Aran?ovani kv?tin je uprava aran?ovanych material? a kv?tin nebo rostlin, ktera vzhledov? vytva?i z jednotlivych, nijak fyzicky nesouvisejicich, hmot opticky celek. Vytvo?eny celek ma spl?ovat kvality, ktere se mohou r?znit podle pou?iti i adresata dila. ?asto vy?adovanou kvalitou dila aran?era kv?tin je fyzicka soudr?nost celku a cenova dostupnost. Nazev aran?ma z kv?tin se pou?iva i pro aran?ma z (?iveho nebo preparovaneho) rostlinneho materialu u n?ho? nebyly pou?ity ?adne kv?tiny.

Aran?ovani kv?tin je, z hlediska ekonomickeho, zhodnoceni produkt? kv?tina?skych podnik?. Z hlediska estetickeho, jde o obor ktery je odvozen od vytvarneho um?ni. Snaha po vysoke produktivit? a rentabilit? zasahla i do tohoto oboru a degradovala aran?ovani kv?tin na ?emeslnou produkci. ^[1] Jestli?e je aran?erovi odva?ena zele?, odpo?itany kv?ty ktere smi pou?it a ma stanoveny normo?as vykonu, pak je vysledkem nezbytn? ?ablonovite dilo. ^[1] Mechanicka prace kdy je vy?adovano pln?ni ?asove normy s sebou nese jine obti?e ne? prace aran?era. P?i praci podle norem je t?eba vice hodnotit nam?ty pracovnik? a kvalitu vyrobku. ^[2]

Pojmenovani floristika versus aran?ovani kv?tin [ editovat | editovat zdroj ]

P?ibuznym nebo nad?azenym oborem aran?ovani kv?tin je kv?tina?stvi , ktere zahrnuje jak p?stovani tak i aran?ovani kv?tin. Na po?atku 21. stoleti se v ?R ?i?i pro vazbu a aran?ovani kv?tin ozna?eni floristika. Zatimco d?ive se aran?ovanim kv?tin zabyval zahradnik, vaza? nebo aran?er kv?tin, na po?atku 21. stoleti k odbornik?m na aran?ovani kv?tin p?ibyl florista. Floristika je dal?im terminem pro obor zabyvajici se pe?i o ?ezane kv?tiny a take aran?ovanim kv?tin. Aran?ovani kv?tin lze rozli?it na vazbu kv?tin, co? je termin pod kterym je rozum?no vazani aran?ma a kytic n?kdy podle vzoru bez n?jakeho osobniho estetickeho vkladu (ov?em mnohdy jsou kreativita a cit pot?ebne) a aran?ovani, ktere je take n?kdy pova?ovano za druh um?ni. Ozna?eni floristika a florista se v ?R zatim zcela pevn? neujalo a pou?iva se i aran?ovani kv?tin.

V zemich EU je rovn?? n?kdy rozli?ovana floristry (floristika), floral design a flower design (aran?ovani kv?tin a aran?ovani rostlin), a?koliv se obory profesn? kryji a provadi je aran?er kv?tin (florista) ^[3] je k terminu floristry ?azen obchod s kv?tinami a floral design je n?kdy chapan spi?e jako ozna?eni pro slo?it?j?i a p?edev?im vice originalni prezentace. Stejnou m?rou jsou tyto terminy i v zemich EU synonyma, p?esto?e podle n?kterych popis? m??e byt aran?er kv?tin chapan jako aran?er (vyloh a interier?) pracujici s kv?tinami ^[4] a vysoce fundovany odborny poradce, p?i?em? je take uvedeno, ?e aran?er kv?tin pracuje obvykle jako florista v obchod?. Floral nebo flower design je ov?em rovn?? termin pro zdobeni i jen vzory ve tvaru kv?tin nebo rostlin, nap?iklad kresbami. Z uvedeneho vyplyva ?e p?esne vymezeni oboru a nova modni pojmenovani p?sobi problemy nejen v ?e?tin?.

Hlavnim ukolem florist? je nicmen? p?edev?im aran?ovani kv?tin. Floriste stejn? jako aran?e?i kv?tin v ?R obvykle studuji aran?ovani kv?tin z u?ebnic floristiky v oboru zahradnik na st?ednich odbornych ?kolach nebo u?ili?tich s mo?nosti nastavby nebo v ramci u?ebniho oboru prodava? - aran?er kv?tin. V ?R se rovn?? vzacn? pou?iva termin ?florista aran?er kv?tin“.

Historie a sou?asnost aran?ovani kv?tin [ editovat | editovat zdroj ]

Aran?ovani kv?tin a kv?tinove dary nebo ozdoby jsou znamy snad ve v?ech kulturach. U? v starov?kem Egypt? pat?ily na hodovni tabule ozdobne nadoby s kyticemi a girlandami kv?tin, ktere pravd?podobn? slou?ily k provon?ni vzduchu.

Evropske zp?soby prace s kv?tinami se pon?kud li?i od styl? typickych pro n?ktere asijske zem?, kde je dan n?kdy v?t?i d?raz na symboliku a nabo?enske stylizace prace s dekora?nim materialem jeho? umist?ni nebo druhu byva ?ast?ji davan n?jaky atribut nebo symbol. V evropske kultu?e z?stalo aran?ovani kv?tin vice dekorativni a vytvarnou zale?itosti, a?koliv n?kterym druh?m kv?tin nebo kvetoucich d?evin byva take p?isuzovana symbolika ( ?e?iky , jmeli , dubove ratolesti , lipove ratolesti ) nebo voln?ji p?edstavuji n?jakou legendarni nebo bo?skou bytost nebo jeji vlastnost. V souvislosti s virou v takove vlastnosti a symboly nebo byva ?asto zmi?ovana kv?tomluva , ktera se historicky vyvijela v navaznosti na legendy, pohadky a smy?lenky. Jednotlive vyklady vyznam? kv?tin v?ak nejsou p?esn? kodifikovany a a?koliv n?ktere vyznamy mohou byt pom?rn? roz?i?ene a stale (r??e, vav?in, pomn?nka). Zejmena jsou-li podpo?eny teologickymi spisky a legendami ( slzi?ky Panny Marie ), mnohe vyznamy se v kv?tomluv? kraj od kraje vyrazn? li?i. Svazujici pou?iti symboliky a kv?tomluvy je tak v ?R vcelku velmi omezene, vytvarna stranka p?sobeni aran?ma v ?R dominuje, a?koliv n?kte?i vyrobci va?n? za?azuji do smute?ni vazby symbolicke prvky jako zlomene kv?ty r??i nebo vyhradn? sude po?ty dopl?k? a kv?tin.

Obecna historie aran?ovani kv?tin od starov?ku do moderni doby [ editovat | editovat zdroj ]

Ve starov?ke ?in? byl p?ikladan p?stovanym i divokym kv?tinam zvla?tni vyznam. Byly zde pou?ivany p?i ob?adech a p?vodn? kytice tvo?ily vyhradn? kv?ty jednoho druhu. Chryzantemy byly spojovany s podzimem, v zim? byly oblibene v?tve borovic, kvetouci ?vestky a bile narcisy. V starov?kem Egypt? byly pro kv?tiny vyrab?ny zvla?tni vazy s kv?tinovymi vzory. V starov?kem ?im? byly kv?tiny velmi oblibenou sou?asti slavnosti ale byly ?astou ozdobou v domech jako kytice nebo kv?tinove girlandy. Kv?tiny zde byly ale p?edm?tem pova?ovanym za luxus, v ur?item obdobi byly kv?tinove ozdoby i zakazany zakonem. v ?im? rovn?? vznikaly festivaly nazyvane florimanie a stejn? tak nazyvana touha po kv?tinach. V dal?im obdobi byly pom?ckou politickeho boje. Cicero kritizuje prokonzula, ktery ud?lal turne po Sicilii v nositkach, sedice na r??ich s korunou z kv?tin na sve hlav?, a s v?ncem na zadech. ^[5] V starov?kem ?im? se rovn?? uchytil zvyk hazet r??ove listky nebo kv?ty na cestu p?ed vyznamne politicke osobnosti nebo do koupele. Umyslne aran?ovani kv?tin je prokazateln? dolo?eno ze 17. stoleti diky obraz?m holandskych mistr?. ^[6]

Aran?ovani kv?tin ve 20. a 21. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Ve dvacatem stoleti bylo v ?R po?adano n?kolik zahradnickych vystav se zam??enim mimo jine i na aran?ovani kv?tin. Mezi nejvyznamn?j?i pat?ila mezinarodn? uznavana p?ehlidka Flora Olomouc ktera datuje sv?j p?vod do roku 1958, kdy se v arealu vystavi?t? konala prvni regionalni ?Vystava kv?tin podnik? mistniho hospoda?stvi“ za u?asti komunalnich firem z Olomouce , Prost?jova , P?erova, ?umperka a Lipnika. V roce 1960 u? byla po?adana jako Celostatni vystava okrasneho zahradnictvi. Od roku 1990 byla Flora Olomouc tem?? vyhradn? jarni vystavou, k tradici jarni i letni etapy se vystavi?t? vratilo v roce 2000 . ^[7] V roce 2013 je Flora Olomouc vystavou ur?enou spi?e pro zahradka?e ne? zahradniky. ^[8]

V mnoha m?stech jsou je?t? v dne?ni dob? po?adany mistni sout??e v aran?ovani kv?tin, ?asto k n?jake p?ile?itosti nebo jako propagace n?jake firmy nebo ?koly. Na za?atku 21. stoleti se rozviji praxe ukazkovych akci zdarma s nabidkou prodeje material? nebo vyukovych kurz? aran?ovani za uplatu. Vzhledem ke klesajici koup?schopnosti v?t?iny obyvatel ma na za?atku 21. stoleti na uzemi ?R ekonomicky vyznam pro podnikani pouze vazba svatebnich kytic (ve spolupraci s tzv. svatebnimi salony), poh?ebnich kytic a v?nc? (v neju??i spolupraci s poh?ebnimi slu?bami), vyzdoby u?ad? (ve spolupraci s vedoucimi pracovniky) a adventni a du?i?kova vazba (v zavislosti na mist? prodeje). Aran?ovani kv?tin jako svobodne um?ni, tedy neprakticka ?innost, ztraci vyznam, stava se ?ivnosti, kde je m??itkem ziskovost.

Floristika zaznamenala do za?atku 21. stoleti od st?edov?ku viditelny technicky posun a na trhu je (ve t?ech nejv?t?ich m?stech ?R) pom?rn? dostate?ny sortiment kv?tin i celoro?n? a mno?stvi dopl?kovych a pomocnych material?. Pro usp??nou tvorbu, pro udr?eni v podnikatelskem prost?edi vyroby a prodeje je velmi d?le?ite znat techniku tvorby kv?tinovych dekoraci a mistni

zvyky. Lukrativni je v?ak p?edev?im spolupracovat s osobami, ktere poskytnou podnikatelske p?ile?itosti. Konkurence v prodeji aran?ovaneho zbo?i byva pom?rn? tvrda. Vyrobou a prodejem sezonniho aran?ovaneho zbo?i se na po?atku 21. stoleti zabyva mnoho firem, ktere se obvykle v?nuji jinym ?innostem. Je velmi riskantni nechat sve zbo?i za uplatu ?v komisi“ u jineho prodejce na lukrativnim mist?, dochazi ke zni?eni zbo?i de?t?m nebo jinym znehodnocenim.

Vzhledem k hospoda?ske recesi (krizi) na po?atku 21. stoleti reaguji na ni??i koup?schopnost a tedy vy??i konkurenci prodejny a vyrobci aran?ma obvykle sni?ovanim cen a omezovanim sortimentu. ^[9] Podobn? tak ?ini dodavatele a v roce 2013 je ji? pom?rn? obti?ne sehnat vhodne materialy pro vyrobu smute?ni vazby ke Svatku zesnulych. V roce 2013 jsou nap?iklad v Brn? na obdobi Svatku zesnulych je?t? p?im??en? zasobeny pouze velkoobchod Klia a sesterska firma Vonekl, ov?em i ty u? od po?atku za?i v?nuji tematice Vanoc. ^[10] Konkurence mezi jednotlivymi regiony sv?tove produkce ?ezanych kv?tin byla ke konci prvni dekady 21. stoleti enormni. Ka?da firma se sna?ila vyrab?t s co mo?na nejni??imi naklady. Nej?ast?ji se p?stitele sna?i u?et?it na pracovni sile. Statistiky ukazuji stagnaci a pokles nizozemskeho ^[11] p?stovani kv?tin co? je pochopiteln? d?sledek men?iho odbytu aran?ovanych vyrobk?. Nizozem?ti p?stitele kv?tin ov?em take ?eli konkurenci ze strany ?iny a Polska.

Kalamita sypavky a vaclavky sni?uje v n?kterych oblastech ?R mo?nosti vyu?it nejlevn?j?i smrkovou chvoj, proto?e dochazi k p?ed?asnemu opadu jehlic, co? dale sni?uje ziskovost. Naproti tomu teply podzim umo??uje mnoha zakaznik?m vyu?it ?ezane kv?tiny z vlastni zahradky nebo lze zvolit jako alternativu smute?ni vazby koupene hrnkove kv?tiny. Prodavany jsou v ?R i velmi levne ale neforemne v?nce a kytice z borovice ?erne . Lze usoudit ?e je to zp?sobeno vypadkem smrku, snahou po dal?im sni?eni ceny nebo neznalosti technologii.

V roce 2013 byli poptavani prodava?i - aran?e?i kv?tin na mista se mzdou 8000 - 16000 K? m?si?n?. ^{[12] [13]}

Nove technologie [ editovat | editovat zdroj ]

V upravach kv?tin aran?ovanim dochazi k neustalemu pokroku, p?edev?im vlivem noveho pou?ivani dostupnych technologii. Mezi pom?rn? nove vynalezy v upravach kv?tin pou?itych v aran?ma pat?i mo?nost psani vzkaz? p?imo na kv?ty, na vn?j?i okv?tni platky uvedena firmou Holex Flower BV. Technologie je nazvana ?mluvici r??e“ a byla p?edvedena na Horti Fair 2005. ^[14] Na konci 20. a za?atku 21. stoleti byly podobnymi novinkami tiskarny na stuhy pro aran?ery (dodnes malo vyu?ivane), metalicke fixy, plastove draty, pru?ne a natahovaci pasky, lepici pistole, zapichovaci ampule pro ?ezane kv?ty (misto vazy). ^[15] Ov?em i pou?ivani tvarovaneho florexu anebo jeho pevn?j?i verze pro su?ene kv?tiny usnadnila praci. Na po?atku 21. stoleti se objevuji prvni kv?tiny su?ene lyofilizaci , co? je technologie zachovavajici dob?e strukturu i barvy rostliny, kv?ty p?sobi lepe ne? upravene pouze glycerinem . ^{[16] [17]} Ani nejkvalitn?j?i material v?ak nikdy nenahradi tv?r?i schopnosti aran?era.

Za zvla?tni poznamku stoji nov? vyrab?ne technicke dopl?ky deco fix umo??ujici p?ipevnit v?t?i kytice na hladke plochy bez jejich po?kozeni nebo naru?eni, co? je oce?ovano p?edev?im u drahych lakovanych automobil?. To d?ive nebylo mo?ne, nebo pou?ivane podobne technologie nebyly v?dy dostate?n? pevne.

Mezi novinky pat?i i barevna verze aran?ovaci hmoty oasis a sypka aran?ovaci hmota Oasis Rainbow Pulver. ^[18] Nevyhodou jinak pevne tvarovatelne hmoty je dlouha nasakavost a vysoka tvrdost povrchu, co? umo??uje vpichovat kv?ty pouze vertikaln?. Vyhodou je mo?nost nemuset skryvat hmotu vypichovanym materialem nebo ji dokonce pou?it jako dekorativni prvek. ^[19] Nova je mo?nost u n?kterych dekorativnich dr?ak? vyjmout a pou?it aran?ovanou svatebni kytici k vyzdob? vazy po ob?adu.

Sout??e v aran?ovani kv?tin a vystavy aran?ovani kv?tin [ editovat | editovat zdroj ]

Sout??e v aran?ovani kv?tin jsou sout??e kde je smyslem p?edvest sve schopnosti esteticky i technicky upravit kv?tiny a dal?i materialy v celkove aran?ma, ktere n?jak p?sobi na pozorovatele. V sout??i hodnoti vykony sout??icich komise (vice nebo men? laicka ?i odborna) na zaklad? objektivnich i subjektivnich pocit?. V?echna nebo vit?zna aran?ma jsou ?asto sou?asti navazujici vystavy kv?tin. Kriteria pro u?ast v sout??i nebo mo?nosti divak? sledovat prace aran?er? b?hem sout??e se li?i.

Aran?ovani kv?tin jako um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

? Vaza?stvi kv?tin jest vysloven? vytvarnym um?nim a jako takovemu se mu nelze v celem rozsahu nau?iti. Kdo nema vkus a um?lecky tvo?ivy talent samostatn? nedosahne nikdy ni?eho p?kneho a musi pracovati podle vzoru. Naproti tomu v?ak nadany vaza? tvo?i hrav? a s rozko?i stale n?co noveho. Pany zahradniky prosim, aby mi zasilali fotografie… svych praci …Obavati se… ?e jini budou… jejich prace napodobiti je nemistne. Skute?ny um?lec dila nikdy nenapodobuje a nikdy ned?la jednu v?c dvakrate, nybr? tvo?i v?dy n?co noveho …studiem p?knych v?ci p?ichazeji nove my?lenky, nove fantazie.… “ (z kapitoly Uvod ke knize Moderni vaza?stvi kv?tin, v Chrudimi, v srpnu 1928, Josef Van?k ) ^[20]

Komer?ni aran?ovani kv?tin [ editovat | editovat zdroj ]

Aran?ovani kv?tin a prodej aran?ma, vyuka aran?ovani, prodej aran?ovaciho materialu je dnes v ?R p?edev?im oborem podnikani. Smyslem aran?ovani kv?tin je prodej kv?tin, komer?ni vyzdoba a prodej aran?ovanych objekt?. Jsou pravideln? po?adany pravidelne vystavy kde p?edvad?ji sve um?ni n?kte?i aran?e?i. Nap?iklad Brn?nska r??e v arealu firmy Vonekl, sponzorovana firmou Vonekl, spojena s vystavkou prodejniho sortimentu a prodejem zbo?i uvedene firmy. ^[21]

Tim van Leipsig, aran?er zam??eny na movit?j?i klientelu, p?edvad?jici aran?ovani na semina?ich Holandske kv?tinove kancela?e vysv?tluje: ? V?e co vytvo?ite, musi mit silny komer?ni potencial.… …Aspekty, jako sortiment, ktery reflektuje po?adavky zakaznik?, tvorba cen a obrat zbo?i, tvo?i sedmdesat procent podnikani a jsou tak d?le?it?j?i ne? kreativita… “ ^[22]

Vzd?lavani v oboru aran?ovani kv?tin [ editovat | editovat zdroj ]

Vzd?lavani v oboru aran?ovani kv?tin obvykle probiha ve form? studia na st?ednim odbornem u?ili?ti, jako obvykle t?ilety obor, kdy je mo?nost dvoulete nadstavby zakon?ene maturitnimi zkou?kami, nebo jako ?ty?lete studium na st?edni odborne ?kole ktere je zakon?eno maturitou. Vzd?lavani ve sm?ru aran?ovani kv?tin ?asto byva pojimano jako sou?ast vzd?lavani v oboru zahradnik (SO? i SOU) nebo jako vzd?lavani v oboru prodava? kv?tin - aran?er (SOU), vaza?ske a aran?erske prace (SOU). Sou?asti studiu byva vice ?i men? ?asta a r?zn? kvalitni praxe.

Smysl aran?ovani kv?tin [ editovat | editovat zdroj ]

Smyslem ukon? ktere v souhrnu vytvo?i aran?ovany celek neni vytvo?it nove linie, tvary a barvy, ale pou?it s invenci ty, ktere ma k dispozici aby dosahl estetickeho u?inku. ^[1] Tak?e nap?iklad zd?raz?uje existujici linie tim, ?e vybira podobn? sm??ovane stvoly a zvyraz?uje existujici barvy seskupovanim objekt? stejnych, ale i kontrastnich barev.

Estetickym u?inkem minime skute?ny, pravdivy a vlivem dila (nikoliv min?nim okoli nebo odbornou instrukci) indukovany pocit ktery vznika (nebo nevznika) v pozorovateli dila. Obvykle je tohoto u?inku dosa?eno seskupenim barev, tvar? a linii. Vyznamne ulohy m??e sehrat efekt p?ekvapeni nebo napln?ni o?ekavani.

Ve v?t?in? b??nych situaci p?sobi naaran?ovana kv?tina celistv?, zachovava stale pevnou formu, je vyva?ene barevna a obsahuje stejne nebo r?zne druhy rostlin. Materialy jsou vyva?en? rozmist?ny. Aran?ovani zavisi na tradici spole?nosti a zvyku pracovnika nebo objednatele, fantazii , kreativit? , finan?ni situaci a p?esnem zadani objednavky. M??e byt, ?e invence aran?era a kvalita dila m??e byt ?kodliva, je li o?ekavano tradi?ni zpracovani tematiky.

Velmi ?asto se v?ak na vzniku libeho pocitu pozorovatele podili zku?enosti a tradice, tedy vnimani daneho celku pod vlivem spole?nosti a proto je obvykle ?e aran?er s tradicemi socialni skupiny a p?edpokladanymi zku?enostmi efektivn? pracuje k dosa?eni libosti pozorovatele. V n?kterych p?ipadech nema byt na poh?bu kv?tinovy dar p?itele nebo znameho v?t?i dokonalej?i, cenn?j?i a jinak vyznamn?j?i, ?i vyrazn?j?i ne? kv?tiny, nebo aran?ma, ktere daruje rodina. N?kdy se pro takovy velkolepy dar m??e rodina zesnuleho citit ura?ena. Take v p?ipad?, ?e se pro svou napadnost aran?ma stava centrem pozornosti m??e p?ekra?ovat po?adavky kladene na dopln?k a jinak dokonale dilo t?eba i po?kozuje zam?ry objednatele.

Estetika aran?ovani kv?tin [ editovat | editovat zdroj ]

Estetika aran?ovani kv?tin je kriterium hodnoceni aran?ovanych kv?tin pomoci souboru vytvarnych zasad, zvyk? a subjektivnich vjem?. Pomoci estetiky ma byt vyvolana v pozorovateli psychologicka odezva. Estetizovane dilo tedy (obvykle) neni rutinn? zpracovanym vyrobkem, ale umo??uje po?itek z vjemu a po?itek z p?edstavy

Aran?ma musi odpovidat po?adavk?m a vkusu zadavatele, ktery m??e byt velmi individualni. Vhodnost nebo nevhodnost ?i estetika je zavisla na prost?edi, tradici, p?ile?itosti a p?edev?im adresatovi. Obecn? lze ?ici, ?e existuji pokyny, pomoci kterych lze hodnotit nebo tvo?it aran?ma. Tyto pokyny nebo pravidla, jako linie, t??i?t? zajmu, rovnovaha, jednotnost, harmonie, rytmus, proporcionalita, stup?ovani, mira, ucelenost, kontrast, rozmanitost, lze ov?em vztahnout na jakekoliv um?lecke vytvory.

Dekorace interier? [ editovat | editovat zdroj ]

J. Van?k za zaklad dekorace interier? pova?uje hladce pletene v?nce a girlandy. V?nce jsou propletany girlandami a stuhami tak?e ? …se da vykouzliti dekorace p?imo pohadkove nadhery “. ^[20]

Adventni a vano?ni vazba [ editovat | editovat zdroj ]

Adventni a vano?ni vazba je vzhledov? i pou?itym materialem typicka, upravena jako dekorace p?i oslav? adventu, Vanoc a obdobi b?hem po?atku noveho roku. Adventni a vano?ni vazba se ?idi k?es?anskymi, ?idovskymi a pohanskymi tradicemi, cirkevnimi p?edpisy, cirkevni mystikou a pov?rami.

Adventni a vano?ni vazba take byva pou?ivana jako sou?ast cirkevni liturgie. Slou?i ale p?edev?im k dekoraci obydli, spole?enskych prostor i ve?ejnych prostranstvi b?hem Adventu a Vanoc. Jakekoliv vazby a aran?ma, v?etn? smute?ni a darkove vazby, v tomto obdobi byvaji obvykle ovlivn?ny tradicemi a atmosferou svatk? a zohledn?no provedeni v souladu s uvedenymi svate?nimi zvyky. N?ktere z uvedenych dekoraci jsou pou?ivany se zapalenymi svi?kami, nebo v jejich blizkosti, co? byva zdrojem bezpe?nostnich rizik. Vano?ni a adventni dekorace si v ?R v 21. stoleti ?asto p?ipravuji i sami u?ivatele. Vano?ni dekorace v ?R jsou vzhledov? pom?rn? typicke a ustalene. Tradi?ni barvy pou?ivane v dob? Vanoc jsou zelena, bila, zlata, ?ervena. Mnohdy ale byvaji pou?ivany takove barvy a styly, ktere lepe vytvo?i v danem interieru p?ijemnou, svate?ni a zimni atmosferu.

Smute?ni dekorace [ editovat | editovat zdroj ]

? …neexistuje ?adna oblast floristickeho obchodu, kterou dot?ene osoby posuzuji citliv?ji na kriti?t?ji ne? floristiku smute?ni. Emotivnost okolnosti vy?aduje v neoby?ejne mi?e technicky i vytvarn? dokonalou tvorbu. “ (z publikace To je floristika!) ^[23] Symbolickym polo?enim kv?tin na hrob vyjad?uji sp?izn?ne osoby zarmutek nad fyzickym zanikem osoby jim blizke a pod?kovani za chvile, ktere spole?n? s nim travily, za to co jim po smrti zanechal, a p?edev?im jde ?asto o spole?ensky vy?adovany ukon ktery zachovava nebo zlep?uje postaveni jedince v hierarchii socialni skupiny. ^[24]

Ji? ke konci 20. stoleti s nastupem v?rohodn?j?ich napodobenin ?ivych kv?tin a akceptovani pou?iti r?znorodych rostlinnych ?asti zakaznikem je zjevny posun sm?rem k esteticky kvalitn?j?i produkci. Na po?atku 21. stoleti se zvy?uje narok na takovou vyzdobu o biologickou rozlo?itelnost a je tedy znat i vst?icnost sm?rem k zachovani stavu ?ivotniho prost?edi. ^[23]

Smute?ni vazba na hrob lze nakoupit od poslednich prodejc? p?imo u h?bitova . N?kolik dni po Svatku zesnulych jsou dekorace ?asto prodavany se slevou. Aran?ma z?stava na hrob? jako ozdoba je?t? na adventni svatky. Na Vanoce je du?i?kova vazba dopln?na svi?kou (kterou zakaznik obvykle na mist? zapali, aby m?l jistotu, ?e ji n?kdo z hrobu nevezme a nebude chtit prodat znovu) a na Velikonoce lze dekorace p?izdobit n?kolika snitkami ?erstveho chvoji nebo kvetoucimi v?tvi?kami listna??. ?asto takto vydr?i v dobrem stavu v?nce a kytice s textilnimi kv?ty, vyvazane z smrku pichlaveho , tuje nebo tisu a i ve venkovnim prost?edi obvykle bez barevnych zm?n, zvla?t? je li vysoka sn?hova pokryvka.

Dob?e poslou?ily jako vyzdoba d?ive ?asto pou?ivane papirove voskovane kv?ty ^[25] (tvar chryzantema a ji?ina ve t?ech nebo ?ty?ech r?znych odstinech) a napodobeniny r?znych kv?t? z m?k?eneho plastu. ^[26] Ty v?ak nebylo vhodne pou?ivat je?t? na Velikonoce, proto?e byly dopl?ovany pouze chvojim ze smrku ztepileho. Stejn? dob?e, nebo spi?e lepe dnes vyhovuji textilni napodobeniny kv?t?, ktere ji? ani nem?ni a neuvol?uji um?la barviva, p?edev?im anilinova . ^[27] Barviva, ktere se uvol?uji vlivem vlhkosti mohou n?kdy obsahovat su?ene nebo ?ezane kv?ty.

V mnoha p?ipadech se na po?atku 21. stoleti pou?ivaji dekorace s plody a nekvetoucimi barvenymi ?astmi rostlin, mechy a li?ejniky, ktere lze i na Advent, Vanoce a Velikonoce pova?ovat za p?ijateln?j?i vyzdobu. Podobn? tomu se od konce 20. stoleti vyrazn? zmen?uje velikost poptavanych kytic a v?nc? i p?i udr?eni stejne ceny a kvality vyrobku. Prodeje velkych smute?nich kytic, v?nc? a aran?ma jsou zcela vyjime?ne. Nakladne velke kytice a v?nce, jsou sou?asti statnickych a politickych akci ^[28] , byly d?ive obvykle p?i poh?bech Rom? a n?kterych podnikatel?. ^{[29] [30] [31]} Pro v?t?inu obyvatel jsou poh?eb a ukony nota?e dosti nakladne na to, aby smute?ni dekorace pro p?ibuzne byly spi?e skromne.

?asto pou?ivane smute?ni dekorace: kytice , kladena kytice, vypichovana kytice, v?nec , vypichovana miska, svicen .

Formy aran?ovanych celk? [ editovat | editovat zdroj ]

Formy aran?ovanych celk? se v pr?b?hu ?asu vyvijeji, ale spi?e do rozr?zn?ni forem, v?t?ina z uvedenych uprav z?stava pou?ivana. Zakladnimi upravami jsou girlandy, kytice, v?nce a voln? polo?ene kv?tiny.

Na po?atku 21. stoleti se relativn? nov? mimo uvedenych druh? uprav pou?iva op?t kv?tin (su?enych i ?ivych) jako vlasovych a t?lovych dopl?k?. Mimo avantgardnich kade?nictvi tak se nap?iklad vytva?eni od?vnich dopl?k? a od?v? z kv?tin v?noval slovensky florista Robert Bartolen, ktery navrhl celou kolekci extravagantnich od?v?. ^[32] Ve dvacatem stoleti byly kv?tiny jako od?v pou?ity nap?iklad p?i nata?eni filmu Honza malem kralem re?isera Bo?ivoje Zemana z roku 1977 kde byly vyraznym emotivnim dopl?kem v jedne ze sekvenci snimku.

Podle Kv?tina?stvi ^[2] a Moderni vaza?stvi kv?tin. ^[20]

Podle stavu pou?itych rostlinnych material? [ editovat | editovat zdroj ]

A?koliv samoz?ejm? lze v celku jednotlive druhy kombinovat, obvykle lze rozli?it aran?ma z kv?tin podle stavu rostlin.

• Sucha vazba a vazba z fixovanych (chemicky nebo termicky) rostlinnych material?
• Vazba z ?ezanych kv?t? (?asti ?ivych rostlin)
• Aran?ovani hrnkovych kv?tin

Podle zp?sobu vyroby [ editovat | editovat zdroj ]

• Vypichovany v?nec (pou?iti kyti?ek nebo p?imo vypichovany materialem)
• Omotavany v?nec
• Lepeny v?nec nebo v?nec z drobnych (p?idratkovanych, h?ebi?kovanych, skobi?kovanych) ?asti
• Navazovana kytice
• Vypichovana kytice
• Volne aran?ma, v?t?i prostorove vizualni celky (materialy fixovane nebo voln? v prostoru)
• Drobne lepene dekorace
• ?ezane kv?tiny ve vaze (voln? nebo ve florexu)
• Namotavane nebo vypichovane svicny

Podle formy a pou?iti [ editovat | editovat zdroj ]

• V?nec
  • V?nec jako celoro?ni dekorace na ze? (okno nebo dve?e)
  • P?ile?itostna dekorace na ze? (okno, dve?e nebo jiny objekt)
  • P?ile?itostny od?vni dopln?k (na hlavu, od?v)
  • Sezonni dekorace na ze? (okno nebo dve?e)
  • Slavnostni v?nec (k nespecifikovane p?ile?itosti)
  • V?nec pro um?lce
  • V?nec ke svatku zesnulych
  • V?nec pro zesnule (na hrob nebo do mistnosti)
  • V?nec na rakev
  • Adventni v?nec
  • Velikono?ni v?nec
• Kv?tinove srdce, lyra, harfa, podkova
• Monogram
• Kytice
  • Svatebni kytice
  • Kytice k vyro?i
  • Slavnostni kytice k nespecifikovane p?ile?itosti
  • Voni?ka
  • Kytice ?ezanych kv?t?
  • Sucha kytice jako celoro?ni dekorace interieru
  • Sezonni dekorace na ze?, okno nebo dve?e
  • Kytice jako p?ile?itostna dekorace na ze? (okno, dve?e nebo jiny objekt)
  • P?ile?itostny od?vni dopln?k
  • V?ji? z r??i
  • Gardenie (typ kytice)
  • Kytice ke svatku zesnulych
    • Kytice ke svatku zesnulych vypichovane
    • Kytice ke svatku zesnulych kladene a palmeta
    • Kytice ke svatku zesnulych skladane
  • Poh?ebni kytice (vypichovane) pro zesnule
  • Poh?ebni kytice (kladene) pro zesnule
  • Kytice na rakev
  • Kyti?ka jmeli
  • Barborky a dal?i kytice rychlenych d?evin
• Svicen
• Vypichovane (a jinak aran?ovane) nadoby
  • Vazy
  • Misky
  • Tali?e
  • ?ardiniery
  • Ko?e a kv?tinove dary
  • Kv?tina?e a obaly na kv?tina?e
  • Ta?ky
  • jine - akvaria, konvice, kbeliky, koryta, sklenice, d?bany, ?i?e, sklen?ne valce
• Kladene dekorace
• Dekorace na konstrukci
• Zdobene objekty
  • Dekorace vano?niho stolu
  • Dekorace svatebniho stolu
  • Plesove vyzdoby
  • Vyzdoba vystav
  • Dekorace poh?ebni mistnosti
  • Volebni a politicky motivovane akce
  • Kv?tinova vyzdoba tribun
  • Vyzdoba Hrobu neznameho vojina a Ob?ti valky
  • Kv?tinova vyzdoba urny
  • Kv?tinova vyzdoba katafalku
  • Kv?tinova vyzdoba nadra?i
  • Kv?tinova vyzdoba veslic a lodi
  • Kv?tinova vyzdoba kol, ko?ar? a automobil?
• Koule a dal?i tvary
• Kv?tinove pol?ta?e
• Liniove dekorace
  • Girlanda
  • ?tola
  • Cop
  • ?et?z
  • Snitka
• Kv?tinove ramy a obrazy
• Vyroba jedlych aran?ma (nej?ast?ji dorty a studene misy, napoje) ^[33]

Kytice podle stylu a umist?ni [ editovat | editovat zdroj ]

• Jednostranna
• Prostorova
• P?evisajici
• Biedermaier (zcela pravidelna kulata, n?kdy jen jednodruhova)
• Ikebana

Pot?ebne znalosti [ editovat | editovat zdroj ]

Mimo technicke znalosti, jako obvykle postupy, pou?ivani pom?cek a na?adi, kterych lze u?enim nebo zku?enosti velmi snadno nabyt je vyhodou znalost r?znych vytvarnych technik a prace se zcela r?znymi materialy, ktere lze p?i tro?e kreativity vyu?it. Jsou vhodne, nikoliv nezbytne, alespo? obecne znalosti historickych styl?, co se ty?e vytvarnych prost?edk? obvyklych v danem obdobi a vytvarnych d?l. Nezbytne jsou znalosti prost?edi socialni skupiny. Naprosto d?le?ita pro tvo?ivou tvorbu je odvaha, samostatnost, kreativita, cilev?domost a p?edstavivost. Tyto vlastnosti nejsou v?domosti, nelze je v dosp?lem v?ku nabyt, jen je lze rozvijet. Vyplati se znat vlastnosti material?, p?edev?im rostlin, ktere pou?ivate nebo m??ete pou?it.

Tvorba kulis a napodobeni historickych dekoraci [ editovat | editovat zdroj ]

Znalost tvorby kv?tinovych dekoraci v jednotlivych historickych obdobich je velmi d?le?ita pro praci v historickych objektech a interierech , a to jak pro realizaci tematicky zam??enych vystav , vyzdoby p?i p?ile?itosti zameckych slavnosti , koncert? va?ne hudby apod. Velmi lukrativni jsou take zakazky od firem, ktere na historickych objektech po?adaji sve prezentace , nez?idka pro sve zahrani?ni partnery, a po?aduji kv?tinovou vyzdobu napodobenou podle stylu renesance , baroka , rokoka apod. V neposledni ?ad? je take lukrativni prace pro vypravy historickych film?, kde je t?eba naprosto v?rohodn? ztvarnit interiery .

Nastroje a materialy [ editovat | editovat zdroj ]

K aran?ovani se pou?ivaji rostliny a dekora?ni prvky, podklad a spojovaci material. Drat a vaza?sky drat, stuhy, lepidla, podklady a tvarovane podlo?ky ze slamy, florexu, prouti, papiru, plastu, kv?ty a dal?i ?asti rostlin.

Mezi pracovni nastroje pat?i n??ky (zahradnicke i oby?ejne), lepici tavne pistole , kle?t? , sponkova?ky , ?asitka, no?e.

Vzorovy popis objednavky aran?ovanych kv?tin [ editovat | editovat zdroj ]

J. Van?k vzorovou objednavku popisuje takto: ^[20] ? Pan J. Krasa, ?editel Komer?ni banky, Praha II, Jind?i?ska 16 objednava 1. kulaty kv?tinovy v?nec v barv? pokud mo?no bile nebo sv?tle, zdobeny palmami, za cenu 250 K?. Dodati v 11 hodin dopoledne, dne 13.6. k poh?bu do bytu zem?eleho, p. F. Novotny , soukromnik, bytem Praha I., Mikula?ska 15, I. posch. V?nec placen nebyl. Podpis p?ijemce objednavky. “ Na druhe stran? listku je informace ohledn? stuhy a textu na ni. V uvedenem p?ikladu lze najit odli?nosti od sou?asne praxe. Zejmena je to specifikace alespo? velikosti v?nce, druhu v?nce, p?edpokladana cena, pou?ity smluveny material, platebni podminky.

Skladba aran?erske kompozice [ editovat | editovat zdroj ]

Skladba aran?erske kompozice se obecn? ?idi stejnymi vytvarnymi pravidly jako kterekoliv jine um?lecke dilo. V hledani vychodisek pro p?esn? rozt?id?ni a za?azeni velmi r?znorodych praci zahradnich architekt? lze pou?it jednak p?isouzeni podobnosti dila k n?jakemu zp?sobu uprav kv?tin v historickem obdobi, ke kteremu se ?asto vztahuje i interier ktereho je aran?ma dopl?kem, ale lze pou?it i t?id?ni podle stylu aran?ovani kv?tin. Styl m??eme jinymi slovy ozna?it jako zp?sob tvorby. a zna?i vyraz dila p?i praci s rostlinami a jejich ?astmi. Sou?asne aran?ovani rozeznava t?i zakladni aran?erske styly :

• dekorativni
• vegetativni
• formaln? linearni

Technicke praktiky pou?ivane v aran?ovani [ editovat | editovat zdroj ]

V aran?ovani se v sou?asnosti pou?iva ?ada technickych postup?, jejich? dobre zvladnuti ovliv?uje kvalitu a ?asto i esteticke vlastnosti vyrobku. Uvedene postupy jsou p?iklady pou?ivanych technik a praci s materialy.

Lepeni [ editovat | editovat zdroj ]

K lepeni se obvykle pou?iva lepici pistole, lepici te?ky nebo rychleschnouci lepidla. Z?ejm? nej?ast?ji je pou?ivano lepeni pistoli. Lepeni pistoli nelze bez rizika pou?it na ?ive materialy, na ?ivem chvoji ale p?ilepene materialy dr?i obvykle dob?e a neopadaji a? do zaschnuti chvoji (u n?kterych d?evin ani potom ne). Lepeni pistoli m??e byt znesnadn?no r?znou tepelnou rozpustnosti lepicich ty?inek a r?znym tepelnym vykonem r?znych vyrobc?. Klasickych lepidel m??e byt pou?ito take p?i dopln?ni aran?ma kola?i nebo polep? ?asti nadoby a p?izdob dal?i materialem.

Prace s podlo?kou pod kytici [ editovat | editovat zdroj ]

Podlo?ka pod kytici snadno zv?t?i objem kytice s relativn? nizkymi naklady. ^[23] Zvy?i snadno atraktivitu vyrobku pro zakaznika preferujiciho velikost kytice, pro mnoho zakaznik? je velikost (rozm?ry) zbo?i d?le?ita a je pova?ovana za kvalitu (?im v?t?i tim lep?i). Podlo?ka m??e byt pou?ita pro zpevn?ni kytice a jako opora pro zele?. Podlo?ku lze dale ozdobit nebo polepit. Lze pou?it podlo?ky s drat?nym zakladem, pokryvem z juty, papiru, textilu. Podlo?ku je take nevhodne spi?e polepit ?astmi su?enych rostlin.

Voskovani [ editovat | editovat zdroj ]

Voskovani nebo parafinovani je nebo bylo pou?ivano r?znym zp?sobem p?i aran?ovani kv?tin.

Um?ly snih [ editovat | editovat zdroj ]

Pou?ivano bylo ve 20. stoleti st?ikani hotovych v?nc? a kytic roztavenym parafinem , co? dodavalo kyticim a v?nc?m zasn??eny vzhled a zvy?ovalo odolnost proti opadu jehli?i. Esteticky nep?sobil vysledek vzhledn?, ale zakazniky byl do konce 90. let 20. stoleti obliben. Technika se v 21. stoleti nepou?iva. Z podobneho d?vodu se ma?ely do vosku cele kv?ty.

Prodlou?eni trvanlivosti [ editovat | editovat zdroj ]

Voskuji se ?ezne rany. Po namo?eni do vosku se zavoskovana rana zchladi. Jde o alternativu k vati?kovani . Je t?eba p?edem ov??it trvanlivost daneho druhu kv?tin ^[34] (u r?zneho materialu m??e byt r?zna) p?i pou?iti voskovani ?eznych ran.

Skobi?kovani [ editovat | editovat zdroj ]

Je technika p?ipev?ovani materialu k podkladu. Jako skobi?ky jsou pou?ity kousky tvrdeho dratu ve tvaru "U". Misto skobi?kovani ze v n?kterych p?ipadech pou?it p?ichyceni ?pendliky. ^[34] Vysledek nesmi ohro?ovat zdravi p?i manipulaci, podklad a p?edm?ty v okoli.

Navlekani [ editovat | editovat zdroj ]

Mnoho material? lze provrtat, propichnout a navleci, pou?it navlekane materialy v ?ad? za sebou (???ry). Pou?iti je n?kdy omezeno pouze vkusem a vhodnosti. Navlekane materialy na dratu lze snadno pou?it v tvarovane linii.

Vypichovani [ editovat | editovat zdroj ]

Vypichovani je technika p?i ktere jsou rostliny (nebo jine dekorace) p?imo nebo pomoci dal?ich material? p?ipevn?ny k podlo?ce. Je provedeno vpichnutim ?asti rostliny (nebo dekorace) nebo pomoci pomocneho materialu. Vpichnuti musi byt dostate?n? hluboke a pevne, aby material byl upevn?n stabiln? i vzhledem k p?edpokladane manipulaci. S ohledem na n?ktere podkladove materialy, ktere pevne vpichnuti rostliny neumo??uji nebo nezajisti je n?kdy pou?ivano i kombinace s lepenim.

Jako pomocny material k vypichovani se pou?iva drat r?zne sily, ?pejle , koliky.

Material, do ktereho je dekorace vypichovana, ma byt obvykle, podle pravidel aran?ovani, skryt. ^[34]

Vypichovani do polystyrenu [ editovat | editovat zdroj ]

Je pou?ivano spi?e amatery, polystyrenove podklady slou?i spi?e ke skobi?kovani a lepeni. Vpichovani do hmot jako je p?novy polystyren n?kdy take dokonale pevnost nezaji??uje a prace s nim neni, ve srovnani s florexem, snadna. Oproti florexu ma polystyren vy??i pevnost.

Vypichovani do florexu [ editovat | editovat zdroj ]

Mo?nost vpichnuti do hmot jako je florex je po?et pokus? omezen (nejlepe na jeden), proto?e takto rychle dochazi k destrukci materialu, ktery se stava nepevnym. Prace s florexem je opravdu snadna, p?i dobrem zachazeni a provedeni je vysledek, pom?rn? k jinym material?m, pevny a vyhodou m??e byt velmi nizka vaha a pevnost celku p?i pou?iti ?ede hmoty a nasaklivost ^{[ zdroj? ]} p?i pou?iti zelene hmoty. Je velmi vhodne florex dale zpevnit omotanim pletivem.

Vypichovani do slamy [ editovat | editovat zdroj ]

Vpichovani do hmot jako je slama obvykle zaji??uje pevnost do?asn? (velmi ovlivn?no zpracovanim podlo?ky a vlhkosti skladovani). K vypichovani je ?asto t?eba pou?it koliky. Slama musi byt dob?e p?ipevn?na k podlo?ce. Aran?ma se slam?nou podlo?kou m??e byt vlivem pov?trnosti na podzim odvanuto z mista ulo?eni.

Navazovani [ editovat | editovat zdroj ]

Navazovani je pojem, pod kterym je (mimo jine vyznamy) rozum?na technika p?ipevn?ni materialu dratem. Tato technika ma umo?nit zpevn?ni daneho materialu dratem a usnadn?ni vpichnuti nebo jine p?ipevn?ni materialu. Podle p?ipev?ovaneho materialu aran?er zvoli druh a material dratku. P?i vpichovani musi byt dratek dostate?n? tenky vzhledem k materialu, dostate?n? pevny, aby jej zajistil ve vztahu k podlo?ce, v zamy?lenem tvaru a pozici, a rovn?? dostate?n? silny s ohledem na zvolenou podlo?ku. N?kdy je vhodne p?ipevn?ni k dal?imu pomocnemu materialu, jako je siln?j?i drat, kolik a ?pejle. Viditelny drat byva z estetickych ?asto zakryvan papirem nebo paskou ?emu? se ?ika ?za?i?t?ni“. Drat tak p?i podrobnem zkoumani neni tolik vid?t. Prace ?lov?ka na dile, um?lost vysledku, je men? z?ejma.

Omotavani [ editovat | editovat zdroj ]

Omotavanim materialy je skryvano technicke provedeni dila, konstrukce a take je omotavanim obvykle p?ipravovan korpus v?nce k pou?iti. K omotavani je pou?ivan drat nebo provazek. P?i omotavani t?la v?nce a konstrukce za sebou nasledujici ?ady se vzajemn? p?ekryvaji. K provedeni je nezbytny drat (provazek) na civce.

Pou?iti aran?ovaci hmoty [ editovat | editovat zdroj ]

Pr?myslov? vyrab?na aran?ovaci hmota byva v prodeji pod r?znymi nazvy (florex, oasis…) s r?znymi kvalitami pro r?zne pou?iti. P?i spravnem pou?iti tento material umo?ni rostlinam p?ijimat dostatek vody a pevn? je zachyti. Hmota je vyrab?na tak, ?e ma rovn?? baktericidni a fungicidni u?inky, co? prodlu?uje ?ivotnost aran?ma. K spravnemu pou?iti pro ?ivy material je t?eba aby hmota byla rovnom?rn? a dob?e nasycena vodou, musi vodu p?ijmout samovoln? po polo?eni na hladinu vody. Hmota ur?ena pro suchou vazbu by nem?la byt nama?ena nebo vlh?ena. Hmotu lze tvarovat ?ezem, neni vhodne ji stla?ovat a lamat. Stla?enim se hmota naru?i a rozpada. Hmotu (podle druhu) lze p?ipevnit bu? specialnimi dr?aky, obalit si?kou nebo pletivem nebo p?ilepit, ov?em nejvhodn?j?i je, je li pevn? zap?ena o strany nadoby. ^[23]

P?i vypichovani je nezbytne rozvrhnout si p?edem praci, naplanovat vzhled celku, proto?e p?i pou?iti aran?ovaci hmoty jako je florex nebo oasis je t?eba zapichnout rostlinu na spravne misto na prvni pokus. Pokud je p?emis?ovana nebo upravovana dochazi k destrukci aran?ovaci hmoty. P?ed zapichnutim je vhodne se?iznout konec stonku do ?pi?ky, co? se d?la kv?li zvy?eni saci schopnosti rostliny a snaz?i zapichnuti. Krom? aran?ovaci hmoty jako florec nebo oasis lze k aran?ovani pro upevn?ni rostlin nebo dekoraci v nadob? nebo prostoru pou?it i dal?i materialy - struktury z klacik? a ty?ek, drat?neho pletiva, ^[23] pisky, kaminky, gely a dal?i.

• 
  Jednoduchy v?nec ze su?enych r??i
• 
  Barevn? tlumeny v?ne?ek ze slam?nek a limonky
• 
  V?nec na pamatku hrdin?m
• 
  Slavnostni v?nec ke kulturni p?ile?itosti
• 
  V?nec k uct?ni pamatky ob?ti nehody
• 
  Adventni v?nec
• 
  Kv?tinovy v?nec na krk pro filmovou um?lkyni.
• 
  V?nec, ozdoba hlavy
• 
  Vkus se m??e v r?znych geografickych a socialnich skupinach obyvatel zna?n? li?it

?asopisy a periodika [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi ?asopisy a periodika, ktere se zabyvaji aran?ovanim kv?tin a byly distribuovany i v ?R pat?ilo nebo pat?i

• Zahradnictvo - ?esko-slovensky ?asopis
• Floristika ^[35]
• Zahradka?
• Profi Florista ^[36]
• Dekor

Profesni organizace [ editovat | editovat zdroj ]

Aran?erstvi a floristika jsou komer?n? zam??enou ?innosti jejim? ukolem je zvy?ovat mno?stvi prodanych kv?tin. ^[37] Tak jako pr?myslove odv?tvi se i vyrobci kv?tin, aran?e?i a p?edev?im prodejci sdru?uji a vytva?eji mistni, narodni a celosv?tova profesni sdru?eni, ktere maji v?t?i vliv ne? jednotlivi prodejci. V ?R je regionalni profesni organizaci sdru?ujici osoby aran?ujici kv?tiny Svaz kv?tina?? a florist? ?eske republiky (take jako ?esky svaz kv?tina?? a florist?).

Prvni sdru?eni prodejc? a aran?er? kv?tin vznikaly v Evrop? v prvnich letech 20. stoleti, kdy p?stitele kv?tin vytvo?enim sdru?eni ?e?ili logisticke problemy. ^[38]

Komer?ni sdru?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi komer?ni sdru?eni prodejc? kv?tin pat?i FLEUROP Interflora, FTD, Teleflora, Nexflora. ^[38] Tyto sdru?eni prodavaji aran?ovane kv?tiny drobnym odb?ratel?m.

FLEUROP-Interfora je nejv?t?i sv?tovy telekomunika?ni operator a je nejstar?im sdru?enim kv?tina?stvi, byla zalo?ena v roce 1927. P?sobi ve 150 zemich sv?ta a spojuje vice ne? 50000 kv?tina?stvi v dodavatelskou si?. V pr?b?hu let se tato organizace z profesniho sdru?eni na samostatny komer?ni subjekt. V roce 1946, se Flower Transworld Delivery (FTD), Interflora a FLEUROP-Interflora spojily. ^[39] Telefora byla zalo?ena v roce 1934, ma asi 45,000 ?len? v Severni Americe.

Nekomer?ni sdru?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Nekomer?ni sdru?eni sdru?ujici aran?ery kv?tin: ^[40]

• American Institute of Floral Designers (AIFD)
• Association of Irish Floral Artists (AOIFA)
• Canadian Academy of Floral Art (CAFA)
• Creative Floral Arrangers of the Americas
• Floral Art Society New Zealand
• Future Concepts
• Ikebana International
• International Pressed Flower Art Society
• National Association of Flower Arrangement Societies
• National Association of Flower Arranging Societies Mercia and North Wales Region
• National Association of Flower Arranging Societies (NAFAS)
• National Garden Clubs
• Pressed Flower Guild
• Scottish Association of Flower Arrangement Societies
• Society of Floristry
• Southwell Flower Club
• West Australian Floral Art Society Inc.
• World Flower Council (WFC)

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Ilona Karaskova, Barbora Ivan?ikova: Aran?ovani kv?tin , Computer Press, 2006 , ISBN   80-251-1280-2
• Kate?ina Skoupa, Jitka Vagnerova: Aran?ovani kv?tin , Akcent, 2008 , ISBN   978-80-7268-501-1

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Estetika aran?ovani kv?tin
• Floristika
• Ikebana
• Skladba aran?erske kompozice
• Nastroje a materialy pou?ivane k aran?ovani kv?tin
• Vzd?lavani v oboru aran?ovani kv?tin
• Komer?ni aran?ovani kv?tin
• Sout??e v aran?ovani kv?tin

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu aran?ovani kv?tin na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? tematem je Aran?ovani kv?tin
• koupimkytku.cz Archivovano 5. 3. 2016 na Wayback Machine .
• pinterest.com
• hajduch.cz
• plzensky-kraj.cz
• suchavazba.estranky.cz Archivovano 29. 5. 2020 na Wayback Machine .
• florasis.cz
• oasis.cz
• floraldesignmagazine
• floraldesign na fb
• judithblacklock.com
• royal horticultural society
• www.igs-hamburg.de
• gardenclub-monaco.com
• gironatempsdeflors
• nafas.org
• /nurseryfreshwholesaleflowers.com
• fusionflowers
• www.artfloral.org
• fleurcreatif.com
• flowermag (svatebni)
• flowermagazine na pinterest
• floristsreview.com
• www.blooms-world.com
• floraculture.eu
• professionalflorist.co.uk
• thegardenworkers.org
• www.theflowerexpert.com Archivovano 30. 9. 2013 na Wayback Machine .
• The Society of American Florists