Antonin Heveroch
Narozeni	29. ledna 1869 Minice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti	2. b?ezna 1927 (ve v?ku 58 let) Praha ?eskoslovensko ?eskoslovensko
Alma mater	Univerzita Karlova
Pracovi?t?	Univerzita Karlova
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Antonin Heveroch ( 29. ledna 1869 Minice ^[1] ? 2. b?ezna 1927 Praha ^{[2] [3]} ) byl ?esky psychiatr a neurolog.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Rodina a studia [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v Minicich (dnes sou?ast Kralup nad Vltavou jako syn Franti?ka Heverocha a jeho man?elky Magdaleny, rozene ?t?pni?kove. ^[4] Gymnazium absolvoval ve Slanem . ^[5] Absolvoval gymnazium ve Slanem. P?vodn? studoval pravnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze , v roce 1889 p?e?el na leka?skou fakultu , kterou dokon?il roku 1894. ^[6]

Dne 17. 7. 1902 se o?enil v Praze u sv. Jilji s Kamilou Heverochovou, rozenou Cirklovou (18. 7. 1883 ? 25. 12. 1965), dcerou pra?skeho uzena?e a soukromnika Jana Cirkla a jeho man?elky Anny rozene Stare. ^[7] Zem?el bezd?tny.

Poh?ben je na Vinohradskem h?bitov? v Praze, na jeho hrob? je socha ?eny od socha?e a p?itele Jaroslava Horejce ( 1886 ? 1983 ). ^[8]

Profesni kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Do praxe vstoupil jako prakticky leka? ve V?eobecne zemske nemocnici v Praze na Karlov? nam?sti. Odtud p?e?el roku 1899 na misto sekundarniho leka?e do ustavu choromyslnych v Kate?inkach. ^[9] Teho? roku 1899 se habilitoval z psychiatrie a neurologie , roku 1906 se stal mimo?adnym profesorem , roku 1921 ?adnym profesorem na leka?ske fakult? Karlovy Univerzity. V roce 1908 z?idil a vedl ustav pro epileptiky v Praze Libni v p?vodn? vini?ni usedlosti Malovany lis ( Valentinum ). Roku 1919 se stal vrchnim ?editelem pra?skeho ustavu pro choromyslne.

Byl mj. ?lenem ?eskoslovenske akademie v?d a um?ni , Akademie prace , Statni zdravotnicke rady . Byl take mistop?edsedou Spole?nosti Narodniho divadla (p?i?em? herce nechaval pro n?ktere sve role studovat psychozy na svem odd?leni).

Ve vice ne? 100 p?vodnich pracich a ?lank? se v?noval r?znorodym temat?m: afazie a agnozie , jak si uv?domujeme jsoucno , o p?edstavach slov, o ?ivotnim rytmu a jeho poruchach, o intuici , o ztrat? uv?dom?ni svych cit? , o vztahova?nosti a problemu kauzality , o podvr?enych a vyzrazenych my?lenkach, o obsesich , o bludu , o halucinacich u liliput? , o mrakotnych stavech , o du?i davu , o d?tech chorobn? lhavych, o d?tech neposednych , o zlo?inech ?kolni mlade?e, o bachorkach spiritistickych aj.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Vyznamna byla jeho kniha ?Diagnostika chorob du?evnich“ (1904), ktera se spole?n? s knihou ?Psychiatrie“ (1897) Karla Kuffnera ( 1858 ? 1940 ), stala na n?kolik desitek let zakladnimi u?ebnicemi ?eskoslovenske psychiatrie . P?ipomenout je t?eba i spisek ?O podivinech a lidech napadnych“ ( 1901 ), ve kterem ?iv? vykresluje portrety pacient? z dne?niho pohledu trpicich psychopatii ?i poruchou osobnosti . Tato kniha byla pry oblibenou inspiraci Jaroslavovi Ha?kovi p?i psani ?vejka .

V ?estidilnem serialu ?O poruchach jastvi“ (1910), se v ?echach jako prvni zabyval fenomenem depersonalizace (i kdy? prav? toto ozna?eni nepou?ival). V?noval se take psychologii a psychiatrii denniho ?ivota a neunavn? psychiatrii popularizoval mezi laiky. Jeho jmeno se diky tomu stalo znamym natolik, ?e zlidov?lo jako synonymum psychiatra. A tak se ?ikalo: ?zavolame na tebe Heverocha“ apod., podobn? jako se pozd?ji stra?ilo Myslive?kem nebo Vondra?kem .

??ika se o Pinelovi, ?e sejmul okovy du?evn? nemocnym, Heveroch u nas otev?el v?zeni psychiatrie a nechal ji proniknout za ustavni zdi.“ ^[10]

Ve svem terapeutickem usili uplat?oval principy psychoterapie ( psychagogika , persuase ), nepou?ival ale hypnozu a tvrd? odmital Freudovu psychoanalyzu . Existenci podv?domi ale uznaval. Z filosofickeho hlediska m?l blizko vitalismu . Odmital psychofyzicky paralelismus .

Jeho p?imymi ?aky byli nap?. Vladimir Vondra?ek (1895?1978) ?i Otakar Janota (1898?1969). Sam byl ?akem nap?. Josefa Thomayera (1853?1927).

Vondra?ek Heverocha popisuje jako ?lov?ka spo?adaneho, ?etrneho, st?idmeho se zajmem o matematiku a filozofii, se smyslem pro humor, jako vyborneho p?edna?e?e, ?kolitele, debatera a organizatora.

?Byl neoby?ejn? po?adny. Byl to ?lov?k ?ke kolmici“, na svem stole m?l v?echny psaci pot?eby pravideln? srovnany ke kolmci (…) Chodil rychle, ?asto s rukama zalo?enyma na zadech, hlavu m?l schylenou k jedne stran?. ^[11] (…) Rad si zapalil cigaretu a po francouzskem zp?sobu p?i mluveni ji nevyndaval z ust.“ ^[12]

Ostatni [ editovat | editovat zdroj ]

?eska psychiatricka spole?nost ud?luje jako jedno ze svych ocen?ni ^[13] Heverochovu medaili ^[14] .

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

• O podivinech a lidech napadnych (1901). Dostupne online zde (Wikizdroje) nebo zde (Kramerius ?AV).

Inspirace v um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

• Postava profesora Heverocha vystupuje humornou formou v zav?ru povidky Zahrada vonnych usm?v? Karla Pola?ka ( Povidky pana Ko?kodana ), ktera vy?la je?t? za Heverochova ?ivota (1922). ^[15]
• Historky z jeho ?ivota se vyskytuji ve vzpominkovych publikacich pam?tnik?, nap?. ve vzpominkach Karla Viky ^[16] ?i Vladimira Vondra?ka ^[17] a mnoha dal?ich.
• Profesora Heverocha portretoval te? Max ?vabinsky. ^[18]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Vondra?ek, V. (1969): Osobnost Antonina Heverocha (1869 ? 1927) a jeho vyznam pro ?eske v?dy psychologicko-psychiatricke, In: ?asopis leka?? ?eskych, strana 571 ? 574
• Janota, O. (1969): Heverochovy zasady a postupy v terapii psychickych poruch, In: ?asopis leka?? ?eskych, strana 575 ? 576

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Antonin Heveroch na Wikimedia Commons
• Autor Antonin Heveroch ve Wikizdrojich
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Antonin Heveroch
• Digitalizovana dila Antonina Heverocha v Narodni digitalni knihovn?.
• ?lanek O poruchach jastvi (1910)