한국   대만   중국   일본 
Atum ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Atum

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Atum
varianty hieroglyfickeho zapisu
M17X1
U15
A40

X1
U15
A40
it
m
A40
Atum
Kresba Atuma

Atum (mo?no ?ist take jako Item , Tem nebo Temu ; vyznam jmena neni zcela jasny, snad ?Uplny“ nebo ?Neexistujici“, [1] je p?ekladano take jako ?Ve?kerenstvo“ nebo ?Nerozli?ene“, [2] p?ipadn? ?V?echno“ nebo ?Nic“, obecn? jej ?lze spojovat s motivy uplnosti, dokon?eni, ale take dokonani a neexistence“ [3] ) je zpravidla antropomorfni staroegyptsky b?h .

Kult [ editovat | editovat zdroj ]

Atum byl uctivany ve starobylem nabo?enskem centru v  Iunu . Zde byl v ramci kosmologicko - kosmogonicke nauky o  Devateru boh? pokladan za praboha a za Stvo?itele ostatnich boh? a v?eho existujiciho; v tomto svem aspektu v ramci kralovske ideologie vystupuje v roli mytickeho p?edka panovnika. Nejpozd?ji od Stare ?i?e byl chapan jako zosobn?ni Slunce a stal se jednim z hlavnich reprezentant? slune?niho kultu . V  synkretickem pojeti mohl p?edstavovat odpoledni slunce, zatimco Re zosob?oval poledni a Cheprer ranni fazi jeho cesty po obloze.

Zplozeni boh? [ editovat | editovat zdroj ]

Podle dochovanych starov?kych egyptskych text? zplodil Atum sve prvni potomky, bohy ?u a Tefnut, pomoci masturbace [4] [5] . Tento p?ib?h je zaznamenan take v Textech Pyramid (nap?iklad kouzlo 527 [6] ).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. VERNER, Miroslav ; BARE?, Ladislav ; VACHALA, B?etislav . Encyklopedie starov?keho Egypta . Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN   978-80-7277-306-0 . S. 128.  
  2. FORMAN, Werner; QUIRKE, Stephen. Posmrtny ?ivot na Nilu . P?eklad Ladislav Bare?. London: Opus Publishing, 1996. 8 s.  
  3. JANAK, Ji?i. Brana nebes: bohove a demoni stareho Egypta . Praha: Libri, 2005. 220 s. ISBN   80-7277-235-X . S. 35n.  
  4. V originale "The knowing of evolutions of Ra and overthrowing Apep". http://www.sacred-texts.com/egy/leg/leg04.htm .
  5. 1. verze stvo?eni http://www.sacred-texts.com/egy/leg/leg13.htm a druha verze stvo?eni http://www.sacred-texts.com/egy/leg/leg14.htm
  6. Pyramidove texty, kouzlo 527 http://www.sacred-texts.com/egy/pyt/pyt28.htm

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]