Aun Schan Su ?ij

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Do Aun Schan Su ?ij
Tajemnik Narodni ligy pro demokracii
U?adujici
Ve funkci od:
27. za?i 1988
?lenka Sn?movny reprezentant? Svazoveho shroma?d?ni Myanmaru
Ve funkci:
2. kv?ten 2012 ? 30. b?ezen 2016
P?edch?dce Soe Tint
Volebni obvod Kawhmu
V?t?ina 46,730 (71.38%)
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi Narodni liga pro demokracii
Narozeni 19. ?ervna 1945 (78 let)
Rangun
Narodnost Barmanka
Cho? Michael Aris
Rodi?e Aun Schan, Chin ?ij
D?ti Alexander, Kim
P?ibuzni Aun Schan Oo (sourozenec)
Sidlo jezero Inya, Nove Dilli (1960?1964), Oxford (od 1964), New York (od 1969), Londyn , ?imla , Myanmar a Rangun
Alma mater Dama Shri Ram College pro ?eny (1960?1964)
St Hugh's College (1964?1967)
?kola orientalnich a africkych studii Londynske univerzity (od 1987)
Zakladni vzd?lani High School No. 1 Dagon
Univerzita v Dilli
Convent of Jesus and Mary
Profese politi?ka , spisovatelka a lidskopravni aktivistka
Nabo?enstvi theravadovy buddhismus
Ocen?ni Thorolf Rafto Memorial Prize (1990)
Nobelova cena za mir (1991)
International Simon Bolivar Prize (1992)
Cena D?avaharlala Nehrua (1993)
?estny doktor Svobodne univerzity v Bruselu (1994)
… vice na Wikidatech
Podpis Aun Schan Su Ťij, podpis
Commons Aung San Suu Kyi
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Aun Schan Su ?ij ( barmsky ??????????????? , v anglicke transkripci Aung San Suu Kyi ; * 19. ?ervna 1945 Rangun ) je politi?ka a generalni tajemnice strany Narodni liga pro demokracii v Myanmaru (Barma). Od b?ezna 2016 byla myanmarskou ministryni zahrani?i a od dubna teho? roku specialni statni kancle?kou (de facto premierkou) a prezidentskou mluv?i. Ve v?ech funkcich skon?ila 1. unora 2021 po statnim p?evratu . [1]

V roce 1990 obdr?ela Sacharovovu cenu za svobodu my?leni , v roce 1991 na navrh Vaclava Havla Nobelovu cenu miru .

Je dcerou generala Aun Schana , zakladatele Komunisticke strany Barmy, ktery v roce 1947 vyjednal nezavislost Barmy na Spojenem kralovstvi a v tem?e roce byl zavra?d?n svymi konkurenty.

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Aun Schan Su ?ij vystudovala na Oxfordske univerzit? v Anglii , kde potkala sveho budouciho man?ela, se kterym ma dv? d?ti. Do Barmy se vratila v roce 1988 , aby se starala o svoji nemocnou matku.

Ve stejnem roce odstoupil dlouholety v?dce vladnouci socialisticke strany, general Ne Win, co? vedlo k masovym demonstracim za demokratizaci. Demonstrace ozna?ovane jako Povstani 8888 byly nasiln? potla?eny a nova vojenska junta p?evzala moc. Aun Schan Su ?ij, siln? ovlivn?na Gandhiho filozofii nenasili, vstoupila do politiky, aby pomohla demokratizaci. Vladnouci vojenska junta ji ale v roce 1989 zav?ela do domaciho v?zeni. Byla ji nabidnuta svoboda, pokud odejde ze zem?, co? ale Aun Schan Su ?ij odmitla.

Vojenska junta v roce 1990 vyhlasila v?eobecne volby, ktere strana Narodni liga pro demokracii vedena Aun Schan Su ?ij p?esv?d?iv? vyhrala. Vysledky ale junta prohlasila za neplatne a odmitla ji p?edat moc. To vedlo k mezinarodnimu odsouzeni junty a (?aste?n? i) k ud?leni Nobelovy ceny miru Aun Schan Su ?ij v nasledujicim roce. Finan?ni cenu v hodnot? 1,3 milionu americkych dolar? Aun Schan Su ?ij pou?ila k zalo?eni zdravotni a vzd?lavaci nadace pro lid Barmy. V roce 1990 byla Aun Schan Su ?ij Evropskym parlamentem ud?lena Sacharovova cena za svobodu my?leni .

Barack Obama a Hillary Clintonova s Aun Schan Su ?ij v jejim dom? v Rangunu

Z domaciho v?zeni byla propu?t?na v ?ervenci 1995 . Bylo ji take dano jasn? najevo, ?e pokud opusti zemi, aby nav?tivila svoji rodinu v Anglii, nebude ji povolen navrat. Aun Schan Su ?ij z?stala v Myanmaru a u? se nikdy nevid?la se svym man?elem, ktery zem?el v roce 1999 .

Opakovan? ji bylo znemo?n?no setkat se s p?ivr?enci sve strany a v za?i 2000 na ni bylo znovu uvaleno domaci v?zeni. Po serii vyjednavani vedenych Organizaci spojenych narod? (OSN) byla propu?t?na 6. kv?tna 2002 . Vladni mluv?i ?ekl, ?e Aun Schan Su ?ij ma svobodu pohybu, ?proto?e jsme p?esv?d?eni, ?e m??eme jeden druhemu v??it“. Aun Schan Su ?ij prohlasila, ?e nastava ?novy usvit pro na?i zemi“.

Od kv?tna 2003 byla op?t internovana v Rangunu, kde ?ila v ?aste?ne izolaci pod dozorem vojenske junty. Po vladnim re?imem nepovolene nav?t?v? Ameri?ana Johna Yettowa ji bylo domaci v?zeni v srpnu 2009 prodlou?eno o dal?ich 18 m?sic?. 13. listopadu 2010 byla propu?t?na z domaciho v?zeni. [2]

V roce 2013 jako host konference Forum 2000 nav?tivila ?eskou republiku. [3] Su ?ij tehdy p?ipomn?la sve p?atelstvi s Vaclavem Havlem : ?Neni lep?ich p?atel ne? t?ch, se kterymi sdilime stejne hodnoty. I my v Barm? jsme byli s byvalym prezidentem Vaclavem Havlem hladovi po demokracii a lidskych pravech, a tak jsme se stali p?ateli nap?i? oceany a kontinenty.“ [4]

V listopadu 2015 Su ?ij vyhrala volby a stala se neoficialni hlavou statu. V za?i 2017 Aun Schan Su ?ij obhajovala postup myanmarske armady, ktera provad?la etnicke ?istky v??i muslimske men?in? Rohing? . Podle Su ?ij se jednalo o protiteroristickou operaci. [5]

Podle zpravy vy?et?ovatel? OSN z roku 2018 do?lo v Myanmaru ke genocid? muslim?, ke ktere p?isp?la i Su ?ijina vlada. [6]

Dne 3. ?ervna 2019 se Su ?ij setkala v Praze s ?eskym premierem Andrejem Babi?em , se kterym jednala o posileni spoluprace mezi ?eskou republikou a Myanmarem. Babi? ocenil jeji usili o demokratizaci Myanmaru. [7]

Dne 1. unora 2021 byla spole?n? s prezidentem Win Myinem zadr?ena armadou po udajne manipulaci listopadovych parlamentnich voleb, ve kterych s Narodni ligou pro demokracii vyhrala. Dle armady doprovazely volby rozsahle podvody a ?adala po volebni komisi revizi vysledk? voleb, co? komise odmitla. Zarove? byl se zadr?enim Su ?ij vyhla?en v zemi vyjime?ny stav na dobu jednoho roku. [8] [9] Soud ji odsoudil (stejn? jako prezidenta) ke ?ty?em let?m v?zeni, v?dce vojenske junty trest na za?atku prosince sni?il na dva roky. [10]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ V Barm? se uskute?nil p?evrat. Armada p?evzala moc, zadr?ela vladnouci nobelistku Su ?ij i prezidenta | Sv?t. Lidovky.cz [online]. 2021-02-01 [cit. 2021-03-10]. Dostupne online .  
  2. ↑ ?TK, jzl. Dr?itelka Nobelovy ceny miru Su ?ij je po sedmi a p?l letech domaciho v?zeni volna. iHNed.cz [online]. 2010-11-13 [cit. 2010-11-13]. Dostupne online .  
  3. ↑ Do Prahy p?ijela dr?itelka Nobelovy ceny Su ?ij. Sv?t zklamal jeji chladny p?istup k vra?dam Rohing?. ?eska televize [online]. 3. ?ervna 2016. Dostupne online .  
  4. ↑ Ne?ekane p?atelstvi nap?i? kontinenty a oceany. Jaky vztah ma barmska v?dkyn? Su ?ij k ?esku a Havlovi?. iROZHLAS [online]. ?esky rozhlas , 3. ?ervna 2017. Dostupne online .  
  5. ↑ " Asijsky Vaclav Havel na prany?i. Su ?ij, d?iv ?ive sv?domi planety, p?ihli?i genocid? Archivovano 14. 9. 2017 na Wayback Machine .". Seznam.cz. 14. za?i 2017.
  6. ↑ Barmska armada spachala genocidu. OSN vyzvala ke stihani ?esti general?, ke zlo?in?m podle vy?et?ovatel? p?isp?la i vlada Su ?ij. Hospoda?ske noviny [online]. 27. srpna 2018. Dostupne online .  
  7. ↑ ?esko posili spolupraci s Barmou, ?ekl Babi? po jednani se Su ?ij. iDnes.cz [online]. 3. ?ervna 2019. Dostupne online .  
  8. ↑ P?evrat v Barm?: Armada zadr?ela politiky v?etn? Su ?ij a chopila se moci. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-03-10]. Dostupne online .  
  9. ↑ Barmska armada zadr?ela ?efku nastupujici vlady Su ?ij a dal?i. Na rok vyhlasila vyjime?ny stav. iROZHLAS [online]. ?esky rozhlas [cit. 2021-02-01]. Dostupne online .  
  10. ↑ V?dce barmske junty zkratil Su ?ij trest ze ?ty? na dva roky. Seznam Zpravy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-12-06]. Dostupne online .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Nositele Nobelovy ceny za mir

Betty Williamsova / Mairead Maguireova (1976) ? Amnesty International (1977) ? Anvar as-Sadat / Menachem Begin (1978) ? Matka Tereza (1979) ? Adolfo Perez Esquivel (1980) ? Vysoky komisa? OSN pro uprchliky (1981) ? Alva Myrdalova / Alfonso Garcia Robles (1982) ? Lech Wał?sa (1983) ? Desmond Tutu (1984) ? Leka?i proti jaderne valce (1985) ? Elie Wiesel (1986) ? Oscar Arias (1987) ? Mirove sily OSN (1988) ? Tandzin Gjamccho (14. dalajlama) (1989) ? Michail Gorba?ov (1990) ? Aun Schan Su ?ij (1991) ? Rigoberta Menchu (1992) ? Nelson Mandela / F.W. de Klerk (1993) ? Jasir Arafat / ?imon Peres / Jicchak Rabin (1994) ? Pugwashske konference / Jozef Rotblat (1995) ? Carlos Belo / Jose Ramos-Horta (1996) ? Mezinarodni kampa? za zakaz na?lapnych min / Jody Williams (1997) ? John Hume / David Trimble (1998) ? Leka?i bez hranic (1999) ? Kim Te-d?ung (2000)

1901?1925 ? 1926?1950 ? 1951?1975 ? 1976?2000 ? 2001?sou?asnost
Nositele Sacharovovy ceny za svobodu my?leni

Nelson Mandela / Anatolij Mar?enko i.m. (1988) ? Alexander Dub?ek (1989) ? Aun Schan Su ?ij (1990) ? Adem Demaci (1991) ? Matky z Plaza de Mayo (1992) ? Oslobođenje (1993) ? Taslima Nasrinova (1994) ? Leyla Zanaova (1995) ? Wej ?ing-?eng (1996) ? Salima Ghezaliova (1997) ? Ibrahim Rugova (1998) ? Xanana Gusmao (1999) ? ¡Basta Ya! (2000) ? Izzat Ghazzawi / Nurit Peled-Elhanan / Zacarias Kamwenho (2001) ? Oswaldo Paya Sardinas (2002) ? Kofi Annan / OSN (2003) ? B?loruska asociace novina?? (2004) ? Damy v bilem / Reporte?i bez hranic / Hauwa Ibrahimova (2005) ? Aljaksandar Milinkevi? (2006) ? Sali Mahmud Osman (2007) ? Chu ?ia (2008) ? Memorial (2009) ? Guillermo Farinas (2010) ? Asmaa Mahfouz / Ahmed al-Senussi / Razan Zaitouneh / Ali Ferzat / Muhammad Buazizi i.m. (2011) ? Nasrin Sotudeova / D?afar Panahi (2012) ? Malala Jusufzajova (2013) ? Denis Mukwege (2014) ? Raif Badawi (2015) ? Nadja Muradova / Lamija Ba?arova (2016) ? Venezuelska demokraticka opozice (2017) ? Oleh Sencov (2018) ? Ilham Tohti (2019) ? B?loruska demokraticka opozice (2020) ? Alexej Navalnyj (2021) ? lid Ukrajiny (2022) ? Mahsa Aminiova (2023)

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Aun_Schan_Su_?ij&oldid=23528083 “