelena) a okolnich stat? v roce
1519
Na za?atku
16. stoleti
, za vlady
Motecuhzomy II.
, dosahla aztecka ?i?e vrcholu sve moci, kdy? se stala jedinou dominantni silou
St?edni Ameriky
. Nejednalo se v?ak o uceleny statni utvar, ale nasilim udr?ovany m?stsky supersvaz, v jeho? ramci jadro ?i?e ekonomicky vysavalo silou podrobene vazalske m?stske staty na okraji a odvad?lo jejich obyvatele k ritualnimu ob?tovani boh?m. Ob?tovani bylo pravidelnou zale?itosti a po?et ob?ti mohl dosahovat a? n?kolik desitek tisic ro?n?. Nej?ast?ji bylo ob?tem za ?iva vyjimano srdce. Za u?elem pravidelnych ritualnich ob?ti existoval take ob?tni kalenda?.
Vedle toho si stale udr?oval nezavislost svaz m?st nazyvany
Tlaxcala
, ktery ov?em serie pora?ek z p?elomu 15. a
16. stoleti
velmi oslabila a izolovala a jeho osud se ji? zdal v dob? p?ichodu ?pan?l? zpe?et?n. Tato situace napomohla
Hernanu Cortesovi
p?i dobyvani aztecke ?i?e v letech
1519
?
1521
, nebo? jej podpo?ila jak Tlaxcala, tak ?ada azteckych vazal?, kte?i vyu?ili prvni p?ile?itost povstat proti nenavid?nym vladc?m. P?i rozhodujicim utoku na
Tenochtitlan
v let?
1521
tak byla mala Cortesova armada podporovana vice ne? 100 tisici bojovniky Tlaxcaly a dal?ich domorodych m?stskych stat?. Aztecka ?i?e se pote rozpadla. Posledni aztecky panovnik
Cuauhtemoc
(
1520
?
1521
) marn? usiloval o obnoveni ?i?e a vyhnani ?pan?lskych dobyvatel?.
- Tenoch
(legendarni) ? Penca de Nopal ? List Nopalu (kaktusu)
- Acamapichtli
(1376?1395) ? Pu?ado de Ca?as ? Hrst T?tiny
- Huitzilihuitl
(1395?1417) ? Fiesta del Colibri ? Svatek Kolib?ika
- Chimalpopoca
(1417?1427) ? Escudo Humeante ? Dymajici ?tit
- Itzcoatl
(1427?1440) ? Serpiente de Obsidiana ? Pazourkovy Had
- Motecuhzoma Ilhuicamina I.
(1440?1469) ? Nuestro Se?or Enojado, Flechador de Nube, Cielo ? Na? Rozliceny Pan, Nebesky Lukost?elec
- Axayacatl
(1469?1481) ? Rostro de Agua ? Tva? Vody
- Tizoc
(1481?1486)? Lugar de Gises ? Misto P?ny
- Ahuitzotl
(1486?1502) ? Ardilla de Agua ? Vodni Veverka(nutrie)
- Motecuhzoma II.
(1502?1520) ? Nuestro Se?or Enojado, Ultimo Hijo ? Na? Rozliceny Pan, Nejmlad?i Syn
- Cuitlahuac
(1520) ? Dueno de excremento ? Vlastnik vykal?
- Cuauhtemoc
(1520?1521) ? Aguila que Desciende ? Klesajici Orel (padly, sestupujici)
Tlahuizcalpantecuhtli ? b?h planety
Venu?e
byl pova?ovan za nebezpe?neho a zleho boha
Aztecky ritualni n??
Aztekove provad?li lidske ob?ti pro boha
Huitzilopochtli
ka?dy den p?i vychodu slunce
- Centeotl
? b?h
kuku?ice
.
- Coatlicue
?
Hadi suknice
, bohyn? zem?. Tzv. ?kv?tinove valky“ ? xochiyaoyotl ? byly vedeny k ziskani
zajatc?
, kte?i byli
ob?tovani
teto bohyni.
- Huitzilopochtli
?
Modry mocny ptak po levici
, hlavni aztecky b?h a b?h
valky
, ktery ?ada
lidske ob?ti
.
- Mayahuel
?
Agave
, bohyn?
pulque
, alkoholu z kva?ene kuku?ice.
- Mictlantecuchtli
? b?h
podsv?ti
, p?es tohoto boha vchazely
du?e
zem?elych do podsv?ti.
- Ometecuhtli
?
Dvoji pan
(viz ni?e).
- Omecihuatl
?
Dvoji ?ena
? Dvoji pan a Dvoji ?ena byl man?elsky par p?vodnich bo?stev, tv?rc? pozd?j?ich bo?stev a lidi.
- Quetzalcoatl
?
Ope?eny had
, p?esn?ji
Vzacny b?h
? stare toltecke bo?stvo.
- Tezcatlipoca
?
Kou?ici zrcadlo
, aztecky b?h slunce
tolteckeho
p?vodu, st?idav? vlidny a st?idav? kruty. Je nep?itelem boha Quetzalcoatla.
- Tlaloc
? b?h
de?t?
, p?ina?ejici
plodnost
a vy?adujici d?tske ob?ti.
- Tlazolteotl
? bohyn?
lasky
,
bohatstvi
a
?arod?jnictvi
.
- Xipe Totec
?
Pan z k??e sta?eny
, b?h
zlatotepc?
,
zem?d?lstvi
a
mu?eni
kajicnik?
.
- Xuihtecuhtli
? b?h
ohn?
,
slunce
a
vulkan?
.
- Xochiquetzal
?
Kv?tinove pirko
,
Ope?eny Kv?t
,
Vzacny kv?t
, bohyn?
kv?tin
,
ovoce
,
?emeslnik?
,
man?elstvi
a plodnosti, rozko?e, milenc? a prostitutek.
- Xolotl
? b?h
no?ni oblohy
.
- Ehecatl
(resp. Ehecatecuhtli) ?
Pan v?tru
, ?Ten jen? p?ina?i bou?ku“.
- Huehueteotl
?
Velmi stary vzne?eny b?h
, byval ztoto??ovan s
Ometeotlem
, dale patron ohn?.
- Tonatiuh
? B?h
slunce
? uctivan zejmena v
Tezcocu
(Texcocu).
- Yiyacatecuhtli
?
Pan se ?pi?atym nosem
, b?h mexickych obchodnik?
pochtecah
, zobrazovan s pytlem na zadech.
Slune?ni kamen
, b??n? znam take jako Aztecky kalenda?
Aztekove m?li podobn? jako
Mayove
rovn??
kalenda?
dvojiho druhu, jeden 260denni zvany
Tonalpohualli
(po?et dni), resp.
Tonalamatl
(kniha dni) a dale 365denni zvany
xiuhpohualli
(vzacny po?et). Kalenda? xiuhpohualli m?l osmnact m?sic? po dvaceti dnech a p?t dn? na zav?r roku, zvanych
nemontemi
(neu?ite?ne), ktere byly pokladany za ne??astne a v t?chto dnech se nedoporu?ovalo zahajovat prace.
- Cipactli ? cocodrillo ? krokodyl
- Ehecatl ? viento ? vitr
- Calli ? casa ? d?m
- Cuetzpallin ? llagartija ? je?t?rka
- Coatl ? serpiente ? had
- Miquiztli ? muerte ? smrt
- Mazatl ? venado ? jelen
- Tochtli ? conejo ? kralik
- Gogol ? agua ? voda
- Itzcuintli ? perro ? pes
- Ozomatli ? mono ? opice
- Malinalli ? hierba ? trava
- Acatl ? ca?a ? t?tina
- Ocelotl ? jaguar ? jaguar
- Cuauhtli ? aguila ? orel
[pozn. 1]
- Cozcacuauhtli ? buitre ? sup
- Ollin ? terremoto (seizmo) ? pohyb (zem?t?eseni)
- Tecpatl ? cuchillo ? n??
- Quiahuitl ? lluvia ? de??
- Xochitl ? flor ? kv?tina
Maska azteckeho boha Tezcatlipoca
- Atlcahualo ? fin de las lluvias ? konec de???
- Tlacaxipehualiztli ? desollamiento ? stahovani (k??e z ?lov?ka)
- Tozoztontli ? peque?a velacion ? kratka hlidka
- Hueytozoztli ? gran velacion ? velka stra?
- Toxcatl ? sarta de maiz ? ???ra(nahrdelnik) z kuku?ice
- Etzalcualiztli ? comida de maiz y de frijol tierno ? jidlo z kuku?ice a fazoli(m?kkych)
- Tecuhilhuitontli ? peque?a fiesta de los se?ores ? maly svatek pan?
- Hueytecuhilhuitl ? gran fiesta de los se?ores ? velky svatek pan?
- Tlaxochimaco ? ofrenda de flores ? ob?tovani kv?tin
- Xocohuetzi ? caida de los frutos ? padani ovoce
- Gogopoaniztli ? barrida de calles ? zametani ulic
- Pachtontli ? epoca de poco heno ? obdobi, kdy je malo sena
- Hueypachtli ? epoca de mucho heno ? obdobi, kdy je mnoho sena
- Quecholli ? flamenco ? plame?ak(vzacna pera)
- Panquetzaliztli ? izamiento de banderas ? vzty?ovani vlajky
- Hueymiccailhuitl ? gran fiesta de los muertes ? velky svatek mrtvych
- Atemoztli ? cascada o caida de aguas ? vodopady nebo padani vod
- Tititl ? retraimiento ? svra?t?ly
- Izcalli ? resurgimiento ? vzk?i?eni
Prvni strana azteckeho kodexu
Mendoza
z roku
1540
s vyjevem z
aztecke (mixtecke) mytologie
jako symbolem
Tenochtitlanu
(
budouci statni znak Mexika
).
Kodex
Tovar
: Mu? ur?eny jako ob?? b?hem festivalu
Tlacaxipehualiztli
bojuje s jagua?im vale?nikem
- ↑
u 15. m?sice nepanuje shoda
- ↑
Economic relationships in Pre-Columbian Mexico show that Aztec rulers were ruthless exploiters.
phys.org
[online]. Bocconi University [cit. 2023-09-13].
Dostupne online
.
- BRENI?INOVA, Monika. Laska, zlomene srdce i stahovani z k??e. Sexualni ?ivot Aztek?.
D?jiny a sou?asnost
. 2020, ro?. XLII, ?is. 1, s. 32?35.
ISSN
0418-5129
.