Armenske kralovstvi ??? ???? ←   331 p?. n. l. ? 428 n. l.   →   → vlajka
Geografie Nejv?t?i rozmach Armenie za vlady Tigrana Velikeho roku 69 n. l. v?etn? pod?izenych vazal?
Hlavni m?sto	Armavir ( 331 ? 210 p?. n. l. ) Jervanda?at ( 210 ? 176 p?. n. l. ) Arta?at ( 176 p?. n. l. ? 77 , 69 ? 120 ) Tigranocerta ( 77 ? 69 ) Vaghar?apat ( 120 ? 330 ) Dvin ( 336 ? 428 )
Rozloha	400 000?1 000 000 km² (za vlady Tigrana )
Obyvatelstvo
Jazyky	armen?tina , ?e?tina , aramej?tina , iranske ( parthsky a pahlavsky )
Nabo?enstvi	zoroastrianske ( statni 321 p?. n. l. ? 301 n. l.), armenske k?es?anstvi ( statni 301 ? 428 ), armenske polyteisticke (do 301 ) , helenisticke polyteisticke (do 301 )
Statni utvar
Statni z?izeni	monarchie
M?na	taghand
Statni utvary a uzemi
P?edchazejici Armenie (satrapie) Nasledujici Byzantska Armenie Sasanovska Armenie

Armenske kralovstvi , zvane take Velka Armenie ( armensky ??? ???? , Mec Hajkh ; staro?ecky Μεγ?λη ?ρμεν?α , Megale Armenia ; latinsky Armenia Maior nebo Magna Armenia ), byla monarchie na starov?kem Blizkem vychod? , ktera existovala od roku 321 p?. n. l. do roku 428. Jeji historie se d?li na t?i etapy, podle t?ech kralovskych dynastii: orontske (321?200 p?. n. l.), arta?ovske (189 p?. n. l. ? 12) a arsakovske (52?428). Velmi vyznamne jsou nabo?enske a kulturni d?jiny kralovstvi. Nejprve v n?m p?evladal zoroastrismus (z?ejm? p?ineseny p?vodni dynastii z Iranu ), av?ak roku 301 kral Tiridates III. vyhlasil k?es?anstvi za statni nabo?enstvi . Armenie se tak stala prvnim statem sv?ta, ktery tak u?inil, patnact let p?edtim, ne? to ud?lal cisa? Konstantin I. v ?im?. ^[1] Zasadni roli v tom sehral ?eho? Osv?titel , ktery zalo?il Armenskou apo?tolskou cirkev . ^[2] Armen?ti k?es?ane se do prvniho nikajskeho koncilu vyvijeli v t?sne sou?innosti s jinymi k?es?anskymi centry, pak v?ak byli izolovani, a proto se v?rou?n? odli?uji od pravoslavne i katolicke cirkve . Armenska cirkev, nejstar?i narodni k?es?anska cirkev sv?ta, je stale rozhodujici silou armenske narodni identity ? v Armenii se k ni dnes hlasi 95 % obyvatelstva. I zoroastrismus se v?ak na uzemi Armenie udr?el (na zapad? zem?, mezi Kurdy ).

K osobitosti armenske kultury p?ispiva i unikatni, jinym narodem nesdilena abeceda, ktera rovn?? vznikla ve starem Armenskem kralovstvi. Roku 405 ji vytvo?il kn?z a vzd?lanec Mesrop Ma?toc . ^[3] Armeni Armenske kralovstvi z let 321 p?. n. l. ? 428 pova?uji za zlatou eru svych d?jin. Renesance kralovstvi, v letech 884?1045, se pro odli?eni v?t?inou nazyva Bagratovska Armenie . ?Exilove“ kralovstvi zalo?ene Armeny na pob?e?i St?edozemniho mo?e (1198?1375) se obvykle nazyva Mala Armenie .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Orontska dynastie [ editovat | editovat zdroj ]

Ko?eny kralovstvi lze dosledovat k satrapii Achaimenovske ?i?e (Persie) , ktera byla vytvo?ena z uzemi Urartu (860 p?. n. l. ? 590 p?. n. l.) pote, co byla dobyta Medskou ?i?i v roce 590 p?. n. l. Satrapie se stala kralovstvim v roce 321 p?. n. l. b?hem vlady orontske dynastie, po dobyti Persie Alexandrem Velikym .

Alexandr nejprve Armenii p?ipojil a v roce 330 p?. n. l. hlavnim m?stem vyhlasil Armavir (byvale urartske m?sto Argishtihinili). Zda se pravd?podobne, ?e politicky system Armenie z?stal hodn? podobny tomu za Per?an?, odbornici orontske krale v teto e?e ozna?uji za polonezavisle (na Makedonii). ^[4] V teto dob? se take zformovala mistni d?di?na ?lechta, tzv. nachararove, tak?e lze hovo?it o zarodcich feudalniho systemu. Zm?na p?i?la s rokem 321 p?. n. l., kdy Seleukovci ovladli asijskou ?ast Alexandrovy ?i?e. Seleukovci ponechali orontskym panovnik?m velkou autonomii, a proto se rok 321 p?. n. l. rovn?? uvadi jako rok vzniku Armenskeho kralovstvi. Nezavislost na Seleukovskem mocenskem centru je dokazovana nejen titulem kral?, ktery Orontove ziskali, ale i ra?bou vlastnich minci. Pod vlivem Seleukovske ?i?e do?lo ke zna?ne helenizaci oblasti, p?esn?ji k pozoruhodne sm?si lokalnich, perskych a ?eckych kulturnich prvk?. Byla zalo?ena i nova m?sta, nap?. Samosata , Arsamosata nebo Arsameia . Pod tlakem Seleukovc? bylo Armenske kralovstvi rozd?leno na dv? ?asti ? Armenia Maior a Sofene.

Arta?ovska dynastie a tigranovska era [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 189 p?. n. l. ob? zem? ovladla arta?ovska dynastie. B?hem vychodni expanze ?imske republiky dosahlo Armenske kralovstvi pod Tigranem Velikym sveho vrcholu (83?69 p?. n. l.). Nejprve znovu ziskalo Sofene a pak za?alo dobyvat dal?i uzemi upadajici Seleukovske ?i?e. Na?as se stalo nejmocn?j?im statem na vychod od ?ima, ba imperiem. ^[5] V dob? nejv?t?i uzemni expanze pod Tigranovou vladou sahalo armenske kralovstvi od St?edozemniho ke Kaspickemu mo?i a na severu tak?ka a? k mo?i ?ernemu . Od te doby Armeni u?ivaji uslovi ?Armenie od mo?e k mo?i“ ( Covic cov Hajastan ). Po vrcholu usp??ne expanze nechal Tigranes postavit nove, vystavni kralovske m?sto, Tigranakert . Stare hlavni m?sto Arta?at toti? le?elo nyni p?ili? na severu nove ?i?e, nove m?lo byt v jejim st?edu. O jeho p?esnem umist?ni se v?ak archeologove p?ou, m?sto bylo toti? zcela rozvraceno a ztraceno. Bylo pry postaveno v helenskem stylu a na dvo?e se mluvilo ?ecky , Tigranes byl kli?ovym reprezentantem pokus? o helenizaci Kavkazu (kulturni, nikoli politickou). I z tohoto d?vodu (krom d?vod? taktickych) se Tigranes v?dy branil konfliktu s ?imem. Kdy? se ?im dostal do valky s Pontem , sna?il se Tigranes zachovat neutralitu, a?koli Pontu vladl jeho ze? Mithridates VI. Pontsky . Kdy? v?ak byl Mithridates pora?en, nezbyvalo Tigranovi ne? mu poskytnout azyl, ?im? se odsoudil k valce s ?imem. Roku 69 p?. n. l. ?imska vojska pod vedenim vojev?dce Luculla Armenii napadla. Tigranes byl 6. ?ijna pora?en u Tigranakertu. Musel z m?sta uprchnout, zahy je opustili i jeho obyvatele a m?sto bylo srovnano se zemi. Tigranes se uchylil do Arta?atu, av?ak kdy? k n?mu p?itahl jiny ?imsky vojev?dce Pompeius , rad?ji se Tigranes vzdal, aby m?sto u?et?il osudu Tigranakertu.

Arsakovska dynastie [ editovat | editovat zdroj ]

Pak kralovstvi fungovalo jako ?imsky klient, a to a? do roku 12, kdy ?imane kralovskou rodinu sesadili v obav?, aby se Armenie nestala spojencem Parthske ?i?e , noveho velkeho konkurenta ?ima. Nakonec prav? Parthove dosadili roku 52 novou dynastii, arsakovskou, prvnim jejim ?lenem na armenskem tr?n? se stal Tiridates I. Armenska ?lechta pak byla rozd?lena na pro?imskou a proparthskou a zem? byla zmitana mezi dv?ma mocnostmi, co? vedlo i k tomu, ?e se nakratko (114?118) stala ?imskou privincii, pod cisa?em Traianem . Situace se p?ili? nezm?nila ani s velkymi zm?nami na zapad? a na jihu, jen stare mocnosti byly nahrazeny novymi ? Vychodo?imskou ?i?i a Sasanovskou ?i?i . Armenie byla znovu naraznikem mezi nimi a musela st?idat vazalstvi k t?mto ?i?im podle okolnosti. Taktika v?ak nepomohla, st?et Byzance a Sasanovc? nakonec Armenii rozerval ? vznikla byzantska Armenie (387) a perska Armenie (428). To byl definitivni konec prvniho armenskeho kralovstvi.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Kingdom of Armenia (antiquity) na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Armenske kralovstvi na Wikimedia Commons