Arcidieceze pra?ska Archidioecesis Pragensis
Znak pra?ske arcidieceze
Zakladni informace
Sidlo	Praha
Patron	sv. Vit
Z?izena	973 (dieceze), 1344 (arcidieceze)
Cirkev sui iuris	?imskokatolicka
Arcibiskup	Jan Graubner
Pomocny biskup Pomocny biskup Emeritni pomocny biskup	Vaclav Maly Zdenek Wasserbauer Karel Herbst
Generalni vika?	Zdenek Wasserbauer
Cirkevni provincie	?eska
Statisticke udaje
Po?et vikariat?	14
Po?et farnosti	140
Rozloha	8 990 km²
Po?et obyvatel	2 062 189 (rok 2001 [1] )
z toho katolik?	369 788 (18 %)
Nav?t?vnost ned?lnich bohoslu?eb	38 278 (rok 2004 [2] )
Dal?i informace
Zem?pisne sou?adnice	50°5′27″ s. ?. , 14°24′3″ v. d.
Web	http://www.apha.cz
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Arcidieceze pra?ska je ?imskokatolicka arcidieceze ve st?ednich ?echach . Sidlem arcibiskupa je Praha , sidelnim kostelem katedrala svateho Vita, Vaclava a Vojt?cha . Arcibiskupem byl 13. kv?tna 2022 jmenovan Jan Graubner , ktery se ujal funkce intronizaci v katedrale 2. ?ervence teho? roku. Do te doby plnil funkci administratora arcidieceze kardinal a byvaly arcibiskup Dominik Duka . Pomocnymi biskupy jsou Vaclav Maly a Zdenek Wasserbauer , ktery je zarove? generalnim vika?em pro kn??stvo a duchovni ?ivot. Emeritnim pomocnym biskupem je Karel Herbst a generalnim vika?em pro spravu a organizaci je Jan Balik .

Pra?ska arcidieceze je nejstar?i existujici diecezi v  ?eske republice (zalo?ena 973 , na arcidiecezi povy?ena 1344 ) a metropolitni arcidiecezi ?eske cirkevni provincie . Arcibiskup pra?sky je zarove? metropolitou ?eske cirkevni provincie s titulem primas ?esky .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Dieceze (973?1344) [ editovat | editovat zdroj ]

Pra?ska dieceze pod?izena mohu?skemu arcibiskupstvi vznikla v roce 973 vyjmutim ?ech z pravomoci biskupstvi ?ezenskeho . Prvnim pra?skym biskupem byl D?tmar , druhym pak sv. Vojt?ch .

Dlouho byl pra?sky biskup dosazovan hlavn? z v?le ?eskeho panovnika a byval p?edev?im reprezentativnim ?lenem kni?eciho dvora . Rozhodujici roli v teto dob? hraji osobni schopnosti a vazby, ?ada biskup? se anga?uje ve vysoke politice, v zale?itostech kni?ectvi i mimo jeho hranice (nap?. boj o investituru ). Omezeny je naopak jejich vliv na spravu ?eske cirkve, ktera je soust?ed?na kolem kostel?, kapli a kla?ter? pod?izenych svym sv?tskym zakladatel?m.

V  11. stoleti byl politicky velmi anga?ovany biskup ?ebi? , za ktereho byla v roce 1063 odd?lena (obnovena) moravska dieceze . Spory jeho nastupce, ambiciozniho Jaromira se svym bratrem, kni?etem Vratislavem II. , vedly k dal?imu omezeni biskupske moci z?izenim kapituly na Vy?ehrad? , kam kni?e tehdy p?esidlil.

Ve 12. stoleti se postaveni olomouckeho biskupstvi potvrzuje a posiluje, zejmena za Jind?icha Zdika . Jeho synovec Daniel byl biskupem v Praze a diplomat v okruhu Vladislava II. a cisa?e Fridricha Barbarossy . Biskup Jind?ich B?etislav , P?emyslovec, od cisa?e pozd?ji ziskal do?asnou samostatnost a statut ?i?skeho kni?ectvi pro pra?ske biskupstvi a nakonec se stal ?kni?etem-biskupem“, kdy? obsadil na ukor P?emysla Otakara I. ?esky kni?eci stolec.

Ve 12. stoleti byla pra?ska dieceze se svou rozlohou 52 000 km ² uzemn? nejv?t?i diecezi z tehdej?ich 42 diecezi Svate ?i?e ?imske . Za ni nasledovala arcidieceze salcburska (40 000 km ² ) a dieceze kostnicka (36 000 km ² ). ^[3]

P?evratne 13. stoleti p?ina?i prom?nu i pro biskupsky u?ad, ktery se m?ni z presti?ni dvorske funkce na skute?nou hlavu ?eske cirkve relativn? nezavisle na sv?tske moci. Reformni a emancipa?ni usili cirkve, vrcholici na ?tvrtem lateranskem koncilu v roce 1215 , v ?echach prosazuje pra?sky biskup Ond?ej . Za podpory pape?e ziskal v roce 1221 privilegium pro pra?ske biskupstvi a o rok pozd?ji zasadni konkordat , ktery zaji??oval pravo kanonicke volby a pravni a hospoda?skou imunitu . Vn?j?im projevem emancipace pra?skeho biskupa je postupny p?esun sidla z  palace na Pra?skem hrad? do nov? budovanych hrad?, biskupskeho dvora p?i Juditin? most? a do Roudnice . P?em?nu biskupstvi ve feudalni a pozemkove panstvi ilustruje biskup Tobia? z Bechyn? , zastupce ?eske ?lechty proti Otovi Braniborskemu .

Obdobi 14. stoleti p?ed z?izenim arcibiskupstvi v zasad? vypl?uje episkopat Jana IV. z Dra?ic . Vyznamny byl zejmena jeho spor s  ?ebravymi ?ady , ktere ve m?stech konkurovaly rozr?stajici se siti farnosti a od?erpavaly ji p?ijmy. Se sporem souvisi i jedenactilety pobyt biskupa, ob?alovaneho za udajnou ochranu kaci??, v  pape?skem Avignonu , p?ibli?n? v dob? nep?itomnosti krale Jana Lucemburskeho v ?echach za panske vlady. Tehdy cirkevni sprava dieceze i ?lechtici je?t? od?erpavani p?ijm? trp?li. Po svem navratu do ?ech v dob?, kdy zde ji? spoluvladl Karel IV. , se v?ak Dra?icky op?t aktivn? v?noval biskupske ?innosti, p?estav?l oba biskupske hrady a v ?biskupske“ Roudnici postavil kamenny most a kla?ter . Prakticky prosazene pravni postaveni a finan?ni zabezpe?eni zajistilo diecezi pot?ebnou nezavislost, zarove? se ov?em rozvoj vynosnych obro?i stal p?edm?tem obchodovani a jednim z podn?t? budouci spole?enske krize.

Kolem p?elomu 13. a 14. stoleti byla dieceze v souvislosti s vytva?enim farni sit? rozd?lena na d?kanaty . V  pra?skem arcijahenstvi bylo d?kanat? deset (d?kanat m?sta Prahy , bene?ovsky , ?i?ansky , o?e?sky , podbrdsky, rakovnicky , slansky , ?ipsky , chluminsky a brandysky ), v  kou?imskem ?est ( kou?imsky , kolinsky , brodsky , ?e?icky , ?aslavsky a ?t?panovsky ), v  bechy?skem sedm ( bechy?sky , vltavsky , chynovsky , doudlebsky , voly?sky , bozensky a prache?sky ), v  ?ateckem p?t ( ?atecky , ?luticky , tepelsky , kada?sky a loketsky ), v  litom??ickem t?i ( litom??icky , t?ebensky a lipsky ), v  bilinskem dva ( bilinsky a ustecky ), v  boleslavskem osm ( boleslavsky , ?itavsky , jablonsky , m?lnicky , turnovsky , hradi?tsky , kamenecky a havra?sky ), v  plze?skem ?ty?i ( plze?sky , rokycansky , klatovsky a hor?ovsky ) a v  hradeckem dvanact ( hradecky , ji?insky , byd?ovsky , kladsky , dobru?sky , dvorsky , kostelecky , broumovsky , chrudimsky , mytsky , poli?sky a lan?krounsky ).

Po?atky arcidieceze a sedisvakance (1344?1561) [ editovat | editovat zdroj ]

Pe?i Karla IV . byla pra?ska dieceze 30. dubna 1344 jeho vychovatelem, pape?em Klementem VI. , povy?ena na arcidiecezi. Pod?izena ji byla jak dieceze olomoucka, tak i nov? z?izena dieceze litomy?lska . Prvnim arcibiskupem se stal Arno?t z Pardubic , ktery spolupracoval na zalo?eni pra?ske university , jeji? formalni hlavou (kancle?em) byli pra??ti arcibiskupove. Blizkym spolupracovnikem Karla IV. byl i druhy arcibiskup, Jan O?ko z Vla?imi . Uzka spoluprace a vzajemna opora ?eskeho panovnika a pra?skeho arcibiskupa vzala za sve b?hem rozep?i Vaclava IV. a Jana z Jen?tejna , ktere vyvrcholily zabitim arcibiskupova generalniho vika?e Johanka z Pomuku . Komplikovane vztahy m?l kral i s Husovym odp?rcem Zby?kem Zajicem z Hazmburka .

Situace se dale zkomplikovala s p?ichodem husitstvi , zejmena kdy? se pra?sky arcibiskup Konrad z Vechty roku 1421 p?ihlasil k  husitskym artikul?m . Zatimco pro pape?i v?rne katoliky byl arcibiskup v  klatb? , skute?nymi duchovnimi v?dci husitskych stran byli kn??i Prokop Holy , Prok?pek a umirn?n?j?i Jan Rokycana . Husitska strana si roku 1435 zvolila za arcibiskupa prav? Jana Rokycanu, ktery jim byl a? do sve smrti roku 1471 na sklonku vlady Ji?iho z Pod?brad . ?eskou katolickou cirkev, opirajici se zejmena o  plze?sky landfryd , spravoval administrator , kterym byl za Ji?ika z Pod?brad Hilarius Litom??icky . ^[4]

V ?echach po husitsky valkach byla strana katolicka a utrakvisticka , ktera se v?ak na zaklad? ( Piem II. zpochybn?nych) Basilejskych kompaktat pova?ovala za sou?ast katolicke cirkve a uznavala apo?tolskou posloupnost . Samostatn? zde je?t? p?sobila malo uznavana cirkev Jednoty bratrske . Teprve za Ferdinanda I. Habsburskeho do?lo jednak k p?ibli?eni ?eskych utrakvist? k stoupenc?m evropske reformace , jednak k posileni postaveni katolik? a obnoveni katolickeho arcibiskupskeho u?adu.

Obnova a po?atek rekatolizace (1561?1648) [ editovat | editovat zdroj ]

Antonin Brus z Mohelnice [ editovat | editovat zdroj ]

Nastup Ferdinanda I. vedl postupn? ke zlep?eni katolicke cirkve v ?echach. V roce 1561 jmenoval Ferdinand I. pra?skym arcibiskupem Antonina Bruse z Mohelnice ( 1561 ? 1580 ).

?	Teho? leta 23. dne m?sice prosince arcibiskupstvi pra?ske z v?le cisa?e Ferdinanda a s dovolenim nejvy??iho biskupa vyhla?enim za arcibiskupa pra?skeho v?i poctivosti hodneho pana, pana Antonina z Muglic, vide?skeho biskupa a na koncilium tridentskem legata cisa?skeho, jest obnoveno. Stalo se v soudne sv?tnici na Hrad? pra?skem v p?itomnosti Jeho Milosti cisa?ske Ferdinanda jako?to krale ?eskeho a stav?v teho? kralovstvi. Kde? i administratorove a konsisto? pra?ska, te? i prelati kostela Hradu pra?skeho obeslani byli. A tu vyhla?en jest p?edepsany pan, pan Antonin, rodem z Mohelnice v markrabstvi moravskem, za arcibiskupa pra?skeho etc.	“
?  Marek Byd?ovsky z Florentina [5]

Byl to vynikajici kandidat pro pom?ry vladnouci v  ?echach . Byl smi?livy a nedra?dil zbyte?n? utrakvisty a vyjednal pro n? na tridentskem koncilu p?ijimani pod oboji , ktere sam klidn? podaval. Jeho nad?je na navrat utrakvist? do l?na katolicke cirkve se ale nenaplnily, v?t?ina z nich se ?im dal vice klonila k  protestantismu Martina Luthera .

Velkou vyhodou noveho arcibiskupa bylo jeho hmotne zabezpe?eni ? byl velmistrem pom?rn? bohatych k?i?ovnik? s ?ervenou hv?zdou a pou?il majetek ?adu ke konsolidaci finan?nich pom?r? zbida?ene arcidieceze. P?esto trp?l nedostatkem finan?nich prost?edk?, kv?li kteremu nap?iklad nemohl zalo?it diecezni semina? . Spojeni postu pra?skeho arcibiskupa a velmistra ?adu se ukazalo byt natolik vyhodnym, ?e s jedinou malou p?estavkou p?etrvalo 120 let. ?adu dodalo presti? a arcibiskupstvi penize.

Martin Medek z Mohelnice [ editovat | editovat zdroj ]

Dal?i osobou, ktera spojila u?ady arcibiskupa pra?skeho a velmistra K?i?ovnik? s  ?ervenou hv?zdou, byl Martin Medek z Mohelnice ( 1581 ? 1590 ). Stejn? jako za jeho p?edch?dce byl ?ad hlavnim sponzorem husitskymi valkami o?ebra?eneho arcibiskupstvi a tento model se osv?d?il natolik, ?e Medkovi nastupci spojili oba u?ady formalni personalni unii , ktera definitivn? zanikla a? v roce 1694 . I p?es snahu arcibiskupa a jeho spolupracovnik?, jako byl nap?iklad Ji?i Bertold Pontan z Breitenberku (pozd?ji pomocny biskup pra?sky), z?staval stav arcidieceze daleko za idealem, nap?. arcidiecezni kn??i, kterych byl z?etelny nedostatek, se museli vzd?lavat v ustavech ?adu. ^[6]

Martin Medek pokra?oval v praci sveho p?edch?dce Antonina Bruse. Za pomoci cisa?e Rudolfa II. prosadil v  ?echach p?ijeti gregorianskeho kalenda?e (zm?na byla provedena v  roce 1584 ) a v roce 1588 nechal p?enest ostatky svateho Prokopa ze Sazavy do kolegiatniho kostela V?ech svatych na Pra?skem hrad? .

Zbyn?k Berka z Dube a Lipe [ editovat | editovat zdroj ]

Nastupcem Martina Medka se stal Zbyn?k Berka z Dube a Lipe ( 1592 ? 1606 ), takte? k?i?ovnik, ktery svolal do Prahy synodu , ktera m?la projednat prakticke otazky spojene s dekrety Tridentskeho koncilu a jejich zavedenim do praxe, k n?mu? kone?n? p?istoupil. Synody se pravd?podobn? u?astnil i olomoucky biskup kardinal Ditrich?tejn . V jim nastoupenem sm?ru se sna?il postupovat i jeho nastupce Karel z Lamberka ( 1607 ? 1612 ), ktery nebyl p?ili? usp??ny a pro nemoc arcidiecezi ?idil spi?e teoreticky. Ulohu hlavy katolicke cirkve za n?j ?asto plnil kardinal Ditrich?tejn , ktery misto n?j provedl dokonce i korunovaci Matya?e ?eskym kralem, arcidiecezi zase ?idil jeho pomocny biskup a pozd?ji i biskup koadjutor s pravem nastupnictvi, premonstrat Jan Lohelius ( 1612 ? 1622 ).

Lohelius byl jednak p?isny asketa a mu? svate pov?sti , jednak nesmlouvavy nep?itel reformace . Jako arcibiskup pracoval na postupnem potla?ovani protestantismu a utrakvismu , v roce 1617 nechal zbo?it kostel v  Hrob? . Po propuknuti ?eskeho stavovskeho povstani byl vypov?zen z  ?ech , do Prahy se vratil a? po bitv? na Bile ho?e . V roce 1622 zakazal na uzemi ?eskomoravske provincie podavat p?ijimani podoboji .

Arno?t Vojt?ch z Harrachu [ editovat | editovat zdroj ]

V osob? hrab?te Arno?ta Vojt?cha z Harrachu ( 1623 ? 1667 ) stanula v ?ele arcibiskupstvi a k?i?ovnik? osobnost, ktera m?la schopnosti, ?as, prost?edky a podminky k realizaci zamy?lenych reforem.

Harracha zastihlo zvoleni v  ?im? (9. listopadu 1622 ), zde pape? ?eho? XV. potvrdil jeho zvoleni (6. ledna 1623 ) a jeho nastupce Urban VIII. jej nejprve vysv?til na biskupa ( 1624 ) a pote i jmenoval kardinalem . V jeho osob? byla obnovena politicka va?nost arcibiskupskeho u?adu, ktera za jeho p?edch?dc? vybledla ve prosp?ch olomouckeho biskupa kardinala Ditrich?tejna. Harrach se stejn? jako on stal vyznamnym radcem Habsburk? , nicmen? jeho politicky vliv se naplno projevil a? po Ditrich?tejnov? smrti. Jednou z Harrachovych reforem bylo zru?eni d?kanat? v  pra?ske arcidiecezi kolem roku 1631 a jejich nahrazeni vikariaty , odvozene do zna?ne miry z rozd?leni uzemi na kraje.

Po pora?ce ?eskeho stavovskeho povstani vedl rekatolizaci v  ?echach . Jako cisa?sky radce provad?l spolu s Ditrich?tejnem provedl zav?re?ne redakce Obnoveneho z?izeni zemskeho . Stejn? jako kardinal Ditrich?tejn nesouhlasil s nasilnou rekatolizaci a vyhan?ni nekatolik? z ?ech a pro sv?j postoj nalezal podporu mistodr?iciho kni?ete Lichten?tejna, ov?em Ferdinand II. i Ferdinand III. vy?adovali tvrdy postup a teho? nazoru byli i cisa??ti radci a pape??ti nunciove a Harrachovy mo?nosti zmir?ovat cisa?ska na?izeni byly velice omezene. Situaci navic zna?n? komplikovala v prvni polovin? jeho u?adu t?icetileta valka a pohyb vojsk po ?echach.

Kardinal z Harrachu se sna?il p?euspo?adat cirkevni spravu ve sve arcidiecezi. Cht?l obyvatele p?ivest zp?t ke katolicke vi?e nenasilnymi prost?edky, co? ov?em vy?adovalo kvalitn? vzd?lane kn?ze , kte?i budou zarove? schopnymi kazateli . Proto jednak maximaln? podporoval ?innost jezuit? a v roce 1635 nap?iklad zalo?il Svatovaclavsky semina? . Na druhe stran? s jezuity vedl i vlekle spory, nebo? ti si p?isvojovali i privilegia, ktera pova?oval za sva. Narokovali si kup?ikladu vrchni spravu nad pra?skou univerzitou . Spor se vedl take o p?ednostni vyb?r adept? na kn??stvi, co? z?izeni arcibiskupskeho semina?e velice omezilo. Jezuite jej kv?li tomu u?elov? o?er?ovali a obvi?ovali jej z  jansenismu . Zarove? se se v?i autoritou sveho u?adu stav?l proti nasili na nekatolicich ve sve diecezi. Jeho kn??i i jezuite dosahovali p?i rekatolizaci pom?rn? velkych usp?ch?, ty v?ak ?asto byly pouze povrchni, tak?e v dob? vpadu ?vedskych vojsk do ?ech se ?ada obracenych znovu vratila k  protestantskemu vyznani.

Po t?icetilete valce (1648?1767) [ editovat | editovat zdroj ]

S koncem t?icetilete valky a uzav?enim vestfalskeho miru zahajil arcibiskup znovu nenasilne rekatoliza?ni usili a reorganizaci arcidieceze, ov?em zarove? rostl vliv t?ch, kte?i po?adovali tvrdy postup. V roce 1649 byly vydany p?isne protireforma?ni dekrety, ktere m?l u cisa?e prosadit pra?sky generalni vika? a pomocny biskup Jan Caramuel z Lobkovic . Kardinal za pomoci jezuit? dosahl posleze jejich zmirn?ni, nicmen? k obraceni obyvatel pouhymi kazanimi se u? praxe nevratila a obyvatele byli k p?estupu nuceni i ekonomickym tlakem a vyhan?nim. Reorganizaci dieceze zakon?il kardinal tim, ?e prosadil vznik dvou novych biskupstvi . Z uzemi pra?ske arcidieceze tak byly vyd?leny dieceze litom??icka ( 1655 ) a dieceze kralovehradecka ( 1664 ).

Ferdinand Sobek z Bilenberka [ editovat | editovat zdroj ]

Po smrti kardinala z Harrachu byl jeho nastupcem zvolen hrab? Jan Vilem Lib?tejnsky z Kolovrat ( 1667 ? 1668 ), ktery v?ak zem?el d?ive, ne? stihl diecezi realn? p?evzit. P?evzal ji a? dal?i nastupce, benediktin Matou? Ferdinand Sobek z Bilenberka ( 1669 ? 1675 ), ktery pokra?oval v konsolidaci hospoda?eni a spravy arcidieceze. Do?lo k reform? liturgie, oprav? katedraly, zalo?eni D?dictvi svatovaclavskeho a znovuziskani p?ibramskeho Arcibiskupskeho zamku. Diky ?lechtickym darc?m byly zalo?eny franti?kansky kla?ter v Hajku u Hostivic (dnes sou?ast obce ?erveny Ujezd a karmelitansky kla?ter v  Havli?kov? Brod? . Arcibiskup se sna?il o zalo?eni plze?skeho biskupstvi , ale pro odpor mistnich samosprav (ktere se obavaly omezeni svych pravomoci) se je nepoda?ilo prosadit.

Jan Bed?ich z Vald?tejna [ editovat | editovat zdroj ]

Dal?i arcibiskupem pra?skym se stal jedenat?icetilety hrab? Jan Bed?ich z Vald?tejna ( 1675 ? 1694 ). Byl to skromny asketa , ktery se vyhybal p?epychu a akcim spole?enske smetanky, co? mu p?ineslo oblibu mezi chudym lidem. Zreorganizoval farni spravu , nechal stav?t nove kostely , zakladal nove farnosti a kla?tery . V roce 1677 vy?la nova ?eska bible , p?ipravovana ji? jeho p?edch?dcem. Velmi dbal o charitativni ?innost a zam??il se te? na dosud spi?e zanedbavanou oblast pe?e o zestarle kn?ze , kterou dal na starost svemu sv?ticimu biskupovi Janu Ignaci Dlouhoveskemu . Druhym sv?ticim biskupem byl Toma? Pe?ina z ?echorodu .

B?hem jeho u?adu prudce vzrostlo nap?ti mezi cirkvi a statem. Stat zabavoval pape?sky desatek na vedeni valky proti Turk?m a v roce 1684 za?al dlouhy st?et arcibiskupa se Zemskym sn?mem, ktery za?al po?adovat zdan?ni duchovnich . Zu?ivy odpor arcibiskupa v??i tomuto po?adavku skon?il tim, ?e mu bylo v roce 1693 odebrano volebni pravo na sn?mu. Stat v teto dob? te? za?al omezovat pravomoci cirkevnich soud? .

Arcibiskup Jan Bed?ich z Vald?tejna zem?el jako jedna z asi sto tisic ob?ti morove epidemie , ktera zasahla ?eske zem? na konci 17. stoleti . V jeho osob? zem?el posledni pra?sky arcibiskup-velmistr k?i?ovnik? s ?ervenou hv?zdou .

Nastupcem se stal hrab? Jan Josef Breuner ( 1695 ? 1710 ). Ten si za generalniho vika?e vybral Daniela Josefa Mayera z Mayernu , ktery sv?j u?ad podr?el i za dal?iho arcibiskupa a nakonec se sam stal arcibiskupem.

Franti?ek Ferdinand Khunburg [ editovat | editovat zdroj ]

Lublinsky biskup Franti?ek Ferdinand Khunburg ( 1710 ? 1731 ) byl za arcibiskupa vybran v roce 1710 , nicmen? jine povinnosti a morova epidemie mu umo?nily p?evzit u?ad a? v roce 1714 . M?l velmi dobre vztahy s vide?skym dvorem, co? mu umo?nilo mimo jine zmirnit protireforma?ni politiku a nap?ti ve vztahu statu s cirkvi. Zakladal nove farnosti, podporoval vznik novych kla?ter? a nechal vydat tzv. Pra?sky katechismus ( 1722 ), aby standardizoval a posilil nabo?enskou vyuku. Prosadil te? svato?e?eni Jana Nepomuckeho ( 1729 ) a Jana Rudolfa ?porka , sveho spolupracovnika pov??eneho timto ukolem, prosadil na post pra?skeho sv?ticiho biskupa. V souvislosti se svato?e?enim se mu poda?ilo obnovit i starobosleslavskou kapitulu , vyrazn? mu v tom pomohl budouci kardinal Michal Bed?ich z Althanu .

I p?es arcibiskupovy politicke konexe se na sklonku sveho u?adu za?al vztah statu a cirkve zhor?ovat. Za?ala se projevovat cilena laicizace cirkevni spravy a vide?sky dv?r za?al stale vice davat najevo, ?e cirkev je zde jako slu?ebnik dvora a tr?nu, ktery se musi pod?idit p?edev?im p?anim a cil?m monarchie. Cisa? Karel VI. se rozhodl obnovit tvrde postupy proti nekatolik?m, nebo? tito podporovali Habsburk?m nep?atelske saske panovniky, ^{[ zdroj? ]} co? hodnotil jako velezradu. Starnouci a ji? nep?ili? zdravy arcibiskup se pokusil cisa?i vzep?it ( 1725 ), ale byl obvin?n z liknavosti a p?inucen se pod?idit.

Daniel Josef Mayer z Mayernu [ editovat | editovat zdroj ]

Nastupcem Khunburga se stal generalni vika? a od roku 1711 sv?tici biskup pra?sky, Daniel Josef Mayer z Mayernu (1732?1733), podle Polce jedna z nejkrasn?j?ich postav na pra?skem stolci. ^[7] ?lo o vynikajiciho teologa , kazatele , misiona?e a diplomata , ktery m?l p?es sv?j prosty p?vod vynikajici styky s vide?skym dvorem a i ?adou sv?tskych u?ad?. Na arcibiskupsky stolec v?ak usedal ji? dosti stary, v?t?inu sveho dila v diecezi provedl je?t? jako sv?tici biskup pod svym p?edch?dcem, nebo jako provizorni spravce dieceze po jeho smrti. Nechal vybudovat n?kolik novych kostel? , potvrdil poustevnickou organizaci ivanit? a soust?edil se na zaji?t?ni dokonale vyuky nabo?enstvi na ?kolach a zaji?t?ni vzorneho ?ivota kn??i . Zem?el necely rok po uvedeni do u?adu. Jeho nastupcem cisa? jmenoval litom??ickeho biskupa Jana Adama Vratislava z Mitrovic , ten v?ak zem?el d?ive, ne? mohl pape? jeho rozhodnuti potvrdit.

Jan Mo?ic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu [ editovat | editovat zdroj ]

Novym pra?skym arcibiskupem se stal Jan Mo?ic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu ( 1733 ? 1763 ), dosavadni biskup Vide?skeho Noveho M?sta . B?hem sveho t?icetileteho pobytu v u?adu rozvinul rozsahly a komplexni pastora?ni program, jeho? sou?asti byl nekompromisni boj proti pov?ram , ?achrovani s r?znymi ? svatymi ostatky “ a ?posvatnymi p?edm?ty“ a tisku neschvalenych ?i pov?re?nych modliteb . I p?es nep?iznivou dobu a p?istup sv?tske vrchnosti se mu poda?ilo rozmno?it po?et kla?ter? v zemi.

Jeho p?sobeni bylo poznamenano rostoucim vm??ovanim statu do cirkevnich v?ci, omezoval r?zne tradi?ni podoby oslav, sbirky almu?en pro ?ebrave ?ady, zve?ej?ovani pape?skych bul a vynos? (sm?ly byt zve?ej?ovany jen se svolenim u?ad?), ur?oval cirkevni svatky a zp?sob jejich slaveni. Za?al te? zneu?ivat kazatelny k vyhla?ovani s cirkvemi naprosto nesouvisejicich v?ci, tak?e se kn??i o ned?lnich bohoslu?bach stali oznamovateli novych p?edpis? o pa?ovani tabaku, pytlactvi ?i odvod? do vojska.

Arcibiskup toto zasahovani statu nelib? nesl a byl si v?dom toho, ?e n?ktere z jeho krok? maji devastujici vliv na presti? a oblibu kn??skeho stavu a cirkve obecn?. Rostouci snaha Marie Terezie a jejiho syna, budouciho Josefa II. , o totalni podrobeni si cirkve a jeji p?em?nu na nastroj statu vedl k t??kym rozep?im mezi panovnici a arcibiskupem, ktery ve valkach o rakouske d?dictvi , ktere se n?kolikrat p?evalily p?es jeho arcidiecezi, nepokryt? fandil jejim n?meckym odp?rc?m. Vysledek byl, ?e arcibiskup byl panovnici vykazan mimo Prahu a korunovaci Marie Terezie provedl v roce 1743 olomoucky biskup Jakub Arno?t z Lichten?tejna-Kastelkornu , ktery se stal te? jejim hlavnim ?cirkevnim poradcem“.

Po nastupu reforem Josefa II. (1767?1918) [ editovat | editovat zdroj ]

Osvicenske reformy p?inesly take zm?nu cirkevniho uspo?adani v ?eskych zemich. V roce 1777 byla od ?eske cirkevni provincie odd?lena moravska pod spravou povy?ene arcidieceze olomoucke a nov? z?izene dieceze brn?nske . Za Josefa II. v roce 1785 byla z uzemi pra?ske arcidieceze vyd?lena nova dieceze ?eskobud?jovicka , ktera doplnila ?eska diecezni centra v Litom??icich a Hradci Kralove.

Antonin Petr P?ichovsky z P?ichovic [ editovat | editovat zdroj ]

Dal?im pra?skym arcibiskupem se stal d?iv?j?i sv?tici biskup pra?sky a dosavadni biskup kralovehradecky Antonin Petr P?ichovsky z P?ichovic ( 1767 ? 1793 ). V dob? jeho nastupu je?t? vladla Marie Terezie , nicmen? jeji syn, pozd?j?i cisa? Josef II. , ji? ziskal silny vliv. Josef byl rozhodnut p?etvo?it cirkev podle sveho.

Josefinske reformy zcela zm?nily organizaci cirkve a jeji uspo?adani. M?ly ur?ite pozitivni aspekty: vyrazne posileni farni spravy a vytvo?eni pom?rn? stabilniho a spolehliveho vzorce zaji?t?ni a financovani cirkve, v jinych ohledech byly v?ak pro cirkev pohromou. Drastickym zp?sobem postihly ?eholni ?ivot (cisa? mu nep?al, nebo? dle n?j p?ipravoval stat o podstatnou ?ast obyvatelstva i nemale ekonomicke zdroje). V ?eskych zemich byla zru?ena polovina kla?ter? a ty, ktere p?e?ily, musely prokazat ?u?ite?nou ?innost“. Zcela tak zmizely rozjimave ?ady ? n?ktere z nich se u? do ?eskych zemi nikdy nevratily. Mezi zru?enymi kla?tery byl i kla?ter na Franti?ku . Majetky zru?enych ?ad?, stejn? jako ?ady kostel? a poutnich mist byly zabaveny a ?aste?n? pou?ity na zaji?t?ni cirkve a farni spravy, ?aste?n? pro pot?eby statu.

Cisa? se rozhodl zcela si cirkev podrobit. Vyu?ival sveho prava jmenovat biskupy a dal?i cirkevni hodnosta?e, aby dosadil na pat?i?ne posty stoupence osvicenstvi a febronianismu , kte?i mu byli oddani vice ne? cirkvi. Take z?idil generalni semina? , kde m?li byt vychovavani v?ichni kn??i podle cisa?ske v?le (arcibiskup nem?l na provoz semina?e ?adny vliv, mohl jen jeho absolventy p?ipravit na kn??ske sv?ceni). Cisa? te? drasticky omezil k?es?anske spolky, poustevniky a dal?i s cirkvi spojene ?zbyte?nosti“. Aby je?t? vice omezil pra?skeho arcibiskupa a zefektivnil cirkevni spravu, prosadil z?izeni ?eskobud?jovicke dieceze ( 1785 ) a reorganizaci hranic ostatnich diecezi tak, ?e arcidieceze ve vysledku ztratila asi t?etinu sve rozlohy.

Po smrti Josefa II. se poda?ilo n?ktere v?ci zm?nit (zejmena semina? se vratil do rukou dieceze), nicmen? zm?ny cirkevni spravy z?staly vicemen? zachovany a mnohe dal?i prvky reforem take. P?ichovsky na zav?r sveho ?ivota obnovil sve politicke konexe (t??ce naru?ene jeho d?iv?j?i snahou vzdorovat cisa?skym reformam) a postupn? korunoval v Praze Leopolda II. , jeho man?elku Marii Luisu i Franti?ka I.

Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Za prvni republiky (1918?1938) [ editovat | editovat zdroj ]

Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

V obdobi totalit (1938?1989) [ editovat | editovat zdroj ]

Bulou Episcoporum Poloniae coetus pape?e Pavla VI. ze dne 28. ?ervna 1972 , kterou byla reorganizovana cirkevni sprava na uzemi Polska , bylo z uzemi arcidieceze vy?ato uzemi Kladska a v?len?no do vratislavske arcidieceze . ^[8]

Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Po roce 1989 [ editovat | editovat zdroj ]

Po rezignaci kardinala Toma?ka byl 27. b?ezna 1991 pra?skym arcibiskupem jmenovan ?eskobud?jovicky biskup Miloslav Vlk ( kardinal od 1994). Ten se pustil do obnovy komunistickou diktaturou zdevastovane arcidieceze. Sna?il se o obnovu cirkevniho ?kolstvi (zalo?il mimo jine Arcibiskupske gymnazium v Praze , CSZ? Jana Pavla II. a VO?P Svatojanska kolej , zalo?il K?es?anskou pedagogicko-psychologickou poradnu a vratil do Prahy Arcibiskupsky kn??sky semina? ). Pro obnoveni, organizaci a koordinaci charitativni ?innosti zalo?il v roce 1993 Arcidiecezni charitu , velmi vehementn? usiloval i o obnoveni ?eholniho ?ivota v diecezi, mimo jine pozval do arcidieceze trapistky, ktere se usidlily v  Poli?anech , kde zbudovaly kla?ter Na?i Pani nad Vltavou . Jeho pobyt v u?adu byl dlouhodob? poznamenan sporem o  katedralu sv. Vita , ktery se (stejn? jako otazku cirkevnich restituci), nepoda?ilo uzav?it. Na p?elomu 20. a 21. stoleti pak vygradoval jeho spor s  Vaclavem Wolfem o sm?rovani Katolicke teologicke fakulty .

Dne 13. unora 2010 jmenoval pape? Benedikt XVI. novym pra?skym arcibiskupem kralovehradeckeho biskupa Dominika Duku , ktery se funkce ujal 10. dubna 2010. Pape? Franti?ek dne 13. kv?tna 2022 p?ijal rezignaci Dominika Duky na post pra?skeho arcibiskupa a jmenoval jeho nastupcem dosavadniho olomouckeho arcibiskupa Jana Graubnera . ^[9]

Developer [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2013, kdy byl schvalen restitu?ni zakon se arcibiskupstvi pra?ske pustilo do podikani. Do roku 2030 bude od statu dostavat finan?ni p?isp?vek na ?innost. ^[10]

Arcibiskupstvi investovalo do hotelnictvi a slu?eb. Nap?. v letech 2015?2018 za 250 milion? zrekonstruovalo luxusni hotel Clara Futura v Dolnich B?e?anech , jeho? provoz se v?ak ukazal ztratovym. V roce 2023 se arcibiskupstvi rozhodlo hotel prodat za 308 milion? korun. ^[11] Svou pozornost zam??ilo p?edev?im k investicim do najemniho bydleni. ^[12] Krom? lesniho hospoda?stvi a najemniho bydleni arcibiskupstvi pra?ske zva?uje take vstup do solarniho byznysu . ^[13] Dle vyjad?eni arcibiskupa Jana Graubnera se arcibiskupstvi bude sna?it vytipovat pozemky nevhodne pro zem?d?lstvi, na ktere by bylo mo?ne umistit solarni panely. ^[10]

V roce 2021 arcibiskupstvi zalo?ilo realitni spole?nost XPlace, ^{[10] [14]} p?es kterou chce do roku 2025 investovat do najemniho bydleni p?es t?i miliardy korun. Jde o zhruba 280 byt? a sedm rodinnych dom? v projektech v projektech Lihovar Smichov , v Kr?i na Habrovce, ve Stod?lkach a v Milovicich ^[13] na Nymbursku. Arcibiskupstvi p?ipravuje take akvizici dal?ich 135 byt? jejich? hodnota je tem?? miliarda korun. Investice do najemniho bydleni ma byt zp?sobem jak zajistit vlastni financovani, nejedna se o byty pro zam?stnance arcibiskupstvi nebo socialni bydleni. Na vystavb? byt? spolupracuje arcibiskupska firma XPlace s developery Finep , Trigema ?i VPP Group . N?ktere byty ziskalo arcibiskupstvi sm?nou za pozemky, ktere neum?lo samo vyu?it. Ziskalo tak nap?iklad 100 byt? ve ve Zli?in? a na St?i?kov?, ktere sm?nilo s nejv?t?im ?eskym reziden?nim developerem Central Group . Dal?ich 103 byt? provozuje arcibiskupstvi take v Jaselske ulici v Dejvicich, kde si v jednom z byt? z?idil kancela? byvaly prezident Milo? Zeman . ^[10]

V roce 2021 spolek Kverulant informoval o vyvad?ni restituovanych cirkevnich pozemk? p?es nadaci Dominika Duky . Zastavitelne pozemky jejich? cenu Kverulant odhadl na 250 milion? korun, Dukova nadace Arietinum p?evedla na developera Central Group . Na oplatku za n? m?la dostat byty, jak Kverulant dolo?il zve?ejn?nim sm?nne smlouvy. Arcibiskupstvi tato tvrzeni ozna?ilo za l?iva, tvrzeni ozna?ilo za dilo byvaleho zam?stnance, ktery byl propu?t?n a od te doby po?kozuje p?edstavitele arcibiskupstvi. Nadaci ozna?ilo za transparentni a neodd?litelnou od arcibiskupstvi. ^[15] Dominik Duka se obratil na soud s ?adosti o p?edb??ne opat?eni, ^[16] ve kterem mu soud vyhov?l. Kverulant m?l tak podle n?j sv?j ?lanek stahnout. ^[17] Nasledny odvolaci soud v?ak dal Kverulantovi za pravdu a konstatoval, ?e jde o v?c ve?ejneho zajmu, ktera m??e vyvolavat pochybnosti a otazky. ^{[18] [19]} Zprava o p?evodu majetku vzbudila pohor?eni take v cirkevnich kruzich. ^[20]

V roce 2022 se arcibiskupstvi dostalo do zisku 213 milion? korun a to p?edev?im diky nadpr?m?rnym cenam d?eva. ^[21] XPlace zprost?edkovavajici najemni bydleni tvo?ila zhruba 10% aktiv. Nejv?t?i ?ast, cca 40% tvo?ily vyd?lky z les?. ^[22] Arcibiskusptvi pra?ske hospoda?i na 26 tisici hektarech a vyd?lky z lesniho hospoda?stvi zatim tvo?i nejv?t?i vynosy. ^{[10] [13]}

V roce 2022 se arcibiskupstvi pra?ske rozhodlo prodat Jind?i?skou v?? v Praze za 75 milion? korun. ^[23] Souhlas s prodejem dal arcibiskupstvi Vatikan . ^[11] O st?edov?kou pamatku projevilo zajem hlavni m?sto Praha, ktere m?lo odkoupit v?? za 100 milion? korun. Od koupi ale nakonec ustoupilo kv?li vysoke cen? a dlouhe smlouv? najemce. ^[24] Vedeni hlavniho m?sta i dlouhodoby najemce arcibiskupstvi za prodej v??e kritizovali. Prodej v??e pobou?il ve?ejnost i v??ici. ^{[25] [26] [27]} Farnici z kostela svateho Jind?icha a svate Kunhuty , ke kteremu p?vodn? v?? pat?ila, sepsali proti prodeji v??e petici. ^[28]

Na za?atku roku 2024 arcibiskup Jan Graubner vyzval kn??i z farnosti v okoli Prahy, aby farni lesy p?evedli do majetku vlastnictvi nadace Arietinum, zalo?ene Dominikem Dukou ke sprav? cirkevnich majetk?. ^[29] Od?vodn?nim vyzvy bylo sjednoceni rozt?i?t?nych ploch do jednoho celku, aby mohly vyba?et vice pen?z. ?ast fara?? odmitla tuto vyzvu vysly?et, jini poslechli, ale nechali si dat p?evedeni majetk? pisemnym p?ikazem. D?vodem odporu byly pochyby n?kterych fara??, ?e je Nadace Arietinum pevn? svazana s arcibiskupstvim a obavy, a ?e nem??e dojit k vyvad?ni majetku. ^[30] V unoru 2024 se arcibiskupstvi dohodlo s Ministerstvem zem?d?lstvi na sm?n? stovek hektar? lesnich pozemk? s Lesy ?R . O tuto sm?nu arcibiskupstvi d?ive marn? usilovalo. Proti byla vlada Andreje Babi?e , ktera usilovala o revizi cirkevnich restituci. Dle od?vodn?ni Ministerstva zem?d?lstvi, je vym?na les? prosp??na pro ob? strany. ^[31]

Na za?atku unora 2024 arcibiskupstvi zakoupilo dva domy na kli? s 55 jednotkami od developera Penta Real Estate. M?lo by jit premiove bydleni, ktere Penta stavi v ramci projektu Waltrovka. ^[32]

Statistiky [ editovat | editovat zdroj ]

Pra?skou arcidiecezi v sou?asnosti ^{[ kdy? ]} tvo?i 140 farnosti sdru?enych do 14 vikariat? , p?i?em? duchovni sidli ve 124 farnostech. V arcidiecezi se take nachazi 32 mist s vlastnim pastora?nim p?sobenim ( kla?terni nebo poutni kostely). Roku 2011 k arcidiecezi p?inale?elo 142 kn??i, z nich? p?imo v arcidiecezi p?sobilo 126, dale zde pomahalo 52 kn??i z jinych diecezi (zejmena z Polska, Slovenska, ?pan?lska a Italie) a take 103 z celkem 153 ?eholnich kn??i . Duchovni slu?bu tedy roku 2011 vykonavalo celkem 281 kn??i za pomoci 30 trvalych jahn? , 49 odbornych asistent? a 86 pastora?nich asistent? . ^[33]

Roku 2011 bylo v arcidiecezi pok?t?no 2 323 malych d?ti, 86 d?ti ve ?kolnim v?ku a 321 osob star?ich 14 let. Bi?movano bylo 375 osob, cirkevni s?atek uzav?elo 570 par?, bylo ud?leno 4 874 svatosti nemocnych a poh?beno p?es 2 000 osob. ^[33]

Arcibiskupstvi bylo roku 2011 z?izovatelem celkem patnacti cirkevnich ?kol (7 mate?skych, 1 zakladni, 1 zakladni um?lecke a 1 zakladni logopedicke ?koly, 2 gymnazii a 3 st?ednich ?kol) a dale dvou vy??ich odbornych ?kol a jedne k?es?anske pedagogicko-psychologicke poradny. Tyto instituce nav?t?vovalo celkem 2 397 d?ti, ?ak? a student?. Krom? toho na uzemi arcidieceze p?sobilo dal?ich jedenact cirkevnich ?kol z?izovanych cirkevnimi ?ady a kongregacemi , ktere nav?t?vovalo celkem 1 610 d?ti, ?ak? a student?. ^[33]

Charitativni ?innost se v pra?ske arcidiecezi realizuje p?edev?im skrze Arcidiecezni charitu Praha , jejim? poslanim je pomoc lidem v nouzi na principech k?es?anske lasky bez ohledu na jejich nabo?enskou, politickou nebo rasovou p?islu?nost. ^[33]

P?ijmy a vynosy arcidieceze roku 2011 ?inily celkem 643 mil. K? (z toho 187 mil. statni dotace, 140 mil. najmy, 66 mil. dary a sbirky, 200 mil. prodej majetku), naklady a vydaje 612 mil. K? (z toho 160 mil. platy duchovnich, socialni a zdravotni poji?t?ni, 146 mil. vydaje na dlouhodoby majetek, 99 mil. energie, slu?by a bohoslu?ebne vydaje, 121 mil. opravy a udr?ba, 35 mil. dary a p?isp?vky, 33 mil. dan?). ^[33]

V roce 2019 bylo v arcidiecezi 559 800 pok?t?nych osob z celkoveho po?tu 2 322 700 obyvatel, co? p?edstavuje 24,1 %. ^[34]

rok	populace			kn??i				trvali jahnove	?eholnici		farnosti
	pok?t?ni	celkem	%	celkem	diecezni	?eholni	po?et k?t?		mu?i	?eny
1949	2.052.154	2.943.868	69,7	921	607	314	2.228		348	1.710	604
1970	1.600.000	2.620.000	61,1	59		59	27.118		59	486	835
1980	1.365.000	2.740.000	49,8	426	329	97	3.204		97	381	579
1990	1.190.000	2.810.000	42,3	327	261	66	3.639		66	169	579
1999	604.000	2.144.000	28,2	293	160	133	2.061	14	228	366	380
2000	600.000	2.140.000	28,0	345	193	152	1.739	17	238	311	379
2001	604.500	2.140.000	28,2	338	183	155	1.788	17	228	292	376
2002	604.500	2.144.000	28,2	339	191	148	1.783	18	224	328	378
2003	485.614	2.062.189	23,5	377	216	161	1.288	20	227	284	378
2004	488.000	2.069.585	23,6	376	201	175	1.297	21	245	328	378
2013	373.800	2.066.000	18,1	328	180	148	1.139	31	200	335	140
2016	558.800	2.319.000	24,1	334	180	154	1.673	37	220	320	145
2019	559.800	2.322.700	24,1	305	167	138	1.835	36	203	283	148

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• ELBEL, Petr. D?jiny neusp?chu aneb usili P?emyslovc? o z?izeni arcibiskupstvi v ?eskych zemich. In: WIHODA, Martin ; REITINGER, Luka?. Prom?na st?edovychodni Evropy raneho a vrcholneho st?edov?ku . Brno: Matice moravska, 2010. ISBN   978-80-86488-69-1 . S. 238?306.
• Jaroslav V. Polc : Stru?ny p?ehled d?jin ?eskych a moravskych diecezi po t?icetilete valce ; KTF UK , Praha 1995 (p?vodn? jen pro vnit?ni pot?ebu ?koly, tedy bez ISBN ); str. 24?50.
• Toma? Koutek, ?e?ti biskupove a arcibiskupove . Praha: Brana 2016. ISBN   978-80-7243-857-0
• Pamatka na slavnost 900leteho jubilea zalo?eni biskupstvi Pra?skeho . Praha: vl.n., 1873. Dostupne online .  
• PODLAHA, Antonin. D?jiny arcidiecese pra?ske od konce stoleti 17. do po?atku stoleti 19. . Praha: D?dictvi sv. Prokopa, 1917. Dostupne online .  
• Akta korektor? duchovenstva diecese pra?ske z let 1407-1410 . P?iprava vydani Antonin Podlaha. Praha: Metropolitni kapitula u sv. Vita, 1921. Dostupne online .  
• Posunute milenium. 1050 let od zalo?eni pra?skeho biskupstvi . P?iprava vydani Jaroslav Kotous, Vratislav Vani?ek. Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2024. 516 s. ISBN   978-80-7422-954-1 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Arcibiskup pra?sky
• Seznam pra?skych biskup? a arcibiskup?
• Vikariaty a farnosti pra?ske arcidieceze
• Arcidiecezni charita Praha
• Vira.cz
• Perzekuce kn??i pra?ske arcidieceze
• Arcibiskupsky palac (Praha)

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Arcidieceze pra?ska na Wikimedia Commons
• Encyklopedicke heslo Pra?ske arcibiskupstvi v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• Oficialni stranky