Anna z Yorku
(
2. listopadu
1475
,
Londyn
?
23. listopadu
1511
) byla pata dcera
anglickeho krale Eduarda IV.
a jeho
man?elky
Al?b?ty Woodvillove
.
Brzy po smrti jejiho otce a nastupu stryce
Richarda III.
na tr?n, kdy bylo Ann? osm let, byla prohla?eny potomci krale Eduarda a Al?b?ty za nelegitimni. Princeznina matka se ze strachu o ?ivoty svych d?ti uchylila do
Westminsterskeho opatstvi
, kde rodina stravila asi rok. Pote, co kral slibil, ?e neubli?i rodin? sveho bratra, p?i?la Anna a jeji star?i sestry ke dvoru.
Kdy? byl Richard III. zabit a na tr?n nastoupil Jind?ich Tudor jako
kral Jind?ich VII.
, byl zakon uznavajici d?ti Eduarda IV. jako bastardy zru?en. Jind?ich VII. se o?enil s nejstar?i dcerou Eduarda IV.
Al?b?tou
a Anna se stala cennym diplomatickym p?inosem. Planoval se jeji s?atek se skotskym princem, ale kdy? byl v roce 1488 zabit jeho otec
Jakub III. Skotsky
, byla jednani p?eru?ena a u? nikdy nebyla obnovena. V roce 1495 se provdala za
Thomase Howarda
, ktery po?adoval s?atek s ni u? za vlady Richarda III. Man?elstvi s Howardem nebylo ??astne a zastin?ne smrti v?ech jejich d?ti. Sama Anna m?la k?ehke zdravi a zem?ela ve v?ku 36 let.
Anna se narodila 2. listopadu 1475 ve
Westminsterskem palaci
jako pata dcera a sedme dit?
anglickeho krale Eduarda IV.
a
Al?b?ty Woodvillove
. Anna m?la ?est sester, z nich? se ?ty?i do?ily dosp?losti - dv? star?i (
Al?b?ta
a
Cecilie
) a dv? mlad?i (
Kate?ina
a
Bridget
);
Marie
, ktera byla o osm let star?i, ne? Anna, zem?ela jako ?trnactileta na n?jakou nemoc, a Marketa, o t?i roky mlad?i, zem?ela jako nemluvn?. Anna m?la take p?t bratr?: t?i vlastni (budouci kral
Eduard V.
,
Richard
a Ji?i) a dva nevlastni z mat?ina prvniho man?elstvi s
Johnem Greyem
:
Thomase
a
Richarda
. ?adny z vlastnich bratr? se nedo?il dosp?losti: Ji?i zem?el ve dvou letech, zatimco dva dal?i brat?i, Eduarda a Richard,
zmizeli z Toweru
za vlady sveho stryce Richarda III. v roce 1483.
Anninymi prarodi?i byli
Richard Plantagenet
(ktery si narokoval prava
York?
na anglicky tr?n) a
Cecilie Nevillova
, z mat?iny strany to byli
Richard Woodville, 1. hrab? Rivers
, a
Jacquetta Lucemburska
, vevodkyn? vdova z Bedfordu. Pok?t?na byla kratce po svem narozeni ve
Westminsterskem opatstvi
, pojmenovana byla po sve tet?
Ann?, vevodkyni z Exeteru
, a prababi?ce
Ann? de Mortimer
; jmeno "Anna" bylo v anglicke kralovske rodin? nove, Anna byla prvni dcera krale s timto jmenem. Krom? toho byl vyb?r krale pravd?podobn? ovlivn?n pov?r?ivou uctou, v ni? se ?ikalo, ?e Eduard IV. choval
svatou Annu
; kral se obracel na patronat sv?tice v kritickych okam?icich sveho ?ivota v ranych fazich nastupu k moci, a proto se ji citil zavazan.
V roce 1479, kdy? byly Ann? ?ty?i roky, za?al jeji otec jednat o jejim s?atku s
Filipem
, synem
arcivevody Maxmiliana Habsburskeho
; iniciativa svazku vze?la od arcivevody a byla v Anglii nad?en? p?ijata, proto?e s?atek m?l p?inest politicke vyhody. Filipova matka
Marie Burgundska
byla d?di?kou rozsahlych zemi a m?la vliv na evropske d?ni; krom toho byla jeji nevlastni matkou byla
Marketa z Yorku
, sestra Eduarda IV. Nasledujici rok dohoda nabyla formaln?j?i podoby: jako finan?ni zaji?t?ni byla princezn? p?id?lena ?astka 100 000 korun; arcivevoda Maxmilian se zavazal Ann? platit 6000 korun ro?n? od dovr?eni jejich dvanacti let - v?k uzav?eni s?atku a od chvile, kdy se dostavi ke dvoru budouciho tchana a potvrzeni zasnoubeni, Anne m?la take obdr?et pozemek v Artois v hodnot? 8 000 livr? pro sve pou?iti. V p?ipad?, ?e by Anna s?atek odmitla, musel Eduard IV. nebo jeho nastupce zaplatit 60 000 livr?, arcivevoda se na oplatku zavazal poskytnout anglickemu krali vojenskou a politickou podporu proti Francii. 5. srpna 1480 byla jednani ukon?ena.
Ve dvornich zaznamech z roku 1479 se uvadi, ?e v dob?, kdy probihala jednani o s?atku Anny a Filipa Rakouskeho, byla s p?iznanou penzi propu?t?na princeznina ch?va ?Agnes, man?elka Thomase Butlera“. Zaznamy ukazuji, ?e ?ty?leta Anna byla pova?ovana za dostate?n? starou na to, aby ji? nepot?ebovala ch?vu. D?ive se ve stejnou dobu jako o Annu Agnes Butlerova zabyvala vychovou princeznina mlad?iho bratra Ji?iho, ktery zem?el 5. b?ezna 1479 ve v?ku dvou let.
Projekt Annina s?atku s Filipem Habsburskym z?stal v platnosti a? do smrti princeznina otce v roce 1483. Po smrti Eduarda IV. nasledovala politicka krize, ktera dramaticky zm?nila postaveni byvale kralovny a jejich d?ti. Annin star?i bratr Eduard V., naslednik tr?nu, byl na cest? z Walesu do hlavniho m?sta zajat svym strycem, lordem protektorem Richardem z Gloucesteru;
Anthony Woodville
a Richard Grey, Annin stryc a nevlastni bratr, kte?i mladeho krale doprovazeli, byli zat?eni. Eduard V. byl p?esunut do londynskeho Toweru, kde m?l ?ekat na svou korunovaci, tam se k n?mu pozd?ji p?ipojil mlad?i bratr Richard; s ostatnimi d?tmi, v?etn? Anny, na?la kralovna vdova uto?i?t? ve Westminsterskem opatstvi.
22. ?ervna 1483 bylo man?elstvi Eduarda IV. a kralovny Al?b?ty prohla?eno za neplatne; v?echny d?ti byly zakonem
Titulus Regius
prohla?eny za nelegitimni a zbaveny prav na tr?n i v?ech svych titul?. O n?kolik dni pozd?ji byli Anthony Woodville a Richard Grey popraveni. 6. ?ervence byl Richard z Gloucesteru prohla?en kralem jako Richard III.; kratce pote Annini brat?i, kte?i z?stali zav?eni v Toweru, zmizeli. Po nastupu Richarda III. na tr?n poslal na jeho p?ikaz pano? John Nesfield do Westminsteru stra?e, ktere dnem i noci kontrolovaly ka?deho, kdo vstoupil do uto?i?t? kralovny vdovy a vy?el z n?ho, proto?e existovaly obavy, ?e by jedna z Anninych star?ich sester mohla uniknout do zahrani?i a najit tam spojence pro svr?eni Richarda III. Na ?t?dry den roku 1483 Jind?ich Tudor, jeho? matka byla spiklencem Al?b?ty Woodville proti Richardovi III., v katedrale v Rennes p?isahal, ?e si po nastupu na anglicky tr?n vezme Anninu star?i sestru Al?b?tu nebo Cecilii (pokud s?atek s Al?b?tou z n?jakeho d?vodu nebude mo?ny). Ale povstani tudorovske strany v ?ele s
vevodou z Buckinghamu
ztroskotalo je?t? p?ed touto Jind?ichovou p?isahou.
Po neusp?chu Buckinghamova povstani za?al Richard III. vyjednavat s vdovou po svem bratrovi. 1. b?ezna 1484 kral ve?ejn? p?isahal, ?e dceram Eduarda IV. nebude ubli?ovano ani nebudou obt??ovany; Richard III navic slibil, ?e nebudou uv?zn?ny v Toweru ani ?adne jine v?znici, ?e budou umist?ny ?na uctyhodna mista dobreho jmena a pov?sti“ a pozd?ji budou provdany za ?mu?e urozeneho p?vodu“ a ka?de bude dano v?no a pozemky s ro?nim p?ijmem 200 marek. Teho? dne bylo memorandum doru?eno kralovn? vdov? spolu se zasobami. Princezny s velkou radosti souhlasily, ?e opusti sv?j ponury p?ibytek a p?ejdou do pe?e sveho "milostneho stryce", ktery jim p?id?lil komnaty ve svem palaci. Tudorsky historik
Edward Hall
napsal, ?e Richard III ?p?im?l v?echny dcery sveho bratra, aby slavnostn? dorazily do jeho palace; jako by diky nove d?v?rne a laskyplne zabav? m?li zapomenout na trauma, ktera jim byla zp?sobena, a na tyranii, ktera tomu p?edchazela".
Brzy po p?ijezdu princezen ke dvoru za?al Richard III. hledat svym nete?im vhodne napadniky; pro Annu vybral, aby prokazal p?ize?
jeho rodin?
,
Thomase Howarda
, syna a d?dice
1. hrab?te ze Surrey
a druheho v linii naslednictvi vevodstvi Norfolk. Zasnubni smlouva byla podepsana v roce 1484, ale kral nem?l ?as s?atek formalizovat.
Za vlady Jind?icha VII. a Jind?icha VIII.
[
editovat
|
editovat zdroj
]
V srpnu 1485 zem?el kral Richard III. v
bitv? u Bosworthu
a podle prava dobyvatele se stal novym kralem Jind?ich Tudor pod jmenem Jind?ich VII., ktery d?ive p?isahal, ?e se o?eni s Anninou star?i sestrou. Po nastupu na tr?n Jind?ich zru?il zakon
Titulus Regius
, ktery zbavil d?ti Eduarda IV. titul? a prav na tr?n; samotny zakon byl i se v?emi svymi kopiemi odstran?n z archivu, stejn? jako v?echny dokumenty s nim spojene.
Kdy? se Al?b?ta z Yorku provdala za noveho krale, bylo Ann? dvanact let a spolu s ostatnimi sestrami byla u dvora v opatrovnictvi kralovny, sve nejstar?i sestry a jedine patronky. Princezna se za?ala objevovat na dvornich ceremonii. 24. za?i 1486 se zu?astnila k?tu sveho prvniho synovce
Artura, prince z Walesu
; Anna nesla k?estni rou?ku, kterou po ob?adu zakryla hlavu prince, a ji samotnou doprovazel po prave ruce ryti?-konstabl
Richard Guildford
a po leve ryti?-mar?al John Turbeville. Stejnou roli Anna zastavala p?i k?tu sve nejstar?i nete?e
Markety
v roce 1489. Princezna se u?astnila take
Velikonoc
,
Letnic
a
Vanoc
, stejn? jako dal?ich udalosti u dvora Jind?icha VII.
Kratce po svem nastupu na tr?n za?al Jind?ich VII. sp?adat man?elske plany pro p?ibuzne sve ?eny a hledat spojenectvi se Skotskem. Kral planoval provdat svou tchyni za ovdov?leho
skotskeho krale Jakuba III.
a jeho d?dice
Jakuba, vevodu z Rothesay
, za jednu ze svych ?vagrovych. Proto?e Cecilie, byvala Jakubova nev?sta, u? byla zasnoubena s kralovym strycem
Johna Wellese
, a Kate?ina s mlad?im bratrem skotskeho prince, byla na vyb?r jen Anna nebo jeji nejmlad?i sestra Bridget. Bridget cht?la vstoupit do kla?tera, a tak z?stala jedinou kandidatkou Anna; smrti krale Jakuba III. v roce 1488 v?ak byla jednani p?eru?ena a u? nikdy nebyla obnovena.
Na den svateho Ji?i 1488 byla Anna spolu s dal?imi dvanacti damami p?itomna v dru?in? sve sestry kralovny; byla oble?ena v rouchu ze ?arlatoveho sametu a sed?la na sn?hov? bilem koni, jeho? sedlo bylo zahaleno do zlate latky vy?ivane bilymi r??emi, symbolu
rodu York?
. Dale je princezna zmin?na v pramenech v souvislosti se smrti sve matky v ?ervnu 1492; Anna sed?la u l??ka umirajici ?eny v opatstvi Bermondsey, kde kralovna vdova stravila poslednich p?t let sveho ?ivota. Anna vedla smute?ni hosty na poh?bu sve matky misto kralovny Al?b?ty, ktera o?ekavala narozeni ?tvrteho dit?te, a proto sve pravomoci a povinnosti delegovala na mlad?i sestru. Anna a jeji mlad?i sestry Kate?ina a Bridget odjely s kralovninym t?lem po ?ece do
Windsoru
, kde byla Al?b?ta Woodvillova 13. ?ervna poh?bena vedle sveho druheho man?ela Eduarda IV. v
kapli svateho Ji?i
. Podle poznamek herolda ??li vlajkono?i p?ed milady Annou, ktera byla p?itomna na vzpominkove m?i misto kralovny; modlila se na kolenou na koberci a pol?ta?i. Doprovazel ji vikomt Welles...a pani Catherine Grayova nesla vle?ku lady Anne..."
Kdy? Anna dosahla v?ku na vdavani, za?ala ji kralovna Al?b?ta hledat vhodneho ?enicha. Kralovna obratila svou pozornost na p?edstavitele anglicke ?lechty a p?edev?im na Thomase Howarda, syna a d?dice 1. hrab?te ze Surrey, pro ktereho planoval s?atek s Annou u? Richard III. Princezna se se svym budoucim man?elem osobn? znala od d?tstvi, proto?e jeho otec slou?il u dvora v soukromych komnatach Eduarda IV. B?hem
valek r??i
se rodina Howard? postavila na stranu rodu York?, a proto byl za Jind?icha VII., d?dice Lancaster?, v roce 1485 hrab? ze Surrey na t?i a p?l roku uv?zn?n v Toweru, zbaven svych prav, titul? a majetku. Pozd?ji ziskal svobodu a byla mu navracena prava a v?t?ina majetku a byl povolan ke dvoru, kde ziskal pozici blizkou krali. Zarove? tmu v?ak nebyly navraceny v?echny tituly; Thomas?v otec ziskal zp?t titul hrab?te ze Surrey, ale titul a hodnosti vevody z Norfolku, ktere m?l zd?dit po smrti sveho otce u Bosworthu, mu byly vraceny a? v roce 1514. Thomas byl asi o dva roky star?i ne? Anna.
Kralovna vzala v uvahu nazor sve sestry a usoudila, ?e rodina Howard? je dostate?n? vzne?ena, aby se kvalifikovala pro tak vysoky s?atek, a proto se 4. unora 1495 (podle jinych zdroj? v roce 1494) slavila svatba Anny a Thomase Howarda. Svatba se odehrala ve Westminsterskem opatstvi a svatebni oslavy v palaci Placentia. Kralovsky par se zu?astnil svatby a kral i slavnostni m?e, ale v?no 10 000 marek, ktere Ann? ur?il jeji otec, novoman?ele neobdr?eli. Na p?ikaz kralovny byla man?el?m p?id?lena ro?ni renta ve vy?i 120 liber, ktera jim m?la byt vyplacena po cely Annin ?ivot nebo a? do smrti jeji tchyn?; tato ?astka zahrnovala vy?ivne pro samotnou Annu, stejn? jako jeji slu?ebnictvo a sedm koni. Tato renta byla ustanovena mimo jine proto, ?e kralovna necht?la nechat Annu zavislou na svem man?elovi, ktery vzhledem k okolnostem nemohl zajistit princezn? pohodlnou existenci. Vzhledem k tomu, ?e ?enich?v otec obdr?el pouze ?ast rodinneho majetku a v teto ?asti nebylo ?adne sidlo vhodne pro ?enu kralovske krve, ziskali novoman?ele pravo u?ivat statky, ktere se nachazely v majetku vevody z Yorku a markyze z Dorsetu, Annina synovce a nevlastniho bratra. Na oplatku kralovna po?adovala, aby v p?ipad? smrti hrab?te ze Surrey nebo jeho man?elky, bohate d?di?ky, byly zajmy Anny brany v uvahu stejn? jako zajmy jejiho man?ela. Kral p?id?lil Ann? dal?ich 26 liber ro?n? z korunnich statk?.
Po svatb? Anna opustila dv?r a svou sestru nav?t?vovala velmi z?idka. Jednim z d?vod? bylo jeji k?ehke zdravi - fyzicke i mentalni. Z tohoto obdobi je o princeznin? ?ivot? znamo jen malo. Dvorni dokumenty kralovny Al?b?ty uvad?ji, ?e v letech 1502?1503 zaplatila za Anniny ?aty sedm yard? zeleneho hedvabi z Brugg, cena byla 2 ?ilinky 8 penci za yard. Krom? toho v roce 1502 kralovna p?idala 10 marek (6 liber, 13 ?ilink?, 4 pence) k ro?nim vydaj?m sve sestry a take 120 liber Thomasu Howardovi, ktere musel utratit za jidlo sve ?eny. V roce 1503 kralovna zem?ela a postoj k Ann? u dvora se zm?nil. Zu?astnila se poh?bu kralovny Al?b?ty, ale ne jako truchlici, ale jako prosty divak; Annin smutek ze ztraty sestry byl tak velky, ?e se celeho poh?ebniho ob?adu nemohla zu?astnit.
Annino man?elstvi s Thomasem Howardem nebylo ??astne. Thomas m?l pom?r s Anninou dvorni damou
Bess Hollandovou
a v?echny d?ti man?el? zem?ely je?t? p?ed nimi. P?esny po?et d?ti, ktere Anna porodila, ani jejich jmena, neni znam. Histori?ka
Mary Anne Everett Greenova
napsala, ?e zaznamy domu Howardovych uvad?ji ?ty?i d?ti, z nich? pouze jedno dit?, syn jmenem Thomas, ?ilo dost dlouho na to, aby mohlo byt pok?t?no. Spisovatelka
Alison Weirova
datuje Thomasovo narozeni asi do roku 1496 a smrt na rok 1508; Everett Greenova pi?e, ?e p?esne datum umrti je uvedeno na chlapcov? hrob?: 4. srpna 1508. James Panton uvadi, ?e krom? Thomase m?la Anna dva syny, kte?i zem?eli v d?tstvi, a mrtv? narozene dit?, ale Weirova mezi ?ty?mi d?tmi Anny krom? Thomase zminila syna a dv? dcery ? v?ichni t?i zem?eli d?ive, ne? bylo mo?ne je pok?tit. Annin syn byl poh?ben v Lambethu v rodinne hrobce Howard?, kam byly pozd?ji p?eneseny poz?statky jeho d?de?ka.
Z poslednich let Annina ?ivota se dochovaly pouze dva zaznamy. 23. b?ezna 1510 jeji synovec
Jind?ich VIII.
daroval sve tet? a jejimu man?elovi nemovitost se zahradou v Stephenheath; 22. listopadu dal kral (jako nahradu za pozemky narokovane pravem jeji prababi?ky Anny de Mortimer, man?elky
Richarda, 3. hrab?te z Cambridge
) Ann? a jejim p?ipadnym d?dic?m rozsahle majetky, v?etn? hradu a panstvi Wingfield a mnoha dal?ich nemovitosti v Norfolku, Suffolku, Yorku, Lincolnu a Oxfordu.
P?esne datum Anniny smrti neni zname. Alison Weirova pi?e, ?e princezna zem?ela 22. nebo 23. listopadu p?ed rokem 1513; James Panton udava jako p?ibli?ne datum 23. listopadu 1511. Mary Anne Everett Greenova pi?e, ?e Anna ji? neni zmin?na v aktu o p?evodu n?jakeho majetku na rodinu Howardovych, projednavanem v parlamentu v unoru 1512; navic se sou?asn? diskutovalo o mo?nosti s?atku Thomase Howarda s lady
Elizabeth Staffordovou
. To v?e nazna?uje, ?e v unoru 1512 u? Anna ne?ila.
Princezna byla p?vodn? poh?bena v p?evorstvi Thetford. Po
reformaci
jeji vdovec po?adal krale, aby si p?evorstvi ponechal a prom?nil jej ve farni kostel, proto?e zde byla poh?bena nejen Anna, kralova teta, ale take neman?elsky syn Jind?icha VIII.
Jind?ich FitzRoy
. ?adost nem?la ?adny u?inek. Stejnou ?adost vznesli krali i dal?i ?lechtici a on je v?echny odmitl; zarove? Jind?ich VIII. dovolil pozastavit
ru?eni kla?ter?
, aby ka?dy, kdo si p?al, m?l ?as znovu poh?bit ostatky p?ibuznych. Thomas Howard p?emistil Anniny ostatky do kostela svateho archand?la Michaela ve Framlinghamu a objednal bohaty nahrobek s o?ekavanim, ?e po smrti zde spodin? take, co? se stalo v roce 1554. Vzhledem k tomu, ?e Anna pochazela z kralovskeho rodu, byl Thomas Howard poh?ben po jeji levici misto po jeji pravici, jak bylo zvykem.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Anne of York (daughter of Edward IV)
na anglicke Wikipedii.