Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Armilarni sfera
je historicky astronomicky p?istroj, ktery d?ive
astronomove
a
astrologove
pou?ivali pro m??eni a p?edpovidani poloh hv?zd a planet na obloze a ur?ovani ?asu. Hlavni ?ast ma kulovy tvar a je slo?ena p?edev?im z ota?ivych kruh?, n?kterych
cejchovanych
, ktere modeluji my?lene nebeske objekty jako drahy planet a
ekliptiku
. Byla zkonstruovana patrn? nezavisle ve
starov?ke ?in?
a
antickem ?ecku
. Byla pak pou?ivana v Evrop? ve st?edov?ku i za?atkem novov?ku i v islamskem sv?t?.
Velka armilarni sfera, kterou pou?ival
Tycho Brahe
na sve observato?i
Stjerneborg
, byla nejp?esn?j?im p?istrojem k m??eni polohy nebeskych t?les p?ed vynalezem dalekohledu. Umo??ovala m??eni s p?esnosti cca 30
uhlovych vte?in
.
[1]
Astrolab
lze pova?ovat za jeji zjednodu?enou plochou variantu.
Armilarni sfera je symbolem navigace. Je zobrazena na
portugalske vlajce
i
znaku
, kde je oslavou
Jind?icha Mo?eplavce
, ktery inicioval zamo?ske plavby, ktere z Portugalska u?inily kdysi
kolonialni imperium
. D?ive byl zobrazen i na
vlajce
a
znaku
Portugalske vychodni Afriky
(dnes
Mosambik
).
[2]
Do
Centra stavitelskeho d?dictvi
v
Plasich
byl zap?j?en ze sbirek
Narodniho technickeho muzea
(kam se dostal po druhe sv?tove valce na zaklad? rozhodnuti narodni kulturni komise) k vystaveni unikatni astronomicky p?istroj (symbol renesan?ni v?dy) z ?as? cisa?e Rudolfa II.
[3]
Tato armilarni sfera (jedina z te doby, jen? se v ?esku dochovala) je vyrobena ze zlacene
mosazi
, va?i t?i kilogramy, ma pr?m?r 220 milimetr? a byla vyrobena v n?jake p?edni renesan?ni diln? v letech
1560
a?
1580
.
[3]
P?istroj slou?il k vyuce i jako m??ici a pozorovaci pom?cka.
[3]
Ve st?edu pom?cky se nachazi Zem? coby maly zemsky globus (poplatny znalostem poloviny 16. stoleti: americky kontinent obsahuje poznamku "terra inkognita" (neznama zem?) a Australie zcela chybi ? byla objevena a? v 17. a 18. stoleti) kolem ni se to?i Slunce, M?sic i hv?zdy.
[3]
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Armillary sphere
na anglicke Wikipedii.