Autobusove nadra?i v T?ebi?i
Autobusove nadra?i
(v jizdnich ?adech
aut.nadr.
) je
u?elova komunikace
s v?t?im po?tem
autobusovych stani
(
zastavek
) a
odbavovaci budovou
.
Neni-li
terminal
vybaven
odbavovaci (vypravni) budovou
s ur?itou mirou vybaveni pro cestujici i pracovniky dopravc? nebo je-li umist?no na
silnici
nebo
mistni komunikaci
, nazyva se takovy dopravni uzel v ?eske nebo Slovenske republice
autobusove stanovi?t?
(v jizdnich ?adech obvykle ?
aut.st.
“). V jinych statech obdobne rozli?eni neni obvykle, na Slovensku maji ob? formy (?stanica“ i ?stanovi?te“) shodnou zkratku. U n?kterych nov?j?ich autobusovych stanovi??, zejmena jsou-li integrovana s ?elezni?ni stanici ?i stanici metra, se spi?e u?iva ozna?eni ?terminal“.
Dopravni plocha autobusoveho nadra?i je obvykle odd?lena od pr?jezdnich
komunikaci
a opat?ena samostatnym vjezdem, ktery m??e i nemusi byt spole?ny s vyjezdem.
Autobusove stanovi?t? v
?astolovicich
se ?ikmym stanim
Pobli? vjezdu obvykle byva vystupni
stani
(
zastavka
), jeho? delka byva v?t?i ne? u nastupnich stani. Nastupni stani byvaji umist?na v ?ad? za sebou jednak na obvodu dopravni plochy, a zpravidla je?t? na jednom ?i n?kolika dlouhych soub??nych
nastupnich ostr?vcich
uvnit? plochy. Jednotlive zastavky (stani) jsou za sebou umist?ny bu? v
t?snem ?azeni
(tedy ve vzdalenosti delky autobusu) nebo v
polot?snem ?azeni
(v takove vzdalenosti, aby autobus mohl bez couvani vyjet ze zastavky i tehdy, je-li nasledujici zastavka take obsazena). Jednotlive nastupni ostr?vky mohou byt propojeny pomoci
p?echod? pro chodce
,
nadchodu
nebo
podchodu
.
Zabradli
by m?la usm?r?ovat pohyb osob po dopravni plo?e a chranit ?ekajici na nastupnich ostr?vcich.
N?ktera star?i autobusova nadra?i nebo autobusova stanovi?t? nemaji na jednotlivych stanich zvy?ena
nastupi?t?
, ale jsou ur?ena pro nastup z urovn? vozovky.
Na n?kterych autobusovych nadra?ich ve stisn?nych pom?rech je dopravni plocha ohrani?ena pravouhle zubovitym okrajem chodniku, p?i?em? autobus dojede k nastupnimu stani
?ikmo
, ?elem k leve stran? zubu tak, ?e p?edni dve?e autobusu jsou umist?ny nad pravou stranou zubu tvo?eneho zalomenim chodnikove hrany. P?i odjezdu tedy musi autobus couvat.
Do osmdesatych let dvacateho stoleti byvala ?eska autobusova nadra?i budovana zpravidla odd?len? od terminal? m?stske hromadne dopravy i od ?elezni?nich stanic, t?eba?e pokud mo?no v jejich blizkosti. Nyni se n?kde op?t prosazuje tendence z?izovat spole?ne odbavovaci budovy a terminaly co nejvice integrovat tak, aby p??i p?estup byl co nejjednodu??i a slu?by poskytovany co nejefektivn?ji.
Nastupi?t? na autobusovem terminalu Praha, ?erny Most
V prostoru autobusoveho nadra?i, zpravidla ve
vypravni budov?
, maji byt umist?ny
?ekarna
,
zachody
,
ob?erstvovaci za?izeni
, odpo?inkove a st?idaci mistnosti pro ?idi?e, mistnosti a vybaveni pro
dispe?ery
.
Na jednotlivych stanich musi byt umist?ny
ozna?niky zastavek
(
zastavkove sloupky
), jejich? sou?asti (nebo vybavenim) je
dopravni zna?ka
?Zastavka“. Ka?de stani musi byt vybaveno te? zastavkovymi
jizdnimi ?ady
p?islu?nych
linek
. K orientaci
cestujicich
byvaji stani ozna?ena vyraznymi rozli?ujicimi ?isly. V dob?e vybavenych autobusovych nadra?ich byva na zastavkovem sloupku nebo pobli? n?j vyzna?en p?ehled linek a sm?r? odji?d?jicich z p?islu?neho stani. Teoreticky podle
pravnich p?edpis?
by m?lo byt ka?de stani ozna?eno i
nazvem zastavky
. D?ive podle
technickych p?edpis?
posta?ilo ozna?eni nazvu na velke tabuli pobli? vystupniho stani nebo nap?iklad na odbavovaci budov? tak, aby bylo viditelne z prostoru celeho nadra?i.
Autobusove nadra?i by m?lo byt v idealnim p?ipad? te? vybaveno nap?iklad:
- grafickym schematem nadra?i s vyzna?enymi ?isly jednotlivych stani a se zakreslenym vybavenim nadra?i, p?estupnimi vazbami na jine druhy dopravy, p?ipadn? i planem m?sta nebo okoli nadra?i
- p?ehledem
odjezd?
, p?ipadn? i
p?ijezd?
spoj?
, v?etn? udaj? o ?isle odjezdoveho stanovi?t?; v lepe vybavenych autobusovych nadra?ich byva umist?na i elektronicka informa?ni tabule s aktualnimi udaji o nejbli??ich spojich
- abecednim p?ehledem cilovych stanic nebo obci s udaji o ?isle linky a odjezdovem stani,
- p?ipadn? p?ehledem vyznamnych dopravnich sm?r? s p?ehledem odjezd? u ka?deho z nich
Jako autobusova stanovi?t? (tedy nikoliv autobusova nadra?i) se ozna?uji jak autobusove terminaly, kterym zakladni vybaveni (zejmena vlastni odbavovaci budova) chybi, tak p?estupni terminaly, v nich? odbavovaci hala a dal?i zazemi jsou sou?asti ?elezni?ni stanice nebo stanice metra.
Technicke po?adavky na ?eska a slovenska autobusova nadra?i upravovala od 1. listopadu 1991
?SN
73 6075 Navrhovanie autobusovych stanic (Navrhovani autobusovych nadra?i)
. Nahradila oborovou normu
ON
73 6075 z 31. ?ijna 1977. Byly normalizovany v?eobecne po?adavky, po?adavky na dopravni plochy, vypravni budovy, na vybaveni autobusovych nadra?i
m?stske hromadne dopravy
, na servisni a technicka za?izeni, p?edstani?ni prostory, ukazatele apod.
V souvislosti s revizi
?SN 73 6425 Autobusove, tramvajove a trolejbusove zastavky
byla zru?ena ?SN 73 6075, take proto, ?e podle n?kterych nazor? byla stavajici autobusova nadra?i v men?ich m?stech v?t?inou rozlohou p?edimenzovana, co? prodlu?ovalo p?istupove, odchozi a p?estupni p??i vzdalenosti. Nov? problematiku ?e?i komplexn? v navaznosti na ostatni druhy dopravy ?SN 73 6425-2 Autobusove, trolejbusove a tramvajove zastavky, p?estupni uzly a stanovi?t? - ?ast 2: P?estupni uzly a stanovi?t?, vydana v roce 2009.
Turecka autobusova nadra?i, slou?ici
autobus?m
i
dolmu??m
, byvaji velmi dob?e vybavena a p?ipominaji ?asto spi?e na?e leti?t?. Vzhledem ke konkurenci dopravc? v?ak neexistuji ?adne souhrnne informace o odjezdech nebo jizdnich ?adech.