Aurignacien [ ori?asien ] je prvni jasn? mladopaleoliticka kultura (jejim nositelem je ji? homo sapiens ). Spada do star?i faze mladeho paleolitu a je datovan p?ibli?n? do obdobi 38 a? 28 tisic let BP .

D?jiny badani [ editovat | editovat zdroj ]

Eponymni lokalita Aurignacka jeskyn? ( la grotte d'Aurignac ) le?i v ji?ni Francii na upati Pyreneji , asi 50 km jz od Toulouse . Prozkoumal ji paleontolog a archeolog Edouard Lartet , ktery na zaklad? nalez? z teto lokality roku 1861 demonstroval sou?asnost n?kterych vyhynulych druh? zvi?at s ?lov?kem. ^[1] Lartet take dle nalez? z Aurignacke jeskyn? vy?lenil ve sve periodizaci paleolitu (zalo?ene na paleontologickych nalezech) tzv. obdobi mamut? . Specifi?nosti aurignacke industrie si pozd?ji pov?iml Gabriel de Mortillet , ktery ov?em aurignacien nedovedl spravn? chronologicky za?adit a proto jej ve sve periodizaci paleolitu vynechal. ^[2]

Pojem aurignacien byl pou?it a? r. 1906 Henri Breuilem a Emilem Cartailhackem , a to pro ozna?eni mladopaleoliticke industrie, kterou za?adili mezi (st?edopaleoliticky) mousterien a solutreen . ^[3] Breuil rozd?lil aurignacien na 3 stupn? (star?i, st?edni a mlad?i). P?vodni Breuil?v pojem star?i aurignacien byl ve 30. letech nahrazen samostatnou kulturou tzv. perigordienu , kterou definoval Denis Peyrony roku 1933. ^[4] Dal?i upravu Breuilovy periodizace provedla Dorothy Garrod , ktera definovala mlad?i stupe? aurignacienu jako tzv. gravettien . ^[5]

Antropologie [ editovat | editovat zdroj ]

Nositeli aurignacienu jsou ji? anatomicky moderni lide . Pr?zkum jeskyn? Cueva Bajondillo ve ?pan?lsku odhalil industrie star?i ne? 40 tisic let. ^[6] Nejstar?i kosterni poz?statky z prost?edi evropskeho aurignacienu jsou znamy z rumunske lokality Pe?tera cu Oase . ^[7] Jednou z nejvyznamn?j?ich lokalit jsou i moravske mlade?ske jeskyn? (ozna?ene jako Mlade? I a Mlade? II), kde byl nalezeno sedm lebek anatomicky modernich lidi. Tyto lebky jsou v?bec nejstar?imi poz?statky homo sapiens ve st?edni Evrop?, jejich? sta?i bylo radiokarbonovou metodou ur?eno na 31 tis. let. ^[8] Mezi dal?i d?le?ite lokality s nalezy nejstar?ich p?islu?nik? h. sapiens v Evrop? pat?i jeskyn? Sv. Prokopa v Praze 5, nalezy z eponymni lokality Aurignac ?i nalezy z anglicke lokality Kents Cavern 4 . ^[9]

Roz?i?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Od Pyrenejskeho poloostrova do Polska a N?mecka, od ji?ni Anglie a? do Ruska a na Balkansky poloostrov. K Aurignacke kultu?e nale?i i enklava na P?ednim vychod? .

Sidli?t? [ editovat | editovat zdroj ]

Sidli?t? aurignacke kultury mohou byt situovana v chran?nych prostorach jeskyni a skalnich p?evis?, stejn? jako na otev?enych prostranstvich. Jeskynni sidli?t? p?evladaji v zapadni Evrop?, zatimco ve st?edni a vychodni Evrop? jsou spi?e znama sidli?t? otev?ena. Ze st?edni Evropy jsou znama sidli?t? z Tibavy, Seni a Barci (Slovensko), z rakouskeho Stratzingu a moravskych lokalit Stranska skala (Brno), Vedrovice ?i Milovice. ^[10]

V roce 1933 byly stopy osidleni z doby aurignacke kultury zji?t?ny v Dobrkovicke jeskyni na ?eskokrumlovsku. ^[11]

Um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Um?ni aurignacienu je vysp?le a vykazuje regionalni odli?nosti. M??eme je rozd?lit na:

• rytiny, ktere jsou obvykle geometricke, vzacn?ji se vyskytne hruba rytina zvi?ete
• zvi?eci ?i lidske plastiky z mamutoviny
• skalni malby
• Dale je mo?ne vy?lenit ?perky, ktere jsou p?edstavovany jednoduchymi zav?sky

• 
  Aurignacke antropomorfni rytiny z La Ferrassie (Francie)
• 
  Rytina z Abri Cellier (Francie)
• 
  Aurignacke malby z jeskyn? Chauvet (Francie)
• 
  Aurignacke malby z jeskyn? Chauvet (Francie)
• 
  Tan?ici venu?e z Galgenberg (N?mecko), vyrobena ze zeleneho serpentinitu
• 
  Venu?e z Hohle Fels (N?mecko)
• 
  Lvi mu? z Hohlenstein-Stadel (N?mecko)
• 
  Plastika kon? z Vogelherd (N?mecko)

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• VALOCH, K. V za?i oh?? nejstar?ich lovc?. In: PODBORSKY, V. Prav?ke d?jiny Moravy . Brno: [s.n.], 1993. S. 11?70.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Aurignacien na Wikimedia Commons