Artefakt je druhem archeologickeho pramene . Jedna se o p?edm?t, ktery byl ?lov?kem zam?rn? vytvo?eny nebo pozm?n?ny tak, aby slou?il k n?jakemu konkretnimu u?elu . Artefakty tvo?i nejpo?etn?j?i slo?ku archeologickych nalez? , ale pro poznani ?ivota v minulosti jsou nemen? vyznamne i dal?i druhy archeologickych pramen? ? ekofakty a p?irodni prameny.

Artefakty jsou nedilnou sou?asti lidske historie i sou?asnosti, ?lov?k bez vytva?eni artefakt? nem??e existovat. ^[1]

Druhy artefakt? [ editovat | editovat zdroj ]

Artefakty mohou mit velmi r?znorodou podobu. Existuji ve form? movite (spona, nadoba) i nemovite (d?m, hrob). V praxi se nej?ast?ji d?li podle materialu (kovove, keramicke, kost?ne, d?ev?ne, aj.) nebo podle u?elu (nadoby, nastroje, zbran?, ozdoby, hroby, opevn?ni, aj.).

Teoreticke d?leni artefakt? obsahle zpracoval Ev?en Neustupny : ^[2]

Jednoduchy artefakt [ editovat | editovat zdroj ]

Jednoduchy artefakt ma zpravidla ur?ite ?asti, ktere v?ak nejsou schopne samostatne existence a nemaji vlastni u?el. Byvaji vyrobeny z jednoho druhu materialu. P?ikladem jednoducheho artefaktu je keramicka nadoba nebo n??. ?astmi nadoby jsou nap?iklad hrdlo, podhrdli, ucho nebo podstava, ?adna z nich v?ak nem??e u funk?ni nadoby existovat samostatn? a beze zbytku nadoby ji nelze pou?it.

Kombinovany artefakt [ editovat | editovat zdroj ]

Kombinovany artefakt se sklada z jednotlivych dil?, ktere jsou sestaveny ur?itym konkretnim zp?sobem. Tyto dily, ?asto vyrobene z odli?nych material?, mohou mnohdy existovat samostatn? (artefakt lze rozlo?it), ale nemaji takto ?adny vlastni u?el, nelze je bez ostatnich dil? pou?it. P?ikladem kombinovaneho artefaktu je ?ip s kamennym hrotem nebo v?z.

Takoveto p?edm?ty jsou ji? naro?n?j?i na interpretaci , proto?e jednotlive dily lze vym??ovat a prodlu?ovat tak ?ivotnost artefaktu tem?? do nekone?na. Take se ?asto nachazi pouze n?ktere z dil?. Nap?iklad kamenna neoliticka sekerka byva archeologickym vyzkumem zachycena, ale jeji d?ev?ne top?rko se v zemi v?t?inou rozlo?i.

Slo?eny artefakt [ editovat | editovat zdroj ]

Slo?eny artefakt sestava z jednotlivych sou?asti, p?edstavovanych jednoduchymi i kombinovanymi artefakty. Ka?da ze sou?asti je schopna samostatne existence a plni sv?j vlastni u?el. P?i uspo?adani do slo?it?j?iho artefaktu pak maji navic sv?j u?el jako celek. Mezi slo?ene artefakty pat?i nap?iklad lidsky od?v (ko?ile + kalhoty + vesta, aj.), hrobova vybava (nadoby + zbran? + ?perky, aj.), d?m nebo m?sto. Nahodny shluk artefakt? bez vnit?ni struktury v?ak slo?enym artefaktem neni.

Slo?ene artefakty lze dale d?lit:

• Komplex je soubor jednoduchych i kombinovanych artefakt?, ktere byly zam?rn? shroma?d?ny a uspo?adany, aby slou?ily n?jakemu spole?nemu u?elu. Komplexem m??e byt nap?iklad hrob nebo obytny d?m.
• Areal aktivity je soubor komplex? a dal?ich artefakt?, zam?rn? shroma?d?nych a uspo?adanych tak, aby slou?ily ur?itemu spole?nemu u?elu. Jedna se o artefakty vytva?ene jednou komunitou ke konkretni aktivit?, tedy nap?iklad areal obytny (obsahuje jednotlive domy), vyrobni (pole, pastviny, t??ebni arealy), poh?ebni (hroby) a dal?i. Jednotlive arealy se mohou vzajemn? p?ekryvat, ale i vylu?ovat. Nap?iklad obytne domy mohou zarove? sou?it ke skladovani nebo k ?emeslne vyrob?. Poh?ebi?t? m??e byt zarove? arealem nabo?enskym a naopak se v?t?inou vylu?uje s obytnym prostorem.
• Komunitni areal je soubor jednotlivych areal? aktivit, ktery vytvo?ila jedna konkretni komunita za ur?ity ?as. Jedna se ji? o velmi rozsahly a komplexni artefakt. Spojuje ve?kery prostor, vyu?ivany jednou komunitou ? obytny areal i poh?ebi?t?, pole, pastviny, mista lovu i nabo?enskych ob?ad?, aj.
• Nadkomunitni areal je podobny komunitnimu arealu s tim rozdilem, ?e jej vyu?iva v?t?i po?et komunit. V archeologii byvaji z takovychto areal? zachycovany nej?ast?ji spole?na t??ebni ?i vyrobni mista nebo rondely .

U?el artefakt? [ editovat | editovat zdroj ]

V?echny artefakty byly vytvo?eny k n?jakemu u?elu. Tim nemusi byt podle nazoru Ev?ena Neustupneho pouze ?ist? prakticka funkce, ale zarove? take spole?ensky vyznam a symbolicky smysl. Spole?ensky vyznam artefakt? znamena, ?e pomahaji vytva?et a ur?ovat mezilidske vztahy. Symbolicky smysl artefakt? spo?iva v jejich schopnosti p?sobit v komunikaci mezi lidmi. P?ikladem m??e byt hrob ? jeho praktickou funkci je mo?nost odstran?ni mrtveho t?la. Zarove? v?ak hrob spojuje poz?stale a dal?i truchlici a take slou?i ke komunikaci se sv?tem p?edk?.

U?el artefakt? nelze jednodu?e pozorovat jako v p?ipad? sou?asne (?ive) spole?nosti. M??e byt pouze rekonstruovan pomoci archeologicke metody . V n?kterych p?ipadech je u?el artefaktu z?ejmy, jindy v?ak jen obti?n? zjistitelny. Nejsnaz?i je identifikace prakticke funkce artefakt? (obuv, n??, aj.), ?asto v?ak odbornik?m zcela unikaji spole?enske a symbolicke aspekty.

S u?elem artefakt? take souvisi jejich role v lidskem sv?t?: ^{[1] [3]}

• Adaptace ? souvisi zejmena s praktickou funkci artefakt? (?lov?k si tvorbou artefakt? p?izp?sobuje vn?j?i sv?t, p?irodu svym pot?ebam)
• Specializace ? souvisi zejmena se spole?enskym vyznamem artefakt? (specializace p?i vyrob? artefakt?, tj. rozd?lovani uloh a sm?na material? i artefakt? ur?uji mezilidske vztahy, specializaci a sm?nou se lide stavaji na sob? zavislymi a musi vytva?et i udr?ovat vztahy)
• Komunikace ? souvisi zejmena se symbolickym smyslem artefakt? (pou?ivanim ur?itych artefakt? vyjad?uji lide svou etnicitu, pohlavi ?i my?lenky; artefakty slou?i take ke komunikaci s nadp?irozenym sv?tem; usp??na komunikace vy?aduje existenci symbol?, ktere znaji autor i p?ijemce sd?leni)

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• KUNA, Martin, et al. Archeologie prav?kych ?ech 1. Prav?ky sv?t a jeho poznani . Praha: Archeologicky ustav AV ?R, 2007. ISBN   978-80-86124-75-9 . Kapitola 1, s. 11?22.  
• NEUSTUPNY, Ev?en. Metoda archeologie . Plze?: Ale? ?en?k, 2007. 206 s. ISBN   978-80-7380-075-8 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu artefakt na Wikimedia Commons