Aristide Caradja
nebo
Aristide von Caradja
(
28. za?i
1861
,
Dra??any
,
N?mecko
?
29. kv?tna
1955
,
Bukure??
,
Rumunsko
) byl rumunsky pravnik a
entomolog
n?meckeho p?vodu, ktery je znam hlavn? jako
lepidopterolog
?
parnassiolog
a mikrolepidopterolog. Byl potomkem dvou velkych, starych ?lechtickych rod?. Byl samota?ske povahy a na?el sve uto?i?t? ve sv?t? hudby a smyslu pro jemne formy a harmonicke barvy
motyl?
.
Aristide von Caradja se narodil v roce
1861
v
Dra??anech
ve ?lechticke rodin?, jako v po?adi sedme dit?. Po ukon?eni zakladniho a st?edniho vzd?lani v Dra??anech pokra?oval ve studiu na pravnicke fakult? ve francouzskem
Toulouse
. Bez v?domi svych rodi?? v?ak nav?t?voval p?edna?ky z
biologie
,
botaniky
,
paleontologie
a jinych p?irodnich v?d. Jeho p?edkove z otcovy strany se usadili ve Vala?sku v
17. stoleti
a n?kte?i z nich dokonce dosahli nejvy??ich pozic v tehdej?im kni?ectvi. Jeho matka takte? pochazela z slavne ?lechticke rodiny ? ?u?u.
Aristide Caradja byl od roku
1935
?lenem Rumunske akademie v?d. V?noval se i interpretaci
Beethovenovych
sonat. Zem?el v roce
1955
v
Bukure?ti
.
Men? znamy, ale pro
faunu
hmyzu
Rumunska
a
Balkanu
vyznamny entomolog, lepidopterolog Aristide Caradja byl vyznamnym sb?ratelem a vyzkumnikem motyli fauny na uzemi
Balkanu
. Jako v?t?ina vyznamnych sv?tovych entomolog? i Caradja se zabyval
motyly
u? od svych d?tskych let. Zabyval s te?
rodem
Jaso?
(
Parnassius
) a u
druhu
jaso? ?ervenooky
b?hem sveho ?ivota popsal n?kolik individualnich forem, tedy aberaci na uzemi
Evropy
. Hlavni pozornost v?ak soust?edil na vyzkum skupiny malych motyl? ?
Microlepidoptera
.
Jeho prvni publikace o motylech z Haute Garonne, pochazi z roku
1891
, ale bohaty material exempla?? z ?adu Motyli (
Lepidoptera
, 848 druh?) shroma?dil u? o n?kolik let d?ive ? v dob? sveho studia ve
Francii
. To byl za?atek jeho sbirky, kterou budoval 56 let (v obdobi
1887
-
1943
). V roce
1887
, po smrti sveho otce se Aristides vratil do
Rumunska
, kde se usadil natrvalo v
Grum?ze?ti
. Rodinny zamek se nachazi uprost?ed arboreta se stromy z celeho sv?ta. Caradja malokdy cestoval, ale stale byl v kontaktu s vyznamnymi odborniky na skupinu malych motyl? (
Microlepidoptera
) z
Londyna
,
Berlina
,
Bonnu
,
Vidn?
,
Petrohradu
,
Stockholmu
atd. Od nich vym?nou i nakupem dostaval mno?stvi sbirkoveho materialu, ktery studoval a popisoval stovky novych druh?. Svou sbirku obohacoval i z jinych soukromych sbirek vym?nou. Za ziskani vzacnych druh? nikdy nevahal zaplatit i zna?ne sumy pen?z. Krom? toho dotoval finan?n? expedice do
Asie
, severni
Afriky
,
?pan?lska
,
ji?ni Ameriky
a na
?picberky
. Oplatkou za to dostaval nasbirany material ze skupiny
Microlepidoptera
. Vzhledem k jeho reputaci ?pi?koveho odbornika mu mnozi sb?ratele jako nap?iklad
Sven Hedin
,
Max Korb
,
Paul Chretien
nebo
Karl Ribbe
ze svych expedic posilali sv?j nasbirany material z teto skupiny ke studiu.
Aristide Caradja byl te? pov??en vykonat revizi cele kolekce skupiny
Microlepidoptera
z nejv?t?iho anglickeho p?irodov?dneho muzea (
British Natural History Museum
). Miliony kus? mikrolepidopter pro?ly jeho rukama. Jen ze sbirky motyl? z
?iny
od
Hermanna Hohna
sam Caradja prostudoval a rozt?idil asi 400 000 polo?ek. Publikoval mnohe prace a ziskal vyznamna mezinarodni ocen?ni a ziskal mezinarodni presti?. V prvnim obdobi (v letech
1891
-
1924
) byla v prvni ?ad? jeho zajmem systematizace ? popis novych druh?, pozd?ji se jeho zajem p?esunul sm?rem k rozlu?t?ni tajemstvi p?vodu a vyvoje fauny
Lepidoptera
. Studoval te? mechanismy
mutace
. Prostudoval material sbirky
Hermanna Hohna
, sesbirany v ?in? b?hem expedice v letech
1917
a?
1923
. Z ni popsal 927 druh?, z nich? bylo 271
endemit?
a 91 do te doby pro v?du neznamych. Sbirka se ?adi mezi nejvyznamn?j?i sbirky na sv?t?, take obsahuje 3000 polo?ek
typoveho materialu
, ktere umo?nily popis novych druh?.
Sbirka
hmyzu
, kterou Aristide Caradja shroma?dil b?hem sveho plodneho ?ivota, je unikatni nejen z hlediska r?znorodosti a bohatosti sveho obsahu, ale p?edev?im pro svou ohromnou v?deckou hodnotu. Byla dlouha leta ulo?ena na jeho panstvi v Grum?ze?ti, nedaleko Tirgu Neamt. Zde ale b?hem
druhe sv?tove valky
do?lo tem?? k jejimu zni?eni. Jen shodou nahod sbirka bez pohromy p?etrvala a? do sou?asnosti. Zapis z p?ijmu sbirky do muzea je ze dne 14. ?ervna 1944. V noci z 23. srpna
1944
byla budova muzea t??ce bombardovana n?meckou
Luftwaffe
, jako sou?ast n?mecke odvety proti byvalym spojenc?m. Sbirka v?ak byla ukryta v podzemi a vydr?ela i toto bombardovani.
Aristide Caradja vzhledem ke zhor?eni zdravotniho stavu (r?zna onemocn?ni a operace v poslednich letech ?ivota) u? nebyl schopen studovat sbirky sam. Kolekce mikrolepidopter z ?iny a vychodni Asie (obsahujici tisice kus? typoveho materialu) byla tak rozsahla, ?e si u? Caradja samotny netroufal ji sam zpracovat. K tomuto ukolu Caradja ur?il tehdy znameho odbornika prof. Dr. Martina Heringa z muzea Berlinske univerzity. Diky panujici mezinarodni situaci nemohl spolupracovat s jinymi odborniky z Evropy. Po valce, v letech
1948
a?
1961
, bylo v Evrop? jen malo specialist?, kte?i se zajimali o bohatstvi, ktere ziskal a sesbiral Aristide Caradja, ale po roce
1961
sbirka op?t ziskala pozornost odbornik? z celeho sv?ta.
Krom? p?eva?ujici ?asti malych motyl? ze skupiny
Microlepidoptera
, sbirka obsahuje i asi 5000 kus? ze skupiny
Macrolepidoptera
? p?eva?n? velke denni motyly. Mezi nimi je vyznamn? zastoupen rod
Morpho
z Amazonske d?ungle,
Chrysiridia madagascariensis
, ktery je pova?ovan za jednoho z nejkrasn?j?ich motyl? na sv?t? a rod
Ornithoptera
z
Bornea
. Celkov? jeho sbirka
hmyzu
, hlavn? motyl?, v rozsahu vice ne? 125 000 exempla??, je ulo?ena v Muzeu Grigore Antipa v
Bukure?ti
.
- vyb?r
- Caradja, A.: 1894 [1893], Beitrag zur Kenntniss der Grossschmetterlinge des "Departement de la Haute-Garonne". Deutsche Entomologische Zeitschrift Iris, 6: p. 161 ? 240 (189 ? 190).
- Caradja, A.: 1894 [1893], Nachtrag zum Verzeichniss der Grossschmetterlinge des Departement de la Haute Garonne. Deutsche Entomologische Zeitschrift Iris, 6: p. 336.
- Caradja, A.: 1895, Die Grossschmetterlinge des Konigreiches Rumanien. Deutsche Entomologische Zeitschrift Iris, 8(1895): p. 1 ? 102: (15. 7. 1895).
- Caradja, A.: 1896, Die Grossschmetterlinge des Konigreiches Rumanien. Dt. ent. Zeitschr. Iris, 9(1896): p. 1 ? 112.
- Caradja, A.: 1929, Badereise eines Naturfreundes nach Tekirghiol (Carmen Silva). Ein Beitrag zur Lepidopterenfauna der Dobrogea. Dt. ent. Z. Iris, 43: p. 41 ? 65.
- Caradja, A.: 1930, Beitrage zur Lepidopteren-Fauna der sudlichen Dobrogea insbesondere der sogenannten ‘Coasta de Argint’. Bull. Sect. scient. Acad. roum., 13(3): p. 1 ? 21, Pls. I ? VI.
- Caradja, A.: 1931, Beitrage zur Lepidopteren-Fauna Grossrumaniens fur das Jahr 1930. Academia Romana. Memoriile Sectiunii Stiintifice, 7(8): p. 293 ? 344.
- Caradja, A.: 1932, Beitrage zur Lepidopteren-Fauna Grossrumaniens fur das Jahr 1931. Bull. Sect. scient. Acad. roum., 15(1 ? 2): p. 35 ? 46.
- Caradja, A. von & Meyrick, E.: 1933, Materialien zu einer Microlepidopterenfauna Kwangtungs. Dt. Ent. Z. Iris, Dresden, 47: p. 123 ? 167.
- Caradja, A. von & Meyrick, E.: 1934. Materialien zu einer Microlepidopterenfauna Kwangtungs: Pterophoridae ? Tortricidae ? Tineidae. Dt. Ent. Z. Iris, Dresden, 48: p. 28 ? 43.
- Caradja, A.: 1934, Neuer Beitrag zur Kenntnis der Lepidopteren-Fauna Rumaniens. Dt. ent. Z. Iris, 48: p. 185 ? 191.
- Caradja, A. von: 1934 ? 1935, Herkunft und Evolution der palaarktischen Lepidopterenfauna. Internationale Entomologischen Zeitschrift, Guben, 28, p. 217 ? 385.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Aristides von Caradja
na slovenske Wikipedii.
- Hering, M.: 1936, [Caradja, A. von]. Mitt. Dt. Ent. Ges., 7, p. 33 ? 37.
- Horn, W.(H. R.): 1936, [Caradja, A. von]. Arb. morph. taxon. Ent. Berlin-Dahlem, 3(4): p. 301.
- Murariu, D. & Popescu-Gorj, A.: 1996, [Caradja, A. von]. Holarct. Lepidopt., 3(2), p. 43 ? 46 ? jen portret.
- Popescu-Gorj, A.: 1970, [Caradja, A. von]. Rev. Muzeel. 1970, p. 299 ? 303.
- Popescu-Gorj, A.: 1984, [Caradja, A. von]. Studii si Comunicari / Muzeul Brukenthal. Stiinte naturale, 26, p. 343 ? 352 + portret.
- Rakosy, L.: 1990, [Caradja, A. von]. Bul. Informare, Soc. Lepid. Romana, 1(2): p. 9 ? 10.
- Rakosy, L.: 1996, Die Noctuiden Rumaniens (Lepidoptera Noctuidae). Stapfia, 46, p. 1 ? 648, 30 Taf., zahlr. Fig. 11 + portret.
- Sachtleben, H.: 1941, [Caradja, A. von]. Arb. morph. taxon. Ent. Berlin-Dahlem, 8(4), p. 287.
- Savulescu, T.: 1945, [Caradja, A. von]. Anal. Acad. Romane, Mem. Sect. Stiint., 20(Mem. 8), p. 1 ? 24 + portret.