Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Augusts Kirhen?teins
(
18. za?i
1872
Mazsalaca
?
3. listopadu
1963
Riga
) byl
loty?sky
mikrobiolog
a
politik
baltskonem?ckeho
p?vodu.
Vystudoval
Tartuskou univerzitu
a pracoval jako veterina?. Zapojil se do
revoluce v roce 1905
a po jejim potla?eni emigroval do ?vycarska, kde byl asistentem
Carla Spenglera
v davoskem vyzkumnem ustavu.
V roce 1917 se vratil do vlasti, bojoval v
loty?ske osvobozenecke valce
a ziskal hodnost kapitana. V nezavislem Loty?sku vyu?oval na
Latvijas Universit?te
, kde v roce 1923 jako prvni obhajil
dizerta?ni praci
.
[1]
Na univerzit? take zalo?il
serologickou
laborato?, ktera vyvinula vakcinu proti
tuberkuloze
, pou?ivanou i v zahrani?i. V roce 1939 se stal profesorem zem?d?lske vysoke ?koly v
Jelgav?
. Byl uznavanym popularizatorem v?dy a propagatorem zdrave vy?ivy, zakladal
Loty?skou akademii v?d
a ziskal
?ad t?i hv?zd
. Anga?oval se take v politice na stran? levice, byl radnim m?sta Rigy a p?edsedou spole?nosti pro sbli?eni Loty?ska a SSSR.
V ?ervnu 1940 obsadila
Ruda armada
Loty?sko a Sov?ti donutili hlavu statu
K?rlise Ulmanise
k rezignaci. Kirhen?teins byl pro svoji autoritu v loty?ske spole?nosti i dobre vztahy k Sov?tskemu svazu vybran jako jeho formalni nastupce.
[2]
B?hem jeho p?sobeni v ?ele vlady prob?hly zmanipulovane volby, po kterych novy parlament po?adal o p?ipojeni Loty?ska k SSSR.
Druhou sv?tovou valku pro?il v Moskv?, v roce 1941 vstoupil do
komunisticke strany
. Po valce zastaval funkci p?edsedy Nejvy??iho sov?tu Loty?ske SSR a byl mistop?edsedou Akademie v?d. V roce 1957 mu byl ud?len titul
hrdina socialisticke prace
, ?estkrat ziskal
Lenin?v ?ad
.
Je po n?m pojmenovan mikrobiologicky ustav na
Stradi??ov? univerzit?
v Rize. Po obnoveni loty?ske nezavislosti bylo navr?eno p?ejmenovani ustavu vzhledem ke Kirhen?teinsov? podilu na nastoleni komunisticke diktatury, p?evladl v?ak ohled na jeho v?decke zasluhy.
[3]
Jeho mlad?i bratr
R?dolfs Kirhen?teins
byl rozv?d?ikem Rude armady a stal se ob?ti
Velke ?istky
.