Antidiureticky hormon
(
ADH
, te?
vazopresin
) je
peptidicky
hormon
o delce 9
aminokyselin
(tak?e se jedna o
oligopeptid
. V nejb??n?j?i form? ma sekvenci
Cys
-
Tyr
-
Phe
-
Gln
-
Asn
-
Cys
-
Pro
-
Arg
-
Gly
-NH
2
(ale vyskytuje se i forma s
lysinem
na pozici 8 misto argininu).
[1]
Nazev ?antidiureticky hormon“ je odvozen ze skute?nosti, ?e p?sobi proti
diureze
, tedy tvorb?
mo?i
v
ledvinach
. Synonymum ?vazopresin“ odkazuje na mechanismus tohoto u?inku ? ma schopnost
zu?ovat
periferni tepenky a vlase?nice v ledvinach.
[1]
Vazopresin (a p?ibuzny
oxytocin
) se vyskytuji zejmena u
obratlovc?
a z?ejm? vznikly jistou
genovou duplikaci
. Situaci v?ak komplikuje skute?nost, ?e i u n?kterych bezobratlych existuji peptidy s podobnou strukturou a funkci, jako vazopresin a oxytocin.
[2]
ADH vylu?uji
peptidergni neurony
situovane v
hypothalamu
(oblast
mezimozku
). Nevylu?uji v?ak tento hormon do p?ilehle tkan?, ale vysilaji k tomu ur?ene
axony
sm?rem do ni?e ulo?ene
neurohypofyzy
? z ni pak probiha vylu?ovani do krevnich kapilar.
[3]
ADH se va?e na (
s G proteinem sp?a?ene
)
vazopresinove receptory
n?kolika typ?:
V
1
(V1a a V1b) a
V2 receptory
(V2). Znam?j?i je fyziologicka role na V2 receptory: kdy? se na tyto receptory ve st?n?
sb?rnych kanalk?
v ledvinach nava?e ADH, dochazi k zvy?enemu pr?chodu vody z ledvin do krve, a tedy k zahu??ovani mo?i. Z molekularn? biologickeho hlediska je toto zaji?t?no stimulaci va?k? s p?edem p?ipravenymi
akvaporinovymi
kanaly, a to zvy?enim vnitrobun??ne koncentrace
cAMP
po navazani ADH na receptor V2 typu.
[4]
Zajimave jsou v?ak i V1 receptory, na n?? ADH rovn?? p?sobi. V1a se nachazi na vnit?nim povrchu n?kterych cev, hlavn? v
mo?ovem m?chy?i
a v
k??i
, a je schopen zu?ovat tyto cevni systemy (ale fyziologicka role tohoto je neznama). V1b receptory se nachazi na bu?kach produkujicich
ACTH
) v
p?ednim laloku hypofyzy
a zda se, ?e ADH ma i roli v t?lesne odpov?di na
stres
. U jinych obratlovc? ma vazopresin, jen? se va?e na V1 receptory v mozku, i dal?i funkce: ovliv?uje agresivni a naopak ?p?atelske“ chovani, rozpoznani vlastnich potomk? a
pe?e o potomstvo
, ale z?ejm? take nap?. reakci na
kinetozu
.
[4]
Jednim z endokrinnich projev? onemocn?ni zadniho laloku hypofyzy (nap?.
nadoru
) je ?iznivka ( centralni
diabetes insipidus
), p?i ktere je ?lov?k neschopen zadr?ovat v organizmu vodu, tzn. ?lov?k pak za den vylu?uje 10 a? 20 l vody ? dechem, potem i mo?i. V p?ipad? poruchy vazby ADH na receptory sb?rnych kanalk? ledvin vznika periferni diabetes insipidus, se stejnymi komplikacemi i nasledky.
Ethanol
tlumi tvorbu
adiuretinu
, a proto je po po?iti alkoholu vylu?ovano v?t?i mno?stvi mo?i. Krom? toho se tlumi produkce s vy??im v?kem (star?i ?lov?k h??e poci?uje ?ize?), dale v chladu a ve stresu.
- ↑
a
b
Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition
. P?iprava vydani R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006.
ISBN
0-19-852917-1
.
- ↑
VAN KESTEREN, R E, A B Smit, R W Dirks, N D de With, W P Geraerts, J Joosse. Evolution of the vasopressin/oxytocin superfamily: characterization of a cDNA encoding a vasopressin-related precursor, preproconopressin, from the mollusc Lymnaea stagnalis..
Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America
. 1992-05-15, s. 4593-4597.
ISSN
0027-8424
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite journal
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
SMITH, C. U. M.
Elements of Molecular Neurobiology
. 3. vyd. Chichester: John Wiley & Sons, 2002.
ISBN
0-470-84353-5
.
- ↑
a
b
BROWNSTEIN, Michael J. Vasopressin/Oxytocin Receptor Family. In: Lennarz,W.J., Lane, M.D.
Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4
. [s.l.]: [s.n.]