Arsakovci

Arsakovci byli vladnouci dynastii ve starov?ke Parthske ?i?i ( 247 / 238 p?. n. l. ? 227 / 228 n. l.) a v Armenii ( 66 ? 428 n. l.). Jejich pojmenovani je odvozeno od jmena Arsaka I. , p?vodn? na?elnika skythskeho etnika Parn? (Aparn?), ktery se v letech 247 ? 238 p?. n. l. zmocnil seleukovske satrapie Parthie v severovychodnim Iranu a zalo?il zde novy statni utvar ? parthskou ?i?i.

Arsakovci se v pr?b?hu doby roz?lenili na ?adu linii a bu? s?atky, nebo p?imo s nimi byla sp?izn?na velka ?ast parthske i pozd?ji sasanovske nobility ? nap?. rody Suren? , Aspahbad? ?i Mihran? . Od roku 66 n. l., kdy cisa? Nero ud?lil kralovsky diadem bratru Vologaisa I. Tiridatovi , vladla postranni v?tev Arsakovc? v Armenii, av?ak pod ?imskou svrchovanosti. V Iranu byla arsakovska kralovska dynastie svr?ena v letech 224 ? 227 / 228 n. l. Sasanovcem Arda?irem , zakladatelem novoperske ?i?e . V Armenii v?ak rod s p?estavkami panoval a? do roku 428 , kdy kral Bahram V. u?inil ze zem? perskou provincii. Take v Armenii odvozovala ?ada velmo?skych rodin sv?j p?vod od Arsakovc? ? zmi?uje se o tom Prokopios z Kaisareie v 6. stoleti .

Podle zakladatele dynastie nesli v?ichni parth?ti kralove z rodu Arsakovc? jmeno Arsakes, vlastni jmeno se zprvu neuvad?lo v?bec (vyjimkou byla obdobi mocenskych boj?, kdy bylo nutne, aby se pretendenti tr?nu od sebe odli?ili), pozd?ji bylo zmi?ovano na druhem mist?.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

KLIMA, Otakar. Slava a pad stareho Iranu . Praha: Orbis, 1977. 252 s.
SCHIPPMANN, Klaus. Grundzuge der parthischen Geschichte . Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1980. ix, 132 s. ISBN 3-534-07064-X . (n?mecky)

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Arsakovci na Wikimedia Commons